Co si představíte pod pojmem počítačový virus? Každý z nás tento termín chápe jinak a zmíní různé projevy škodlivých projevů. Padání počítače, samovolné restartování, změny hesel nebo otevírání nevyžádaných stránek se škodlivým obsahem. To vše mají viry na svědomí. IT odborníci běžně rozlišují devět druhů hrozeb, s nimiž se při aktivním pohybu na internetu setkáme.
Asi jste si všimli, že některé termíny uvádíme v jejich anglické podobě. Je to proto, že zatímco označení nejčastějších hrozeb bývají překládány, u některých využívají i odborníci jejich původní anglickou podobu (Zdroj: Wikipedie).
Pro doplnění uvedeme upřesnění názvosloví. Každý z nás už se asi někdy setkal s výrazem hacker, ne vždy ale jde o někoho s nekalými úmysly, jak je většinou chápáno. Rozlišujeme takzvané white hat hackery a black hat hackery. Jde o hovorové označení hackerů, kteří buď hledají hrozby a upozorňují na ně příslušné organizace (white hat, etický hacker), nebo se naopak snaží využít bezpečnostních slabin ve svůj prospěch a někoho poškozují (black hat, crackeři). Někde na půli cesty mezi oběma póly najdeme grey hat hackery, kteří sice nemají špatné úmysly, ale občas při svém počínání porušují zákon nebo etické normy.
Viry
Podle definice je počítačový virus škodlivý program, který se umí replikovat a šířit bez vědomí uživatele. Obvykle je nastaven tak, aby prováděl určitou nežádoucí aktivitu – mazání dat z disku, otevírání oken, restartování počítače aj. Mnohé viry jsou zcela neškodné, jiné pouze obtěžující.
Počítačový virus bývá zásadně vázán na spuštění určité aplikace. Proto se vždy vyhýbejte podezřelému obsahu mailů nebo aplikacím, které naleznete na neznámých stránkách.
Trojské koně
Dějiny znají Trojského koně jako mistrovský případ diverzní strategie. Naprosto stejným způsobem ovšem fungují i stejnojmenné počítačové viry. Na první pohled se tváří jako nevinný program, který dokonce funguje tak, jak byste očekávali. Po spuštění ovšem začne vyvíjet diverzní činnost, protože vytvoří zadní vrátka, jimiž mohou hackeři získávat potřebné informace, případně převzít kontrolu nad počítačem.
Obrázek, spořič obrazovky, hra, odstraňovač škodlivého softwaru. I tak se může trojský kůň maskovat a čekat na svou šanci při spuštění. Neumí sám sebe replikovat ani infikovat další počítače. Některé pokročilé viry ovšem naopak mohou trojské koně vytvářet z dosud zcela neškodných aplikací. Hackeři si tím způsobem zajistí kontrolu nad počítačem po odstranění primární hrozby.
Červi
Kategorie zvaná jako Worms (červi) patří mezi nejobávanější druhy škodlivých programů. Jejich hlavní devízou je schopnost odhalit bezpečnostní trhlinu v systému a využít ji ke vstupu do jeho útrob. Na rozdíl od klasických virů pracují zcela bez vědomí uživatele, protože k jejich spuštění není zapotřebí žádných aplikací.
Jejich úkoly jsou podobné jako u virů. Zpomalují počítač, uzamykají některé funkce systému, mažou nebo kradou data. Proto se vyplatí pravidelně provádět skenování antiviry a více než u jiných typů hraje roli opatrné chování uživatele na síti.
Spyware
Ačkoliv na první pohled není spyware přímo škodlivý, určitě jej ve svém počítači neuvítáte. Jedná se o program, jenž se snaží svou existenci utajit. Jeho cílem je sbírat data týkající se použitých hesel, prohlížených stránek nebo bankovních operací. Ty poté posílá na domovské servery, obvykle do rukou hackerů.
Spekuluje se též o tom, že špehovací programy používají i mnohé nadnárodní korporace k tomu, aby zjistily, co jejich zákazníci nejvíce hledají. Tomu mohou upravit svou marketingovou strategii a nabídku zboží.
Rootkity
Vzhledem k tomu, že antivirové firmy své programy poctivě aktualizují, nebývá obvykle s nalezením a odstraněním škodlivého kódu problém. Co když se ovšem mrška skryje tak dobře, že nebude možné ji odhalit? Přesně s tím kalkulovali i hackeři a vytvořili takzvané rootkity.
Jejich úkolem je využít temných zákoutí operačního systému pro zamaskování přítomnosti škodlivého programu. Tyto hrozby se jen velmi špatně detekují a odstraňují. Jejich stažení do počítače je jednoduché – stačí navštívit infikovanou stránku, jež si vyžádá instalaci „zásuvného modulu“.
Ransomware
Jedním z nejzákeřnějších druhů škodlivých programů je takzvaný ransomware. Ransom znamená v českém překladu výkupné. A přesně na tomto principu tyto kódy fungují. V momentě, kdy se dostanou do vašeho počítače, uzamknou klíčová data. Může jít o rodinné fotografie, pracovní dokumenty nebo videa.
Na monitoru se objeví hláška s tím, co se stalo a sumou, kterou máte hackerům zaplatit. Standardně se pro převod financí uplatňuje kryptoměna Bitcoin. Zda dostanete svá data zpět není nikdy jisté, proto byste měli hledat jiné cesty, než je placení výkupného.
Adware
V tomto případě se nejedná o škodlivý program v pravém slova smyslu. Adware jsou reklamní programy, které fungují zejména v internetových prohlížečích, ale i v jiných místech počítače. Zobrazují zde reklamní sdělení a snaží se vás přesměrovat na kýžené adresy.
Jejich nebezpečí spočívá v tom, že někdy mohou usnadnit stažení skutečně škodlivého viru. Tuny nevyžádaných reklam navíc nepříjemně zatěžují výkon počítače.
Síťové útoky
V tomto případě se již dostáváme k cílenému útoku hackerů. Ti se snaží využít bezpečnostních chyb nebo mezer v ochraně a proniknout do útrob počítače napřímo. Tomuto lze jednoduše zabránit pomocí takzvaného firewallu. Ten neustále monitoruje komunikaci počítače se sítí a při zjištění nesrovnalostí jednoduše spojení přeruší.
Dobrý firewall je kromě ochrany útoků zvenčí schopen poskytnout informaci o podezřelých „kontaktech zevnitř“. Dostanete tak informaci o tom, že váš počítač je někým řízen na dálku a můžete se tomu adekvátně začít bránit. Společnost Microsoft na rizika pamatovala, proto je každý její operační systém vybaven zabudovaným firewallem již při instalaci. Základní bezpečí vám poskytne, záleží jen na vás, zda budete chtít něco více.
Webové hrozby
Pamatujte na to, že i při pouhém prohlížení webu se může váš počítač ocitnout v nebezpečí. Mnohdy je využíváno falešných webových stránek, imitujících kupříkladu internetové bankovnictví. Tváří se jako skutečné, originál od podvodu je občas velmi těžké pouhým pohledem odlišit, a po zadání údajů zjistíte, že jste byli napáleni (tato technika se označuje jako phishing).
Běžně stačí letmý pohled do řádku URL adresy, abyste zjistili, na čem jste. Bezpečnou stránku poznáte tak, že v URL adrese najdete předponu https (secure). Phishing se nejčastěji šíří emailem nebo přes sociální sítě při posílání odkazů například z napadených účtů.
Za všech okolností se vyplatí používat služeb zavedených prohlížečů, jež samy dovedou detekovat rizikové stránky. Někdy vás mohou zachránit i od vyluxovaného účtu. Dobrou prevencí je také právě antivirový program, který by měl hrozbu také rozpoznat.
Diskuze a poradna
Zeptejte se na cokoliv, co vás zajímá, a naši redaktoři vám odpoví v moderované diskuzi. Můžete také poradit ostatním, nebo se podělit o svoji zkušenost.