Před 53 lety zemřel Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid je dílo natolik nadčasové, že se dostalo i na Netflix

„Vidím, jak národy jsou štvány navzájem proti sobě a mlčky, nevědomě, pošetile, poslušně, nevinně se pobíjejí…” vložil do úst hrdinovy své nejznámější knihy spisovatel Erich Maria Remarque. Připomeňme si při 53. výroční autorovy smrti jeho neklidný život a odkaz, který žije dodnes. 

Psaní mu bylo terapií

Erich Maria Remarque, vlastním jménem Erich Paul Remark, se narodil 22. června 1898 v německém Osnabrücku. Studoval místní školu a poté univerzitu v Munsteru. V roce 1917 narukoval do německé armády, se kterou bojoval na západní frontě ve Flandrech. Během relativně krátké doby byl hned pětkrát zraněn. Poslední zranění, které utrpěl v třetí bitvě u Ypres, bylo vážné.

Při pobytu ve vojenské nemocnici si začal sepisovat své zážitky z války a sbírat další příběhy od ostatních zmrzačených pacientů. Po válce propadl depresím stejně jako mnoho jeho vrstevníků ze “ztracené” generace. Terapií mu bylo psaní románu, který měl v mysli už od války. Mezitím, co pracoval na své nejznámější knize, střídal různá zaměstnání. Pracoval jako učitel, kameník, automobilový závodník nebo sportovní novinář.

Kniha jako obraz společnosti

Protiválečné dílo “Na západní frontě klid” (v originálu “Im Westens nichts Neues”) bylo vydáno v roce 1929 v Německu. Během prvního roku se prodalo 1,2 milionů výtisků. Román byl následně přeložen do angličtiny a poté do dalších 12 jazyků. Úspěch knihy spočíval v dokonalé reflexi společnosti, kterou během 20. let zasáhlo rozčarování z války. Hlavní hrdina zde reprezentuje miliony vojáků, kteří byli vládními vůdci z politicky-mocenských důvodů vysláni do nesmyslné války zemřít, nebo se nechat zmrzačit.

Remarque zde nonšalantním strohým stylem pozvolna odhaluje vliv každodenní válečné hrůzy na životy zúčastněných. Skupina osmi německých spolužáků včele s 20 letým Pavlem Baümerem narukují do první světové války. Nejprve jsou uchváceni hesly vlastenectví a cti, záhy však poznávají, že realita je odlišná od romantizované verze války, která jim byla líčena. Pavlovi přátelé jsou v bojích mrzačeni a jeden po druhém umírají. Příběh končí smrtí hlavního hrdiny a slovy: “Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě klid…” 

Úspěch vystřídal útěk z vlasti

Román i jeho filmové zpracování byly v nacistickém Německu od roku 1933 zakázány, protože pošlapávaly německou národní hrdost. Remarque byl nucen emigrovat do USA. Zde napsal dalších devět knih s podobnou tématikou.

Jedním z nich je i román “Jiskra života”, který popisuje nelidské podmínky v koncentračním táboře Mellern. Ve 30. letech žil v New Yorku, poté několik let po boku herečky Marlene Dietrichové v Hollywoodu. V pozdějším věku se přestěhoval do Švýcarska, kde žil spolu se svou ženou, herečkou Paulette Goddardovou. Zemřel 25. září 1970 ve švýcarském Locarnu.

Kniha “Na západní frontě klid” se po autorově smrti dočkala ještě několika filmových zpracování. V roce 1979 vznikl v koprodukci USA a Velké Británie stejnojmenný celovečerní film. “Na západní frontě klid” zní také název nejnovějšího zpracování z roku 2022. Film natočilo Německo ve spolupráci s USA a je k dispozici na streamovací službě Netflix.

Tipy na knihy s podobnou tématikou

Tématikou hrůz a nesmyslnosti 1. světové války se zabývají i další populární díla. Ernest Hemingway vylíčil své zkušenosti z italské fronty v protiválečném románu “Sbohem, armádo” (1929). Milostná novela “Petr a Lucie” (1920) od Romaina Rollanda popisuje osud mladých milenců, do kterého tragicky zasáhla válka. Z moderní tvorby se 1. světové válce věnuje bestseller “Pád titánů” (2010) z pera Kena Folleta. Jedná se o první část z velkolepé historické ságy “Století”, která líčí život několika rodin z různých koutů světa během dramatického 20. století.