Nejprve začneme tím nejdůležitějším. První kapitola bude věnována základnímu rozdělení grafických karet dle jejich použití. Teprve poté se zaměříme na detailnější popis jednotlivých parametrů karet. Je to například použitý grafický čip a paměť, neopomeneme ale také chlazení a další parametry.
Podstatné je zmínit také kompatibilitu grafické karty včetně její konektivity. Ta rozhoduje o tom, k jakému zařízení budete schopni grafickou kartu připojit. Poslední kapitolu si vyčleníme na představení pořizovacích cen této nepostradatelné komponenty výpočetní techniky.
Typy grafických karet
V první řadě je potřeba představit základní dělení grafických karet. Může být totiž integrovaná nebo dedikovaná. Integrovaná používá operační paměť počítače a jedná se zpravidla o levnější variantu spojenou s notebooky. Naopak dedikovaná má vlastní vyhrazené vysokorychlostní paměťové čipy a násobně vyšší počet výpočetních jader. Bývá tím pádem výrazně výkonnější.
Grafickou kartu si každý pořizuje za trošku jiným účelem. Někdo chce vylepšit svůj počítač, aby mohl hrát náročnější hry, jiní zase potřebují například lepší podmínky pro stříhání videí. Právě díky tomu vzniká v podstatě základní dělení těchto výrobků. Každý zákazník má na tento výpočetní prvek trochu odlišné nároky a na základě nich by měl volit konkrétní model. V základu rozlišujeme tři typy grafických karet.
- Grafické karty pro kancelářské využití
- Grafické karty pro počítačové hry
- Grafické karty pro profesionální použití
Grafické karty pro kancelářské využití
Pokud se na svém počítači věnujete pouze kancelářským činnostem, pak na výkon grafické karty budete mít v podstatě minimální nároky. Ba co více, mnohdy se spokojíte s výkonem integrované grafické karty (iGPU), která je obvykle nedílnou součástí hlavně notebooků. Do svých procesorů ji tradičně osazuje Intel (všechny procesory řady Intel Core bez přívlastku F za číslem). Pokud narazíte na procesor AMD s přívlastkem G za číslem, pak vězte, že je vybaven solidní iGPU.
Pokud lpíte na dobrém multimediálním výkonu v rámci kancelářské práce, je notebook s dobrou integrovanou kartou ideální volbou. Dedikované karty se vyrábí v omezené míře také, v jejich prospěch jasně hovoří nižší pořizovací náklady od 1 000 Kč do 3 000 Kč.
Jako nevýhodu lze zmínit právě menší grafický výkon, který by nemusel korespondovat s některými grafickými programy, takže tuto volbu důkladně zvažte. Musíte vědět, co v rámci kancelářských činností na počítači budete provádět.
Grafické karty pro počítačové hry
Naprosto odlišným typem komponenty je grafická karta určená pro hráče či grafiky. Právě ta disponuje dostatečným výkonem pro plynulé hraní her, ale i dekódování videí a obrázků. S jejich pomocí docílíte vynikajícího herního zážitku. Typické jsou pro toto odvětví výkonné grafické čipy, velká paměť a větší počet ventilátorů. U grafických karet pro hráče je do jisté míry kladen důraz také na vzhledové zpracování karty, často tak nechybí také RGB podsvícení.
Tyto přednosti si samozřejmě vybírají svoji daň, která má podobu vyšších pořizovacích nákladů a větší spotřeby energie. Co se týče pořizovacích nákladů, budou se odvíjet hlavně od výkonu karty. Pokud si pořizujete grafickou kartu právě za účelem hraní her, nezapomínejte, že záleží nejen na tom, jak často hrajete, ale také jaké hry chcete hrát a jaké rozlišení preferujete.
Hráči onlinovek, mezi které patří například League of Legends či StarCraft II, nepotřebují tak vysoký výkon jako hráči RPT titulů, jako je Zaklínač, Red Dead Redemption, či třeba Cyberpunk. Myslete také do budoucnosti, pokud pořídíte grafickou kartu, která vám stačí jen s odřenýma ušima, pravděpodobně ji budete brzy měnit.
Grafické karty pro profesionální použití
Třetí a zcela specifickou kategorií jsou grafické karty pro profesionální užití. Pod tímto výrazem si můžete představit projekci, filmový a videoherní průmysl, vědecké výpočty či 3D modelování. Zásadní rozdíly těchto karet spočívají ve využití specializovaných softwarových ovladačů pro optimální výkon v profesionálních programech.
Nutností je větší paměť a její automatická korekce chyb (ECC). Některé vědecké simulace totiž mohou probíhat i týdny a pokud by karta udělala ve výpočtech chybu, byl by promarněný čas extrémně nákladný. Největší nevýhodou profesionálních grafických karet je velmi vysoká cena. Grafickým výkonem také ne vždy vyhoví hraní her. Pořízením profesionální grafické karty jednoduše nezabijete dvě mouchy jednou ranou.
Optimální volbou pro inženýry využívající například programy typu CAD je řada Quadro od NVIDIE. Mezi vývojáři těchto programů a výrobcem grafik existují dohody, které zaručují vyšší výkon v případě využití těchto profesionálních karet. (Zdroj v angličtině: gpumag.com)
Grafický čip
Grafický čip je nepostradatelnou součástí celé grafické karty. Ve své podstatě jde o základní stavební kámen celého výkonu. Právě zvolená modelová řada grafického čipu určuje, co vám grafická karta bude moci nabídnout. V tomto směru se na trhu setkáte se třemi výrobci grafických čipů. Každý z nich samozřejmě produkuje odlišné modely.
- AMD
- NVIDIA
- Intel
Není ani tak důležité, kdo čip vyrábí, a nemůžeme vám s jistotou říct, který výrobce je jednoznačně lepší. O jeho kvalitě vám totiž nejvíce prozradí právě výkon. Počítejte ale s tím, že s výkonem grafického čipu pochopitelně roste i pořizovací cena grafické karty.
Zajímavost: Intel vydal v roce 2021 první dedikovanou grafickou kartu pro kancelářské využití. Koncem roku 2021 až začátkem 2022 se chystá vydání výkonnějších herních karet.
Výkon grafického čipu
Před koupí grafické karty doporučujeme ověřit výkon křemíkového čipu dle bodů Passmarku, který odlišuje jednotlivé modely. Základní výkonnostní porovnání nabízí web videocardbenchmark.net. Pro účely hraní her v zásadě platí, že čím je hodnocení G3D Mark (označujeme jako Passmark) vyšší, tím lépe si karta povede ve hrách. Problematika je sice o něco složitější, pro výběr konkrétního čipu tento ukazatel však zpravidla postačí.
TIP: Výběr vhodného čipu není vše, dbejte také na schopnosti chlazení konkrétního modelu karty a její obrazové výstupy. V některých případech je vhodnější upřednostnit větší paměť před vyšším výkonem.
Paměť
Při výběru správné grafické karty byste se měli zaměřit také na velikost grafické paměti. Její hodnota víceméně rozhoduje o tom, kolik dat najednou je grafická karta schopna uchovávat. Větší paměť se pozitivně projeví ve hrách, které obsahují detailní textury a při 3D modelování či vizualizacích ve vysokém rozlišení.
Pokud jste nenároční z pohledu grafických prací, stačí vám karta s celkovou pamětí kolem 4 GB. Jestliže jsou vaším cílem náročnější počítačové hry nebo dokonce profesionální užití, pak se odrážejte od hranice 6 GB a výše. Dnes máte možnost zakoupit špičkové grafické karty s grafickou pamětí okolo 12 GB. Profesionální karty pak atakují hranici 50 GB.
Ostatní důležité parametry
I když jsou grafický čip a grafická paměť pravděpodobně těmi nejpodstatnějšími údaji v technických parametrech vámi vybrané grafické karty, rozhodně byste neměli podceňovat ani řadu ostatních informací. Minimálně je dobré vědět, co dalšího je prezentováno ve spojení s grafickými kartami.
Spotřeba grafické karty
Udává celkovou spotřebu této počítačové komponenty. Obvykle to bývá ve wattech značených zkratkou „W“. Čím menší hodnota, tím menší spotřeba. Na druhou stranu vyšší spotřeba v rámci stejné generace karet znamená také vyšší výkon. Myslete na to, že ty nejvýkonnější grafické karty „ukousnou“ wattů hodně. To znamená, že pokud nemáte dostatečné napájení, karta vám v počítači ani nemusí jet. Před koupí si tedy ověřte také výkon zdroje.
Obecně doporučovaný minimální výkon je 450 W, nejvyšším řadám herních karet pak vyhoví spíše zdroje s výkonem okolo 800 wattů. I když totiž výrobce uvádí spotřebu 300 W, karta může mít špičkový odběr klidně přes 400 W. Započítejte 200 W na výkonný procesor od Intelu, pár desítek na další komponenty a dostáváte se až k 700 W. Výběr vhodného zdroje energie tedy nepodceňujte. V tabulce jsou uvedeny doporučené výkony a typy zdrojů podle modelů GPU.
| Výkonnostní třída | Příklady grafických karet | Doporučený výkon zdroje | Doporučená minimální certifikace zdroje |
| Nejvyšší herní/výpočetní | NVIDIA RTX 3090 NVIDIA RTX 3080 Radeon RX 6900 XT Radeon RX 6800 XT |
800 W | 80 Plus Gold |
| Vyšší střední třída | NVIDIA RTX 3070 Ti NVIDIA RTX 2080 Radeon RX 6800 Radeon RX 6700 XT |
700 W | 80 Plus Silver |
| Střední třída | NVIDIA RTX 3060 NVIDIA RTX 2070 Radeon RX 6700 Radeon RX 5700 |
600 W | 80 Plus Silver |
| Nižší třída | NVIDIA RTX 2060 NVIDIA GTX 1660 Radeon RX 5600 Radeon RX 5500 |
500 W | 80 Plus Bronze |
| Kancelářské počítače | NVIDIA GT 1030 NVIDIA GT 710 |
400 W | 80 Plus Bronze |
TIP: Všeobecně platí, že čím dražší je počítač, tím kvalitnější by měl být zdroj. Pro low-end postačí certifikace Bronze, pokud však kupujete grafickou kartu střední nebo vyšší třídy, je vhodné se podívat spíše po zdrojích s certifikací Gold. V případě přepětí totiž vaši grafickou kartu mohou zachránit. Zdroj je navíc investicí na mnoho let.
Frekvence jádra
Frekvence grafického jádra je dalším výkonnostním parametrem udávaným v MHz. Značí počet milionů operací, které je karta schopná vypočítat za jednu sekundu. Parametr je důležitý při porovnávání modelů se stejným grafickým jádrem. Například RTX 3080 Ti s Boostem (zrychlením) na 1695 MHz bude méně výkonná, než RTX 3080 Ti s Boostem na 1860 MHz. Rozdíl výkonu je však v řádech jednotek procent.
Chlazení
Existují až 4 typy chlazení grafických karet. Nejčastěji se setkáte s pasivním nebo vzdušným chlazením. Ty nejvýkonnější grafické karty pak mohou fungovat i na principu vodního chlazení, ale s tím se na trhu téměř nesetkáte. Specifické provedení pak využívá kombinaci těchto přístupů a označuje se jako „hybridní“.
- Pasivní chlazení – jedná se o nejtišší variantu bez přítomného ventilátoru. Funguje prostřednictvím hliníkového bloku, který vyměňuje pouze teplo s okolním vzduchem. Najdete jej pouze u těch nejméně výkonných karet s určením pro kanceláře.
- Vzdušné chlazení – systém je ochlazován pomocí ventilátoru. Z toho důvodu je proces o něco hlučnější, ale také mnohem účinnější. Chlazení vzduchem se využívá napříč všemi kartami, nehledě na jejich účel.
- Vodní chlazení – varianta vhodná zejména pro fanoušky taktování (navyšování výkonu počítače) a pro nejvýkonnější grafické karty. Funguje také pomocí ventilátoru, který ochlazuje radiátor s tekutinou a ta chladí grafiku.
- Hybridní chlazení – systém využívá kombinaci vodního a vzdušného chlazení. Zpravidla se zapojuje na vodní okruh, zároveň však disponuje jedním ventilátorem chladícím kartu přímo. Toto provedení je levnější, než vodní, výkonnější, než vzdušné, ale zpravidla hlučnější.
Pasivní chlazení
Vzdušné chlazení
Vodní chlazení
Hybridní chlazeníTIP: Základní pravidlo říká, že čím více ventilátorů karta má, tím lépe se chladí a tím tišší její provoz je. To samé platí pro velikost pasivního chladiče, respektive počet pozic, které karta v počítačové skříni zabírá. Ty nejvýkonnější modely zabírají až 4 pozice (plíšky vzadu v počítačové skříni).
Hlučnost
Pozornost můžete věnovat také hlučnosti grafické karty. Ta je udávána v decibelech pod zkratkou dB. Obecně platí, že čím více ventilátorů grafika má, tím méně hluku způsobuje. Je však také důležité, aby měla počítačová skříň dobré odvětrání(airflow) a karta tak mohla nasávat čerstvý, studený vzduch. Hlučnost grafiky by se v ideálním případě měla pohybovat okolo 40 dB.
Šířka paměťové sběrnice
Tento parametr prezentuje to, kolik maximálně bitů projde sběrnicí za daný časový úsek. Čím je sběrnice širší, tím se více dat za jeden takt dostane z paměti zpět do jádra a naopak. Její hodnota se obvykle pohybuje kolem 64, 128 nebo 192 bitů. U výkonnějších modelů může být pak 256/384bitová. Údaj sledovat nemusíte, šířka sběrnice odpovídá vždy výkonu karty.
Nové technologie
Výrobci se samozřejmě snaží grafické karty neustále vylepšovat. Zejména hráče počítačových her budou určitě zajímat nejnovější technologie, které nabízí ty nejnovější grafiky. Souvisí zejména s plynulostí a kvalitou obrazu při hraní. Ne všechny hry ovšem tyto technologie podporují. Z toho důvodu berte níže popsané technologie pouze jako informační a nestavějte na nich primárně svůj výběr grafické karty. Jde spíše o zajímavé doplňky.
- G-Sync – jedná se o technologii od výrobce NVIDIA. Využívá různé frekvence pro obnovení obrazu a nedrží se pouze fixní obnovovací frekvence 60krát za sekundu, jak je tomu u většiny LCD monitorů. Přizpůsobení frekvencí zajistí, že obrazovka netrpí trháním obrazu a eliminuje lagy obrazu.
- Ray-tracing – někteří jej označují za svatý grál herní grafiky. Simuluje fyzikální chování světla, a přináší tak renderování ve filmové kvalitě v reálném čase i do těch vizuálně nejnáročnějších her. Tuto technologii podporuje v současnosti jen malé množství her (tudíž není stěžejní pro výběr grafické karty).
- DLSS – neboli Deep learning super sampling je metoda vyvinutá společností NVIDIA, která pomocí strojového učení zásadně zvyšuje výkon grafické karty v podporovaných hrách. Nejedná se samozřejmě o výkon zcela zdarma, technologie funguje tak, že vezme hru ve výrazně nižším rozlišení, než jaké vyžadujete, a pomocí algorytmů je zvýší na požadovanou hodnotu. Dnes je tato metoda na tak vysoké úrovni, že málokdo pozná rozdíl od plného rozlišení.
- FidelityFX Super Resolution – je odpovědí společnosti AMD na DLSS od NVIDIA. Princip technologie je stejný, v době psaní tohoto článku (červenec 2021) však byla ještě v plenkách.
Kompatibilita
Při výběru grafické karty byste neměli opomíjet na to, aby vámi zvolený model byl kompatibilní s daným stolním počítačem. Vaším odrazovým můstkem se v tomto směru stane rozhraní, prostřednictvím kterého připojíte kartu na základní desku počítače. Nejčastěji se můžete setkat se dvěma typy provedení.
- AGP rozhraní – je využíváno u velmi starých počítačů
- PCI-e rozhraní – je aplikováno u moderní výpočetní techniky a je spojeno s odpovídajícím výkonem
Na provedení AGP již dávno v obchodech nenarazíte, PCI-e jej začalo nahrazovat už v roce 2004. Narazit byste na něj však mohli v bazarech. Karty s tímto rozhraním jsou natolik zastaralé a nevýkonné, že je jejich místo spíše na polici nebo ve sběrném dvoře, než v počítači.
Mnohem důležitější volbou je výběr vhodných rozměrů, aby se karta fyzicky vešla do počítačové skříně. Může se totiž stát, že máte atypické provedení skříně nebo základní desku plnou jiných komponent. Předně sledujte délku karty, výrobce skříně uvádí její maximální možnou hodnotu. Pokud máte v PCI-e slotu pod slotem pro grafiku osazenou například síťovou nebo zvukovou kartu, pak sledujte i počet pozic, které grafika vyžaduje (její tloušťku).
Pozor na bottleneck
Bottleneck, neboli „hrdlo lahve“ je poměrně neurčitý pojem, který zaslechnete zejména v komunitě počítačových nadšenců. V podstatě definuje, že by komponenty měly sobě vzájemně výkonnostně odpovídat. Do hry však vstupuje také univerzalita využití počítače, pokud tedy hrajete hry, ale zároveň potřebujete v práci renderovat obrázky, pak je vznik rozdílu mezi výkonem procesoru a grafické karty nasnadě.
Základní přístup je tedy ten, aby procesor odpovídal grafické kartě a ne naopak. Pokud koupíte kartu nižší třídy (například GTX 1650), pak nebude mít pro hraní her rozdíl mezi procesory Intel Core i5 a i9 skoro žádný význam. Rozdíl ve financích investujte raději do grafické karty. Níže si uvedeme modelové případy, kdy je jedna z komponent výrazně výkonnější než druhá a co to v praxi znamená.
- Procesor je výkonnější než grafická karta – V takovém případě procesor posílá příkazy moc rychle a karta je nestíhá zpracovávat. Procesor tak pracuje na velmi nízkém výkonu, kdežto karta je v maximu. V tomto případě jste utratili z pohledu her zbytečně moc financí za procesor.
- Procesor je slabší než grafická karta – Při této situaci zase grafická karta zpracovává informace rychleji, než je procesor zvládá posílat. Procesor tak vytěžujete na maximum a grafika se příslovečně „nudí“. Vhodným vylepšením by tedy bylo zakoupení výkonnějšího procesoru.
TIP: Zatímco propracovaná RPG s otevřeným světem a nádherným prostředím vyžadují co nejvýkonnější grafickou kartu, e-sportovní tituly, jako je například CS:GO ocení spíše výkonný procesor. Typicky se totiž hrají v rozlišení FullHD při vysokých obnovovacích frekvencích (120 Hz a více) a to vyžaduje rychlý procesor.
Konektivita
Na tuto kapitolu nepohlížejte z pohledu připojení k počítači. Konektivitou máme na mysli fakt, jakým způsobem bude možné připojit zobrazovací zařízení. Jedná se například o monitor či televizi. Nejčastěji se setkáte se třemi používanými konektory.
- DVI – patří mezi technologicky starší konektory. Obvykle je využíván tam, kde se připojí starší zařízení vybavená jen tímto portem. Mnohem lepšího výsledku docílíte s konektorem HDMI. Dnes najdete DVI pouze na kancelářských a profesionálních kartách a i zde spíše výjimečně.
- HDMI – je jeden z nejpoužívanějších portů vůbec, kterým je vybavena velká spousta elektroniky na současném trhu. S pomocí konektoru HDMI budete schopni přenášet obraz se zvukem.
- DisplayPort – disponuje přízviskem „nejmodernější“ typ portu, na který velice často narazíte pod zkratkou DP. Jedná se o obdobu konektoru HDMI vyskytující se nejčastěji u moderních monitorů.
Cena
Náklady na grafickou kartu jsou přímo úměrné jejímu výkonu. Nezapomínejte, že si musíte hlavně rozmyslet, k čemu ji budete používat, ať zbytečně nevyhodíte několik desítek tisíc za kartu, jejíž výkon bude ležet ladem a skladem. Pokud stavíte kancelářský počítač, na kterém chcete primárně pracovat s internetem a sadou Microsoft Office, stačí vám základní modely za pár tisícikorun.
Rozlišovat lze samozřejmě několik cenově odlišných kategorií. Ať už se najdete v jakékoliv z nich, vždy volte grafické karty od zavedených výrobců, a to i když bude karta o něco dražší. Ti jsou totiž zárukou požadovaných kvalit a výkonů. Levné značky často trpí například na poruchy chlazení. Mezi často vyhledávané značky patří například ASUS, MSI, Gigabyte či Sapphire.
Cena do 3 000 Kč
V této ceně zakoupíte nejlevnější grafické karty sloužící spíše pouze kancelářské práce. Nemůžete od nich proto očekávat žádný závratný výkon, ale pro základní úkony na počítači úplně stačí. Jejich grafická paměť bude dosahovat 2 GB. Často se dočkáte pasivního chlazení.
Cena od 3 000 Kč do 6 000 Kč
Za tuto cenu se nabízí už výběr základních herních grafických karet. Ty budou mít podstatně větší paměť až 6 GB a aktivní chlazení. Dražší grafické karty budou vybaveny dvojicí ventilátorů. Více než v jakékoliv jiné kategorii může být zajímavou volbou podívat se po bazarech a odkoupit starší kartu od jiného hráče.
Cena od 6 000 Kč do 15 000 Kč
Vzrůstající grafický výkon samozřejmě roste i s pořizovací cenou. Grafická paměť až 8 GB a propracovaný design jsou standardem. Tuto investici do grafické karty ocení nejenom hráči, ale také profesionální uživatelé pracující s grafikou. Zkuste se poohlédnout po kartě s třemi ventilátory.
Cena nad 15 000 Kč
Grafické karty s cenou nad 15 000 Kč už postihnou střední a vyšší herní třídu. Pakliže byste do této výpočetní komponenty investovali několik desítek tisíc korun, dostanete komponenty určené pro nejnovější herní pecky hrané při vysokém rozlišení. Jen si to představte sami, grafické karty s pamětí nad 8 GB, vysokým výkonem a trojicí ventilátorů.
