Jak vybrat čtečku knih

Čtečky elektronických knih jsou hojně využívaným nástrojem nejednoho čtenáře. Někdo sice stále touží po vůni papíru nové knihy, avšak čtečky v sobě skrývají nesporné kvality.

Tou nejvýznamnější výhodou je, že s sebou v poměrně lehkém zařízení můžete jednoduše tahat prakticky celou knihovnu, což by byl jinak celkem zásadní problém. Navíc se tímto způsobem nakupování četby šetří příroda, protože není potřeba žádný papír. To se ve finále projeví také na pořizovací ceně jednotlivých knih, které jsou někdy levnější, než jejich fyzické výtisky (není to však pravidlem). Celý nákupní proces je snadnější a rychlejší, e-knihu s koupíte klidně ve dvě hodiny ráno z tepla svého domova. Negativem může být nevyrovnaná nabídka klasických a elektronických knih, některé tituly zkrátka v e-verzi nenajdete.

I proto, že se čtečky těší velké oblibě, objevuje se na trhu celkem dost produktů, které se liší v různých parametrech. Abyste se při nákupu nezapletli do různých složitostí, připravili jsme pro vás následující článek.

Jak vybrat čtečku knih stručně:

• Displej tvoří nejdůležitější část vaší čtečky, pečlivě se zaměřte na jeho výběr.
• Zásadní by měl být také uživatelský komfort – volba mezi dotykovým displejem nebo klasickými tlačítky, jednoduchost ovládání, přehledné menu, přesný návod atp.
• Rozhodněte se, jestli chcete čtečku využívat jen pro čtení, nebo plánujete nahrávat i další multimediální soubory. Podle toho zvolte dostatečnou kapacitu paměti s případnou možností rozšíření.
• Prozkoumejte podporované formáty, které je zařízení schopné zpracovat.
• Zjistěte, zda vybraná čtečka disponuje připojením Wi-Fi.
• Nevypouštějte pozornost ani u parametru výdrže baterie, mezi další faktory patří ještě rozměry a hmotnost nebo konektivita zařízení.
• Po výběru ověřte správnost volby podle dostupných internetových recenzí uživatelů.

Displej

Jak bylo řečeno hned v úvodu, displej čtečky je její nejdůležitější částí, která zprostředkovává kontakt zařízení s čtenářem. Správnému výběru displeje je proto vhodné věnovat co možná nejvíc času. Následující část rozebere parametry, které by vás měly při výběru zajímat. Zároveň upozorňujeme, že se jedná o část náchylnou k poškození, proto je dobré displej chránit. Případná oprava je drahá a většinou už se vyplatí pořídit nový model.

Typ displeje

Čtečky elektronických knih nejčastěji využívají displeje vyrobené technologií elektronického inkoustu e-ink. Na trhu se můžete setkat i s klasickými LCD displeji, ale ty jsou v kombinaci se zařízeními určenými pouze pro čtení knih špatnou volbou, protože se lesknou a jedná se tak spíše o tablety, které jsou za čtečky jen vydávány.

Samotné e-ink displeje jsou potom vyráběné různě pokročilými technologiemi, které nabízí rozdílnou kvalitu zobrazení. U starších modelů se můžete setkat s e-ink displeji vyrobenými technologií Pearl, ty nabízí horší vlastnosti, které jsou většinou spojené s nižší cenou. Určitě však zvažte investici do kvalitnějšího displeje, nejen kvůli estetickým vlastnostem, ale i pro zdraví vašich očí. U modernější technologie e-ink Carta zaznamenáte podstatně lepší vykreslení písmen, lepší kontrasty a většinou také vyšší rozlišení (Zdroj: HowStuffWorks.com).

Velikost displeje

Dalším velmi důležitým parametrem displeje, je jeho velikost neboli úhlopříčka. Udává se v palcích a je měřena na základě vzdálenosti dvou diagonálně protilehlých krajních bodů. Jeden palec je přesně 2,54 centimetru, takže jednoduchým převodem můžete získat poměrně přesnou představu o úhlopříčce vašeho displeje.

Mějte na paměti, že větší displej nemusí vždy znamenat lepší vlastnosti vaší čtečky, protože je sice pohodlnější jeho ovládání a nabízí většinou i lepší zobrazení, ale na druhou stranu se výrazně snižuje výdrž baterie. Samozřejmě i skladnost větších zařízení je logicky horší. Obecně pro čtení běžných textů a literatury doporučujeme volit displeje s úhlopříčkami okolo 6″. Pokud potřebujete zobrazit celou stranu A4 najednou, je vhodné vybírat úhlopříčky okolo 7″ a výše. Pro pohodlnou práci s velkými dokumenty pak můžete volit i displeje s úhlopříčkami okolo 9″.

Rozlišení

Rozlišení displeje je parametr, který říká, kolik zobrazovacích bodů je celkově na panelu na výšku a na šířku. Obecně platí, že čím více bodů na displeji je, tím, je zobrazení jemnější a kvalitnější. Písmo je vyhlazenější a grafika přesnější. Starší, ale stále rozšířené, je rozlišení 800 x 600 bodů. Postupně jej ale vytlačují vyšší hodnoty, jako například 1 448 x 1 072 bodů a podobně. Poměry stran se různí a podle nich také rozlišení.

Rozlišení je nutné brát v potaz ve srovnání s velikostí displeje. Zkrátka pokud má 5″ a 9″ čtečka stejné rozlišení, daný počet bodů bude v druhém případě rozprostřený na daleko větší ploše, takže výsledný obraz nebude tak kvalitní. Proto je pro srovnání dvou modelů lepší sledovat parametr jemnosti displeje, který říká, kolik bodů vedle sebe se nachází na vzdálenosti jednoho palce. Výsledná jednotka DPI (dots per inch, případně někdy též PPI jako pixels per inch) pak dá jasnou informaci – čím vyšší číslo, tím lepší obraz. Běžně se objevují čtečky s 200 až 300 DPI.

Nasvícení

Nasvícení displeje (nikoliv podsvícení, čtečky totiž mívají zabudované světlo nejčastěji na horní straně displeje, neprochází tedy zespoda skrz panel, ale je šířeno světlovodivou vrstvou) přináší vaší čtečce spoustu výhod, ale nese s sebou i některé negativní vlastnosti, se kterými byste měli být před výběrem obeznámeni. Ze největší výhodu osvětlení se považuje především univerzálnost, protože tyto displeje se dají používat téměř za jakýchkoliv světelných podmínek, a také to, že na rozdíl od klasických LCD displejů nabízí e-ink displeje sofistikovanější systém nasvícení, který je mnohem šetrnější pro oči čtenáře.

Naopak nevýhody nasvícení jsou spojovány především s rychlejším vybíjením baterie a vyšší cenou. Obecně tedy doporučujeme volit osvětlení především pokud nejste při výběru příliš limitovaní cenou a preferujete lepší vlastnosti i za cenu vyšších finančních nákladů. Velmi vhodné je však nejdříve před koupí čtečky s nasvícením vyzkoušet, zda vám tato funkce sedí, neunavuje vaše oči a jestli je osvětlení rovnoměrné. Další variantou je pořízení malé externí lampičky, které mohou být dokonce zabudovány v obalu čtečky.

Odstíny šedé vs. barva

V drtivé většině narazíte na trhu na čtečky, které díky e-ink technologii mohou prezentovat pouze různé odstíny šedé barvy (většinou 16 odstínů). Pro zobrazení textu a základních ilustrací vlastně není potřeba nic navíc. Někdy ale uživatel přivítá možnost zhlédnutí prezentací, obrázků a další grafiky. Některé modely čteček mají LCD panely a opravdu podporují barevné zobrazení, to je však energeticky náročnější a výsledek není tak přesvědčivý, jako například na tabletu. Čtečky jsou primárně určené ke čtení textu.

Podpora formátů

U elektronických knih se můžete dnes setkat s několika formáty, které poněkud komplikují výběr správného zařízení, protože podpora těchto formátů ze strany čteček není vždy stoprocentní. Nejčastěji se můžete setkat s formáty EPUB, PDF a MOBI. V tuzemsku je nejčastěji využívaný první zmiňovaný formát, tedy EPUB. Velmi dobrou podporu můžete nalézt také u formátu MOBI, který je stoprocentně funkční pouze na čtečkách Amazon Kindle, ale díky dominantnímu postavení těchto zařízení na trhu je i tento formát hojně rozšířený.

Běžně můžete najít také u formátu PDF, který je velmi univerzální a používaný také na jiných zařízeních. S touto univerzalitou souvisí však bohužel také relativně špatná kompatibilita se samotnými čtečkami. Pokud i přesto formát PDF preferujete, změřte se při výběru na to, zda vybrané zařízení disponuje takzvaným režimem landscape. Ten umožňuje práci se souborem na šířku a výrazně tak zlepšuje možnou práci s PDF soubory.

Naštěstí existuje možnost konverze jiných formátů na typ souboru určený pro čtečky. Například můžete zmiňované PDF převést do MOBI nebo EPUB. Využít lze například online konvertory na internetu zdarma, pokud má uživatel navíc účet u Amazonu, může formát převádět dokonce přes email, přes který se pak výsledný soubor pošle do čtečky (Zdroj: Wikipedie).

Další formáty a média

Elektronické čtečky si většinou poradí i s dalšími běžnými textovými formáty jako DOC, DOCX nebo TXT, často nechybí ani možnost zobrazení prezentací. A i když se jedná primárně o zařízení pro čtení textu, lepší přístroje si poradí například i s hudbou (například MP3, audioknihy) nebo obrázky (JPG, JPEG, BMP). Toto funkční využití ale berte opravdu s rezervou, většina čteček má například schopnost zobrazovat pouze odstíny šedé, takže obrazový materiál nebude nijak kvalitní. Stejně tak pro přehrávání hudby a jiných zvukových stop najdete jistě lépe vybavené přístroje.

Ovládání

Čtečky se liší často v důležité charakteristice, kterou je přítomnost dotykového ovládání, nebo nutnost používat mechanická tlačítka. Častým jevem je kombinace obojího. Výhodou u dotykového ovládání je podpora módu multitouch, kdy v jeden okamžik můžete displej ovládat dvěma prsty a je tedy možné například zvětšit nebo zmenšit zobrazený výřez (roztažení nebo stažení prstů).

Ačkoliv se čtečky bez dotykových displejů stávají stále méně obvyklými, neustále na ně můžete na trhu narazit. Jejich zastánci tvrdí, že e-ink displeje nedisponují dostatečně rychlou odezvou, a proto je nutné, aby čtečka byla osazena také tlačítky, které umožňují ovládání mimo displej. Pokud vám je toto řešení sympatičtější, zaměřte se spíše na modely, které mají možnost ovládání jak prostřednictvím tlačítek, tak i pomocí dotykového displeje, protože v budoucnosti by se vám mohl dotykový displej díky širším ovládacím možnostem hodit.

Tím však varianty výběru, co se týče ovládání, zdaleka nekončí. Někteří majitelé čteček je využívají i k psaní textů a pokud byste tuto funkci chtěli využívat častěji, určitě je vhodné před nákupem buď v uživatelských recenzích zjistit (ještě lépe přímo v prodejně vyzkoušet), zda dotykový displej reaguje na psaní písmen podle vašich představ. Případně existují také zařízení s celou manuální klávesnicí.

Dále je vhodné hodnotit i srozumitelnost uživatelského rozhraní, které ovlivňuje rozmístění ikon a způsob pohybovaní uživatele v hlavní nabídce. Velmi záleží na individuálních preferencích jednotlivců, proto je vhodné opět vybraný model vyzkoušet.

Výdrž baterie

Stejně jako u většiny multimediálních zařízení se správná kapacita baterie obecně pro všechny čtečky knih určuje velmi složitě. Tím, jak jsou jednotlivé modely hardwarově i softwarově odlišné, vykazují velmi rozdílnou spotřebu. Kapacita baterie se uvádí v miliampérhodinách (mAh) a platí, že čím více mAh, tím je kapacita vyšší. Standardně se kapacita baterie u čteček pohybuje okolo 1 500 mAh, ale jak bylo již řečeno, toto měřítko nelze považovat za univerzálně platné, protože na baterii se stejnou kapacitou mohou dvě rozdílné čtečky vykazovat naprosto rozdílnou hodinovou výdrž.

Proto i samotní výrobci mnohem častěji uvádějí výdrž baterie v hodinách nebo dokonce v počtu otočených stran na jedno nabití. Zde je vhodné volit zařízení, které dosahují kapacity minimálně 2 týdny nebo alespoň 5 000 stran. Důležité je zde ještě zmínit, že čtečky, které jsou vybaveny LCD displeji, dosahují výdrže pouze několika hodin a výrazně tak snižují využitelnost zařízení.

Velikost úložiště

Pokud čtečku plánujete používat pouze pro ukládání knih a jejich prohlížení, pravděpodobně si vystačíte s kapacitou okolo 4 GB, samotné soubory s knihami nejsou příliš velikostně náročné a při jejich občasném promazání byste neměli mít s kapacitou problém. Pokud však budete na čtečku nahrávat i jiné multimediální soubory, jako například hudbu nebo opravdu rozsáhlé publikace, volte buď zařízení s vyšší kapacitou úložiště anebo se porozhlédněte po čtečce, která nabízí možnost připojení doplňkové paměťové karty, která vám interní paměť rozšíří.

Počítejte s tím, že ze základní deklarované velikosti paměti si část „ukousnou“ ještě systémové požadavky.

Rozměry a hmotnost

Na rozdíl od jiných zařízení nenabízí čtečky knih takovou variabilitu rozměrů a hmotnosti, i přesto však i u nich nalezneme některé rozdíly především kvůli rozdílným úhlopříčkám. Jak bylo řečeno hned v první části, úhlopříčky okolo 6″ jsou praktické a díky svým rozměrům velmi mobilní. Jsou proto vhodné na cesty nebo časté přenášení. Zařízení s úhlopříčkami okolo 9″ jsou pak určená téměř výhradně pro domácí použití, protože jsou kvůli svým rozměrům podstatně méně mobilní.

Hmotnostně se pak pohybují čtečky v rozmezí cca 150 až 400 gramů, takže rozdíly nejsou také nikterak markantní a pokud nemáte čtečku určenou opravdu jen k přenášení, neměla by pro vás hrát hmotnost klíčovou roli při výběru.

Možnosti připojení a nabíjení

Čtečky knih se mezi sebou liší také podle možností připojení. Následující kapitola stručně rozebere některé z nich a zaměří se na jejich výhody.

USB

Naprostým základem, který obsahuje každá čtečka, je USB slot pro připojení k počítači. Některé modely obsahují i nabíječku, kterou lze prostřednictvím stejného USB konektoru zařízení zapojit do elektrické sítě, takže není nutné ho nabíjet pouze připojením k počítači, což může být praktická funkce.

Wi-Fi

Některé levné modely nedisponují připojením k Wi-Fi sítím, čímž velmi podstatně ochuzují své majitele o praktické funkce. Pokud vaše zařízení má přístup k internetu, jistě využijete možnosti posílání knih, elektronických textů a aktuálních novinových článků prostřednictvím internetu. Wi-Fi sítě jsou v současné době téměř na každém kroku, určitě při výběru trvejte na tom, aby tato funkce byla obsažena i ve vaší čtečce.

Mobilní signál

Některé modely dovolují prostřednictvím vložení SIM karty a poskytnutím datového přenosu připojení k internetu. Tato možnost je velmi vhodná, pokud jste majitelem neomezeného mobilního datového tarifu a čtečku využíváte na cestách, kde není přístup k Wi-Fi sítím.

Sluchátka

Stále častěji bývají čtečky doplněny také možností připojení sluchátek přes klasický 3,5 mm konektor.

Bluetooth

Tuto technologii asi není potřeba podrobněji představovat. Slouží k bezdrátovému připojení mezi dvěma zařízeními. V případě čteček může sloužit k připojení k počítači, bezdrátovým sluchátkům nebo dalším multimédiím. Pokud je pro vás tento přenos z nějakého důvodu lépe využitelný než Wi-Fi nebo drátové připojení, porozhlédněte se po čtečce, která disponuje technologií Bluetooth.

Funkce a příslušenství

V této části našeho poradce ještě stručně rozebereme nejčastěji používané funkce, které mohou být v čtečkách knih obsaženy a často vám velmi usnadní práci s některými soubory.

• Poznámky a záložky – Jedna z nejzákladnějších, ale velmi praktických funkcí, která vám umožní vpisovat do knih své vlastní texty, nebo zvýrazňovat potřebné části a vložit k nim záložku. Jedná se o velmi praktickou pomůcku především pro učební účely.
• Slovníky a hledání významu – Opět velmi šikovná funkce, která vám umožní využívat překladatelské nebo i různé vědecké slovníky přímo ve vaší čtečce. České slovníky nejsou příliš dostupné, nicméně jejich dodatečné nahrání je možné, což pro některé uživatele může být výrazným plusem. Některé čtečky umožňují například označit slovo a vyhledat jeho význam na internetu (nejčastěji Wikipedie).
• Volby písma – Nastavení čtečky umožňuje uživateli zvolit typ písma podle jeho uvážení, měnit jde také zobrazovaná velikost písmen, což bývá u knih někdy problém. Můžete si tedy zvolit font, který je vám nejpříjemnější, případně nastavit velikost tak, abyste například nemuseli číst z velmi krátké vzdálenosti, což není zdravé pro oči.
• Přehrávač hudby – Je poměrně žádanou funkcí, která čtečce umožňuje pracovat s MP3 soubory a následně pomocí výstupu do sluchátek nebo samostatných reproduktorů přenášet hudbu. Pokud plánujete využívat čtečku pro poslech hudby, volte raději zařízení s vyšší paměťovou kapacitou.
• Text to speech – Jedná se o funkci, která umožňuje předčítání textu v požadovaném jazyce. V kombinaci s touto funkcí je vhodné, aby čtečka disponovala také možností připojení sluchátek.
• Otočení zobrazení – Užitečná funkce, díky které se dá text a jiný obsah na čtečce zobrazit nejen při klasickém natočení zařízení na výšku, ale také na šířku. Někde se řeší otočení manuálně v nastavení, jinde je zabudovaný senzor, který automaticky kontroluje polohu čtečky a podle ní také otáčí text.
• Internetový prohlížeč – Asi není potřeba vysvětlovat k čemu prohlížeče slouží. Prostřednictvím těchto aplikací v kombinaci s Wi-Fi nebo datovou sítí se můžete připojit k internetu skutečně téměř odkudkoliv. Důležité je jen neočekávat od těchto prohlížečů plnohodnotnou náhradu za prohlížeče v počítačích, jsou totiž díky svým možnostem určené spíše pro základní úkony na internetu.
• Odolnost a vodotěsnost – Jednotlivé přístroje se liší také stupněm odolnosti proti poškození, ochranou proti vniknutí pevných částic a vody (označení IPxx). Zejména voděodolnost (případně dokonce vodotěsnost) jsou užitečné, protože těmto přístrojům nevadí, když zmoknou v dešti či u bazénu, nebo dokonce přímo spadnou do vody.
• Fotoaparát – Existují čtečky knih, které uživateli umožní pořídit obrázky, protože jsou vybavené malým fotoaparátem. Jde o okrajovou funkci, hlavně když vezmeme v potaz, že se velmi kvalitní foťáky objevují prakticky v každém současném smartphonu. Navíc obrázky na displeji čtečky většinou nevypadají moc kvalitně.
• Hry – Spíše doplňková záležitost. Na čtečkách se objevují základní hry jako had, šachy a podobné nenáročné varianty.

Každá čtečka obsahuje určité množství příslušenství, čtenáři si ale mohou další dokoupit v poměrně velké nabídce produktů.

• Obal – Asi nejdůležitější součást čtečky, pokud s ní plánuje uživatel často cestovat, nosit v batohu nebo kabelce s ostatními věcmi a podobně. Lepší obaly dokáží odolat i horším podmínkám počasí, navíc je seženete v různých barevných variantách. Některé sofistikovanější výrobky mohou také sloužit jako stojan, případně mít zabudované osvětlení pro čtení v noci.
• Ochranná fólie – Pokud nechcete kupovat celý obal, měli byste myslet alespoň na ochranu nejzranitelnější části čtečky, tedy displej. Ten je náchylný k poškození a poškrábání, proti kterému se lze bránit nalepením ochranné fólie.
• Stojan – Jednoduchá konstrukce, do které zasunete čtečku a postavíte například na stůl. Můžete si tak otevřít třeba poznámky vedle počítače a psát.
• Lampička – Pokud nemáte model čtečky se zabudovaným nasvícením, jednou z možností je pořídit si malou čtecí lampičku. Ta se dá většinou připevnit přímo k tělu čtečky.
• Nabíječka a kabely – I když se jedná o zařízení, které většinou vydrží v provozu velmi dlouho, i zde se musí počítat s občasnou nutností nabíjení. V drtivé většině jde o základní výbavu (někdy ale balení neobsahuje adaptér), na trhu ale existují různé verze například i pro použití v automobilu apod. V případě poškození kabelu, který se nejčastěji používá pro napájení i přenos dat, není problém v obchodě pořídit nový.
• Paměťová karta – Čtečky občas nabízejí možnost rozšíření interní paměti ještě o externí paměťové karty, většinou ale s prostorem v úložišti nebývá velký problém.

Cena

Samozřejmě i cena je jedním z velmi důležitých parametrů výběru, proto poslední kapitola našeho textu rozebere jednotlivé cenové kategorie a alespoň stručně nastíní, co můžete od zařízeních v těchto kategoriích očekávat. Mezi nejznámější a osvědčené značky čteček knih patří Amazon a PocketBook.

Specifikem čteček je, že můžete sehnat jeden model čtečky s rozdílnou cenovkou. Liší se většinou v tom, že levnější verze zobrazuje reklamy, což může být pro některé čtenáře hodně rušivý element. Ti mohou zainvestovat pár set korun do verze zařízení bez reklam.

Cena do 2 000 Kč

V této cenové kategorii naleznete naprosto základní modely. Většinou mají slabší výdrž baterie, méně kvalitní displeje a nenabízí téměř žádné jiné funkce, než prosté čtení knih. Jsou proto vhodné pouze pro uživatele, kteří pořizují čtečku opravdu jen pro základní úkony a obejdou se bez řady doplňkových funkcí.

Cena od 2 000 do 3 500 Kč

Tato cenová hladina nabízí slušné modely, které naprosto bez problému pokryjí požadavky běžného čtenáře. Kromě některých rozšířených funkcí, jako je připojení k internetu nebo konektor pro sluchátka, se můžete u těchto zařízení setkat i s kvalitními, většinou nasvícenými displeji a slušnou výdrží baterie. U těchto modelů je také k nalezení už poměrně slušná podpora formátů. Obecně se čtečky v této kategorii považují za nejlepší volbu pro běžného zákazníka díky dobrému poměru ceny ku výkonu.

Cena nad 3 500 Kč

Poměrně širší cenová třída, protože nejdražší modely se mohou se svou cenou vyšplhat mnohem výše. Nicméně téměř pro všechny modely od této hranice výše platí, že se jedná o zařízení se špičkovými vlastnostmi, které vám kromě pročítaní knih dovolí například prohlížení internetových stránek, poslouchání hudby nebo i hraní jednoduchých her. Disponují většinou velmi kvalitním displejem s nasvícením, jsou tedy šetrné k vaším očím a vydrží v provozu i několik týdnů na jedno nabití. Pokud pro vás není cena při výběru klíčovým faktorem, volbou zařízení v této kategorii určitě neprohloupíte.

Čtečka nebo tablet?

Z celého článku Jak vybrat čtečku elektronických knih je zřejmé, že existuje určitý souboj o zákazníky mezi čtečkami a tablety. Každý uživatel má jiné preference. Někdo chce jedno zařízení na čtení knih, surfování po internetu, hraní her a podobně. Tomu bude vyhovovat některý z tabletů, na které jsme se zaměřili na speciální stránce. Někdo se radši zaměří na dlouhou výdrž baterie, zobrazení příjemné pro oči a další faktory hovořící pro čtečky.

V následující tabulce najdete přehled základních pozitiv a negativ obou přístrojů, který vám možná napoví, jak se ve finále rozhodnout.

Použité a další zajímavé zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronická_kniha

GARDINER, Eileen, MUSTO, Ronald G. The Electronic Book. In The Oxford Companion to the Book. Oxford University Press. 2010.