Jak vybrat bezdrátová sluchátka

Pohodlně kráčet ulicí a poslouchat oblíbenou muziku bez otravného plandajícího kabelu, jen si zastrčit dva špunty do uší a jít bez omezení běhat v rytmu muziky, nebo se v klidu usadit před televizi a do sluchátek si pustit film nebo seriál. Opravdový komfort z volného pohybu při poslechu hudby či jiného audio obsahu vám přinesou bezdrátová sluchátka. Ta se dokáží bez použití klasického přívodního kabelu propojit bezdrátově s různými zařízeními a přehrávat dostupný materiál.

V tomto článku se věnujeme nejdůležitějším parametrům, které byste měli při výběru sluchátek sledovat. Podrobně zpracujeme oblasti systému spojení mezi zařízeními, konstrukci sluchátek, zaměříme se i na baterii a nabíjení jako celek, nezapomeneme pak ani na ovládání sluchátek, materiál výrobku, odolnost vůči vnějším vlivům a také přidané funkce těchto zařízení, se kterými se můžete na trhu setkat. V závěru se podíváme podrobně také na vymezené cenové kategorie podle kvality sluchátek.

Pokud jste fanoušci bezdrátových technologií a stojíte o hudební produkci nejen do svých vlastních uší, ale hlavně ke všem lidem okolo, doporučujeme prozkoumat naši speciální stránku věnující se bezdrátovým reproduktorům.

Obecná pravidla výběru

• Určete si, pro jaké účely chcete bezdrátová sluchátka využívat a jak kvalitní poslech vyžadujete.
• Vytyčte si cenové hranice a podle nich zvažujte vhodné varianty.
• Vyhledejte na internetu dostupné uživatelské recenze na vybraný model.
• Pokud máte možnost, určitě vybraný model před koupí vyzkoušejte, vnímání zvuku je hodně subjektivní věc a každému sedí něco jiného.

Technologie připojení sluchátek

Bezdrátová sluchátka lze podle technologie připojení rozdělit do tří hlavních skupin. Každá z technologií má své výhody a nevýhody, ačkoliv se většina dnešních odborníku shoduje, že nejlepší varianta je připojení přes Bluetooth, i další dvě technologie mají stále své zastánce.

V současné době už na trhu převažují bezdrátová sluchátka, která propojíte s většinou zařízení, ať už mají operační systém Android, iOS, Windows nebo jiné. Pro jistotu ale doporučujeme ověřit, zda vybraný model opravdu podporuje široké možnosti připojení, abyste případně nebyli zklamaní.

Bezdrátová sluchátka s technologií Bluetooth

Sluchátka připojená přes Bluetooth mají dosah více než deset metrů a na rozdíl od dalších technologií nepotřebují ke svému provozu žádné vysílače signálu. V praxi tedy jejich provoz vypadá tak, že je jednoduše přes Bluetooth propojíte se svým multimediálním zařízením a volně se pohybujete v jeho blízkém okolí. Na rozdíl od připojení přes infračervené záření nemá Bluetooth problém s průchodem přes zdi, což výrazně zvyšuje možnosti jeho využití. Technologii Bluetooth bývá často vyčítáno, že není schopná přenášet hudební signál v dostatečné kvalitě, protože původně není určena pro přenos audio obsahu, ale pro přenos dat. I přesto je signál přenášený touto technologií podstatně kvalitnější než u infračerveného přenosu, a proto je také nejčastěji využívanou variantou.

Občas se také stává, že může být přenos mezi spárovaným zařízením a sluchátky rušen cizími signály. Dražší modely mají kvalitní odstínění signálu a problémy nastávají méně. Ovšem některá levnější sluchátka mohou mít zejména ve velkých městech i při chůzi po ulici velké problémy, protože je tam největší koncentrace potenciálně rušivých signálů o stejné frekvenci. Přitom k narušení dobrého přenosu může přispět například i tramvajové vedení nebo semafory. Na úroveň propojení má vliv také verze Bluetooth (aktuálně je nejrozšířenější verze 4, prosazuje se postupně už i verze 5).

Bezdrátová sluchátka s technologií infračerveného záření

Infračervená bezdrátová sluchátka mají menší dosah než ta připojená přes Bluetooth. Jejich největší nevýhodou je nutnost přijímat signál přes vysílač, ke kterému navíc musíte být při poslechu postaveni rovně a nesmí mezi ním a sluchátky být žádná překážka. V praxi to znamená, že například není možné přenášet infračervený signál přes zdi a podobně. Jak již bylo řečeno, infračervený přenos nedosahuje kvalit Bluetooth. Z toho důvodu je vhodný především pro sluchátka určená k televizím, kde mezi televizí a divákem neleží žádné překážky.

Bezdrátová sluchátka využívající rádiové frekvence

Sluchátka fungující na principu přenosu signálu přes rádiové frekvence také potřebují vysílač signálu, ale jeho dosah je podstatně větší než u infračervených technologií. S přenosem přes radiové frekvence můžete být od vysílače vzdálení až 100 metrů a dokáží překonat případné překážky v cestě signálu. Můžete ji tedy využívat i pro přenos skrz zdi a jiná tělesa. Nevýhodou radiových frekvencí je snižující se kvalita zvuku v závislosti na vzdálenosti od vysílače a všeobecný šum, který audio obsah velmi ovlivňuje.

Druhy bezdrátových sluchátek

Obecně lze u sluchátek rozlišit dva základní typy konstrukcí – buď se zakončením přímo do uší nebo s mohutnějším provedením přes hlavu, kde jsou obě sluchátka pevně spojena.

Bezdrátová sluchátka lze podle jejich vlastností rozdělit do několika skupin. Nejčastěji se sluchátka rozlišují podle kontaktu s uchem posluchače. Podle tohoto kritéria lze identifikovat tři skupiny: intraaurální, supraaurální a circumaurální.

Intraaurální sluchátka (do uší)

Tento druh sluchátek je charakteristický tím, že je posluchač vkládá přímo dovnitř ucha. Intraaurální sluchátka lze rozdělit na další dvě podkategorie, které se liší způsobem zakončení.

V minulosti se nejčastěji používala pecková sluchátka, která se vyznačují tím, že jsou poměrně volně vložena v uchu posluchače a typicky mívají zakulacený tvar, aby nevypadávala. Všeobecně se pecky považují za nejméně kvalitní druh sluchátek a často jsou k dostání zdarma, jako základní výbava k jiným multimediálním zařízením. Tento předpoklad však není univerzálně platný pro všechny případy a pecková sluchátka mají stále své zastánce, takže je můžete naleznout i ve vyšších cenových kategoriích.

Druhým typem intraaurálních sluchátek jsou dnes velmi hojně využívané špunty. Ty mají na svém konci speciální gumový nástavec, který dokonale tlumí okolní zvuky, takže posluchač je úplně izolován od rušivých vlivů. Výrobci často dodávají ke sluchátkům i sadu vyměnitelných nástavců, aby sluchátka vyhovovala co nejširší skupině uživatelů. Na druhou stranu se tomuto typu sluchátek často vyčítá poměrně nepohodlné usazení špuntu v uchu, které nemusí každému vyhovovat.

Plně bezdrátová (true wireless) sluchátka

Zejména u intraaurálních sluchátek, tedy špuntů i pecek, se nejvíce prosadila v současné době velmi oblíbená verze plně bezdrátových sluchátek, která najdete často pod označením true wireless. To znamená, že pravé a levé sluchátko spolu nejsou propojené kabelem, ale komunikují bezdrátově jak se spárovaným zařízením, tak spolu navzájem. Jedná se o velmi praktickou variantu například pro sportování, zejména běh. Pokud si vyberete ideálně padnoucí model, nemusíte se bát, že by vám i při prudších pohybech sluchátko vypadlo z ucha. Častěji se hlavně pro sport používá špuntový typ, který je navíc doplněn o gumové výstupky, jež podpoří upevnění sluchátka uvnitř ušního boltce.

Každý jednotlivec má ale individuální tvar ucha, proto se právě u tohoto typu sluchátek nejvíce doporučuje, aby si je uživatel nejdříve před koupí vyzkoušel. Ujistěte se, že vás z konkrétního modelu sluchátek nebolí uši a jestli opravdu zařízení drží a nehrozí vypadnutí.

Supraaurální sluchátka (přes uši)

Sluchátka v této kategorii se umisťují na ušní boltec posluchače a svojí velikostí jej nepřesahují. Jsou rozměrnější než intraaurální, přesto bývají často velmi dobře skladné a poměrně lehké. Jejich největší nevýhodou je pravděpodobně relativní nepohodlnost, na kterou si uživatelé často stěžují. Samozřejmě ale záleží na preferencích každého posluchače a volba je tak velmi individuální. Konstrukční řešení jsou různá – buď jde o dvě samostatná sluchátka, nebo jsou obě spojená lehkou konstrukcí přes hlavu.

Circumaurální sluchátka (přes hlavu)

Vzhledově jsou velmi podobné supraaurálním, ale liší se především v tom, že mušle svojí velikostí přesahují velikost ucha uživatele a na svých okrajích se tak dotýkají boků jeho hlavy. Díky tomu poměrně dobře izolují okolní hluk a používají se například v audiostudiích. Uplatnění však najdou i u běžných zákazníků, například k pohodlnému domácímu poslechu. Jejich největší nevýhodou je mohutnost, která je logicky spojena s vyšší hmotností a tím pádem i s neskladností. Převažuje konstrukční řešení pevně spojených sluchátek přes hlavu.

Baterie

Pravděpodobně největší nevýhodou bezdrátových sluchátek je nutnost jejich nabíjení. Protože sluchátka s absencí drátu přicházejí o přísun elektrické energie, je potřeba, aby ji získávala z externího zdroje. Kapacita baterie je udávána v miliampérhodinách (mAh) a větší počet mAh značí také větší výdrž. Nicméně jiný model sluchátek může se stejnou kapacitou vydržet v provozu jinou dobu, protože každá sluchátka mají také rozdílnou spotřebu.

Při výběru baterie byste neměli brát zařízení s minimální kapacitou 100 mAh, ale jak bylo již uvedeno, kapacita není zcela determinující pro konečnou výdrž sluchátek. Výrobci naštěstí uvádí velmi často skutečnou výdrž zařízení v provozu a zákazník se tak nemusí o miliampéry vůbec starat. Je však třeba mít na paměti, že udávaná výdrž může být značně zkreslená a je velmi vhodné si informace od výrobce ověřit v uživatelských recenzích na internetu.

Výdrž baterie se hodně liší mezi jednotlivými typy sluchátek. Malé bezdrátové špunty nebo pecky vydrží daleko méně, než velká sluchátka přes hlavu, kde je větší prostor pro lepší akumulátor. Špunty a pecky mívají standardně výdrž okolo 3 až 5 hodin, sluchátka přes hlavu dosahují i 30 až 40 hodin.

Nabíjecí krabička

Zatímco velká sluchátka s konstrukcí přes hlavu nabíjíte nejčastěji připojením příslušného kabelu, u bezdrátových špuntů a pecek je nejrozšířenějším způsobem dokovací krabička. I ona má v sobě svůj vlastní akumulátor a nabíjí se přes kabel. Malá sluchátka jednoduše vložíte do krabičky, která je pak dokáže nabíjet. Většinou se v krabičce ukrývá kapacita na 2 až 4 cykly plného nabití sluchátek. Tento systém má také výhodu v tom, že můžete pecky nebo špunty bezpečně schovat dovnitř a zmenšuje se tím riziko ztráty jednoho z nich například při nošení volně v kapse. Důležitým parametrem tohoto typu zařízení tedy jsou i rozměry příslušné nabíjecí krabičky, ideálně by se měla bez problému vejít do kapsy kalhot, aniž byste ji nějak moc cítili.

Technické parametry

Tato kapitola nabízí pro výběr sluchátek velmi důležitý popis jednotlivých technických specifikací. Při jejich hodnocení mějte však vždy na paměti, že výrobci se snaží udělat údaje velmi lákavé a používají tak k měření různých alternativních metod, které jim pomáhají dosahovat nesrovnatelně lepších výsledků, které se rozchází se skutečností. Tato kapitola proto nabízí spíše teoretický popis pojmů, který vám pomůže zorientovat se v celé problematice a následně usnadní konečný výběr.

Frekvence nebo také frekvenční rozsah

Je pravděpodobně nejdůležitějším technickým parametrem každých sluchátek. Měří vlastně vlny tónin, které jsou prostřednictvím sluchátek do uší přenášeny. Samotná frekvence je udávána v hertzech (Hz) a je doplněna údajem o hodnotě útlumu v decibelech (dB), která měří vlastně okraj frekvenčního pásma. Ačkoliv se toto pojmosloví zdá velmi složité, v praxi se dá velmi zlehčit, protože lidské ucho je schopno vnímat tóniny v rozsahu frekvence 20 Hz až 20 kHz, což je také ideální hladina, podle které byste se při výběru měli řídit. Útlum by pak měl ideálně dosahovat co nejnižších hodnot, aby nezmenšoval rozsah frekvence. Ideální hodnota útlumu se pohybuje pro běžné účely okolo 10 dB.

Impedance

Impedance měří elektrický odpor sluchátek a je vyjádřena v ohmech značených řeckým písmenem omega (Ω). Pro účely poslechu bezdrátových sluchátek je vhodné volit sluchátka s nižším odporem, protože tolik nezatěžují baterii a navíc umožní poměrně hlasitý poslech. Pokud sluchátka mají vysokou impedanci, může to znamenat, že při používaní na bateriích s nízkou kapacitou budou velmi rychle vybitá, a především to může negativně ovlivnit jejich zvukové vlastnosti, protože nedostatečný přívod energie nedovolí reprodukovat adekvátní hlasitost. Bezdrátová sluchátka by proto měla dosahovat impedance okolo 50 ohmů a nejlepší volbou bývají sluchátka s impedancí 32 ohmů.

Přítlak

Přítlak měří, jakou silou tlačí mušle na uši posluchače. Tento údaj je důležitý pro pohodlí poslouchajícího, ale může ovlivnit i kvalitu zvuku, protože sluchátka s větším přítlakem přináší lepší eliminaci od okolních zvuků. Pro dosažení dobré kombinace pohodlí a zvukových vlastností je ideální volit sluchátka s přítlakem v hodnotách 1,5 až 5 newtonů.

Většinou tento údaj nenajdete explicitně napsaný v popisu produktu, proto je vhodné pročíst recenze, abyste zjistili, jestli uživatelé opakovaně nezmiňují u konkrétního modelu nějaký problém spojený s touto charakteristikou.

Výkon

Výkon určuje, jak hlasitě dokáží vaše sluchátka hrát. Tato veličina je udávána v miliwattech (mW). Větší počet miliwattů pak logicky znamená větší výkon, ale u bezdrátových sluchátek velmi záleží na kapacitě baterie, protože sluchátka s větším výkonem mnohem více zatěžují akumulátor a podstatně rychleji ho tedy vybíjejí. Nelze určit optimální výkon pro každý model sluchátek a je velmi vhodné u každého vybraného modelu ověřit, zda výška výkonu drasticky nesnižuje výdrž baterie. Ideálním zdrojem informací jsou pro tento účel opět uživatelské recenze, kde naleznete zpětnou vazbu, od zákazníků, kteří již sluchátka zakoupili.

Citlivost

Citlivost je veličina bezprostředně závislá na výkonu. Měří vlastně, jak hlasitě jsou sluchátka schopná hrát při určitém výkonu. Citlivost je tedy vyjádřena v decibelech k miliwattům. Standardně sluchátka dosahují hodnot okolo 100 dB a kvalitnější modely se pohybují okolo 105 dB.

Zkreslení

Zkreslení měří, jak moc je kvalita zvuku ovlivněna cestou ze zařízení do vašich uší. V podstatě se tedy jedná o odchylku naměřenou v procentech, která určuje, o jak moc se kvalita zvuku snížila na cestě mezi zařízením a posluchačem. Běžná hodnota zkreslení u bezdrátových sluchátek se pohybuje okolo 1 %. Samozřejmě platí, že čím nižší míra zkreslení, tím kvalitnější a lépe poslouchatelný obsah se k posluchači dostává.

Ovládání a funkce

I když se zdánlivě jedná v případě bezdrátových sluchátek o jednoduché zařízení bez zvláštních ovládacích prvků, opak bývá pravou. Nejčastěji se u tohoto příslušenství využívá systém ovládání pomocí tlačítek nebo dotykových panelů. Klasická mechanická tlačítka mohou být umístěná buď přímo na samotné konstrukci reproduktoru (u sluchátek do uší však pozor na to, abyste si je nevtlačili příliš do ucha), nebo například na spojovacím kabelu mezi oběma sluchátky. Dotykové ovládání je často velmi nenápadné, objevuje se jak u sluchátek přes hlavu, tak u pecek a špuntů. Musí být intuitivní, protože uživatel nevidí přesně, kam sahá. Občas může působit trochu složitě, jde však pouze o čas na zvyknutí a získání citu.

Velké množství nastavení obstaráte i ze samotného zařízení, z nějž vychází signál do sluchátek, avšak základní prvky jako úprava hlasitosti, základní ekvalizér, nastavení tlumení okolního zvuku, přepínání a přetáčení skladeb nebo příjem a ukončení hovorů je zajisté užitečné mít přímo na sluchátkách.

Už jsme naznačili, že se ve sluchátkách může skrývat určité množství speciálních funkcí, které zpříjemní užití přístroje a samotný poslech. Při pátrání na trhu narazíte na různá vylepšení:

• tlumení okolního hluku a ambient sound – tlumení okolního hluku se dělí na pasivní a aktivní; pasivní vychází z toho, že sluchátka fyzicky brání v prostupu zvukových vln do ucha; aktivní tlumení spočívá v elektronické úpravě okolního ruchu (sluchátka „poslouchají“ okolní hluk a vymazávají ho protichůdnou zvukovou vlnou); rozhodující je, kolik hluku dokážou sluchátka odebrat z okolí (u dobrých modelů 25 až 30 dB); vždy pamatujte na to, že s takovými funkcemi musíte dbát zvýšené pozornosti například při chození venku, abyste věděli o jedoucích autech, tramvajích a podobně, ve správném nastavení pomůže mód označovaný jako ambient sound
• audioscaling – vylepšení zvukové stopy, i ze starých skladeb v mp3 formátu jsou sluchátka schopná vytvořit kvalitní zvukový zážitek
• headset – častá modifikace nejen bezdrátových sluchátek, doplňuje je o mikrofon, jde o funkci vhodnou především pro řidiče a hráče počítačových her, kteří potřebují mít volné ruce
• vnitřní paměť – možnost uložení hudby do paměti přímo ve sluchátkách, aby bylo možné poslouchat zvukový obsah i bez nepřetržitého spojení s telefonem nebo jiným vysílacím zařízením, vhodné například pro běhání venku bez smartphonu
• podpora různých formátů přehrávání – základní sluchátka většinou podporují všechny běžné formáty, pro profesionální využití se speciálními formáty audio stop by si ale uživatel měl ověřit, které formáty sluchátka zvládnou přehrávat
• přepínání spárovaných zařízení (multi-point) – možnost spárování sluchátek a více zařízení najednou (typicky telefon, tablet i počítač) a snadné přepínání mezi nimi
• připojení kabelu – u sluchátek s konstrukcí přes hlavu, možnost připojení klasického sluchátkového jacku, kabel totiž stále představuje lepší přenos dat a tím i kvalitnější přehrávání
• detekce zastrčení do uší – funkce u bezdrátových pecek a špuntů, sluchátka poznají, že je má uživatel zastrčená v uších a pokud je vytáhne, vypnou se
• sledování sportovních aktivit – spíše vedlejší a méně častá funkce, některá sluchátka zaměřená na využití při sportu dokáží sledovat data sportovních aktivit a posílat je například do smartphonu.

Otevřenost mušlí sluchátek

Mušle sluchátek, tedy ta část, která se dotýká ucha posluchače, může výrazně ovlivnit vlastnosti výsledného audio výstupu. Podle stupně otevřenosti se určuje izolace od okolních zvuků.

Sluchátka s otevřenými mušlemi

Otevřená sluchátka jsou charakteristická otvory na vnější straně mušlí, díky kterým zpravidla špatně tlumí zvuky z okolí, ale na druhou stranu nabízí lepší kvalitu audia, protože výstup není zkreslený uzavřeností. Jsou proto správnou volbou na místa, kde posluchač není rušen okolními vlivy, anebo naopak není jeho okolí rušeno uniklým zvukem ze sluchátek.

Sluchátka s uzavřenými mušlemi

Tato sluchátka nemají na mušlích žádné otvory, čímž posluchače separují od okolního dění. Výhodou je tedy to, že není rušen žádnými zvuky a také on sám neruší okolí ušlým záznamem. Bohužel uzavřenost sluchátek způsobuje určité zkreslení vycházejícího zvuku, takže perfektní tlumení je dosaženo na úkor části kvality přenosu. Uzavřená sluchátka proto volte jen v případě, kdy nechcete být rušeni nebo rušit své okolí poslechem.

Náušníky

Jedná se o tu část sluchátek, která leží na uchu a zprostředkovává výsledný zvukový efekt. Náušníky hrají velkou roli v pocitu z poslechu, protože jejich kontakt s uchem posluchače je velmi bezprostřední. Na trhu lze vybírat z velkého množství materiálů a není možné určit, který z nich je všeobecně nejkvalitnější. Následující kapitola se pokusí alespoň nastínit výhody a nevýhody jednotlivých struktur.

Plast

Plast je nejčastěji používaným materiálem. Kvůli výborné přilnavosti a dobrým tlumícím schopnostem je možné jejich využití u všech druhů sluchátek. U pecek se obvykle můžete setkat s klasickým tvrdým plastem, který může být pro někoho poměrně nekomfortní variantou. Jiné druhy pak obvykle používají modifikace plastu s různým stupněm změkčení, který nabízí pohodlnější použití.

Kůže

Kůže je drahý materiál a obvykle je proto k nalezení spíše u sluchátek vyšší cenové kategorie. Na druhou stranu nabízí vysoký komfort a pohodlí, které posluchači umožní mít sluchátka na uších i několik hodin bez větších problémů. Nevýhodou kůže jsou horší možnosti jejího udržování. Zvláštní kapitolou jsou pak koženkové materiály, které tvoří levnější, ale také méně kvalitní alternativu ke kůži. Pro modely střední cenové třídy se však mohou stát koženkové náušníky zlatou střední cestou a jejich volba nemusí být krokem vedle.

Textil

Textilní materiály nabízejí nespočet možností, které se všeobecně vyznačují velmi pohodlným usazením na uchu posluchače. Textil je také často vyzdvihován díky své savosti a velmi dlouhé životnosti.

Hmotnost

Sluchátka jsou příslušenství, které nosí uživatel na hlavě nebo přímo v uších, a to většinou poměrně dlouhou dobu v kuse. U bezdrátové verze to platí dvojnásob, protože s nimi člověk takřka není omezený. Může celý den chodit po bytě, poslouchat hudbu z počítače a sluchátka nesundá například ani při vaření a dalších aktivitách.

Při nepřetržitém poslouchání bude velkou roli hrát také celková hmotnost sluchátek. Na začátku třeba žádnou zátěž neucítíte, to se ale u těžších modelů může rychle změnit. Velké rozdíly najdeme zejména mezi modely přes hlavu a do uší. Samozřejmě, že jsou pecky a špunty o dost lehčí, avšak při umístění přímo do uší je nutné počítat s tím, že i zde hmotnost hraje roli.

Orientačně můžeme nastínit celkovou hmotnost obou typů:

• sluchátka do uší – 10 až 15 gramů na jedno sluchátko (u true wireless sluchátek často i méně)
• sluchátka přes hlavu – 100 až 250 gramů.

Odolnost

Důležitým parametrem, na který by zákazník měl dát velký pozor zejména v případě, že se se sluchátky plánuje pohybovat venku, je odolnost vůči vnějším vlivům. Nejstěžejnější je pak odolnost vůči vodě a teplotě.

Pro zjištění odolnosti vůči vodě je nejsnazší, když si uživatel vyhledá označení odolnosti na stupnici IP. Hodnota stupně krytí IP se skládá ze dvou čísel (například IP57), první reprezentuje ochranu proti vniknutí pevných částic a cizích předmětů, druhé pak odolnost vůči vodě. První číslo nabývá hodnot od 0 do 6 (nejvyšší ochrana 6 značí úplnou ochranu proti vniknutí jakéhokoliv předmětu i nejmenších prachových částic). Stupeň krytí proti vodě vychází z hodnot od 0 do 9 (nejnižší číslo odkazuje na nulovou ochranu, 9 pak signalizuje odolnost vůči vysokotlaké tryskající teplé vodě). Voděodolnost je důležitá při sportování, kdy se člověk hodně potí, i při dešti. Doporučuje se volit hodnota minimálně IPx4.

Teplota, v níž mohou bezdrátová sluchátka fungovat, hraje velkou roli, zejména ve spojitosti s akumulátory, kterým velké teplotní výkyvy vůbec nesvědčí. Proto se může uživatelům stát, že se jim sluchátka při teplotách pod bodem mrazu samy vypnou, snaží se totiž uchránit baterii. Obecně nelze při nízkých teplotách očekávat velkou funkčnost, vhodné je přes sluchátka nosit čepici nebo kapuci, aby se u nich drželo tělesné teplo. To je ovšem u dražších sluchátek s konstrukcí přes hlavu problém.

Cena

Při výběru správných bezdrátových sluchátek je velmi důležitým bodem nákupního procesu správné zvolení rozpočtu. Poslední kapitola našeho rozboru se bude věnovat popisu jednotlivých cenových skupin a pokusí se vás tak zasvětit do chápání odlišností jednotlivých kategorií.

Cena od 200 Kč do 500 Kč

Zcela úmyslně tato cenová kategorie začíná na ceně 200 Kč, protože levnější sluchátka téměř není možné pořídit. Od této cenové kategorie můžete očekávat sluchátka s velmi špatným výkonem, velkým zkreslením zvuku nebo nepohodlným držením ve vašich uších. Nejčastěji se jedná o klasická pecková sluchátka, která jsou považována za naprosto základní výbavu k multimediálním zařízením. Pozor musíte v nejnižší cenové kategorii dávat také na výdrž baterie, protože sluchátka s na první pohled lákavými parametry mohou disponovat velmi špatnou výdrží (viz kapitola Baterie). Nejnižší cenová třída je tak vhodná pouze pro nenáročné zákazníky s naprosto základními požadavky.

Cena od 500 do 1 000 Kč

Sluchátka v této cenovce uspokojí většinu běžných posluchačů. Nenabídnou vám sice příliš oslnivé parametry, ale pro běžný poslech hudby, občasné hraní her nebo sledování televize vám bohatě postačí. Modely v této kategorii obvykle disponují slušnými technickými parametry, jsou vytvořeny z kvalitních materiálů, což zajišťuje jak jejich pohodlnost, tak i dobré zvukové vlastnosti. Jejich baterie již většinou dosahují odpovídající výdrže.

Cena nad 1 000 Kč

V poslední cenové kategorii naleznete opravdu širokou škálu produktů, protože nejdražší sluchátka se s cenou mohou vyšplhat i k desítkám tisíc korun. Nejdražší profesionální sluchátka nabízejí téměř nulové zkreslení, dechberoucí výkon, perfektní výdrž a velmi kvalitní materiály konstrukce. Sluchátka v nejvyšších cenových kategoriích jsou doporučována buď velmi náročným posluchačům, anebo pro profesionální využití například do audiostudiích.