Jak vybrat satelitní přijímač

Výběr satelitního přijímače se může na první pohled jevit složitě. Na druhou stranu není zapotřebí studovat mnoho parametrů, klíčové informace díky tomuto článku vyčtete snadno. Na jaké vlastnosti jsme se v něm zaměřili?

• Proč koupit kvalitní satelitní přijímač – podporuje 4K rozlišení a celkově zaručuje vysokou kvalitu obrazu. Navíc mívá široké uplatnění a přítomné bývají rovněž zajímavé funkce. Nalézt ovšem lze i další pozitiva.
• Nevýhody satelitních přijímačů – některé modely mohou být poněkud drahé. Za jisté negativum je možné považovat i absenci certifikace Irdeto či připojení k internetu skrze Wi-Fi. Určitá zařízení navíc vyžadují náročnější nastavení.
• Druhy podle výbavy a funkcí – k dispozici máte obyčejné satelitní přijímače, ale také „kombo“ varianty, jež fungují i jako set-top box. Moderním řešením jsou ale multimediální přijímače, které dokážou nahradit i další zařízení.

• Výběr podle tunerů – zejména u „kombo“ přijímačů, které umějí zpracovat volně šířený signál, chtějte DVB-T2, ne DVB-T. Satelity fungují v naprosté většině na standardu DVB-S2.
• Výběr podle čtečky karet – některé služby (typicky Skylink) vyžadují specifický typ karet, které se vkládají do přijímače. Předem si proto zjistěte, zda vámi vybraný přístroj tento typ podporuje.
• Důležité parametry – při výběru satelitního přijímače se zaměřte rovněž na jeho rozlišení, úložiště, napájení nebo připojení k internetu, ale také na přítomné vstupy a výstupy.
• Dodatečné příslušenství a funkce – dražší přijímače dokáží fungovat jako multimediální centra, nahrávat filmy a seriály či využívat hybridní HbbTV (známé „červené tlačítko“).
• Oblíbené značky – mezi populární satelitní přijímače patří produkty AB-COM Europe, VU+, Amiko, Octagon nebo Kaon. Jedná se tedy o evropské i asijské značky.
• Cena – nejlevnější satelitní přijímače seženete už do pětistovky, nicméně se jedná pouze o základní modely. Nejlepší zařízení stojí přes 2 500 Kč, ale finančně mohou atakovat i pětimístnou částku.

Satelitní přijímač

Proč koupit kvalitní satelitní přijímač

Kvalitní satelitní přijímače sice mohou být dražší, na druhou stranu se vyšší pořizovací cena projevuje na podpoře 4K rozlišení, šířce uplatnění, přítomných funkcích a dalších výhodách.

• Podpora 4K rozlišení a kvalitní obraz – prakticky všechny satelitní přijímače aktuálně podporují Full HD rozlišení. U kvalitních zařízení je už ovšem dnes standardem 4K obraz, který může být dokonce několikanásobně kvalitnější.
• Široké uplatnění – tzv. „kombo“ přijímače představují vlastně dva přístroje v jednom (satelit a set-top box). K dispozici navíc máte i multimediální modely, které dokážou nahradit i další zařízení, a to především Smart TV nebo multimediální centrum.
• Zajímavé funkce – kvalitní satelitní přijímače mohou umožňovat nahrávání, a to i na integrovaný disk. Často mají i další funkce jako TimeShift (posun v čase), FastScan (automatické ladění kanálů) nebo HbbTV (kombinace klasického televizního vysílání a internetu).
• Další výhody – některé satelitní přijímače mají vestavěný pevný disk, který umožňuje nahrávání pořadů pro jejich zpětné zhlédnutí. Standardem je dnes samozřejmě i připojení k internetu. U některých modelů mají navíc uživatelé výborné zkušenosti s podporou výrobce.

Nevýhody satelitních přijímačů

Při výběru satelitních přijímačů pochopitelně musíte počítat i s některými nevýhodami. Žádná z nich však neplatí obecně pro všechna zařízení, která máte v současné době k dispozici.

• Vyšší pořizovací cena – kvalitní satelitní přijímače vás mohou vyjít na několik tisíc korun. Nejlepší zařízení na trhu stojí přes 5 000 Kč, ale za některé modely lze utratit i pětimístnou částku. Za vhodné řešení však rozhodně nemusíte zaplatit tolik peněz.
• Chybí certifikace Irdeto – i mnoho kvalitních modelů nemá certifikaci Irdeto, kterou využívají největší poskytovatelé satelitního vysílání (Skylink, UPC atd.). To na druhou stranu neznamená, že se vám nepodaří jimi poskytované programy naladit.
• Pro Wi-FI je třeba adaptér – mnohá nabízená zařízení automaticky nepodporují připojení na internet skrze Wi-Fi. To samozřejmě nemusí být zase takový problém, nicméně to nelze označit za úplně pozitivní vlastnost.
• Nastavení může být složité – některé satelitní přijímače vyžadují nastavení od odborníka, případně vyžadují alespoň určité zkušenosti. Takové modely nebývají doporučovány úplným laikům, i když i tento problém je možné řešit.

Druhy podle výbavy a funkcí

Při výběru satelitu by měla být první otázka, co od přístroje očekáváte. Nenáročnému uživateli, pro kterého je nejdůležitější snadné ovládání a jednoduchost, budou moderní a vybavené satelitní přijímače tak akorát na obtíž. Naopak fajnšmekry bude omezená funkčnost základních modelů vytáčet, a vyplatí se jim proto sáhnout po lepším modelu. Obecně je na výběr ze tří řešení.

• Obyčejné satelitní přijímače – umožňují sledování TV přes satelit. Bývají spolehlivé a poměrně levné. Na druhou stranu disponují málo funkcemi a většinou mají starší výbavu.
• „Kombo“ přijímače – kromě satelitního vysílání fungují i jako set-top-box. Jde tedy o dva přístroje v jednom, jež umožňují snazší nahrávání. Ne každý je však využije a bývají dražší.
• Multimediální přijímače – mají moderní výbavu a vysoký výkon. Navíc dokážou nahradit i další zařízení jako Smart TV či multimediální centrum. Asi nepřekvapí, že negativem je vysoká cena.

Obyčejné satelitní přijímače

Obyčejné satelitní přijímače jsou standardní zařízení, která mají DVB-S či DVB-S2 tuner. Umožňují tedy „pouze” příjem satelitního signálu. Takové varianty bývají obecně levnější a lepší modely se mohou pochlubit i solidní spolehlivostí. Na druhou stranu mívají méně funkcí a musíte většinou rovněž počítat se starší výbavou. Obyčejné satelitní přijímače však budou méně náročným uživatelům s největší pravděpodobností plně dostačovat.

„Kombo” přijímače

Tzv. „kombo” přijímače už svým názvem odkazují k tomu, že snoubí vícero zařízení v jednom. Konkrétně se jedná o satelit a set-top box. Jsou tedy opatřeny i DVB-T2 tunerem, díky čemuž umožňují příjem digitálního vysílání, které je dnes naprostým standardem. Dané modely navíc umožňují snazší nahrávání. Budete nicméně muset počítat s vyšší pořizovací cenou. Navíc je mnoho jedinců nevyužije, neboť digitální vysílání už přijímá jiným způsobem.

Multimediální přijímače

Poslední možnost představují multimediální přijímače, k jejichž fungování rovněž odkazuje už samotný název. Dokážou totiž nahradit i další zařízení, mezi které patří např. Smart TV nebo multimediální centrum. Obvykle se jedná o modely s moderní výbavou a vysokým výkonem, čemuž ovšem pochopitelně odpovídá také pořizovací cena, která může být i mnoho tisíc korun. Navíc samostatné multimediální centrum či Smart TV mohou být lepší volbou.

Obyčejný přijímač Strong SRT 7009

„Kombo“ přijímač Qviart Lunix 4K UHD TWIN

Multimediální přijímač AB Cryptobox 800 UHD

Výběr podle tunerů

Poslední roky snad nešlo uniknout informacím o přechodu anténového vysílání ze standardu DVB-T na DVB-T2. Ačkoliv došlo k opakovaným odkladům, většina kanálů již funguje na novém standardu, zatímco DVB-T vysílače se postupně vypínají. Dobrou zprávou je, že dnes už jen stěží narazíte na přístroj, který DVB-T2 neumožňuje. Je však dobré to mít na paměti, například při nákupu z druhé ruky.

Pokud ovšem chcete televizní signál získávat pouze ze satelitů, můžete předchozí řádky s čistým svědomím ignorovat. Satelitní přijímače totiž fungují na vlastním standardu DVB-S, resp. DVB-S2. Oba jsou již zaběhnuté, přičemž druhý zmíněný přináší vyšší kvalitu obrazu i zvuku. Čistě DVB-S přijímače jsou dnes spíše raritou, které se doporučujeme vyhnout – zde se šetřit nevyplatí. Občas lze také narazit na zatím málo rozšířený standard DVB-S2X.

Dražší přijímače umí získávat signál z několika zdrojů najednou – označují se potom jako dvou- či vícetunerové (2x DVB-S/2) či „kombo“ přijímače (DVB-S/2 a DVB-T2 či DVB-C pro kabelový příjem). Hodí se při dvou situacích – pokud chcete přijímat signál z dvou různých satelitů (potažmo k přijímání kanálů nedostupných v pozemním vysílání) a rozšířit tak portfolio kanálů, a také pro nahrávání z jiného než sledovaného kanálu. 

Výběr podle čtečky karet

Přijímač sám o sobě je bezcenný, pokud nejste vybaveni speciální dekódovací kartou. Tu obdržíte od svého poskytovatele služeb, a právě s její pomocí dojde k odemknutí všech zaplacených kanálů. K spolehlivému čtení karet slouží speciální čtečky, jimiž jsou zařízení vybavena. V současné době se ponejvíce setkáte se třemi základními systémy.

• Common Interface (CI/CI+) – jde o slot pro vložení dekódovacího modulu, jenž následně funguje stejně jako karta. Zaujme především univerzálním použitím s širokou škálou dekódovacích modulů.
• Univerzální (UNI) čtečka karet – využívají ji největší hráči na trhu. Zařízení s tímto vybavením mají zaručenou kompatibilitu právě s největšími dodavateli satelitního vysílání v České republice.
• Irdeto čtečka karet – u těchto modelů není zaručena optimální funkčnost při použití standardu Irdeto. Záleží na konkrétním výrobci a modelu, nicméně ti největší se snaží Irdeto podporovat.

Ještě před nákupem přijímače se informujte u svého poskytovatele satelitního vysílání, jaký druh karet využívá. V opačném případě můžete být nepříjemně překvapeni, když vám řekne, že koupený aparát je nekompatibilní a budete jej muset vyměnit.

Common Interface (CI/CI+)

Common Interface není čtečkou karet v pravém slova smyslu, její roli víceméně supluje. Jedná se o slot pro vložení dekódovacího modulu, jenž následně funguje stejně jako karta. Výhodou je jeho univerzální použití s širokou škálou dekódovacích modulů od různých výrobců.

Skvěle poslouží zvláště náročným zákazníkům, kteří chtějí přijímat satelitní vysílání ze dvou samostatných dekódovacích karet. Zatímco jeden modul nalezne své místo ve čtečce, druhý se připojí externě právě pomocí CI slotu.

Irdeto čtečka karet

Prvním významným standardem dnešní doby je čtečka karet s certifikací Irdeto/Skylink Ready. Tu využívají největší hráči na trhu, jimiž jsou společnosti Skylink, UPC (síť freeSat) a Telly, ale i další poskytovatelé. Modely vybavené touto certifikací mají zaručenou kompatibilitu právě s největšími dodavateli satelitního vysílání u nás.

Absence Irdeto ale nutně neznamená, že se vám nepodaří programy Skylinku či freeSat naladit. Ostatně, neprodávanější modely dneška operují spíše s univerzální (UNI) čtečkou a podporu Irdeto dohánějí softwarově. Berte proto certifikaci Skylink Ready/Irdeto jako indikaci stoprocentní podpory, nikoliv jako její absenci u zařízení, která tuto certifikaci nemají.

Univerzální (UNI) čtečka karet

O něco běžnější je tzv. UNI čtečka karet, navržena pro čtení karet Conax (Flix TV). Vzhledem k tomu, že takto vybavené modely nejsou certifikovány jako Skylink Ready, není zaručena jejich optimální funkčnost při použití standardu Irdeto. Pro úspěšné dekódování standardu Irdeto musí být její firmware speciálně upraven. Záleží na konkrétním výrobci a modelu, přičemž ti největší se snaží Irdeto podporovat.

Důležité parametry

Satelitní přijímače je možné vybírat i podle dalších důležitých parametrů. Patří mezi ně rozlišení, typ úložiště, napájení, připojení k internetu nebo přítomné vstupy a výstupy.

• Rozlišení – základem by aktuálně mělo být Full HD rozlišení (1920 × 1080 pixelů), v němž vysílá mnoho českých i zahraničních stanic. Existují ovšem i modely, které dokážou zpracovat 4K obraz.

• Úložiště – u některých dražších „kombo“ přijímačů naleznete též vestavěný pevný disk, jenž umožňuje zpětné zhlédnutí pořadů. Určité satelitní přijímače navíc dávají možnost připojit flash disk skrze USB konektor.
• Napájení – k dispozici máte přijímače se zabudovaným napájecím zdrojem do běžné 230V zásuvky. Existují ovšem i modely s externím adaptérem, který lze podle potřeby nahradit či vyměnit.
• Připojení k internetu – satelitní přijímače mohou umožňovat připojení na YouTube, ale také brouzdat po sítích, využívat RSS čtečky, případně sledovat rozmanité internetové televize.
• Vstupy a výstupy – důležitý je HDMI konektor pro propojení s moderními televizory. Pro připojení starších TV se hodí analogové SCART a RCA („Cinch“) výstupy. K dispozici obvykle máte i USB či ethernet porty.

Rozlišení

Podobně jako u televize či TV boxu je i u satelitního přijímače důležité rozlišení. V tomto případě údaj napovídá, v jaké kvalitě dokáže přístroj získaný obraz zpracovat a poslat dále do televize. Základem by v dnešní době mělo být Full HD rozlišení (1920 × 1080 pixelů), v němž vysílá naprostá většina českých i zahraničních stanic.

Aktuálně se též standardně objevují přijímače, které dokážou zpracovat 4K obraz. Ten je v teoretické rovině 4× kvalitnější než Full HD, zatím však v televizi příliš uplatnění nenašel. Vysílají v něm zejména zahraniční sportovní stanice, které velké množství detailů při svých přenosech využijí. 4K přijímač se hodí také z hlediska blízké budoucnosti, kdy se dá přechod na toto rozlišení čekat ve velkém.

S rozlišením si naopak nemusíte lámat hlavu, pokud chcete jen nahradit svůj dosluhující satelit pro starší televizi. U těchto „klasických“ (tedy „neplacatých“) TV obraz ve vysoké kvalitě stejně nevyužijete, neboť ho tento typ obvykle nepodporuje. Pozor si dejte také u novějších LCD/LED či plazmových televizorů při propojení skrze SCART kabel. Ani ten totiž neumí přenášet vyšší než staré analogové rozlišení – zvolte proto raději HDMI kabel.

Satelitní přijímač umožňující zpracovat 4K obraz

Úložiště

U některých dražších „kombo“ přijímačů naleznete též vestavěný pevný disk. Pokud se trochu orientujete v počítačích a IT, nejspíše se lehce zděsíte, když se budete pídit po kapacitě takových interních úložišť. Obvykle totiž mívají jen několik málo gigabajtů (nejčastěji 4 až 8 GB). Je to však pochopitelné – toto úložiště slouží k nahrávání pořadů pro jejich zpětné zhlédnutí, ne přehrávání vlastních médií. 

Pokud se však s možností nahrávat na úložiště vůbec setkáte, mnohem častěji to bude na vaše vlastní, externí. U takových přijímačů lze připojit skrze USB konektor flash disk (a někdy i externí hard disk), který funkčnost vestavěného plně nahradí. Opět je však třeba mít na paměti, že nahrávky slouží k přehrání na satelitu, „přetáhnout“ do počítače či jiného úložiště vám půjdou jen stěží.

Napájení

Bez připojení přijímače do elektřiny budete sledovat televizi jen těžko. Na trhu naleznete přijímače se zabudovaným napájecím zdrojem do běžné 230V zásuvky. Méně početnou skupinou jsou modely s externím adaptérem, který lze podle potřeby nahradit či vyměnit. V domácnosti půjde jen o minimální rozdíl. Zbystřit by ale měli řidiči kamionu, kteří vozí televizi ve svém voze – pro ně bude možnost 12V připojení do zapalování zásadní.

Standardní kabel do běžné zásuvky

Připojení k internetu

V dnešní době internetu a chytrých domácností asi nepřekvapí, že i satelitní přijímače na tuto vlnu částečně najely. Do určité míry pak dokáží nahradit (či minimálně vhodně doplnit) „Smart“ televizi. Skrze satelit se tak můžete připojit na YouTube, brouzdat po sítích, využívat RSS čtečky, ale hlavně také sledovat internetové televize. Teoreticky tak můžete využívat až tři zdroje signálu – satelit, pozemní vysílání a právě internet. 

Připojení může být realizováno přes ethernet (kabel) či pomocí Wi-Fi adaptéru. V případě Wi-Fi je pro plynulé a stabilní použití dobrá schopnost DualBand (tj. fungovat na frekvencích 2,4 GHz i 5 GHz) a verze Wi-Fi alespoň b/g/n či ac. Jiné sestavení vám může přinést více škody než užitku, a vy si budete rvát vlasy při čekání na signál. Některé modely mají Wi-Fi přijímač rovnou integrovaný.

Nejvybavenější modely jsou ke všemu doplněny operačním systémem, nejčastěji na bázi Linuxu nebo Androidu, který umožňuje stažení dalších aplikací. Samostatně se navíc postarají o neustále probíhající aktualizace firmware. Narůstá tím však potřebný výpočetní výkon, což může zvyšovat spotřebu přístroje.

Vstupy a výstupy

Vstupy a výstupy umístěné obvykle na zadní straně satelitního přijímače rozhodují o tom, co se k němu dá připojit. Při nákupu rozhodně vyžadujte HDMI konektor pro propojení s moderními televizory, díky kterému získáte nejvyšší kvalitu obrazu i zvuku. Pro připojení starších TV se hodí analogové SCART a RCA („Cinch“) výstupy. Již zmíněný byl CI slot pro připojení dekódovacího modulu.

Přes USB porty připojíte třeba externí disk nebo Wi-Fi modul. Samostatnou kapitolou je i tzv. ethernet port, jenž slouží ke kabelovému připojení k internetu, pokud přístroj není vybaven Wi-Fi přijímačem. Nejmodernější disky fungují na eSATA paticích, takže se vyplatí mít k dispozici i odpovídající konektor. Některé modely mají navíc servisní konektor, který dokáže zamotat hlavu, pokud o něm nevíte.

Vstupy a výstupy

Dodatečné příslušenství a funkce

I ten nejzákladnější satelitní přijímač vám oproti běžné nabídce pozemního vysílání zpřístupní desítky kanálů navíc. Ty pokročilejší se pyšní dodatečnými funkcemi, které z vaší televize vytvoří moderní multimediální zábavní centrum se vším všudy.

Nahrávání (PVR/DVR)

Také s nostalgií vzpomínáte na doby, kdy jste si nahrávali pořady na kazety a přehrávali je ve stařičkých rekordérech? Možnost nahrávání na krátkou dobu s nástupem internetu zmizela, aby se dnes stala standardní funkcí prakticky všech přijímačů. V moderních dobách bývá označována zkratkami PVR nebo DVR.

Rozdíly oproti dřívějším dobám spočívají jen v charakteru médií. Kazety nahradily pevné disky, a to buď integrované nebo externí. Oba druhy nabízejí dostatek místa pro nahrání několika tisícovek minut pořadu.

Timeshift

Před několika lety se objevila zajímavá funkce timeshift – posun v čase. Stisknutím tlačítka zastavíte obraz a program běžící „na pozadí“ se začne nahrávat. Opětovným zmáčknutím tlačítka se vrátíte přesně tam, kde jste skončili, jen s tím rozdílem, že vlastně sledujete nahraný pořad.

Pro potřeby časových posunů samozřejmě musí váš přijímač disponovat vlastním nebo externím diskem. Pokud nemá kam videomateriál nahrávat, logicky tak činit nebude. Někteří začali za pomocí posunu v čase přeskakovat otravné reklamy. Zkrátka program na chvilku zastaví a reklamní bloky rychle přetáčejí.

FastScan

Jistě byste neradi trávili desítky minut manuálním laděním jednotlivých kanálů. O všechno se naštěstí postará automatická funkce FastScan, která programy najde a zařadí do seznamu. Stejně tak má na starosti i pravidelné aktualizace a doplňování seznamu podle probíhajících změn.

Bohužel jde o funkci určenou výhradně pro karty Irdeto. U zařízení vybavených univerzální čtečkou karet sice programy naladí, dále se však o ně již nestará. Během dalšího ladění se stávající seznam smaže a nahradí jej nově nalezené kanály.

Integrovaný webový prohlížeč

Plánujete na televizoru surfovat tak, jak jste zvyklí u počítače nebo mobilu? Zbystřete, sama přítomnost připojení k internetu ještě neznamená, že to bude možné. Mnohá zařízení totiž nejsou vybavena samostatným internetovým prohlížečem, pouze seznamem přednastavených aplikací.

Proto se zajímejte o to, zda a jaký prohlížeč má přijímač nainstalován a zda je možné jej použít k obecnému vyhledávání.

MediaPlayer

Připomíná vám tento název něco? Ano, dobře známý program z dílny Microsoftu usnadňující přehrávání uložených zvukových stop a zobrazení vizuálního materiálu. Stejnou roli plní i u televizních přijímačů. Pomůže vám přehrát multimediální soubory uložené na externích discích či SD kartách.

HbbTV

Hybridní televize si v poslední době získává stále větší oblibu. Jedná se o kombinaci klasického televizního vysílání a internetu. Mnohé stanice dovolují přehrávat pořady z internetového archivu. Zmáčknutí „červeného tlačítka“ na dálkovém ovladači v momentě, kdy se tato možnost objeví na obrazovce, vás do něj přenese. Co zrovna chcete zhlédnout je už jen na vás.

Těšit se můžete i na graficky skvěle vyvedený teletext, který dává zapomenout na předpotopní klasiku.

DiseqC

Funkce DiseqC umožňuje průběžně přepínat mezi nalezenými a nastaveními družicemi. Díky tomu získáte silnější signál a budete mít jistotu, že všechny pořady sledujete v nejvyšší možné kvalitě.

Externí IR senzor

Většina dálkově ovládaných přístrojů v sobě skrývá infračervený senzor, na který je třeba směřovat. Některé satelitní přijímače ale tento senzor nemají v těle, nýbrž v balení obsahují samostatný IR port. Hodí se zejména v situacích, kdy chcete mít krabičku schovanou např. za televizí či jinou překážkou. Právě díky externímu infraportu je to možné – viditelný musí pro možnost dálkového ovládání být pouze samotný senzor.

H.265 HEVC

Jde o moderní kodek, který dokáže zpracovat přenášený obraz ve stejné kvalitě při výrazně nižší náročnosti na přenos dat. Relevantní je hlavně u pozemního vysílání, neboť s využitím H.265 lze zvýšit počet televizních kanálů na jednom vysílači. U satelitního DVB-S2 vysílání si zatím vystačíte i se starším kodekem H.264 (někdy nesprávně také „MPEG“), převod na novější standard jde pomalu. V delším časovém horizontu však H.265 rozhodně upotřebíte.

Další funkce a schopnosti

Mezi další funkce, které můžete znát hlavně z televizorů a set-top boxů, patří EPG pro zobrazení programu vysílání či funkce PIP/PIG („obraz v obraze“) umožňující sledování dvou kanálů/zdrojů najednou. Vybavenější multimediální přístroje mívají přehrávač Kodi a umí HDMI CEC – díky tomu lze jedním ovladačem ovládat TV, satelit i další zařízení. U nejvybavenějších přístrojů narazíte i na HDR10 či Dolby Vision, které vylepší kvalitu obrazu.

Oblíbené značky

Při výběru satelitního přijímače můžete počet nabízených produktů omezit tím, že se zaměříte pouze na modely od populárních výrobců. Můžete si tak usnadnit nákup.

• AB-COM Europe – slovenská společnost, která patří mezi přední distributory satelitních zařízení v rámci Evropy. Nabízí i satelitní přijímače, jež zaujmou (nejen) svou cenou.
• VU+ – řada linuxových satelitních přijímačů, za nimiž stojí jihokorejská společnost Marusys. Vesměs podporují 4K rozlišení, budete ovšem muset počítat s vyšší pořizovací cenou.
• Amiko – výrobce set-top boxů a různé satelitní techniky. Pořídit si lze i satelitní přijímače v SD a vysoké kvalitě, které jsou obvykle opatřeny univerzálním (UNI) čtečkami.
• Octagon – výrobce rozmanitých satelitních přijímačů, jež se mohou dosti lišit i cenově. V českých obchodech naleznete asi nejvíce produktů právě s touto značkou.
• Kaon – další oblíbená jihokorejská značka v našem výčtu. Satelitní přijímače s touto značkou přitom umožňují maximálně využít služeb operátora Skylink.

AB-COM Europe

AB-COM Europe je společnost, jejíž původ je nutné hledat na Slovensku. U našich východních sousedů přitom vznikla před více než 30 lety, konkrétně v roce 1992. Aktuálně patří mezi přední distributory satelitních zařízení v rámci celého evropského kontinentu. Obliba satelitních přijímačů s touto značkou spočívá v příznivé ceně. Jednotlivé modely mají více tunerů (DVB-S, DVB-S2, DVB-T2 atd.), přičemž některá dokážou zpracovat i 4K obraz.

VU+

VU+ je řada linuxových satelitních přijímačů, za jejichž výrobou stojí jihokorejská společnost Marusys. Ačkoli se mnohé modely již přestaly vyrábět, stále si je ještě možné pořídit rozličná zařízení, která jsou velmi kvalitní. Aktuálně nabízené varianty jako např. VU+ DUO 4K SE podporují i 4K rozlišení a celkově se jedná o velmi zajímavé produkty. Při jejich pořízení budete nicméně muset počítat s vyšší pořizovací cenou. Některé stojí i přes 10 000 Kč.

Amiko

Amiko je výrobcem set-top boxů a různé satelitní techniky. V jeho nabídce tedy naleznete i satelitní přijímače v SD a vysoké kvalitě, které jsou obvykle opatřeny univerzálním (UNI) čtečkami. Ty lze označit za standardní vybavení. Nabízené modely mají různé tunery a některé z nich dokážou zpracovat i 4K obraz. Nejlevnější zařízení přitom seženete za cenu kolem tisícovky, nejdražší stojí stále pod 3 000 Kč, takže rozhodně nejsou nejdražší na trhu.

Octagon

Octagon je další oblíbená značka satelitních přijímačů. V tomto případě se dokonce jedná o výrobce, na jehož produkty můžete narazit v nabídce českých obchodů s největší pravděpodobností nejčastěji. K dispozici tedy máte rozmanitá zařízení s různými tunery, které podporují jak Full HD, tak v mnoha případech i 4K rozlišení. Nejlevnější zařízení jsou přitom 10× levnější než nejdražší, takže z hlediska financí mezi nimi panuje značný rozptyl.

Kaon

Kaon je další jihokorejská značka v našem výčtu. Tato byla založena v roce 2001 v Sungnamu, což je jedno ze satelitních měst hlavního města Soulu. Není tedy divu (s nadsázkou myšleno), že se zaměřuje na satelitní přijímače, které začínají být stále populárnější i v České republice. K dispozici máte zařízení ve velmi dobrém poměru kvalita/cena, která umožňují maximálně využít služeb operátora Skylink.

Cena

Finální kapitolu věnujeme cenám. Na základě průzkumu trhu jsme stanovili tři základní cenová pásma, ve kterých najdete modely srovnatelných kvalit. Zjistíte tak, jakou úroveň služeb za své peníze očekávat.

• Cena do 1 000 Kč – k dispozici máte přijímače běžně nabízené poskytovateli satelitního vysílání. Mají čtečky karet Conax i CI sloty, využívají HDMI kabely a umožňují nahrávání na externí disky. Obvykle mají DVB-S2 tuner.
• Cena od 1 000 do 2 500 Kč – tyto modely bývají kompatibilní s vysíláním Skylink. Obvykle podporují Wi-Fi a Hbb TV. Existují i v dvoutunerovém provedení, nicméně přítomny obvykle stále nejsou pevné disky.
• Cena nad 2 500 Kč – v nejvyšší cenové kategorii seženete zařízení, jež mají standardně širokou podporu připojení k internetu, možnost hybridního vysílání i dva samostatné tunery. Navíc umožňují nahrávání pořadů. Nejdražší ovšem mohou stát až 10 000 Kč.

Cena do 1 000 Kč

V nejlevnější skupině se nacházejí přijímače běžně nabízené poskytovateli satelitního vysílání. Jsou osazeny čtečkami karet Conax i CI sloty. Všechny jsou připojeny k televizi prostřednictvím HDMI kabely a naprostá většina z nich dovoluje i propojení starších televizorů pomocí SCARTu.

Samozřejmostí je nahrávání na externí disky, jelikož interní záznamová média v této skupině nenaleznete. Spíše výjimečná je podpora Wi-Fi nebo hybridních televizorů. Za standard je též považován pouze jeden tuner, běžně DVB-S2. Mnohdy ale naleznete i DVB-T2 umožňující přijímat klasické pozemní vysílání.

Cena od 1 000 do 2 500 Kč

Skupina přijímačů střední třídy běžně nese označení Skylink Ready, potvrzující kompatibilitu s vysíláním Skylink. V zásadě nabízejí všechno, co předcházející modely, mnohem rozšířenější je ovšem podpora Wi-Fi a Hbb TV.

Na své si přijdou i zájemci o dvoutunerové provedení, díky čemuž je možné jeden kanál sledovat a jiný nahrávat. Stále ještě příliš nepočítejte s přítomností integrovaných pevných disků. K nahrávání musíte použít vlastní médium.

Cena nad 2 500 Kč

V nejvyšším patře, začínajícím kolem hranice dvou a půl tisíce korun, se vyskytují nejlépe vybavené přístroje. S jejich pomocí proměníte svůj televizor v multimediální centrum. Nabízí se široká podpora připojení k internetu, možnost hybridního vysílání. Běžnou součástí bývá přítomnost dvou samostatných tunerů, většinou i DVB-T2. Mimo jiné lze v této kategorii nalézt i modely vybavené vlastním HDD pro uložení nahrávaných pořadů.

Tato kategorie by ještě šla rozdělit na dvě části – modely s cenou kolem 2,5 až 4 tisíc, a luxusní modely s cenou až 10 tisíc korun. Většinou se však paradoxně schopnostmi a funkcemi příliš neodlišují. Přijímač za deset tisíc je už spíše designový a lifestylový prvek, často propojený s chytrou domácností a s vlastním displejem. Jde tak spíše o multimediální centrum schopné přijímat satelitní signál než o multimediální satelitní přijímač.