Jak vybrat glukometr

Protože je osobní glukometr klasifikován jako přístroj pro tzv. self-monitoring, to znamená pro měření prováděné laikem v domácím prostředí, měl by mít co nejjednodušší ovládání. Je důležité najít výrobek, který se vám bude snadno ovládat. Navíc by vám měla vyhovovat nejen cena přístroje, ale také cena proužků, které budete muset opakovaně dokupovat.

Dále se zaměřte na samotnou kvalitu zpracování přístroje. Většinou se vyplatí sáhnout po modelu ověřené značky. Ujistěte se, že je výrobek opatřen platným certifikátem a skutečně se jedná o zdravotnickou pomůcku. Glukometr by měl pracovat co nejpřesněji – za maximální přijatelnou odchylku lze považovat 0,8 mmol/l.

Jak vybrat glukometr stručně:

• Kvalita zpracování a certifikace – čím lépe zpracovaný přístroj, tím déle vám vydrží sloužit. Při výběru hleďte na to, abyste sáhli po modelu s platným zdravotnickým certifikátem. Výsledky naměřené glukometrem bez certifikátu nemají žádnou vypovídající hodnotu.
• Ověřený výrobce – léty prověření výrobci zdravotnických pomůcek kladou velký důraz na obě výše zmíněné vlastnosti. Jedná se například o firmy Beurer, GlukoLab či Medisana.
• Přesnost měření – pokud glukometr neměří hodnoty glukózy s dostatečnou přesností, postrádá jeho používání význam. Je také potřeba mít na mysli, že měření glykémie glukometrem je spíše orientační a nedá se srovnat s měřením na biochemickém analyzátoru.
• Intuitivní ovládání a funkce – glukometr by vám měl dobře padnout do ruky a snadno se ovládat. Ideální je také dostatečně velký displej, ze kterého pak výsledek odečtete i bez brýlí na čtení. Dražší modely pak nabízí různé funkce, které zvyšují uživatelský komfort.
• Cena – přístroj sám o sobě drahý nebývá, ale musíte k němu průběžně dokupovat proužky. Podle povahy onemocnění vám je dokonce může proplácet zdravotní pojišťovna.

Typy glukometrů

Podle metody měření můžeme glukometry rozdělit do dvou skupin:

• Fotometrické – starší varianta. Ke stanovení hladiny glukózy v krvi používá reflaktační fotometrii. V měřícím proužku je zabudovaná látka, která reaguje s krví. Výsledkem této chemické reakce je charakteristické zbarvení proužku, podle kterého glukometr učí glykémii. Tato metoda ale nebývá úplně přesná a je snadno ovlivnitelná (světlo, otřesy). Měření také trvá déle.
• Elektrochemické – většina moderních glukometrů využívá tuto metodu. Opět dochází k chemické reakci v proužku, během které jsou generovány záporně nabité částice. Prošlý elektrický náboj je přímo úměrný koncentraci glukózy ve vzorku. Výhodou elektrochemické metody je vyšší přesnost a rychlost. Měření trvá jen několik sekund.

Přesnost měření

Při nákupu glukometru je nutné klást velký důraz na přesnost daného zařízení. I malá odchylka totiž může výrazně ovlivnit následnou léčbu. Domácí přístroje se svou přesností samozřejmě nemohou srovnávat s profesionálními biochemickými analyzátory. Většinou se ale jejich odchylka pohybuje do 0,8 mmol/l, což je pro osobní motoring dostačující. 

Rozhodně byste se při výběru měli zabývat pouze přístroji s oficiální zdravotnickou certifikací. Ostatní vám potřebnou přesnost nezaručí. Pokud budete chtít přesnost zkontrolovat, lze to provést pomocí kalibrace, o které se více dočtete v následující kapitole. V první řadě byste se ale měli ujistit, že dodržujete správný postup měření popsaný v návodu. S každým modelem se totiž může zacházet trochu jinak.

Kalibrace

Aby váš glukometr měřil opravdu spolehlivě, doporučuje se pravidelně provádět kalibraci (ideálně 1-2krát ročně). Výsledky kalibrace byste měli poté porovnat s výsledky akreditované laboratoře. Odchylka by se měla ideálně držet pod 15 %.

Pokud zvolíte starší model glukometru, nejspíše se nevyhnete kalibraci při každém otevření nové tuby měřicích proužků. Samotná kalibrace se pak provádí zadáním kombinace čísel nebo vložením čipu. Moderní přístroje bývají uživatelsky přívětivější a dovedou na kalibraci myslet za vás. Bývají označeny heslem “codefree”. O funkci codefree dále pojednává kapitola Funkce.

Displej

Ovládání glukometru je obvykle velice snadné a k samotnému měření mnohdy stačí stisknout jediné tlačítko. Některé modely se spustí dokonce automaticky po zasunutí měřicího proužku. O to větší důraz byste proto měli klást na zobrazovací plochu (displej). Velikost obrazovky musí být dostatečná, abyste co nejpohodlněji přečetli nejen hodnotu krevního cukru, ale i další přidružené údaje.

Nároky na velikost displeje jsou logické. Cukrovka postihuje v největším zastoupení seniory, kteří mívají často problémy se zrakem. Problémy se zrakem se navíc často pojí i se samotným diabetem. Špatně přečtené hodnoty poté mohou způsob řadu problémů.

Výrobci se na to snaží myslet. Většina glukometrů proto mívá podsvícení displeje. Pokročilé modely disponují dokonce zvukovým výstupem, kdy vám přístroj sám přečte naměřený výsledek.

Displej

Tělo glukometru a baterie

Rozměry glukometrů jsou vesměs podobné. Liší se pouze v několika centimetrech. Pokud potřebujete větší a čitelnější displej, logicky se tím zvětší i celý glukometr. Na výběr máte z několika tvarů, od kulatých destiček až po podlouhlé měřiče připomínající televizní ovladač.

Zatímco některé přístroje zvládnou na jeden zátah tisíce měření, jiné se pohybují spíše v rozmezí několika stovek. Rozdíl je také v tom, zda najdete v přístroji dobíjecí baterii nebo klasickou vyměnitelnou (například tužkové baterie). U varianty číslo dvě počítejte s vyšší hmotností.

Množství krve a doba měření

Přístroje se liší i tím, kolik krve potřebují na jedno měření. Čím lepší a dražší přístroj, tím menší množství této vzácné tekutiny vám odebere. Nicméně všechny hodnoty jsou velmi nízké. Vždy se jedná jen o několik kapek.

Když se nebudete moci rozhodnout mezi dvěma podobnými přístroji, mohla by vám pomoci doba měření. Glukometry obecně pracují velmi rychle. Průměrná doba se pohybuje kolem pěti vteřin, ale existují i rychlejší a pomalejší varianty. Právě díky své rychlosti a spolehlivosti se většina diabetiků přiklání k přístrojům fungujícím na elektrochemickém principu měření.

Funkce

Glukometr je sice jednoúčelový přístroj s jasně daným výsledkem použití, přesto u něj můžete narazit na několik doplňkových funkcí. Lepší a bohatší výbavu poskytnou především dražší modely.

Pro uchovávání a kontrolu naměřených výsledků slouží:

• Paměť – glukometr s vlastní vnitřní pamětí si dokáže zapamatovat několik posledních naměřených výsledků. Kapacita paměti může být v řádu desítek, ale také stovek úložných míst.
• Průměrné hodnoty – vybrané měřiče dokážou zobrazit průměrnou hodnotu glukózy v daném časovém období. Nejčastěji to bývá pro 7, 14, 30 a více dnů.
• Bluetooth – jakmile má váš měřič vnitřní paměť, je většinou také možné jej nějakým způsobem propojit s počítačem nebo telefonem, kde si uložené výsledky můžete zpětně prohlížet. Nejčastější možností propojení je Bluetooth, starší zařízení fungují přes infračervené záření, případně se objevuje ještě drátová varianta.
• Hlasové přehrávání výsledků – tuto funkci jsme zmínili již v jedné z předchozích kapitol. Glukometr je schopen mluveným slovem prezentovat hodnoty měření, což ocení především uživatelé se slabým zrakem.

Uživatelský komfort zvyšují:

• Alarm – přístroje vybavené touto funkcí vás zvukem samy informují o tom, že je nutné provést měření. Nemusíte tak na kontroly neustále myslet.
• Podsvícení displeje – pro lepší čitelnost a snadné používání i v noci jsou displeje glukometrů doplňovány o podsvícení.
• Indikátor – některé modely glukometrů vás upozorní například na vybitou baterii, nebo za vás pohlídají vadný měřicí proužek.
• Automatické vypnutí – glukometr se sám vypne po určité době nečinnosti. Obvykle je to v řádu několika desítek vteřin.

Mezi pokročilé funkce patří:

• Codefree – přístroje označené jako „codefree“ nebo “no code” vám ulehčí práci. Odpadá totiž nutnost kalibrace kódovacím čipem. Zatímco u klasických modelů bude potřeba měřič kalibrovat při každém nově otevíraném balení měřicích proužků, u codefree produktů jste této starosti ušetřeni.
• Chytré glukometry – drahé modely jsou kromě měření schopny samy určit, jaké množství inzulinu byste si měli aplikovat. Tento údaj vám sdělí prostřednictvím displeje.
• Měření dalších hodnot – pokročilé přístroje dokážou měřit více hodnot najednou. Stanoví například cholesterol, kyselinu močovou či hemoglobin. Tato funkce je vhodná především u polymorbidních pacientů, kteří trpí několika chorobami naráz.

Příslušenství

Samozřejmostí ke každému glukometru je pouzdro, ve kterém si můžete přístroj i další doplňky k němu uchovávat. Doporučujeme do něj vždy měřič poctivě vrátit, přeci jen jde o citlivé vybavení, které je potřeba chránit před mechanickým poškozením.

Další potřeby k měření glykémie

Kromě glukometru potřebujete k měření hladiny cukru v krvi i několik dalších věcí, jako jsou měřicí proužky a lanceta nebo odběrové pero.

Lanceta

Sterilní jehla, která slouží k odběru krve a je určená k jednorázovému použití. Disponuje vystřelovacím mechanismem pro rychlý a bezbolestný vpich do prstu, stejně jako odběrové pero.

Odběrové pero

Odběrové pero svým vzhledem připomíná klasické pero na psaní. Dovnitř se ovšem vkládá sterilní jehla. Některá pera mají dokonce zásobník, nemusíte tak pokaždé hledat novou jehlu a ušetříte místo, pokud s sebou nosíte pero například do práce. Použití je jednoduché. Pero stačí nabít a „střelíte“ jej do prstu. Díky rychlosti nejde o nijak bolestivý proces. Toto příslušenství není vždy součástí balení, někdy je třeba jej dokoupit zvlášť.

Ideální jsou varianty s nastavitelnou hloubkou vpichu. Pero si v žádném případě s nikým nevyměňujte. Jde o velmi osobní předmět určený pro potřeby pouze jednoho pacienta.

Měřicí proužky

Nepostradatelné příslušenství glukometrů. Na proužek je aplikována krev z prstu a ten je následně zasunut do glukometru. Nutno zdůraznit, že každý glukometr (respektive daná modelová řada) používá jiné měřicí proužky, nejsou tedy univerzální.

Další potřeby k měření glykémie

Jak při měření postupovat

S nově pořízeným glukometrem se musíte naučit zacházet. K tomu vám obvykle poslouží přiložený návod. Pomoci vám také může pomoci váš lékař z diabetologické poradny. Pár pravidel platí ale obecně pro jakýkoliv model:

• Před odběrem krve si důkladně omyjte ruce teplou vodou a následně je osušte. Glukóza se totiž vylučuje potem, což by mohlo ovlivnit výsledky měření. Teplá voda navíc pomůže rozproudit krev. Dezinfekce není nutná, naopak se ani nedoporučuje provádět. Dezinfekce totiž může výrazně zkreslit naměřené hodnoty.
• Krev odebírejte z bříška prstu, ideálně ze strany, kde je nižší bolestivost. Některé modely umožňují odběr také z předloktí či ze stehna.
• Abyste odebrali dostatečné množství krve, musíte mít ruce dostatečně zahřáté. Pomůže také bříško prstu před vpichem promasírovat.
• Krev se z vpichu v žádném případě nesnažte vymačkávat. Dojde tím ke smíchání krve s tkáňovým mokem a výsledky budou opět nepřesné. Pokud neteče, zkuste za chvíli nový vpich.
• U odběrového pera s nastavitelnou hloubkou vpichu začínejte od nejnižší hodnoty.  Podle potřeby pak můžete hloubku zvyšovat, pokud z vpichu nevytéká dostatek krve. Nižší hloubka vpichu s sebou nese také menší bolestivost a minimální zjizvení tkáně.
• Pokud nemáte glukometr s pamětí nebo možností uložení údajů do telefonu či počítače, naměřené hodnoty si zapisujte s časem a datem měření.

Důležitá poznámka: Fyziologické rozmezí glykémie se pohybuje mezi 3,6-5,6 mmol/l. Jedná se o hodnoty naměřené nalačno. Je nezbytné počítat s tím, že každá potravina, kterou zkonzumujete před měřením, ovlivní naměřený výsledek. O diabetu se začíná uvažovat, pokud laboratorní analýza opakovaně potvrdí glykémii vyšší než 7 mmol/l (ranní odběr).

Nejčastější chyby

Než se s glukometrem naučíte správně pracovat, může to chvilku trvat. Zde je výčet nejčastějších chyb, kterých se dopouští zejména pacienty začínající se self-monitoringem:

• Prošlé nebo špatně skladované (zvlhlé, přehřáté či jinak znehodnocené) testovací proužky.
• Nezkalibrovaný nebo znečištěný glukometr.
• Příliš malá kapka krve.
• Odběr provedený z mokrého či znečištěného prstu.
• Chybně provedená kalibrace – špatně zadaný kód měřicích proužků.

Cena

Glukometry sice nejsou nijak drahé, nicméně i přesto mohou být jejich pořizovací náklady překážkou – hlavně pro seniory. U těžších případů cukrovky, tedy ve chvíli, kdy diabetik používá například inzulinové pero nebo pumpu, přispívají pojišťovny 500 korun na jednodušší model glukometru a 1 000 korun na pokročilejší variantu.

Při nákupu musíte hledět nejen na výdaje za samotný glukometr, ale i na cenu měřicích proužků.

Do 500 Kč

Nižší pořizovací náklady jsou spojeny především s méně kvalitními glukometry s minimálním množství funkcí. I přesto dovedou naměřit celkem přesné výsledky. Za cenu do 500 korun pořídíte i celou řadu příslušenství pro glukometry, mezi které se řadí například sterilní lancety, odběrové pero nebo měřicí proužky.

Od 500 do 1 000 Kč

V této sekci se jedná o glukometry s velikostně přijatelným LCD displejem a možností ukládat naměřené hodnoty. Řada těchto produktů disponuje dokonce podsvícením a řadou užitečných funkcí. Samozřejmou součástí balení bývají měřičí proužky a náhradní jehly.

Od 1 000 do 2 000 Kč

Řeč je o značkových glukometrech, u kterých je kladen velký důraz na přesnost naměřených hodnot. Mnohé modely umožňují zobrazovat průměrné hodnoty v daném časovém období, mají velký a dobře čitelný displej a jsou prodávány v tzv. verzi codefree.

Nad 2 000 Kč

V tomto případě jde o glukometry s řadou přidružených funkcí, jakými jsou akustické připomenutí, alarm vysoké glykémie, rychlé měření do 5 sekund a technologie Bluetooth pro přenos dat.

Příspěvek od pojišťovny

Pro získání příspěvku musíte mít glukometr předepsaný lékařem. Nárok máte na jeden přístroj za šest let. U diabetu druhého typu bez větších komplikací bohužel nárok na příspěvek nevzniká. Stav pacienta totiž oficiálně nevyžaduje průběžné měření cukru v krvi. Pro lepší přehled o vašem zdravotním stavu se ale vyplatí do glukometru investovat.

Podle závažnosti onemocnění máte nárok také na diagnostické proužky. Opět je musí předepsat lékař. U lehčích případů se jedná o 100 kusů za rok, horní hranice se ale může vyšplhat až na 1 800 kusů (v případech dětských diabetiků a těhotných diabetiček). Po vyčerpání tohoto fondu si ale musíte další proužky hradit sami. Není ale na škodu se informovat u své pojišťovny, zda by nešlo jejich nákup hradit pomocí některého z fondů prevence.

Alternativy

Vývoj jde stále kupředu, a to se týká i měření glukózy. Dnes už jsou k dostání pohodlnější a méně invazivní varianty, než je glukometr. I tak si ale klasické glukometry uchovávají svůj význam. Do karet jim stále ještě hraje relativně dostupná cena (v porovnání s ostatními způsoby monitorování glykémie) a dobrá přesnost měření.

Laserové glukometry

Jednou z variant ve vývoji je laserový glukometr, který by byl zcela neinvazivní a hladinu cukru v krvi by zjišťoval pouze prostřednictvím kontaktu s kůží. Tato varianta je ale v současné době na českém trhu nedostupná (červenec 2021).

Senzory

Senzory jsou používanou, ale bohužel velmi nákladnou alternativou glukometru. Jejich využití je vhodné zejména pro těžké diabetiky, u kterých je žádoucí neustálé monitorování glykémie.

Některé senzory pouze sbírají data a ty je možné následně vyhodnotit. Jiné fungují jako plnohodnotná náhrada glukometru, kdy můžete díky čtečce získat údaje o krevním cukru v reálném čase (Zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze). U pacientů s inzulinovou pumpou mohou být propojené a spustit například krizové upozornění, či dokonce automaticky nastavit dodávku inzulinu.

U senzorů rozlišujeme více a méně invazivní varianty. Jednou možností je senzor uložený do podkoží, kde vydrží i několik měsíců. Existují také senzory přilepené na kůži, které zasahují do jejího povrchu jehlou. Nejméně invazivní je potom forma „nálepky“, která do kůže nijak nezasahuje a data sbírá zhruba dva týdny. Nevýhodou neinvazivních senzorů je nižší přesnost měření. Zejména rychlé změny glykémie se nemusí okamžitě projevit.