Jak vybrat antivirový program

Škála parametrů, podle kterých byste si měli antivirový program vybírat, je širší, než by se na první pohled mohlo zdát. V prvé řadě si musíme představit typy škodlivých programů, vůči nimž vás dobrý antivirový program ochrání.

Důležitou roli sehrává zejména provedení skeneru a rezidentního štítu určených k odhalování hrozeb. Úzce s tím souvisí i četnost a rychlost aktualizací databází známých hrozeb a jejich „léčby“. Obrovské rozdíly lze spatřit i v tom, jak antivir svým chodem zatěžuje počítač.

Při nákupu byste rozhodně měli brát v potaz i provedení uživatelského rozhraní a přítomnost podpory. V některých případech totiž své problémy bez odborné pomoci nevyřešíte. Mnohé firmy navíc své produkty osazují různorodými dodatečnými funkcemi. Ty v ideálním případě poskytují dodatečnou ochranu těm nejcitlivějším datům.

Ani výrobci antivirů své programy bohužel nevyrábějí pro krásné oči. Z toho důvodu se podíváme i na cenové zařazení jednotlivých programů a zmíníme, co zhruba můžete za danou částku očekávat. 

Jak vybrat antivirový program stručně: 

• Počet licencí – Rozhodujte se podle toho, jestli chcete ochranu pouze pro jeden počítač, nebo více zařízení v domácnosti či firmě včetně tabletů a mobilních telefonů.
• Doba ochrany – Volte také dobu ochrany, standardně se dá koupit antivirová licence na rok, ale výjimkou nejsou ani verze na více let.
• Čtěte nezávislé testy – Je dobré podívat se na účinnost jednotlivých produktů ve větším množství testů a srovnání v průběhu času. Například zde: AV-test.
• Funkce – Zjistěte si, jakými funkcemi navíc antivirus disponuje (například rodičovská kontrola, správce hesel, cloudové úložiště apod.).
• Uživatelská podpora – Vyberte si program, jehož výrobce poskytuje kvalitní uživatelskou podporu, ideálně ve vašem mateřském jazyce.
• Zkouška zdarma – Většina programů nabízí zkoušku zdarma, díky které zjistíte, jestli vám program vyhovuje z pohledu ovládání atd.
• Cena – Finální výběr může rozseknout cenový faktor. Možná vám dokonce bude stačit bezplatná verze antiviru.
• Bezpečné chování – Vyvarujte se laciných chyb a rizikového chování na internetu.

Typy škodlivých programů

Co si představíte pod pojmem počítačový virus? Každý z nás tento termín chápe jinak a zmíní různé projevy škodlivých projevů. Padání počítače, samovolné restartování, změny hesel nebo otevírání nevyžádaných stránek se škodlivým obsahem. To vše mají viry na svědomí. IT odborníci běžně rozlišují devět druhů hrozeb, s nimiž se při aktivním pohybu na internetu setkáme.

Skener

Rezidentní štít

Zatímco skener monitoruje pevný disk a uložené soubory, rezidentní štít je v provozu celou dobu. Jeho úkolem je neustálé sledování činnosti uživatele i prohlížených stránek a aktivní detekce škodlivých kódů. V ideálním případě zareaguje okamžitě a zablokuje otevření stránky nebo aplikace, čímž zamezí vniknutí viru na disk.

Rychlost aktualizací databáze

Zdá se vám rychlost reakce na nově objevené hrozby jako nedůležitá? Opak je pravdou. Každá hodina navíc totiž může hrát roli v tom, zda se podaří zastavit škodlivý program dostatečně brzy a účinně. Ideálně ještě předtím, než dojde k jeho rozšíření v útrobách vašeho počítače.

Stejně jako v předcházejícím případě doporučujeme prozkoumat dostupné statistiky a zjistit, jak rychle jednotliví výrobci softwaru reagují. Mezi produkty totiž může být rozdíl i několika desítek dní, což, jak sami uznáte, není zrovna málo. Někteří výrobci mají na svých webových stránkách dokonce seznamy aktuálních hrozeb (Zdroj: Symantec, McAfee).   

Zatížení počítače

Navigace

Uživatelská podpora

Dodatečné funkce

Cena

V prvé řadě musíme zmínit, že pokud nemáte zájem za antivirový program platit, nemusíte. Valná většina firem nabízí základní verzi programu zdarma. Jestliže na webu nenavštěvujete rizikové stránky a nestahujete podezřelé soubory, plně si s ní vystačíte. Máte-li na disku citlivá pracovní nebo osobní data, nákup plné verze se vyplatí.

Dělení do jednotlivých cenových hladin je jen orientační. V zásadě se totiž liší pouze počtem a délkou licencí.

Cena do 1 000 Kč

Za finanční obnos do 1 000 korun dostanete běžně jednu licenci na jeden rok. Získáte plný přístup ke všem součástem antiviru, některé prémiové funkce mohou zůstat uzamčené. Počítejte však s tím, že pokud v domácnosti máte více počítačů, neochráníte je všechny.

Cena od 1 000 do 3 000 Kč

Ve střední hranici je nabídka poněkud širší. Zvolit můžete jednoletou licenci pro větší počet počítačů, případně dvouletou pro maximálně dva stroje. Samozřejmostí je plný přístup ke všem funkcím antiviru včetně komplexních bezpečnostních balíčků. Počítat můžete i s rozsáhlou zákaznickou podporou.

Cena nad 3 000 Kč

Vrchní hranice prakticky není omezena. Nacházejí se v ní i licence pro stovky počítačů určené pro školská zařízení nebo úřady. Jejich cenovka se pohybuje klidně okolo 50 000 Kč. V domácím prostředí však na tuto kategorii nemusíte brát ohled.

Bezpečnost na internetu

Antivirový program není všemocný, proto by uživatelé počítačů, ale také dalších zařízení připojitelných k internetu, měli myslet na určitý souhrn kroků pro bezpečný pohyb na webu. Jako první můžeme zmínit několik tipů:

• Dbejte na včasnou aktualizaci veškerých programů ve vašem zařízení.
• Myslete na prevenci a nainstalujte si co nejdříve antivirový program.
• Vyhýbejte se připojování na otevřené Wi-Fi nechráněné heslem, případně používejte VPN.
• Používejte dostatečně silná hesla a chraňte si je.
• Používejte dvoufázové ověření totožnosti.
• Nepřipojujte cizí a neprověřené periferie k vašemu zařízení.

Všechny programy mohou plnit roli hrozby, pokud v počítači nemáte jejich aktuální verzi. Hackeři často mohou využít například bezpečnostní chyby v programu pro přehrávání videa, v prohlížečích a podobně. Vývojáři programů a aplikací do jednotlivých aktualizací přidávají bezpečnostní záplaty, pokud výzvy k aktualizaci ignorujete, vystavujete se riziku. Vždy proto při vyzvání aktualizujte.

Co se týče antivirových programů, není správné si myslet, že vhodná doba pro instalaci nastává až při infikování počítače nějakým virem. Antivirus je jako vakcína, musíte ji mít, abyste se nenakazili. Instalace antivirového programu by měla být jedním z prvních úkonů při pořízení nového „železa“. Jakmile se chystáte připojit k internetu, co nejdříve vyhledejte správný antivir a nainstalujte jej.

Nezaheslované otevřené Wi-Fi sítě například ve fastfoodových řetězcích nebo na letištích jsou velkým lákadlem, ale mějte se před nimi na pozoru. Přes tato připojení se mohou i méně zdatní hackeři hodně rychle dostat k údajům o akcích ve vašem počítači nebo jiné platformě. Mohou vám tak velmi rychle ukrást cenná data nebo ovládnout například sociální sítě. Nebezpečí tkví i v tom, pokud se vaše zařízení připojuje k těmto sítím automaticky a vlastně o tom ani nevíte. Pokud se přeci jen chcete připojit na veřejnou Wi-Fi, nebo si zkrátka chcete být jistí vaší bezpečností, používejte VPN (Virtual Private Network). Jde o jakýsi virtuální tunel mezi vaším zařízením a internetem, zabezpečuje komunikaci a šifruje ji. Pro hackera je pak velmi složité se do vaší komunikace nabourat. Navíc tak ochráníte svá hesla, sociální sítě a podobně. VPN se dělí na bezplatné a placené a také na vlastní a komerční. Zajímavou funkcí je změna lokace přes VPN, čímž můžete přelstít například geografickou ochranu, která zamyká konkrétní webový obsah pro dané území. Některé VPN pak mají takzvaný kill switch, který zakáže spojení mimo VPN. Užitečná je také volba protokolů a podpora 24 hodin denně.

Síla hesel je kapitola sama pro sebe. Opravdu důrazně doporučujeme nepoužívat heslo „heslo“ nebo „1234“. Opravdu silné heslo má alespoň 8 znaků, v nichž jsou obsažená velká i malá písmena, čísla i speciální znaky jako otazník, vykřičník, hashtag a podobně. Dobré je neukládat hesla do prohlížečů a už vůbec ne na cizím počítači, na těch využívejte anonymní okna a z prohlížeče se odhlašte. Samozřejmě nikomu nezmiňujte svá hesla, pokud půjčujete počítač, dočasně si je změňte. Nepoužívejte stejná hesla do všech účtů, měňte je – ideálně využívejte nějaký generátor hesel nebo password manager. Pokud použijete slabé heslo, hackerům velmi usnadníte práci. Důležité je mít kvalitní heslo i na mobilním telefonu, protože při krádeži přicházíte prakticky o všechny účty na emailech, sociálních sítích a podobně.

Při přihlášení používejte dvoufázovou identifikaci. Vedle zadání hesla například ještě potvrzení SMS kódem, který vám přijde na mobil. Velmi užitečné jsou také čtečky otisků prstů nebo možnost rozpoznání obličeje.

Nebezpečné může být také připojení jakýchkoliv neprověřených periferií k vašemu zařízení. Ať už jde o flash disky, externí disky připojené přes USB, paměťové karty a podobně. Nikdy nevíte, jestli na daném zařízení není nějaký virus. Dokonce se varuje před používáním cizích USB kabelů k mobilu, abyste si jej nabili. Objevily se případy, kdy byly kabely upraveny pro sledování cizích zařízení.

Antivir v mobilu a tabletu

Ochrana telefonů a tabletů je stejně důležitá jako v případě klasických počítačů. Přesto se na ni poměrně často zapomíná. Přitom hlavně ve smartphonech máme často veškeré přístupy k sociálním sítím, ale také emailům, platebním kartám, internetovému bankovnictví a dalším účtům, což z nich dělá lákavější cíl pro útočníky. V těchto zařízeních navíc existuje větší množství způsobů připojení, které jsou napadnutelné (Wi-Fi, Bluetooth, NFC, připojení přes kabel atp). Je tedy jasné, že by se měla těmto platformám věnovat minimálně stejná pozornost jako ochraně počítačů.

Malware neboli škodlivý program vám v telefonu může bez vašeho vědomí ovládat fotoaparát, krást fotografie, sledovat komunikaci, krást citlivá data a hesla, může vám přesměrovat telefonní číslo a vy nemusíte ani v nejmenším zpozorovat jeho aktivitu. Nebezpečný software mohou obsahovat například i předinstalované aplikace ve vašem smartphonu.

Pro bezpečné používání mobilních zařízení se vžilo několik pravidel:

• Používejte selský rozum a neklikejte na nebezpečně vyhlížející stránky. Hackeři často využívají takzvané sociální inženýrství, kdy spoléhají například na důvěřivost uživatelů a jejich chyby.
• Není dobré používat zastaralé verze operačního systému, velkou roli může hrát také aktuální webový prohlížeč.
• Nainstalujte si antivirový program specializovaný pro váš operační systém.
• Skenujte Wi-Fi sítě a používejte VPN.

Antivirové programy pro mobilní telefony se nezaměřují pouze na identifikaci a likvidaci virů. Jde spíš o komplexní bezpečnostní aplikace se spoustou dalších funkcí, jako zámek aplikací a souborů, funkce uzamčení v případě krádeže, virový sken, sken bezdrátového připojení a slabin routerů a podobně. Využití najdou zejména v telefonech se staršími verzemi operačních systémů, které mohou mít více zranitelných míst. Určitě je vhodné zaměřit se na skenování bezpečného připojení, včetně již zmiňovaného využívání VPN, a také prohlížení zabezpečených stránek (https). Moderní antivirové programy by neměly výrazně snižovat výdrž baterie, běžně používané aplikace sociálních sítí mají daleko vyšší náročnost.

Velkou porci bezpečnosti si pak můžete dopřát virtualizací telefonu. Jde o to, že v samotném smartphonu máte minimální množství souborů, veškeré aplikace, programy i složky si můžete uložit na vzdálený a velmi dobře zabezpečený server. Celý koncept spočívá v tom, že telefon je pouze prázdná schránka, kterou se připojujete právě k vašemu virtuálnímu telefonu.