Jak vybrat čtečku knih

Čtečky elektronických knih jsou hojně využívaným nástrojem nejednoho čtenáře. Někdo sice stále touží po vůni papíru nové knihy, avšak čtečky v sobě skrývají nesporné kvality. V poměrně lehkém a skladném zařízení totiž můžete jednoduše přenášet prakticky celou knihovnu a vybrat si, na co máte zrovna chuť. Navíc se tímto způsobem nakupování četby šetří příroda, protože není potřeba žádný papír. To se projeví i na samotné ceně e-knih.

I proto, že se čtečky těší velké oblibě, objevuje se na trhu poměrně dost produktů, které se liší v různých parametrech. Abyste se při nákupu nezapletli do různých složitostí, připravili jsme pro vás následující článek. V něm se dozvíte, proč je u čtečky důležité řešit podporované formáty či velikost úložiště. Článek vám poradí, jak vybrat nejlepší čtečku s ohledem na kvalitu obrazu, nastíní možnosti dotykového i manuálního ovládání a také prozradí standardní výdrž baterie těchto přenosných zařízení.

Jak vybrat čtečku knih stručně:

• Zaměřte se na výběr displeje – Ten tvoří nejdůležitější část čtečky. Soustřeďte se zejména na rozlišení a nasvícení.
• Zásadní by měl být také uživatelský komfort – Zvolte mezi dotykovým displejem nebo klasickými tlačítky. Zajímejte se o jednoduchost ovládání či přehledné menu.
• Rozhodněte o účelu použití – Jestli chcete čtečku využívat jen pro čtení, nebo plánujete nahrávat i další multimediální soubory. Podle toho zvolte dostatečnou kapacitu paměti s případnou možností rozšíření.
• Prozkoumejte podporované formáty – Není pravidlem, že zařízení automaticky přečte všechny dostupné.
• Zjistěte možnosti připojení – Zda vybraná čtečka disponuje připojením Wi-Fi nebo má slot na sluchátka či USB.
• Věnujte se i výdrži baterie – Každý model však vykazuje jinou spotřebu, proto se spíš než údaji v mAh řiďte výdrží v hodinách.

Displej

Displej čtečky je její nejdůležitější částí, která zprostředkovává kontakt zařízení s čtenářem. Správnému výběru displeje je proto vhodné věnovat co možná nejvíc času. Při výběru by vás měly zajímat tyto parametry displeje:

• Typ displeje – U čteček knih narazíte na dva tři typy displeje. Starší e-ink Pearl a novější e-ink Carta, ten má obecně lepší zobrazení, ale vyšší cenu. Nejnovějším typem je e-ink Kaleido, který má mít nejvíce živé barvy a zároveň šetřit oči.
• Velikost displeje – Běžně se pohybuje od 6 do 10 palců, ideální velikost závisí na vašich preferencích.
• Rozlišení – Čím je vyšší, tím je obraz jemnější a kvalitnější. Narazit můžete na rozlišení od 800 x 600 do 1 872 x 1 404 px. Je ale nutné jej posuzovat s ohledem na velikost displeje.
• Nasvícení – U čteček je specifické, koncipované tak, aby co nejvíce šetřilo oči a zároveň poskytovalo jasný obraz za jakýchkoli světelných podmínek.
• Odstíny šedé – Jen méně modelů nabídne barevné zobrazení, standardem je černobílý obraz nejčastěji v 16 odstínech šedé.

Tip: Displej je část náchylná k poškození, proto je dobré jej chránit. To můžete provést jak obalem na celou čtečku, nebo alespoň ochrannou fólií či sklem přímo na displej.

Typ displeje

Čtečky elektronických knih nejčastěji využívají displeje s technologií zobrazení pomocí elektronického inkoustu e-ink. Na trhu se můžete setkat i s klasickými LCD displeji, ale ty jsou v kombinaci se zařízeními určenými pouze pro čtení knih špatnou volbou, protože se lesknou, a jedná se tak spíše o tablety, které jsou za čtečky jen vydávány. Z hlediska e-ink displejů se potom setkáte se dvěma variantami.

E-ink Pearl

Samotné e-ink displeje jsou vyráběné různě pokročilými technologiemi, které nabízejí rozdílnou kvalitu zobrazení. U starších modelů se můžete setkat s e-ink displeji označenými jako Pearl. Ty nabízejí horší vlastnosti, které jsou většinou spojené s nižší cenou. Tento typ displeje má světlejší písmo na tmavším pozadí, což spolu s pomalejším vykreslováním omezuje pohodlí při používání.

E-ink Carta

Vyplatí se zvážit investici do kvalitnějšího displeje, nejen kvůli estetickým vlastnostem, ale i pro zdraví vašich očí. U modernějšího typu e-ink Carta zaznamenáte podstatně lepší vykreslení písmen, lepší kontrasty a většinou také vyšší rozlišení (Zdroj: HowStuffWorks.com). Zobrazení mnohem více připomíná opravdovou knihu, tedy papír s natisknutými písmeny.

E-ink Kaleido

Tento typ displeje byl představen ve druhé polovině roku 2020. Slouží výhradně takovým displejům, které dokáží zobrazovat barvy. Ty by v podání tohoto typu zobrazení měly být poměrně živé, na druhou stranu ale zároveň šetrné pro oči.

Vlastnosti všech typů displejů jsme shrnuli také do tabulky.

Velikost displeje

Dalším velmi důležitým parametrem displeje je jeho velikost neboli úhlopříčka. Udává se v palcích a je měřena na základě vzdálenosti dvou diagonálně protilehlých krajních bodů. Jeden palec je přesně 2,54 centimetru, takže jednoduchým převodem můžete získat poměrně přesnou představu o úhlopříčce vašeho displeje.

Mějte na paměti, že větší displej nemusí vždy znamenat lepší vlastnosti vaší čtečky, protože je sice pohodlnější jeho ovládání a nabízí většinou i lepší zobrazení, ale na druhou stranu se výrazně snižuje výdrž baterie. Samozřejmě i skladnost větších zařízení je logicky horší.

Na trhu najdete zařízení s úhlopříčkou od 6 do asi 10 palců. Obecně pro čtení běžných textů a literatury doporučujeme volit displeje s úhlopříčkami okolo 6″. Pokud potřebujete zobrazit celou stranu A4 najednou, je vhodné vybírat úhlopříčky okolo 7″ a výše. Pro pohodlnou práci s velkými dokumenty pak můžete volit i displeje s úhlopříčkami okolo 9″.

Rozlišení

Rozlišení displeje je parametr, který říká, kolik zobrazovacích bodů je celkově na panelu na výšku a na šířku. Obecně platí, že čím více bodů na displeji je, tím je zobrazení jemnější a kvalitnější. Písmo je více vyhlazené a grafika přesnější. Starší, ale stále rozšířené je rozlišení 800 x 600 bodů. Postupně jej ale vytlačují vyšší hodnoty, jako například 1 448 x 1 072 bodů. Poměry stran se různí a podle nich také rozlišení.

Rozlišení je nutné brát v potaz ve srovnání s velikostí displeje. Zkrátka pokud má 5″ a 9″ čtečka stejné rozlišení, daný počet bodů bude v druhém případě rozprostřený na daleko větší ploše, takže výsledný obraz nebude tak kvalitní.

Proto je pro srovnání dvou modelů lepší sledovat parametr jemnosti displeje, který říká, kolik bodů vedle sebe se nachází na vzdálenosti jednoho palce. Výsledná jednotka DPI (dots per inch, případně někdy též PPI jako pixels per inch) pak dá jasnou informaci – čím vyšší číslo, tím lepší obraz. Běžně se objevují čtečky s 200 až 300 DPI.

Nasvícení

Hned na začátek je vhodné zmínit, že nasvícení displeje u čteček není to stejné, co podsvícení obecně. Čtečky totiž mívají zabudované světlo nejčastěji na horní straně displeje, neprochází tedy zespoda skrz panel, ale je šířeno světlovodivou vrstvou. Toto nasvícení je poměrně specifickou a navíc nadstandardní záležitostí a přináší s sebou jisté benefity, ale i nedostatky.

Za největší výhodu tohoto osvětlení se považuje především univerzálnost, protože tyto displeje se dají používat téměř za jakýchkoliv světelných podmínek. Na rozdíl od klasických LCD displejů také nabízí e-ink displeje sofistikovanější systém nasvícení, který je mnohem šetrnější pro oči čtenáře.

Naopak nevýhody nasvícení jsou spojovány především s rychlejším vybíjením baterie a vyšší cenou. V tomto ohledu ale nedoporučujeme šetřit. Velmi vhodné je nejdříve před koupí čtečky vyzkoušet, zda vám nasvícení sedí, neunavuje vaše oči a jestli je osvětlení rovnoměrné. Další variantou je pořízení malé externí lampičky, ty mohou být dokonce zabudovány v obalu čtečky.

Odstíny šedé vs. barva

V drtivé většině případů narazíte na trhu na čtečky, které kvůli technologii zobrazení elektrického inkoustu mohou prezentovat pouze různé odstíny šedé barvy, většinou 16 odstínů. Pro zobrazení textu a základních ilustrací vlastně není potřeba nic navíc. Někdy ale uživatel přivítá možnost zhlédnutí prezentací, obrázků a další grafiky. Některé modely čteček mají LCD panely a podporují barevné zobrazení, to je však energeticky náročnější a výsledek není tak přesvědčivý, jako například na tabletu.

Čtečky jsou primárně určené pouze ke čtení textu, proto je černobílé zobrazení tolik rozšířené a převažující. Navíc šetří baterii. Jejich displej funguje tak, že obsahuje bílé a černé částice, bílé jsou nabity kladně, černé záporně. Kladné a záporné pigmenty se poté dle svého náboje různě přeskupují a mísí v mikro kapslích, čímž vytvářejí obraz v různých odstínech šedi.

Podpora formátů

U elektronických knih se můžete dnes setkat s několika formáty, ve kterých jsou dostupné. Ty však poněkud komplikují výběr správného zařízení, protože podpora těchto formátů ze strany čteček není vždy stoprocentní.

Nejčastěji podporované formáty

Nejčastěji se můžete setkat s formáty ePUB, PDF a MOBI. V tuzemsku je nejčastěji využívaný první zmiňovaný formát, tedy ePUB. Velmi dobrou podporu můžete nalézt také u formátu MOBI, u čteček značky Amazon Kindle se dokonce jedná o jediný podporovaný formát.

EPUB

EPUB je poměrně mladý, ale hojně rozšířený formát jak ve světě, tak i u nás. Jeho benefitem jsou široké možnosti přizpůsobení. Nabízí přizpůsobení textu k velikosti displeje, dále různé velikosti a styly písma a také záložky. Není však podporován čtečkami Amazon Kindle. Jeho další nevýhodou může být složitější zobrazení textů bohatých na obrázky, grafy, tabulky a další podobné prvky.

MOBI

MOBI neboli celým jménem Mobipocket je formát také velmi populární v zahraničí. Primárně je podporován čtečkami Amazon Kindle, pro které byl vytvořen, respektive optimalizován. Nabízí také mnoho možností uzpůsobení textu, například změnu fontu, velikosti písma či zalomení textu, podporuje i grafiku, ale jen v omezené míře.

PDF

Běžně můžete najít také formát PDF, který je velmi univerzální a používaný i na jiných zařízeních pro čtení elektronických dokumentů. S touto univerzalitou souvisí však bohužel také relativně špatná kompatibilita se samotnými čtečkami, kde je nutné jednotlivé stránky zvětšovat, což snižuje pohodlí při čtení; můžete číst vždy jen výseč dané stránky a nikoli zvětšit text.

Pokud i přesto formát PDF preferujete, zaměřte se při výběru na to, zda vybrané zařízení disponuje takzvaným režimem landscape. Ten umožňuje práci se souborem na šířku a výrazně tak zlepšuje možnou práci s PDF soubory.

Naštěstí existuje možnost konverze jiných formátů na typ souboru určený pro čtečky. Například můžete zmiňované PDF převést do MOBI nebo EPUB. Využít lze například online konvertory na internetu zdarma, pokud má uživatel navíc účet u Amazonu, může formát převádět dokonce přes email, přes který se pak výsledný soubor pošle do čtečky (Zdroj: Wikipedie).

Další formáty a média

Elektronické čtečky si většinou poradí i s dalšími běžnými textovými formáty jako DOC, DOCX nebo TXT, často nechybí ani možnost zobrazení prezentací. I když se jedná primárně o zařízení pro čtení textu, lepší přístroje si poradí třeba i se zvukem (například MP3, audioknihy) nebo obrázky (JPG, JPEG, BMP).

Toto funkční využití ale berte s rezervou, většina čteček má schopnost zobrazovat pouze odstíny šedé, takže obrazový materiál nebude nijak kvalitní. Stejně tak pro přehrávání hudby a jiných zvukových stop najdete jistě lépe vybavené přístroje a čtečky se v tomto ohledu příliš nevyplatí.

Ovládání

Čtečky se liší často v důležité charakteristice, kterou je přítomnost dotykového ovládání, nebo nutnost používat mechanická tlačítka. Častým jevem je kombinace obojího. Výhodou u dotykového ovládání je podpora módu multitouch, kdy v jeden okamžik můžete displej ovládat dvěma prsty, a je tedy možné například zvětšit nebo zmenšit zobrazený výřez (roztažením nebo stažením prstů).

Ačkoliv se čtečky bez dotykových displejů stávají stále méně obvyklými, stále na ně můžete na trhu narazit. Jejich zastánci tvrdí, že e-ink displeje nedisponují dostatečně rychlou odezvou, a proto je nutné, aby čtečka byla osazena také tlačítky, která umožňují ovládání mimo displej. Pokud vám je toto řešení sympatičtější, zaměřte se spíše na modely, které mají kombinované ovládání, protože v budoucnosti by se vám mohl dotykový displej díky širším ovládacím možnostem hodit.

Tím však varianty výběru, co se týče ovládání, zdaleka nekončí. Někteří majitelé čteček je využívají i k psaní textů, a pokud byste tuto funkci chtěli využívat častěji, určitě je vhodné před nákupem buď v uživatelských recenzích zjistit (ještě lépe vyzkoušet přímo v prodejně), zda dotykový displej reaguje na psaní písmen podle vašich představ. Případně existují také zařízení s celou manuální klávesnicí. Psaní je na čtečce knih ale velmi omezené a v tomto směru nenahradí tablet nebo podobné zařízení.

Dále je vhodné posoudit i srozumitelnost uživatelského rozhraní, například rozmístění ikon a složitost orientace v hlavní nabídce. Velmi záleží na individuálních preferencích jednotlivců, proto je vhodné opět vybraný model vyzkoušet naživo.

Výdrž baterie

Stejně jako u většiny multimediálních zařízení se správná kapacita baterie pro čtečky knih určuje velmi složitě. Tím, jak jsou jednotlivé modely hardwarově i softwarově odlišné, vykazují velmi rozdílnou spotřebu. Kapacita baterie se uvádí v miliampérhodinách (mAh) a platí, že čím více mAh, tím je kapacita větší.

Standardně se kapacita baterie u čteček pohybuje okolo 1 500 mAh, ale jak bylo již řečeno, toto měřítko nelze považovat za univerzálně platné, protože na baterii se stejnou kapacitou mohou dvě rozdílné čtečky vykazovat naprosto rozdílnou hodinovou výdrž.

Proto i samotní výrobci mnohem častěji uvádějí výdrž baterie v hodinách, nebo dokonce v počtu otočených stran na jedno nabití. Zde je vhodné volit zařízení, které dosahují kapacity minimálně 2 týdny nebo alespoň 5 000 stran. Důležité je zde ještě zmínit, že čtečky, které jsou vybaveny LCD displeji, dosahují výdrže pouze několika hodin, a výrazně tak snižují využitelnost zařízení.

Velikost úložiště

Pokud čtečku plánujete používat pouze pro ukládání knih a jejich prohlížení, pravděpodobně si vystačíte s kapacitou okolo 4 GB. Samotné soubory s knihami nejsou příliš velikostně náročné a při jejich občasném promazání byste neměli mít s kapacitou problém.

Pokud však budete na čtečku nahrávat i jiné multimediální soubory, jako například hudbu nebo opravdu rozsáhlé publikace, volte buď zařízení s vyšší kapacitou úložiště, anebo se porozhlédněte po čtečce, která nabízí možnost připojení paměťové karty, která vám interní paměť rozšíří. Počítejte také s tím, že ze základní deklarované velikosti paměti si část „ukousnou“ ještě systémové požadavky.

Rozměry a hmotnost

Na rozdíl od jiných zařízení nenabízí čtečky knih takovou variabilitu rozměrů a hmotnosti, i přesto však i u nich nalezneme některé rozdíly především kvůli rozdílným úhlopříčkám. Jak bylo řečeno hned v první části, úhlopříčky okolo 6″ jsou praktické a díky svým rozměrům velmi mobilní. Jsou proto vhodné na cesty nebo časté přenášení. Zařízení s úhlopříčkami okolo 9″ jsou pak určená spíše pro domácí použití, protože jsou kvůli svým rozměrům podstatně méně mobilní.

Hmotnostně se pak pohybují čtečky v rozmezí cca 150 až 400 gramů, takže rozdíly nejsou také nikterak markantní. Pokud nemáte čtečku určenou opravdu jen k přenášení, neměla by pro vás hrát hmotnost klíčovou roli při výběru.

Možnosti připojení a nabíjení

Čtečky knih se mezi sebou liší také podle možností připojení. Před nákupem je vhodné ujistit se, že vybraný model můžete připojit k internetu či spárovat s bezdrátovými sluchátky, pokud tyto funkce požadujete.

• USB slot – Slouží pro připojení k počítači. Díky tomu jej můžete z počítače nabíjet nebo také přesouvat různé dokumenty.
• Wi-Fi – Technologie umožňující přístup k internetu. S její pomocí můžete do svého zařízení stahovat e-knihy či jiné dokumenty, nebo dokonce aplikace.
• Mobilní signál – Některé modely dovolují připojení k internetu prostřednictvím vložení SIM karty a poskytnutím datového přenosu. Tato možnost se hodí na cestách, kde vždy není přístup k Wi-Fi sítím.
• Sluchátka – Stále častěji bývají čtečky doplněny také možností připojení sluchátek přes klasický 3,5mm konektor.
• Bluetooth – Slouží k bezdrátovému propojení mezi dvěma zařízeními. V případě čteček může sloužit k připojení k počítači, bezdrátovým sluchátkům nebo dalším multimédiím.
  Zobrazení konstrukce čtečky knih
  

Užitečné funkce

V této části našeho poradce ještě stručně rozebereme nejčastěji používané funkce, které mohou být v čtečkách knih obsaženy a často vám velmi usnadní práci s některými soubory. Podle výskytu na trhu se dělí na základní a pokročilé.

Základní funkce

Základní funkce najdete u většiny čteček na trhu. Často se týkají přizpůsobení zobrazení a zjednodušení práce s přístrojem.

• Poznámky a záložky – Jedna z nejzákladnějších, ale velmi praktických funkcí, která vám umožní vpisovat do knih své vlastní poznámky nebo zvýrazňovat potřebné části a vložit k nim záložku. Jedná se o velmi praktickou pomůcku především pro studijní účely.
• Slovníky a hledání významu – Opět velmi šikovná funkce, která vám umožní využívat překladatelské nebo i různé vědecké slovníky přímo ve vaší čtečce. České slovníky nejsou příliš dostupné, nicméně jejich dodatečné nahrání je možné, což pro některé uživatele může být výrazným plusem. Některé čtečky umožňují například označit slovo a vyhledat jeho význam na internetu (nejčastěji Wikipedie).
• Volby písma – Nastavení čtečky umožňuje uživateli zvolit typ písma podle jeho uvážení, měnit jde také zobrazovaná velikost písmen, což bývá u knih někdy problém. Můžete si tedy zvolit font, který je vám nejpříjemnější, případně nastavit velikost tak, abyste například nemuseli číst z velmi krátké vzdálenosti, což není zdravé pro oči.
• Převod textu na řeč – Neboli text to speech. Jedná se o funkci, která umožňuje předčítání textu v požadovaném jazyce. V kombinaci s touto funkcí je vhodné, aby čtečka disponovala také možností připojení sluchátek, případně reproduktorem.
• Otočení zobrazení – Užitečná funkce, díky které se dá text a jiný obsah na čtečce zobrazit nejen při klasickém natočení zařízení na výšku, ale také na šířku. Někde se řeší otočení manuálně v nastavení, jinde je zabudovaný senzor, který automaticky kontroluje polohu čtečky a podle ní také otáčí text.
• Odolnost a vodotěsnost – Jednotlivé přístroje se liší také stupněm odolnosti proti poškození, ochranou proti vniknutí pevných částic a vody (označení IPxx). Zejména voděodolnost (případně dokonce vodotěsnost) jsou užitečné, protože tyto přístroje nepoškodí, když zmoknou v dešti či u bazénu, nebo dokonce přímo spadnou do vody.

Pokročilé funkce

Vybrané modely mohou nabídnout daleko více než jen čtení elektronických knih. Pamatujte, že čtečky knih ale primárně slouží k tomuto účelu, od dalších funkcí tedy neočekávejte nic velkolepého a berte je spíše jako doplnění.

• Internetový prohlížeč – Má-li čtečka Wi-Fi nebo datovou síť, umožňuje připojit se k internetu téměř odkudkoliv. Důležité je jen neočekávat od těchto prohlížečů plnohodnotnou náhradu za prohlížeče v počítačích, jsou totiž kvůli svým možnostem určené spíše pro základní úkony.

• Přehrávač hudby – Je poměrně žádanou funkcí, která čtečce umožňuje pracovat s MP3 soubory a následně pomocí výstupu do sluchátek nebo samostatných reproduktorů přenášet hudbu. Pokud plánujete využívat čtečku pro poslech hudby, volte raději zařízení s vyšší paměťovou kapacitou.
• Fotoaparát – Existují čtečky knih, které uživateli umožní pořídit obrázky, protože jsou vybavené malým fotoaparátem. Jde o okrajovou funkci, hlavně když vezmeme v potaz, že se velmi kvalitní foťáky objevují prakticky v každém současném smartphonu. Navíc obrázky na displeji čtečky většinou nevypadají moc kvalitně.
• Hry – Spíše doplňková záležitost. Na čtečkách se objevují základní hry jako had, šachy a podobné nenáročné varianty.

Příslušenství

Každá čtečka obsahuje určité množství příslušenství, v balení je například samozřejmostí nabíječka, u některých pokročilých modelů dokonce i dotykové pero neboli stylus. Čtenáři si ale mohou další dokoupit z poměrně velké nabídky produktů.

• Obal – Asi nejdůležitější součást čtečky, pokud s ní plánuje uživatel často cestovat, nosit ji v batohu nebo kabelce s ostatními věcmi a podobně. Lepší obaly dokáží odolat i horším podmínkám počasí, navíc je seženete v různých barevných variantách. Některé sofistikovanější výrobky mohou také sloužit jako stojan, případně mít zabudované osvětlení pro čtení v noci.
• Ochranná fólie – Pokud nechcete kupovat celý obal, měli byste myslet alespoň na ochranu nejzranitelnější části čtečky, tedy displej. Ten je náchylný k poškození a poškrábání, proti kterému se lze bránit nalepením ochranné fólie.
• Stojan – Jednoduchá konstrukce, do které zasunete čtečku a postavíte například na stůl. Můžete si tak otevřít třeba poznámky vedle počítače a psát.
• Lampička – Pokud nemáte model čtečky se zabudovaným nasvícením, jednou z možností je pořídit si malou čtecí lampičku. Ta se dá většinou připevnit přímo k tělu čtečky.
• Nabíječka a kabely – I když se jedná o zařízení, které většinou vydrží v provozu velmi dlouho, i zde se musí počítat s občasnou nutností nabíjení. V drtivé většině jde o základní výbavu (někdy ale balení neobsahuje adaptér), na trhu ale existují různé verze například i pro použití v automobilu apod. V případě poškození kabelu, který se nejčastěji používá pro napájení i přenos dat, není problém v obchodě pořídit nový.
• Paměťová karta – Čtečky občas nabízejí možnost rozšíření interní paměti ještě o externí paměťové karty, většinou ale s prostorem v úložišti nebývá velký problém.

Cena

Samozřejmě i cena je jedním z velmi důležitých parametrů výběru, proto tato kapitola rozebere jednotlivé cenové kategorie a alespoň stručně nastíní, co můžete od zařízeních v těchto kategoriích očekávat. Mezi nejznámější a osvědčené značky čteček knih patří Amazon a PocketBook, popřípadě i Onyx.

Specifikem čteček je, že můžete sehnat jeden model čtečky s rozdílnou cenovkou. Liší se většinou v tom, že levnější verze zobrazuje reklamy, což může být pro některé čtenáře hodně rušivý element. Ti mohou zainvestovat pár set korun do verze zařízení bez reklam.

Cena do 2 000 Kč

V této cenové kategorii naleznete naprosto základní modely. Většinou mají slabší výdrž baterie, méně kvalitní displeje a nenabízí téměř žádné jiné funkce než prosté čtení knih. Jsou proto vhodné pouze pro uživatele, kteří pořizují čtečku opravdu jen pro základní úkony a obejdou se bez řady doplňkových funkcí.

Cena od 2 000 do 3 500 Kč

Tato cenová hladina nabízí slušné modely, které naprosto bez problému pokryjí požadavky běžného čtenáře. Kromě některých rozšířených funkcí, jako je připojení k internetu nebo konektor pro sluchátka, se můžete u těchto zařízení setkat i s kvalitními, většinou nasvícenými displeji a slušnou výdrží baterie. Je zde k nalezení také bohatší podpora formátů. Obecně se čtečky v této kategorii považují za nejlepší volbu pro běžného zákazníka díky dobrému poměru ceny ku výkonu.

Cena nad 3 500 Kč

Poměrně širší cenová třída, protože nejdražší modely se mohou se svou cenou vyšplhat mnohem výše. Nicméně téměř pro všechny modely od této hranice výše platí, že se jedná o zařízení se špičkovými vlastnostmi, které vám kromě pročítaní knih dovolí například prohlížení internetových stránek, poslouchání hudby nebo i hraní jednoduchých her.

Disponují většinou velmi kvalitním displejem s nasvícením, jsou tedy šetrné k vaším očím a vydrží v provozu i několik týdnů na jedno nabití. Pokud pro vás není cena při výběru klíčovým faktorem, volbou zařízení v této kategorii určitě neprohloupíte.

Čtečka, nebo tablet?

Z celého článku Jak vybrat čtečku elektronických knih je zřejmé, že existuje určitý souboj o zákazníky mezi čtečkami a tablety. Každý uživatel má jiné preference. Někdo chce jedno zařízení na čtení knih, surfování po internetu, hraní her a podobně. Tomu bude vyhovovat některý z tabletů, na které jsme se zaměřili na speciální stránce. Někdo se radši zaměří na dlouhou výdrž baterie, zobrazení příjemné pro oči a další faktory hovořící pro čtečky.

Čtečka knih Tablet v podobné cenové hladině

V následující tabulce najdete přehled základních pozitiv a negativ obou přístrojů, který vám možná napoví, jak se ve finále rozhodnout.