Exkluzivní rozhovor s armádním leteckým technikem: Při opravách vrtulníků používá Makitu i prostý kus dřeva
V prostředí, kde důsledná údržba a spolehlivost stroje může znamenat rozdíl nejen mezi úspěchem a neúspěchem, ale i mezi životem a smrtí, je každý detail zásadní. Mezi elitními profesionály, kteří dbají na tyto detaily v české armádě, je také náš zdroj, jehož jméno redakce zná, ale byla požádána o zachování anonymity.
Tento muž vyzbrojený vrtačkou místo zbraně plní svou důležitou roli v týmu zodpovědném za údržbu a opravy vrtulníků, včetně moderních amerických strojů Viper a Venom. Při pohledu na letící stroj jen málo kdo pomyslí na studované odborníky, bez kterých by vrtulník nemohl létat. V následujícím rozhovoru se ponoříme do světa, kde se precizní inženýrství setkává s reálnými výzvami vojenské údržby. Armádní letecký technik nám v sérii otázek odhalí, které nástroje se při jeho odpovědné práci osvědčily.
Hrál jste si v dětství raději s panenkami nebo vojáčky?
No, popravdě jsem radši trávil čas venku a takovéhle hry a hračky mě nikdy moc nebraly. Ale pokud bylo vážně hnusné a zlé počasí a tak nějak byl “zákaz hraní na počítači”, tak i tohle asi padlo do noty. V takovém případě to byly hlavně postavičky vojáčků a nějaké ty autíčka. Jenže pak jsem kolikrát odešel a svou šikovností to vždy odskákal se zraněním v boji alespoň jeden vojáček, když jsem na něj stoupl. Tak jsem se i díky tomu učil svému slovníku.
Práce leteckého mechanika je jednoznačně pro celou řadu čtenářů zajímavá, co vás k ní vedlo? A proč zrovna armáda?
Popravdě – byla to vědomost toho, že se dostanu k Platformě H1, což nikde v civilu člověk nemá možnost. Jelikož můj oblíbený stroj je Huey, což je starší verze dnešního Venoma, a k tomu jsem se chtěl kdykoliv dostat, tak tohle byla jediná možnost. Takže myslím, že se mi zrovna “jednou ranou” podařilo odpovědět na obě otázky.
Abych dodal, je to něco zvláštního, či zajímavého… Pro člověka je ještě zajímavý pocit nějak pomoci vlasti a zároveň dělat něco, co ho baví a co obdivuje.
Bell Viper (Zdroj: news.bellflight.com)Co ve Vás vzbudily nově dodané americké vrtulníky Viper a Venom – radost, respekt, nebo spíše výzvu?
Pro někoho to je radost, pro jiné respekt. Já bych spíš řekl, že je to pro mě příležitost jako taková, která se ne každému může naskytnout. Každopádně se to dá brát i jako dobrá zkušenost, jelikož se musíme s platformou naučit pracovat za pomoci pracovníků společnosti Bell (pozn. red.: výrobce), případně americké vlády.
Jak se liší nářadí používané armádou od toho z regálů v Lidlu?
Cenou. Jednak nářadí používané na letadlech musí mít ještě další extra certifikace, což stojí taky nemalý finanční obnos a ještě k tomu se jedná o státní složku, tak je to prakticky dvojnásobně dražší, než to nářadí z “regálů v Lidlu”. Ano, některé nářadí se může mírně odlišovat strukturou (jiné nároky na pevnost/ otěruvzdornost a tak dále..).
Jaké elektrické nářadí používáte a můžete nějaké konkrétní modely čtenářům doporučit?
Mezi elektrické nářadí se řadí tradičně aku vrtačky, a to nejčastěji Makita – jelikož vrtulník má všude XY krytů. Než by člověk oddělal ručně, asi by mu skutečně brzo trefilo. Dřív se to tak dělalo, ale dříve bylo vše jiné. Pokrok nezastavíme. Pod výše zmíněnými kryty se obvykle nacházejí části ke kontrole pro zajištění bezpečného a bezproblémového letu. Jinak nadále jsme docela kamarádi se stlačeným vzduchem, ke kterému je prakticky potřeba jen hadice – což není úplně elektrické zařízení, ale je tvořeno elektrickým kompresorem, abychom se drželi tématu.
Makita HP457DWE
Makita DDF458RF3J
Makita DHP481RTJ
Existuje nějaké konkrétní nářadí, které je nezbytné pro opravu moderních vrtulníků a které by bylo pro veřejnost překvapující?
Jistě něco takového existuje, ale to neznám určitě ani já. Tady je otázkou, co se klasifikuje jako “moderní vrtulníky” a také záleží na produkci, kdo to vyrábí. Své nářadí máme my, své nářadí mají americké stroje, své nářadí mají Gripeny, jako takové. Docela záludná otázka a přiznám se, že tohle mě donutilo se skutečně zamyslet. Co nás všechny zarazilo je doslova kus dřeva, co je v oficiální sadě pro údržbu vrtulníku (nová platforma) – takže jelikož jsme to ještě nevyužili, tak prozatím ani nevíme, k čemu to má sloužit. Zatím se u nás v podstatě jedná o “nesmělé dotyky” a pomalu ale jistě jdeme “na věc”.
Jak se odlišuje nářadí používané v české armádě od nářadí v armádách spojeneckých států? Sází stát s největším rozpočtem na armádu na kvalitnější vybavení, nebo se to neliší?
Zase. Dle NATO norem by mělo být nářadí teoreticky totožné, ale ne vždy tomu tak je. Každý stroj má své předepsané nářadí a tam prakticky není co vymýšlet. Jen třeba každá země má jiného výrobce, od kterého víceméně odebírá. Pochybuji totiž, že “staré ruské nářadí” na stále využívané sovětské stroje ještě někdo vyrábí a nebo jestli se dá vůbec koupit, a to i s ohledem na situaci ve světě.
DeWalt
Milwaukee
Makita
Bosch
Kdybyste si s sebou na misi měl vzít jakožto mechanik údržby vrtulníků jediný kus nářadí, co by to bylo?
Hmm… Ono to sice není pořádné nářadí, ale byl by to pořádný kus jídla. Jelikož hladový člověk je nervózní, nemusí být tolik precizní a tohle se prakticky bere jako základ – alespoň u mě. Osobně nikdy nepohrdnu třeba trochou sušeného masa – vydrží to, je to dobré a je to dobrý zdroj bílkovin. Takže by šlo vlastně o údržbu mě samotného.
Jak byste se vyrovnal s dilematem mezi nezbytností rychlé opravy a důkladnou kontrolou stroje v krizové situaci na misi?
Ono často záleží na konkrétní situaci. Takhle se to nedá říct. Často i mechanik u auta pozná podle zběžné kontroly a zvuku motoru, případně porovnání různých parametrů, co mu při samotné kontrole vyhodí přístroj nebo počítač. Takže jednoduše je to na zvážení – nicméně nikdy nejdeme s kvalitou odvedené práce pod naše normy, či hranice. Jelikož v tom létají samotní naši kamarádi a nebo právě my. Takže víceméně máme i motivaci udělat vše nejlépe, jak jsme schopni.
Bell Viper (Zdroj: news.bellflight.com)Co byste poradil mladým, talentovaným inženýrům a mechanikům, kteří uvažují o kariéře v armádě?
Jděte do toho! Není co ztratit. Člověk se má skvěle, pomáhá jak ostatním lidem, tak prakticky i celému svému státu. Mám za to, že myslet na jiné má svou hodnotu. Ano, všude jsou vždy nějaké problémy, či klacky pod nohama. Nikdo to nemá lehké. Zvlášť v našem kolotoči, kde je člověk prakticky neustále prověřován. Jak po stránkách fyzických, “vojenských” a případně po znalostních pro svou danou odbornost.
Nepočítám do toho ještě táhlou lékařskou prohlídku, včetně psychotestů a taky kurz základní přípravy, čím si musí projít každý. Ale počítám, že i odtud si člověk něco odnese. Jistě to není všechno, jelikož je toho skutečně hodně. Každopádně ten, kdo tím projde, tak má zaděláno na dost dobrý život – což je můj subjektivní názor.
Diskuze, poradna a vaše zkušenosti
Zeptejte se na cokoliv, co vás zajímá, a naši redaktoři vám odpoví v moderované diskuzi. Můžete také poradit ostatním, nebo se podělit o svoji zkušenost.