Jak vybrat bezdrátová sluchátka

Výběr sluchátek, stejně jako každého elektronického zařízení, se podřizuje technologickému pokroku, který jde mílovými kroky vpřed. Následující článek nabízí aktuální specifikace kategorií, do kterých se dnes bezdrátová sluchátka dělí. V dalších odstavcích se dočtete, jaké parametry si zasluhují při výběru vhodného zařízení vaši pozornost a jaké jsou naopak spíše přidruženou charakteristikou.

Věnovat se budeme zejména způsobu přenosu signálu či charakteristikám, jako je frekvenční rozsah, impedance a citlivost sluchátek, a vysvětlíme, k čemu je ve sluchátkách měnič. Mimo funkce sluchátek a jejich fyzikální charakteristiky se dočtete také o kodecích a o tom, proč by vás měly zajímat a neměli byste je při výběru opomenout. Na paškál jsme vzali také harmonické zkreslení a potlačení okolního hluku.

Klíčovým pravidlem k výběru vhodných sluchátek je rozhodnutí, k čemu budou sluchátka sloužit, není totiž bezdrát jako bezdrát. O rozdílech v propojení se dočtete v kapitole Technologie připojení sluchátek. Pokud si chcete problematiku bezdrátových sluchátek nastudovat, nebo se jen ujistit v některých parametrech, pokračujte ve čtení. Pro urychlení jsme však připravili také následující seznam nejdůležitějších parametrů.

Jak vybrat bezdrátová sluchátka stručně:

• Vyberte, jestli jsou pro vás vhodnější sluchátka do uší nebo přes hlavu.
• Zvažte, v jak hlučném prostředí budete sluchátka používat a zda oceníte funkci aktivního potlačení hluku.
• Podle formátu přehrávané hudby a účelu sluchátek se rozhodněte, zda je pro vás důležitý výběr podle kodeků.
• Pokud budete používat sluchátka často bez přístupu k zásuvce, zaměřte se na výdrž baterie a možnost připojení kabelu jack 3,5 mm.
• Chcete-li sluchátka používat celé hodiny v kuse, podívejte se na uživatelské recenze bezdrátových sluchátek a hledejte, zda sluchátka na uších netlačí.
• Sportovní sluchátka vybírejte podle toho, aby vám z ucha nepadala a zároveň byla odolná vůči vodě.
• Pokud máte možnost, vyrazte do hudebnin nebo podobného specializovaného obchodu. Rádi vás nechají sluchátka vyzkoušet. Vnímání zvuku je totiž subjektivní.

Druhy bezdrátových sluchátek

Obecně lze u sluchátek rozlišit dva základní typy konstrukcí – buď se zakončením přímo do uší, nebo s mohutnějším provedením přes hlavu, kde jsou obě sluchátka pevně spojena. Někteří nazývají toto provedení „bezdrátová sluchátka klapky“, protože konstrukce skutečně tvoří klapky na uši.

Bezdrátová sluchátka lze podle jejich vlastností rozdělit do několika skupin. Nejčastěji se sluchátka rozlišují podle kontaktu s uchem posluchače. Podle tohoto kritéria lze identifikovat tři skupiny: intraaurální, supraaurální a circumaurální.

Intraaurální sluchátka (do uší)

Intraaurální sluchátka jsou charakteristická právě tím, že se vkládají přímo do ucha, a zkracují tak vzdálenost mezi zdrojem zvuku a ušním bubínkem. Menší vzdálenost znamená také menší zkreslení okolním šumem, zvuk tak může být potenciálně kvalitnější. Existují ale dvě podkategorie, které se poměrně výrazně liší.

Pecková sluchátka

V minulosti se nejčastěji používala pecková sluchátka, která se vyznačují tím, že jsou volně vložena v uchu posluchače a typicky mívají zakulacený tvar. Všeobecně se bezdrátová sluchátka pecky považují za nejdostupnější, ale také nejméně kvalitní druh sluchátek. Tento předpoklad není univerzálně platný pro všechny případy a pecková sluchátka mají stále své zastánce, takže je můžete naleznout i ve vyšších cenových kategoriích.

Špunty

Druhým typem intraaurálních sluchátek jsou dnes velmi hojně využívané špunty. Ty mají na svém konci speciální gumový nástavec, který dokonale tlumí okolní zvuky, takže posluchač je úplně izolován od rušivých vlivů. Výrobci často dodávají ke sluchátkům i sadu vyměnitelných nástavců, aby sluchátka vyhovovala co nejširší skupině uživatelů. Na druhou stranu se tomuto typu sluchátek často vyčítá poměrně nepohodlné usazení špuntu v uchu, které nemusí každému vyhovovat.

Supraaurální sluchátka (přes uši)

Bezdrátová sluchátka na uši se umisťují přímo na ušní boltec posluchače a svojí velikostí jej nepřesahují. Jsou rozměrnější než intraaurální, přesto bývají často velmi dobře skladná a poměrně lehká. Jejich největší nevýhodou je pravděpodobně relativní nepohodlnost, na kterou si uživatelé často stěžují. Samozřejmě ale záleží na preferencích každého posluchače, a volba je tak velmi individuální.

Náušníky přes uši

Konstrukční řešení jsou různá – buď jde o dvě samostatná sluchátka, která jsou méně častá, nebo jsou obě spojená lehkou konstrukcí přes hlavu. Vzhledem k tomu, že se tento typ sluchátek opírá přímo o uši, je vhodné si jej předem vyzkoušet. Někdo může vyšší přítlak ocenit, zejména pokud sluchátka používá při sportu, jinému může být naopak při delším poslechu nepříjemný.

Oproti špuntům a peckám mají díky většímu prostoru v konstrukci sluchátek místo pro větší měnič, a tím dovolují za nižší pořizovací náklady produkovat kvalitnější zvuk. 

Circumaurální sluchátka (okolo uší)

Vzhledově jsou podobná supraaurálním, na první pohled však působí značně masivněji. Náušníky přesahují ucho a opírají se o lícní kosti. Díky tomu je zajištěno vyšší pohodlí a dobrá izolace vnějšího hluku. Poměrně dobré odhlučnění jim přisoudilo uplatnění nejen mezi běžnými uživateli, ale také v audiostudiích, u DJs a všude, kde na kvalitě zvuku opravdu záleží. Jejich mohutnost je vykoupena vyššími pořizovacími náklady a hmotností.

Náušníky kolem uší

Sluchátka jsou zpravidla pevně spojena sluchátkovým páskem. V 95 % případů se však jedná o sluchátka uzavřená, a to s důrazem na požadavek izolace vnějších zvuků. K dostání jsou však také modely polouzavřené a otevřené.

Technologie připojení sluchátek

Bezdrátová sluchátka lze podle technologie připojení rozdělit do dvou hlavních skupin. Každá z technologií má své výhody a nevýhody, proto najde každá své uplatnění pro trochu jiné účely. Nejpoužívanější technologií je komunikační protokol Bluetooth, který je univerzální a dá se připojit zpravidla ke všem smartphonům a notebookům. Na trhu jsou také sluchátka s RF (Radio Frequency).

Před koupí sluchátek doporučujeme ověřit, zda zařízení, se kterým je chcete spárovat, podporuje danou technologii připojení. Dříve byla dostupná také IR (infračervená) technologie přenosu, tak však pro své limity z trhu ustoupila.

Bezdrátová sluchátka s technologií Bluetooth

Sluchátka využívající pro připojení protokol Bluetooth umožňují připojení bez speciálního vysílače ke všem zařízením, která Bluetooth podporují. V praxi tedy jejich provoz vypadá tak, že je jednoduše propojíte se svým multimediálním zařízením a volně se pohybujete v jeho blízkém okolí. Dosah signálu se u této technologie pohybuje okolo deseti metrů. I když se signál dokáže dostat skrze překážky, výrazně omezují jeho dosah a rychlost přenosu.

Přenos se zakládá na využití určitého způsobu kódování signálu, které zajišťují kodeky. A právě kodeky určují, jak kvalitní bude signál po přenosu do sluchátek. I když stále platí, že ve valné většině případů umožňuje kabelové připojení přenos kvalitnějšího signálu než jeho bezdrátová varianta, nebude pro většinu uživatelů tento rozdíl důležitý. Proč tomu tak je, se dozvíte v kapitole o kodecích.

Momentálně (říjen 2021) nejnovějším standardem je technologie Bluetooth 5.2, která nabízí větší rychlost přenosu a lepší stabilitu připojení. Důležitým parametrem pro výběr se však stává jen tehdy, pokud tuto verzi podporují jak sluchátka, tak také zdroj hudby (smartphone, notebook,…). Pokud by totiž telefon disponoval například starší verzi 4.0 a sluchátka verzí 5.2, připojení bude možné, ale využije pouze možnosti staršího standardu.

Připojení Bluetooth sluchátek ke stolnímu počítači

Ke komplikaci může dojít, pokud hledáte bezdrátová sluchátka ke stolnímu počítači (desktop). V takovém případě záleží, jestli váš počítač Bluetooth podporuje. Pokud ne, řešení naleznete v dokoupení externího Bluetooth USB adaptéru. Takový adaptér se může pohybovat cenově od stokoruny až po tisíce. Pro kvalitní poslech hudby doporučujeme například tento vysílač.

Bezdrátová sluchátka využívající rádiové frekvence

Sluchátka fungující na principu přenosu signálu přes rádiové frekvence (RF) potřebují vysílač signálu. Vzhledem k odlišnému způsobu přenosu přes rádiové frekvence, než jakým pracuje technologie Bluetooth, je dosah vysílače ve volném prostoru až v řádech stovek metrů. Signál projde skrze překážky, ale rychle ztrácí na síle.

Nevýhodou radiových frekvencí je snižující se kvalita zvuku v závislosti na vzdálenosti od vysílače a všeobecný šum, který audio obsah velmi ovlivňuje. Šum mohou způsobovat silnoproudá elektrická zařízení v okolí vysílače, například sloupy vysokého napětí, tramvaje a podobně. Sluchátka s přenosem pomocí RF najdou díky nižším pořizovacím nákladům uplatnění zejména u vášnivých hráčů.

Kodeky

Signál poslaný z multimediálního zařízení do sluchátek musí být před odesláním přeložen (kódován) do formy, ve které se dá dobře přenést. Když pak doputují data do sluchátek, musí být opět přeloženy (dekódovány) do formy, kterou už lze přehrávat. O tento proces se starají kodeky, které definují, co se má se signálem dít. Kodeky se dělí na dva typy podle toho, jestli je původní kvalita snížena kompresí, nebo se původní kvalita zachová.

Kodeky s bezztrátovou kompresí

Při kompresi původního formátu v zájmu zmenšení původního souboru dojde ke kompresi (zmenšení souboru), ale bez ztráty dat. Taková komprese je optimální, co se kvality hudby týče, ale soubory jsou větší. U bezdrátových sluchátek dlouhou dobu nevyužívala svůj potenciál, protože staré technologie nebyly schopny tento signál přenášet a dekódovat. Navíc neexistovaly streamovací služby, které by hudbu přenášely. 

S nárůstem množství dat od operátorů ale pomalu odpadá potřeba přenášet co nejmenší soubory. Rozdíl ve velikosti souboru se ztrátovou kompresí a bez komprese je totiž i více než trojnásobný. Na trhu se začaly objevovat hudební aplikace, jako je Tidal, které podporují přehrávání hudby ve formátu FLAC.

Pokud chcete do sluchátek investovat v řádech tisíců a ne stokorun, pak zohledněte při výběru také kodek, který sluchátka podporují. Pokud byste totiž chtěli přehrávat například formát FLAC, potřebujete telefon a sluchátka, která podporují některou z kvalitních kompresních metod (aptX HD, LDAC). 

Kodeky se ztrátovou kompresí

Pro zajištění malých souborů se zvukem a jejich snadný přenos slouží ztrátové kodeky. Ty ořežou kvalitu hudby, ale zachovají ji na takové úrovni, že většině uživatelům víc než vystačí. Jedná se jednak o starý univerzální kodek SBC, ale také o moderní aptX a AAC. Pokud vlastníte zařízení s Androidem 8 a vyšším a máte procesor Qualcomm, aptX a řadu dalších dobrých kodeků podporuje. 

Výrobky společnosti Apple používají vlastní kodek AAC. Při volbě sluchátek pro poslech hudby ze služeb Spotify nebo Apple music si vystačíte s podporou kvalitativně horších kodeků (aptX, AAC), potenciál kodeků aptX HD, LDAC a podobných nevyužijete. Méně kvalitní je pak kodek SBC, ale rozdíl oproti aptX není příliš velký (Zdroj: Soundguys).

Baterie

Nutnost nabíjení se řadí mezi nevýhody bezdrátových sluchátek. Ta mají na rozdíl od varianty s kabelem integrovanou baterii, která tvoří zdroj energie. Kapacita baterie je udávána v miliampérhodinách (mAh) a větší počet mAh často značí delší výdrž a mnohdy také vyšší hmotnost. Není to však úplně pravidlem, protože každá sluchátka mají jinou spotřebu v závislosti na velikosti a výkonu měničů.

Vzhledem k tomu, že kapacita baterie neříká nic o její výdrži na jedno nabití, uvádějí výrobci skutečnou výdrž zařízení v provozu. Jak je ale už zvykem, skutečná výdrž se často uvádí podle teoretických hodnot a v případě 50% hlasitosti. Je tedy potřeba brát ji s rezervou. Pokud chcete, aby vám hrála sluchátka 6 hodin bez přerušení, poohlédněte se po takových, která mají výdrž alespoň 8 hodin.

Reálnou výdrž baterie zjistíte zpravidla pouze z uživatelských recenzí. Výdrž baterie se hodně liší mezi jednotlivými typy sluchátek. Malé bezdrátové špunty nebo pecky vydrží daleko méně než velká sluchátka přes hlavu, kde je větší prostor pro lepší akumulátor. 

Výdrž baterie sluchátek do uší

Špunty a pecky mívají standardně výdrž okolo 3 až 8 hodin a rezervu dalších několik desítek hodin v nabíjecí krabičce. Některá True Wireless sluchátka podporují také bezdrátové nabíjení pomocí nabíjecí podložky nebo telefonu, který podporuje funkci sdílení energie. 

Nabíjecí krabička

Zatímco velká bezdrátová sluchátka s konstrukcí přes hlavu nabíjíte nejčastěji připojením příslušného kabelu, u bezdrátových špuntů a pecek je nejrozšířenějším způsobem dokovací krabička s integrovanou powerbankou. I ona má v sobě svůj vlastní akumulátor a nabíjí se přes kabel. Malá sluchátka jednoduše vložíte do krabičky, která je pak dokáže nabíjet. Většinou se v krabičce ukrývá kapacita na 2 až 4 cykly plného nabití sluchátek.

Tento systém má také výhodu v tom, že můžete pecky nebo špunty bezpečně schovat dovnitř a zmenšuje se tím riziko jejich ztráty nebo poškození. Důležitým parametrem tohoto typu zařízení tedy jsou i rozměry příslušné nabíjecí krabičky, ideálně by se měla bez problému vejít do kapsy kalhot, aniž byste ji nějak moc cítili.

Výdrž baterie sluchátek přes hlavu

Sluchátka přes hlavu běžně dosahují 30, výjimečně až 100 hodin. V případě pořízení sluchátek s výdrží baterie přes 30 hodin už ani nevnímáte, že je vůbec někdy nabíjíte, a máte pocit, že fungují bez baterie. Pokud navíc disponují možností připojení přes kabel, fungují, i když jste je nabít zapomněli.

Technické parametry

Tato kapitola nabízí pro výběr sluchátek velmi důležitý popis jednotlivých technických specifikací. Při jejich hodnocení mějte však vždy na paměti, že se výrobci snaží udělat údaje velmi lákavé, a používají tak k měření různé alternativní metody, které jim pomáhají dosahovat nesrovnatelně lepších výsledků, často dost odlišných od skutečnosti.

Zjednodušeně řečeno, stejný údaj o frekvenčním rozsahu může u dvou rozdílných sluchátek znamenat jiný uživatelský zážitek. Tato kapitola proto nabízí spíše teoretický popis pojmů, který vám pomůže zorientovat se v celé problematice a následně usnadní konečný výběr. Platí, že lepší parametry sluchátek od výrobce lodních šroubů budou ve skutečnosti horší než u sluchátek specializované konkurence.

Frekvence nebo také frekvenční rozsah

Je základním technickým parametrem, který nám říká nejvíce o schopnostech sluchátek. Měří vlnové délky tónin, které jsou prostřednictvím sluchátek přenášeny do uší. Frekvence se udává v hertzích (Hz) a měla by být doplněna údajem o hodnotě útlumu v decibelech (dB). Ta značí, jaký bude pokles výkonu v okrajových pásmech frekvencí.

Lidské ucho je schopné vnímat rozsah 16 Hz až 20 000 Hz (20 kHz), což je ideální hladina, kterou při výběru sluchátek hledáme. Neznamená to však, že pokud výrobce uvádí rozsah větší, třeba 5 Hz až 40 000 Hz, že by tvořil zbytečný výkon. Pokud je frekvenční rozsah větší, než je ten slyšitelný, je v okrajových pásmech slyšitelného zvuku menší zkreslení.

Útlum by měl dosahovat co nejnižších hodnot, optimálně ± 3 dB. To ale nikdo výrobcům nepřikázal, takže některá sluchátka mají útlum menší, některá větší. Pro kvalitní poslech by hodnota neměla přesáhnout ± 5 dB.

Impedance

Impedance měří elektrický odpor sluchátek a je vyjádřena v ohmech značených řeckým písmenem omega (Ω). Jednotka ohm je charakteristikou elektrického odporu. Bezdrátová sluchátka běžně dosahují impedance mezi 16 a 50 ohmy. Vzhledem k tomu, že kvalitní sluchátka mají rozpětí impedance 28 až 500 ohmů, nepřikládejte tomuto parametru důležitost při výběru.

Přítlak

Přítlak měří, jakou silou tlačí mušle na uši posluchače. Tento údaj ovlivňuje zejména pohodlí při poslechu, ale také izolaci od okolních zvuků. Vyšší přítlak znamená nižší pohodlí, lepší izolaci a sluchátka také lépe drží na uších. Nižší přítlak je vhodný pro běžné nošení nebo práci u stolu, vyšší se naopak hodí pro sporty. Hodnota se měří v newtonech (N), ale většina výrobců hodnotu přítlaku neuvádí. Nejlepší je tedy sluchátka vyzkoušet nebo se orientovat podle uživatelských recenzí. 

Sluchátka se časem také trochu dotvarují, takže co může být trochu vyšší přítlak při koupi, může být po půl roce naprosto optimální. V minulosti si lidé doma sluchátka běžně „dotvarovávali“ na hrnci, kde je nechávali napnutá přes noc. To chce ale opatrnost a rozum při volbě průměru hrnce, protože si můžete sluchátka snadno poškodit a plastová sluchátka se dotvarovat nedají.

Citlivost

Citlivost je veličina bezprostředně závislá na výkonu. Měří vlastně, jak hlasitě jsou sluchátka schopná hrát při určitém výkonu. Citlivost je tedy vyjádřena v decibelech k miliwattům. Standardně sluchátka dosahují hodnot okolo 95 dB a profesionální modely se dostávají i přes 115 dB. Citlivost pro poslech v rušném prostředí volte minimálně na úrovni 95 dB, lépe přes 100 dB.

Akustický tlak

V případě koupě sluchátek od specializovaných výrobců audiotechniky se často setkáte s hodnotou akustického tlaku udávanou v decibelech (dB), která je trochu přesnější než charakteristika citlivosti, jinak se však jedná pro uživatele o jeden a ten samý parametr. Dobrý akustický tlak se pohybuje od 95 dB výše.

Harmonické zkreslení

V podstatě se jedná o odchylku naměřenou v procentech, která určuje, jak moc se kvalita zvuku snížila na cestě mezi zařízením a posluchačem. Hodnotu této charakteristiky uvádějí zejména specializovaní výrobci.

U profesionálních zařízení se pohybuje i pod úrovní <0,1 %. Samozřejmě platí, že čím nižší míra zkreslení, tím kvalitnější a lépe poslouchatelný obsah se k posluchači dostává. Za dobrou úroveň harmonického zkreslení lze považovat hodnotu nižší než 1 %.

Měniče

Měnič je nejdůležitější částí každého zařízení pro zvukovou reprodukci. Je to součástka, která vytváří mechanické vlnění vzduchu, tedy zvuk. Lidově bychom měnič nazvali reproduktorem. Z teorie reprodukce zvuku platí, že čím větší frekvenční rozsah má měnič pokrýt, tím hůře jej pokrývá.

Proto mají kvalitní reproduktory i 3 druhy měničů – pro basy, střední frekvence a výšky. Mimo to větší měnič často znamená lepší zvuk. Zatímco klasická sluchátka přes hlavu mají v každém sluchátku jeden poměrně velký měnič, profesionální sluchátka do uší mají těchto měničů často více. 

Ovládání

I když se zdánlivě jedná o jednoduchá zařízení bez zvláštních ovládacích prvků, opak bývá pravdou. Nejčastěji se u tohoto příslušenství využívá ovládání pomocí tlačítek nebo dotykových panelů. Klasická mechanická tlačítka mohou být umístěná buď přímo na samotné konstrukci, nebo na spojovacím kabelu mezi oběma sluchátky. Dotykové ovládání je často velmi nenápadné, objevuje se jak u sluchátek přes hlavu, tak u pecek a špuntů.

Nastavení obstaráte do značné míry i ze samotného zařízení, z nějž vychází signál do sluchátek. Základní prvky jako úprava hlasitosti, základní ekvalizér, nastavení tlumení okolního zvuku, přepínání a přetáčení skladeb nebo příjem a ukončení hovorů je přesto zajisté užitečné mít přímo na sluchátkách. Muset totiž stále vytahovat telefon z kapsy kvůli přepnutí písničky může být stejně obtěžující, jako kdyby byla sluchátka drátová.

Funkce

Už jsme naznačili, že se ve sluchátkách může skrývat určité množství speciálních funkcí, které zpříjemní užití přístroje a samotný poslech. Při pátrání na trhu narazíte na různá vylepšení. Některé z nich, jako je aktivní potlačení okolního hluku či třeba integrovaný mikrofon, jsou důležitější, jiná, jako například detekce zastrčení do uší, už prim nehrají.

Aktivní potlačení hluku (ANC) – spočívá v elektronické úpravě okolního ruchu (sluchátka „poslouchají“ okolní hluk a vymazávají ho protichůdnou zvukovou vlnou). Rozhodující je, kolik hluku dokážou sluchátka odebrat z okolí (u dobrých modelů 25 až 30 dB).

Ambient sound – funkce, která dovede částečně nahradit dražší technologii ANC, je záležitostí spíše softwarovou. Program chytře upravuje hudbu podle okolního ruchu, který do ní „zamíchá“, čímž zvýší kvalitu poslechu. Dochází však ke zkreslení původního záznamu a výsledek je horší než v případě ANC.

Mikrofon – je častá modifikace nejen bezdrátových sluchátek. Pokud jsou sluchátka mikrofonem vybavena, umožňují telefonovat a posílat hlasové zprávy bez potřeby vytažení telefonu z kapsy. Některá sluchátka pak podporují také hlasového asistenta.

Vnitřní paměť – dává možnost uložení hudby do paměti přímo ve sluchátkách, aby bylo možné poslouchat zvukový obsah i bez nepřetržitého spojení s telefonem nebo jiným vysílacím zařízením. To je vhodné například pro běhání venku bez smartphonu.

Připojení kabelu – umožňují některá sluchátka s konstrukcí přes hlavu prostřednictvím klasického sluchátkového jacku 3,5 mm, kabel totiž stále zajišťuje lepší přenos dat a zajistí přehrávání i s vybitou baterií sluchátek.

Detekce zastrčení do uší – zajišťuje, že sluchátka poznají, zda je má uživatel zastrčená v uších a pokud je vytáhne, vypnou se.

Bezdrátové nabíjení – je devízou některých bezdrátových pecek a špuntů, které umí využívat potenciál bezdrátového nabíjení. Největší uplatnění najde tato funkce u telefonů podporujících reverzní nabíjení.

Otevřenost mušlí sluchátek

V základu se sluchátka dělí na uzavřená, polootevřená a otevřená. Charakter sluchátek ovlivňuje zejména materiál náušnice, který určuje, jak moc budou sluchátka izolovat od okolního světa.

Sluchátka s otevřenými mušlemi

Otevřená sluchátka jsou charakteristická otvory na vnější straně mušlí a náušnicemi ze vzdušného materiálu, díky čemuž jsou pohodlnější, protože se ucho nepřehřívá a dostává se k němu vzduch. Negativem je horší kvalita zvuku, protože jej ruší vnější vlivy a naopak poslech s tímto typem sluchátek ruší okolí.

Využívají se zejména na pracovištích, kde se pracovní náplň skládá převážně z telefonátů. Výjimkou jsou profesionální studiová sluchátka, která mají jednak otevřenou/polootevřenou konstrukci a jednak bezchybnou reprodukci zvuku.

Sluchátka s uzavřenými mušlemi

Tato sluchátka nemají na mušlích žádné otvory, čímž posluchače separují od okolního dění. Uzavřená sluchátka mají náušníky z materiálu, který je při přilehnutí k uchu/hlavě vzduchotěsný, a tak nabízejí výrazně kvalitnější podání zvuku. Výhodou je snížený vliv okolí na poslouchanou hudbu a rovněž omezení šíření zvuku ze sluchátek do okolí.

Dříve měla uzavřená sluchátka problém se zkreslením zvuku kvůli ozvěně při odrazu od ozvučnice. Dnes se však prodávají téměř výhradně a výrobcům se tuto obtíž podařilo poměrně slušně vyřešit. 

Náušníky

Jedná se o tu část sluchátek, která leží na uchu a zprostředkovává výsledný zvukový efekt. Tvoří jednak izolační bariéru od rušivých okolních vlivů a jednak zprostředkovávají přímý kontakt mezi sluchátky a pokožkou. Proto jsou jedním z určujících parametrů, který určí, zda se budete ve sluchátkách cítit pohodlně. Na trhu lze vybírat z velkého množství materiálů.

Nejkvalitnější profesionální sluchátka mají náušníky zpravidla z umělé či pravé kůže a veluru. U kvalitních zařízení je možné v případě opotřebení dokoupit nové náušníky a vyměnit stávající opotřebené. Některá profesionální zařízení jsou rovnou dodávány se sadou náušníků pro budoucí výměnu. Následující kapitola se pokusí alespoň nastínit výhody a nevýhody jednotlivých materiálů.

Plast

Plast je nejčastěji používaným materiálem. Kvůli výborné přilnavosti a dobrým tlumícím schopnostem je možné jeho využití u všech druhů sluchátek. U pecek se obvykle můžete setkat s klasickým tvrdým plastem, který může být pro někoho poměrně nekomfortní variantou. Jiné druhy pak obvykle používají modifikace plastu s různým stupněm změkčení, který nabízí pohodlnější použití.

Kůže a koženka

Kůže je drahý materiál a obvykle je proto k nalezení spíše u sluchátek vyšší cenové kategorie. Na druhou stranu nabízí vysoký komfort a pohodlí, které posluchači umožní mít sluchátka na uších i několik hodin bez větších problémů.

Velkou výhodou je odolnost kůže vůči otěru, takže by se vám neměla sluchátka loupat. Zvláštní kapitolou jsou pak koženkové materiály, které tvoří levnější a méně odolnou, v poslední době však převládající variantu. Velké oblibě se těší zejména mezi vegetariány a vegany.

Textil

Textilní materiály nabízejí nespočet možností, které se všeobecně vyznačují velmi pohodlným usazením na uchu posluchače. Textil je také často vyzdvihován díky své savosti a velmi dlouhé životnosti. Většinou se kombinuje s dalšími materiály, například vycpávka je kožená a povrch z veluru.

Hmotnost

Při nepřetržitém poslouchání bude velkou roli hrát také celková hmotnost sluchátek. Na začátku třeba žádnou zátěž neucítíte, to se ale u těžších modelů může rychle změnit. Velké rozdíly najdeme zejména mezi modely přes hlavu a do uší. Samozřejmě, že jsou pecky a špunty o dost lehčí, avšak při umístění přímo do uší je nutné počítat s tím, že každý gram navíc může ovlivnit, jestli vám v posilovně sluchátko vypadne, nebo nikoli.

Orientačně můžeme nastínit celkovou hmotnost obou typů:

• Sluchátka do uší – 3,75 až 15 gramů na jedno sluchátko (u true wireless sluchátek často i méně)
• Sluchátka přes hlavu – 100 až 350 gramů

Odolnost

Důležitým parametrem, na který by zákazník měl dát velký pozor zejména v případě, že se se sluchátky plánuje pohybovat venku, je odolnost vůči vnějším vlivům. Stěžejní je pak odolnost vůči vodě a teplotě. Pro zjištění odolnosti vůči vodě je nejsnazší, když si uživatel vyhledá označení odolnosti na stupnici IP.

Hodnota stupně krytí IP se skládá ze dvou čísel (například IP57), první reprezentuje ochranu proti vniknutí pevných částic a cizích předmětů, druhé pak odolnost vůči vodě. První číslo nabývá hodnot od 0 do 6 (nejvyšší ochrana 6 značí úplnou ochranu proti vniknutí jakéhokoliv předmětu i nejmenších prachových částic).

Druhé číslo, značící stupeň krytí proti vodě, se pohybuje od 0 do 9 (nejnižší číslo odkazuje na nulovou ochranu, 9 pak signalizuje odolnost vůči vysokotlaké tryskající teplé vodě). Voděodolnost je důležitá při sportování, kdy se člověk hodně potí, i při dešti. Doporučuje se volit hodnota minimálně IPX4.

Cena

Při výběru správných bezdrátových sluchátek je velmi důležitým bodem nákupního procesu správné stanovení rozpočtu. Poslední kapitola našeho rozboru se bude věnovat popisu jednotlivých cenových skupin, a pokusí se vás tak zasvětit do chápání odlišností jednotlivých kategorií.

Cena do 1 000 Kč

Záměrně uvádíme cenovou kategorii do 1 000 Kč bez dolního limitu ceny, protože v této kategorii můžeme najít jak slušná sluchátka pro běžný poslech hudby, tak také zařízení, která si označení sluchátka vůbec nezaslouží. Od této kategorie můžeme očekávat základní výkon pro každodenní využití, kratší životnost baterie a omezené funkce. Materiálové provedení bývá převážně v plastu a mikrofon ve sluchátkách je výjimkou.

Nejnižší cenová třída je tedy určena zejména pro nenáročné zákazníky, kteří hledají základní výkon pro každodenní využití. Zařízení v této cenové relaci se nehodí pro práci se zvukem ve studiu.

Cena do 5 000 Kč

Sluchátka v této cenové kategorii uspokojí většinu běžných i náročnějších posluchačů. Nabídnou vám velice slušné parametry a umožňují už i přehrávání kvalitnějších formátů hudby. Tuto cenovou kategorii jsme volili na základě toho, aby se v ní objevovala už i sluchátka s konstrukcí kolem uší a aktivním potlačením okolního hluku.

Výdrž baterie je slušná a materiálové provedení také. Vyhoví i uživatelům, kteří si potrpí na kvalitní zvukové podání, rádi hrají hry a upřednostňují prostorové podání zvuků nebo rádi sportují a chtějí odolné zařízení do deště.

Cena nad 5 000 Kč

V poslední cenové kategorii naleznete opravdu širokou škálu produktů se zaměřením od běžných uživatelů přes náročné zákazníky až po profesionální sluchátka pro DJs a studia. Ceny takových sluchátek se mohou šplhat až k desítkám tisíců korun. Ta nejdražší nabízejí téměř nulové zkreslení, dechberoucí výkon, perfektní výdrž, široké spektrum nejmodernějších funkcí a velmi kvalitní materiály konstrukce. Často bývá součástí balení také přídavné příslušenství.