Jak vybrat dron
Drony mohou sloužit pro různé účely. Pokud odhlédneme od využití v armádě ve smyslu bezpilotních letounů, širokou nabídku funkcí a použití nabízí klasické drony. Ty koupíte běžně v obchodě, ještě před tím je ale dobré si ujasnit, za jakým účelem dron pořizujete. Můžete například hledat hračku pro děti, která je zabaví na dlouhé hodiny, nebo sami chcete natáčet kvalitní videozáznamy z výšky. Případně potřebujete adekvátní stroj pro závodění na speciálních tratích? To vše se v nabídce na trhu skrývá.
V následujícím článku se věnujeme různým aspektům těchto populárních přístrojů. Vysvětlíme vám, jaké existují typy konstrukcí, způsoby využití, parametry akumulátorů i ovládání. Nezapomínáme ani na způsob ovládání dronu, údržbu, výrobní materiály, speciální funkce a režimy a nakonec se věnujeme i cenovému zařazení. Přitom se dá zmínit pravidlo – dostanete to, za co zaplatíte. Zkrátka se vzrůstající cenou jdou ruku v ruce lepší funkce a využitelnost.
Postup při výběru dronu
- Podle toho, kde budete dron používat, volte vhodnou indoor nebo outdoor variantu.
- Vyberte si, jestli chcete dron jako hračku, k natáčení videozáběrů, k závodění nebo pro komerční využití.
- Snažte se, pokud možno, vybírat produkty od renomovaných značek, které zajistí vyšší kvalitu a nabídnou dobrou dostupnost náhradních dílů.
- Vybírejte drony s dobrou výdrží baterie (viz kapitola o baterii).
- Podle svých požadavků zvolte vhodnou cenovou kategorii (viz kapitola o ceně).
Počet vrtulí
Základní dělení dronů lze provést podle počtu vrtulí, kterými zařízení disponuje. Počet vrtulí výrazně ovlivňuje pohybové vlastnosti dronu a jeho výkon. V současnosti se můžete setkat s různým počtem vrtulí a následující kapitola se zaměří na velmi stručný popis každé z dostupných kategorií.
Trikoptéry
Jsou drony se třemi vrtulemi. Tyto drony jsou nejobratnější, ale jsou poměrně nestabilní a velmi náchylné k poryvům větru. Vzhledem k menší síle také tyto drony standardně nezvládají provoz dodatečné kamery, která je náročná na výkon motoru. Všeobecně jsou drony se třemi vrtulemi vhodné především pro technické létání a provádění akrobatických kousků.
Kvadrokoptéry
Jsou v současnosti nejpoužívanější variantou, protože nabízí zlatou střední cestu se čtyřmi vrtulemi. Tyto drony již unesou kameru, jsou poměrně obratné a zároveň odolné proti poryvu větru. Jsou vhodné pro běžné venkovní využití.
Hexakoptéry
Drony s šesti vrtulemi. Obvykle jsou poměrně neobratné, ale velmi odolné proti nárazům větru. Jsou výkonné, takže zvládají provoz i těžší dodatečné kamery.
Oktokoptéry
Drony s největším tahem motoru. Jsou vhodné pro nošení velmi těžkých kamer a dobře odolávají nepříznivým povětrnostním podmínkám. Velkou výhodou může být také to, že v případě poruchy jednoho z motorů je možné s dronem bezpečně přistát a předejít tak zbytečnému poničení. Za jejich nevýhodu je všeobecně považována velmi špatná obratnost způsobená vyšší hmotností zařízení.
Příprava a sestavení
Ke konstrukci se váže také rozdělení toho, do jaké míry je dron připraven k letu ihned po zakoupení. Populární jsou takzvané ready-to-fly drony, ke kterým není potřeba dokupovat ovladače ani speciální komponenty a hned můžete začít řádit. Vedle nich ale na trhu najdete také produkty, kde musíte přiložit ruku k dílu, případně zakoupit ovladač a podobně. Tyto modely objevíte například pod označením bind-to-fly, almost-ready-to-fly nebo do-it-yourself, tedy „udělej si sám“.
Vždycky si před koupí ověřte, jaké další příslušenství budete nutně potřebovat a kolik usílí ještě bude stát, než se vydáte váš dron provětrat.
Outdoor nebo indoor
Dalším kritériem, podle kterého je možné drony dělit, je prostředí, pro které jsou svým konstrukčním řešením určeny. Samotná specializace dronu podle prostředí je velmi důležitým faktorem, který byste měli při výběru zohlednit. Většina dronů je určená pro létání venku a jedná se o takzvaná outdoorová zařízení. Ta jsou obvykle mnohem větší, dražší, ale logicky také stabilnější a odolnější. Většinou také nabízí spoustu rozšířených funkcí, protože se jedná o sofistikovanější zařízení v dražších cenových kategoriích. Naproti tomu indoorové drony jsou menší, nenabízejí zdaleka tolik funkcí a to se podepisuje i na jejich většinou podstatně nižší ceně. Jedná se o zařízení určená pouze pro účely zábavy v domácím prostředí, proto jsou vhodné například pro děti.
Za jakýsi přechod mezi oběma kategoriemi se dá považovat i takzvaný selfie dron. Ten je velmi skladný, ve složeném stavu se vejde i do kapsy kalhot a podobně. Dokáže pořizovat video, ale také poměrně kvalitní fotografie z ptačí perspektivy a nepřístupných míst. Použít se dá snadno vevnitř a na kratší vzdálenosti i venku, hodí se například pro focení selfie z větší vzdálenosti, netradičních pozic a podobně. Často se ovládají jen s využitím aplikace ve smartphonu.
Závody dronů
Jako speciální kategorii outdoorových dronů pak můžeme označit skupinu závodních modelů. Takzvaný drone racing je neustále rostoucí sportovní odvětví závodů v různě kreativních a složitých tratích, často u něj ale drony utrží různé šrámy a poruchy. Převládají tedy zařízení, která si závodníci staví sami, proto si je také dokáží opravit a hlavně si volí ideální komponenty pro svůj styl řízení. U takových přístrojů většinou chybí stabilizace letu, z čehož vyplývá složitější ovládání. Důraz je kladený na dobrou manévrovatelnost a také vysokou rychlost (až 200 km/h) a zrychlení (z 0 na 100 km/h za méně než půl sekundy). Nedílnou součástí jsou brýle, do kterých se přenáší pilotovi obraz přímo z letícího dronu. Dokonce už existují i světové ligy drone racingu, nechybí ani týmové závody a vysoké finanční odměny pro vítěze.
Baterie
Zvolit správnou baterii je velmi důležité, protože přímo ovlivňuje výdrž a také výkon vašeho zařízení. Kapacita baterie je určená v miliampérhodinách, ale je velmi obtížně určit, jaká kapacita je všeobecně dostačující. Zařízení se liší spotřebou, která se odvíjí od počtu motorů, rychlosti, způsobu využívaní a podobně.
Výrobci naštěstí většinou uvádí, jak dlouhou výdrží baterie daného dronu disponuje (v minutách), takže v konečném důsledku se o papírovou kapacitu baterie nemusíte ani zajímat. Velmi doporučujeme volit drony s výdrží baterie alespoň 10 minut v provozu, v opačném případě je létání dronem s nízkou kapacitou velmi omezeno a pravděpodobně vás brzy omrzí.
Modely s nejdelší výdrží zvládnou v provozu bez nutnosti nabíjení až jednu hodinu, ale většinou se jedná o různé odlehčené verze, které nejsou schopné nést kameru nebo pracovat s nějakou jinou zátěží. Velmi vhodné je při nákupu také prostudovat, kolik stojí náhradní baterie do vašeho zařízení, protože při delším provozu se běžně baterie vyměňují přímo v terénu, proto je vhodné mít alespoň jednu náhradu.
Vedle akumulátoru přímo v dronu, který pohání samotné zařízení, je nutné brát zřetel také na baterii v ovladači. Obecně mají ovladače delší výdrž než drony. Vždy byste si ale měli před startem ověřit i zbývající energii právě ve vašem ovládacím prvku.
Na tomto místě je ještě pro dokonalou orientaci v problematice baterií nutné uvést, že existují dva typy akumulátorů, které se v dronech využívají, a stručně si rozvést jejich výhody a nevýhody.
Li-Ion baterie
Jsou odolné proti samovybíjení, což znamená, že neztrácí energii, když nejsou připojené k zařízení. Navíc není nutné je úplně vybít před opětovným nabíjením a jsou relativně levné. Za největší nevýhodu se považuje to, že i když nejsou používány, trpí opotřebením, čímž se zkracuje jejich funkční doba.
Li-Pol baterie
Jsou rozměrově velmi úsporné, protože díky moderním technologiím je lze vyrobit v tenkých formátech. Za jejich nevýhodu je všeobecně považováno především to, že svoji kapacitu ztrácí rychleji než Li-Ion a jsou v porovnání s nimi o něco dražší.
Ovládání
Většina dronů v současnosti nabízí možnost ovládání prostřednictvím chytrých telefonů. To může být v některých situacích velice praktické a pokud jste vlastníkem chytrého telefonu nebo tabletu, určitě byste měli na této funkci při výběru dronu trvat.
Nezapomínejte však ani na klasický dálkový ovladač, kterým by váš dron měl v základní výbavě také disponovat. Ovládání na telefonu je sice praktické, ale zdaleka nenabízí tolik možností jako páčkový ovladač. Navíc připojení přes Bluetooth nebo Wi-Fi, které využívají chytré telefony, nemá zdaleka takový dosah, jako signál vysílaný dálkovým ovladačem. Často se objevuje řešení ovládání přes smartphone zasazený do ovladače s delším dosahem.
Naše doporučení je tedy poohlížet se po dronech, které nabízí jak ovládání prostřednictvím chytrých multimediálních zařízení, tak vlastními ovladači. Zvláštní kategorií jsou pak drony, které jsou ovládány z pohledu připojené kamery, u nichž je ovládání pomocí dálkového ovladače téměř nutností, protože kapacita dotykového displeje je v těchto ohledech značně omezená.
Dosah ovladače
Při pořízení nového dronu vás také určitě bude zajímat, jak daleko od vás doletí a kde jej ještě budete schopni ovládat. Hodnoty se výrazně liší mezi levnými drony ovládanými pouze telefonem, kde může být dosah okolo 20 až 100 metrů (často modely pro využití uvnitř). Dražší drony se samostatným ovladačem ale zvládnou například i pěti až osmikilometrovou vzdálenost. Vždy ale musíte myslet na to, abyste dodrželi zákon a měli dron na očích. Hodnoty jsou navíc uváděné pro ideální počasí a bez překážek, které by mohly signálu bránit. Tato čísla jsou tedy spíše teoretická.
U dronů výrobci zmiňují několik standardů připojení, od kterých se odvozuje dosah ovládání. Často narazíte na označení hodnotu dosahu se zkratkami FCC a CE. V Evropě by vás mělo zajímat hlavně označení CE, jež oznamuje podmínky regulace Evropské unie. FCC naopak odkazuje na americký trh a povolení Federální komunikační komise. FCC většinou představuje větší dosah ve srovnání se standardem CE.
Kamera
Většina dronů je v dnešní době využívána pro účely kamerového záznamu z letu. Pokud i vy pořizujete dron pro tento účel, máte na výběr ze dvou variant kamerového systému. První možností je samotný dron, který kameru v základní výbavě neobsahuje a je tak nutné ji připojit do vestavěného gimbalu, což je zařízení, které eliminuje otřesy a náklony. Kamera je tak v zafixované poloze. Pokud se rozhodnete pro toto řešení, je třeba pořídit správné zařízení, aby byla kamera kompatibilní s dronem a bylo možné je propojit.
Druhou možností, kterou disponuje většina nových modelů je vestavěná kamera přímo uvnitř dronu, která je ovládána dálkovým ovladačem. Tato varianta je praktičtější, ale je většinou výsadou dražších modelů, takže k vidění je poměrně často i varianta s gimbalem.
Zvláštní kapitolou je pak rozbor rozlišení jednotlivých kamerových zařízení. Pro účely pořizování videozáznamu v alespoň základní kvalitě rozhodně doporučujeme volit minimálně zařízení s rozlišením 1 280 x 720 px (HD). Kamery u dronů střední cenové třídy by pak měly disponovat rozlišením alespoň 1 920 x 1 080 px (Full HD). U dronů nejvyšších kvalit se pak můžete setkat s rozlišeními 2 704 x 1520 px (2,7K) nebo 3 840 x 2 160 px (4K). Pokud pořizujete dron za účelem nahrávání videozáznamů, ověřte na internetu z dostupných uživatelských recenzí i celkovou kvalitu kamery, protože samotné rozlišení občas může přinést poněkud zavádějící údaje.
Materiál
Nejčastěji používaný materiál pro výrobu trupu dronu je v současné době plast. Ačkoliv se můžete setkat s různými tvrzenými modifikacemi, jedná se o poměrně křehký materiál, který nepříliš dobře odolává nárazům a pádům. Proto dělá z modelů, ve kterých je obsažen, spotřební zboží, které je vhodné spíše pro začínající piloty s menšími nároky. Mnohem kvalitnějšími materiály, ale také dražšími, jsou například dural, karbon nebo laminát. Následující kapitola alespoň stručně rozebere každý z nich a zmíní jeho základní charakteristiky.
Tento výčet zdaleka není kompletní, protože výrobci jednotlivé modely přizpůsobují pro různé podmínky, a tak se můžete setkat s velkou četností různých variací. Méně používané materiály je však potřeba v kombinaci s vybraným dronem dobře ověřit například v internetových recenzích, protože vás mohou svými vlastnostmi velmi zklamat.
Dural
Je v porovnání s ostatními lepšími materiály poměrně levný a nabízí perfektní vlastnosti díky své lehkosti a tvrdosti. Proto je vhodný například pro sportovněji laděné modely.
Karbon
Je materiál, který nabízí velmi lehké konstrukce. Je ale poněkud dražší a křehký, takže se pro běžné drony nejedná o příliš vhodnou volbu. Své uplatnění najde především u závodních modelů, kde váha konstrukce hraje naprosto klíčovou roli.
Laminát
Je o něco těžší než karbon, přesto dosahuje nižší hmotnosti než většina jiných materiálů. Navíc je odolný proti nepříznivým podmínkám a lze na něj díky snadné tvarovatelnosti vyrábět náhradní díly i v domácím prostředí. V poměru cena ku výkonu se tak jedná o jeden z nejlepších materiálů.
Tvar
Současné drony lze podle tvaru jejich konstrukce rozdělit do dvou základních kategorií. Podle písmen, které konstrukce svým tvarem připomínají, se můžete setkat s „X drony“ a „H drony“.
- Drony X – Jsou nejčastěji používaným tvarem, který umožňuje lehké a naprosto jednoduché řešení. Jejich nevýhodou je pak poměrně nízká odolnost proti kolizím a pádům, protože delší ramena se mohou velmi snadno polámat.
- Drony H – Jsou méně zranitelné případnou nehodou, ale jejich konstrukční řešení je mnohem složitější.
Další parametry
Poslední kapitola textu rozebírá některé často opomíjené, ale velmi důležité pojmy a specifikace spojené s výběrem dronů. Jedná se o různé doplňkové údaje, které ale přímo ovlivňují letové vlastnosti a možnosti, takže se určitě vyplatí zaměřit na jejich studium při výběru konkrétního zařízení.
Letové režimy
Letové režimy vyjadřují naprogramované chování dronu v určitých situacích. Následující shrnutí vám nabídne stručný popis nejčastěji používaných režimů. U některých je zapotřebí, aby v sobě měl dron zabudovaný GPS modul, v takovém případě může být přístroj navigován na základě geolokačního družicového systému.
- Follow me – letový režim, který programuje dron pro následování pohybu ovládajícího. Přesněji řečeno, následuje pohyb ovladače, takže například při úkroku doprava, dron manévruje ve stejném směru a délce. Tento režim není příliš vhodný do těžšího terénu, protože nemění výšku letu a může se například zaseknou v korunách stromů.
- Watch me – tento režim také následuje pohyby ovladače, ale snímá ovládajícího z různých úhlů.
- Point of interest – mód, který umožňuje kroužení okolo zadaného bodu zájmu a umožňuje tak jeho prozkoumání ze všech úhlů.
- Journey – tento režim umožní vyletět dronu do určené výšky a poté se k vám diagonálně přibližuje konstantní rychlostí. Tato schopnost je vhodná pro pořizování „selfie“ snímků.
- Home Lock – umožňuje automatický návrat dronu k ovladači v případě stlačení určitého tlačítka. Může se hodit v krizových situacích, kdy se dron ztrácí z dohledu.
- Way points – umožňuje dronu let předem určené trasy podle záchytných bodů.
Výčet těchto specifikací zdaleka nenabízí souhrn všech možných režimů, ale spíše představuje základní informace pro pochopení toho, jak režimy fungují. Pokud se tedy rozhodujete o koupi konkrétního produktu, je vhodné projít si jednotlivé režimy, které váš dron bude zvládat.
Rychlost
Často není u specifikací dronů ani uváděna, ale může být pro některé účely velmi důležitá. U běžných modelů se pohybuje rychlost okolo 50 km/h. Pro závodní účely lze pořídit i modely s rychlostí okolo 100 km/h. Je důležité mít na paměti, že rychlost je přímo ovlivněna váhou zařízení a pokud například zařízení nemá v základní výbavě obsaženou kameru, její dodatečné připojení výrazně zvýší hmotnost celého dronu a sníží maximální možnou rychlost. Optimální rychlost vhodnou univerzálně pro všechny zařízení tak téměř není možné určit, ale obecně doporučujeme pořizovat drony s rychlostí alespoň 15 km/h.
Gimbal
Ačkoliv byl tento pojem v našem textu již zmiňován, je důležité ho pro přehlednost rozebrat ještě zvlášť. Gimbal je stabilizační zařízení, které eliminuje otřesy kamery a zlepšuje výslednou kvalitu nahrávky.
Ready to fly
Jak jsme už zmínili, jde o pojem, se kterým se můžete setkat u některých dronů. Vyjadřuje, že zařízení je od koupě hned připravené pro samotný let a není nutné k němu dokupovat žádné komponenty. Dron je tedy ihned po vybalení z krabice připraven k letu. Je velmi vhodný pro začínající piloty.
Příslušenství
Zakoupit dron neznamená jednorázovou investici do vybraného modelu. Věřte, že pokud si chcete létání opravdu užít, je potřeba si pořídit ještě nějaké základní vybavení navíc:
- transportní kufr – ideální je, když jej dostanete hned v ceně produktu, chrání dron při přesunech, udržuje ho v suchu, usnadňuje transporty
- náhradní baterie – výdrž baterií dronů se nepočítá na hodiny, pro delší zábavu je nutné pořídit více náhradních baterií a včas je měnit
- paměťové karty – lepší kvalita záznamu má své požadavky na rychlost zápisu a velikost paměťového média, převažují paměťové karty, je dobré pořídit i jednu náhradní podle potřeby
- náhradní díly – některé už bývají v základním balení, občas ale budete muset nějaké dokoupit (nejčastěji vrtule)
- nářadí – pořiďte si vhodnou sestavu nářadí, ideálně přenosnou právě v kufru, abyste mohli provádět úpravy i v terénu a nic vás nepřekvapilo
- FPV brýle – lepší modely nabízí propojení kamery dronu se speciálními brýlemi, které promítají aktuální dění z pohledu přístroje, označují se jako first person view brýle (FPV)
- náčiní na údržbu – určitě je zapotřebí se o daný model starat, v základní výbavě by neměl chybět hadřík, štětec, čisticí balónek nebo stlačený vzduch, případně čisticí alkohol (více v kapitole o údržbě)
Bezpečnost a legislativa
Pokud jste si mysleli, že si jednoduše pořídíte jakýkoliv dron, půjdete ven a budete si moct bez omezení poletovat po okolí, jste na omylu. Provozování těchto výdobytků moderních technologií je svázané konkrétními zákony. Základní legislativní regulaci v České republice nabízí zákon 49/1997 Sb., tedy zákon o civilním letectví, a letecký předpis s pravidly létání L2. V tomto předpisu se konkrétně bezpilotním letounům a leteckým systémům věnuje doplněk X (Zdroj: Úřad pro civilní letectví).
Pojďme si některá důležitá pravidla rozebrat konkrétně:
- Přímý oční kontakt – Důležitou zásadou je, že pokud nemáte od Úřadu pro civilní letectví speciální povolení, měli byste vždy provozovat svůj dron v přímém dohledu. Zkrátka musíte mít neustálý oční kontakt s přístrojem (bez použití vizuálních pomůcek jako jsou kamery nebo přenos na obrazovku mobilního telefonu).
- Zakázané a ochranné zóny okolo letišť – Velký vykřičník pro uživatele dronu představují letiště, potažmo vymezené oblasti v jejich okolí. V přímém okolí ranvejí máte smůlu, dále ale narazíte na oblasti řízených okrsků letišť (CTR) a letištní provozní zóna neřízeného letiště (ATZ). V těchto zónách můžete létat bez dalšího povolení pouze až v 5,5kilometrové vzdálenosti letiště a jen maximálně do 100metrové výšky. Mapu všech regulovaných oblastí najdete na webu Řízení letového provozu ČR (Zdroj: RLP ČR). Toto pravidlo má ale své výjimky, které jsou odvozené od hmotnosti.
- Další bezletové zóny – Existují i další místa, kde byste mohli mít při neohlášeném přeletu problémy. Zakázané je používání dronu v bezprostřední vzdálenosti jaderných elektráren, u objektů stěžejních pro obranu státu, vojenských základen a podobně. Neměli byste létat ani v chráněných krajinných oblastech, národních parcích a rezervacích. Problematický je také přelet nad soukromým pozemkem bez souhlasu majitele.
- Hmotnost – v CTR a ATZ zónách je pro vás určující hodnota hmotnosti 0,91 kg. S lehkými drony můžete v maximálně 100metrové výšce létat i uvnitř 5,5kilometrové ochranné oblasti okolo letišť. Přímo u ranveje je ale létání s dronem zakázáno i pro lehké modely. I pro tyto účely mají často drony nastavený výškový limit.
- Obydlené oblasti – Létání v obydlených oblastech má také svá pravidla. U dronů do hmotnosti 7 kilogramů si určujete bezpečnou vzdálenost sami podle aktuálních podmínek. Za bezpečnou vzdálenost se obecně považuje horizontální vzdálenost rovna dvojnásobku letové výšky. Na paměti mějte také to, že mohou existovat v dané oblasti další omezení, jako například městské vyhlášky, zákaz natáčení a focení hradů, zámků a jiných památek apod. Samozřejmě je nutné vnímat také práva lidí, které můžete při používání dronu zachytit, bez jejich souhlasu byste je natáčet neměli.
- Výška – Pokud se nenacházíte v některé z výše zmíněných regulovaných oblastí, k nimž se pojí vlastní pravidla, měli byste pořád myslet na zásadu vizuálního kontaktu. Mimo ochranné zóny pak můžete vylétnout až do výšky 300 metrů (ochranné pásmo G). Od 150 metrů se ale dělíte o letový prostor s piloty malých letadel.
- Povinnost registrace – pokud váš dron neváží víc než 25 kg, nepotřebujete žádná potvrzení. Od 25 kilogramů výše už potřebujete speciální povolení Úřadu pro civilní letectví, což obnáší razítko profesionálního pilota a absolvování pilotních zkoušek. Jde však už o opravdu profesionální modely dronů využívané hlavně komerčně. Pravidla komerčního využití jsou však poměrně vágní a nejednoznačná.
Od července 2020 pak nabude i v České republice platnost evropská legislativa, která určuje nová pravidla. Novinkou je nutná registrace drtivé většiny dronů a také vyplnění online testu. Majitelé dostanou identifikační číslo bezpilotního stroje, což se dá připodobnit například k SPZ u auta. Registrovat se musí zařízení se vzletovou hmotností nad 250 gramů, u lehčích modelů pak toto nařízení latí v případě, že při nárazu dokážou vytvořit kinetickou energii vyšší než 80 joulů, nebo pokud nahrávají videozáznam v kvalitě alespoň FullHD. Pokuta za nezaregistrování dronu může majitele vyjít až na 5 milionů korun.
Nové evropské nařízení dělí drony do 3 kategorií – otevřená, specifická a certifikovaná. Do první spadá většina dronů provozovaných rekreačně pro zábavu. Specifickou skupinou se myslí drony nad 25 kilogramů ovládaných mimo dosah očí pilota. U všech tři kategorií bude věk pilota omezen na minimálně 16 let, v prvních dvou skupinách ale může příslušný úřad limit snížit. Mladší piloti budou moci dron ovládat pod dohledem certifikované osoby (Zdroj: Europa.eu).
Údržba a tipy k létání
Dron není úplně levné zařízení, proto bude uživatel určitě rád, když mu vydrží dlouho. Vedle šetrného zacházení tomu ale může jít naproti dobrou péčí. Optika kamery se dá ošetřit jemným štětcem a hadrem z mikrovlákna. Odstraňte všechny šmouhy a špínu. Na nečistoty na těle samotného dronu bude fungovat vhodný alkohol ve spreji a hadr či houbička. Pro vyčištění spár a špatně přístupných míst od špíny je dobré použít čisticí balonek nebo stlačený vzduch. Určitě je dobré skladovat dron na suchém místě. Adekvátní péče dokáže prodloužit životnost.
Samostatnou kapitolou je péče o baterie. Je dobré je nepřebíjet. Po použití dronu baterii vyndejte ven a uložte na tmavé a suché místo s pokojovou teplotou.
Přidáme i pár tipů k létání s dronem. Určitě je vhodné nejdřív pořídit levnější kus a postupně se ho naučit ovládat, učit se začátečnické kousky a získat cit. Dražší drony vám dovolí lepší manévry, postupujte ale po jednotlivých krůčcích. Je lepší rozbít dron za dva tisíce, než pokročilé zařízení třeba za třicet tisíc korun. Vždy se před letem ujistěte, že je v baterii dostatek energie i pro návrat, ideální je mít víc akumulátorů a včas je vyměnit. Nejdříve zapínejte ovladač, pak až samotný dron, usnadní se komunikace. Zkontrolujte, jestli jsou všechny části dronu dobře připevněné. Vždy vzlétejte s rovného povrchu, u šikmé startovací plochy si říkáte o malér. Nelétejte za špatného počasí, hlavně v silném větru a vichřici. Respektujte bezletové zóny, nelétejte nad velkými skupinami lidí, vždy si najděte volné prostranství a mějte dron na dohled.
Cena
Drony se dají pořídit v různém cenovém rozhraní a nemusí být hned jasné, co můžete od dané cenové kategorie čekat. Proto si jednotlivá cenová rozhraní rozebereme a povíme si, kolik do dronu investovat, abyste dostali přesně to, co od něj očekáváte.
Do 10 000 Kč
V této cenové kategorii lze nalézt především drony patřící do oblasti dětských hraček anebo zařízení se základním vybavením. Často se tak můžete setkat s drony, které jsou určené pouze pro indoorové lety, nejsou vybaveny kamerou a doba jejich výdrže v provozu na baterii je omezená pouze na několik minut. Většinou jsou tyto modely vytvořeny z levnějších materiálů, především pak z plastu. Častým problémem může být také to, že často nedisponují v základní výbavě ovladačem, takže je možné ovládat je pouze přes chytré multimediální zařízení.
Od 10 000 do 20 000 Kč
Tato cenovka již nabízí drony, se kterými lze poměrně slušně pořizovat kamerové záznamy. Téměř bez výjimek disponují buď kamerou nebo alespoň gimbalem v základní výbavě. Většinou tyto drony také nabízejí možnost ovládání jak ovladačem, tak chytrým telefonem a nabízí již poměrně slušnou výdrž. Investice do dronu v této cenové kategorii je vhodná pro běžné uživatele, kteří preferují únosnou cenu, ale chtějí si užít dost zábavy.
Od 20 000 do 50 000 Kč
V této cenové kategorii již lze najít drony s perfektní výbavou, nespočtem letových režimů a dlouhou výdrží baterie. Drony v této kategorii jsou také vyrobeny z velmi kvalitních materiálů a disponují perfektními kamerovými zařízeními. Obvykle se tato kategorie dronů považuje za poloprofesionální, takže je vhodná pro opravdové fajnšmekry, pro které je létaní koníčkem číslo jedna.
Nad 50 000 Kč
Zde už naleznete profesionální drony, které ve všech ohledech nabízí naprosto špičkové specifikace. V této cenovce téměř nemůžete při výběru šlápnout vedle a vysoká cena vám zaručí perfektní vlastnosti. Samozřejmostí je pořizování videa ve špičkové kvalitě, dlouhá výdrž baterie, nespočet letových režimů a velmi odolná konstrukce vytvořená z kvalitních materiálů. Velmi zajímavou funkcí dražších modelů je také možnost ovládání dvěma ovladači, když je každý určený pro jiný účel. Jedním tedy lze ovládat samotný dron a druhým jeho kameru.
Použité zdroje:
