Jak vybrat kameru do auta

Autokamery jsou stále rozšířenější výbavou mnoha dopravních prostředků. Pokud se vám stane nehoda, u níž nejste viníkem, nebo dojde k vašemu omezení na silničních komunikacích, bude to právě tento typ záznamového zařízení, který vám může pomoci při obhajobě a bude sloužit jako praktický důkaz.

Aby pořízený záznam byl výstupem v patřičné kvalitě a měl vypovídající hodnotu, musíte zvolit autokameru odpovídajícího zpracování a technických parametrů. Jestliže se nevyznáte v přemíře vlastností této techniky, využijte několika následujících kapitol pro zasvěcení do problematiky.

Jak vybrat kameru do auta stručně:

• Zvolte typ kamery – podle toho, jestli vám stačí monitorovat dění před autem, nebo i za vozem.
• Nezapomínejte na úhel záběru – malý úhel nemusí zabrat vše.
• Zaměřte se na snímač – zajímat vás bude hlavně jeho rozlišení a velikost.
• Zachovejte si výhled – nepořizujte zbytečně velké zařízení a umístěte ho tak, ať vám nebrání ve výhledu.
• Prozkoumejte funkce – za některé si sice připlatíte, ale například g-senzor se hodí.

Typ kamery

Ještě než se budeme věnovat jednotlivým parametrům kamer do auta, je zapotřebí k těmto produktům přistupovat z funkčního hlediska. Předem je vhodné totiž určit, jaké oblasti má kamera zaznamenávat. V tomto směru narazíte na tři typy zařízení (Ze zdroje: Nejlepší kamery do auta, Recenzetesty.cz).

• Klasické autokamery – snímají pouze prostor před vozidlem a jejich umístění je standardně ve vrchní části předního skla.

• Duální autokamery – souběžně je zaznamenáváno dění jak před vozidlem, tak uvnitř něj.

• Externí autokamery – autokamera, jejíž nedílnou součástí je další přídavná optika vyvedená k zadnímu oknu automobilu. Při jízdě je najednou snímán záznam před vozem i za ním.

Nejčastější, nejvyužívanější a cenově nejdostupnější jsou samozřejmě autokamery klasické. Většinou disponují poměrně kompaktními rozměry, není však pravidlem, že je kterákoliv z variant menší či větší než varianty ostatní.

Konstrukce a připevnění kamery do auta

Na základě typu kamery podle způsobu zaznamenávání můžete na trhu narazit na několik různých provedení. Nejčastěji se objevují:

• Kamery na přední sklo – Standardní a nejčastější provedení. Jedná se o klasickou kameru čtvercového nebo oválného tvaru, kterou připevníte na čelní sklo automobilu.
• Kamery na zadní sklo – Většinou se neprodávají samostatně, ale doplňují klasické kamery, abyste měli monitorovaný prostor před vozidlem i za ním. Oproti klasickým kamerám jsou výrazně menší.
• Kamery ve tvaru zpětného zrcátka – Jedná se vlastně o zpětné zrcátko, do kterého je zabudovaná kamera. Největší výhoda tohoto zařízení spočívá v tom, že nijak nenarušuje výhled.

Klasická kamera

Zadní kamera

Kamera ve tvaru zrcátka

Úhel záběru

Při nákupu autokamery dbejte primárně na úhel záběru kamery. Ten vypovídá o tom, co všechno se vám při jízdě automobilem bude nahrávat. Někdy může právě úhel záběru rozhodnout o vaší vině či nevině. Ať je totiž snímač či optika jakkoliv kvalitní, objekt, který se do záběru nevejde, kamera nezaznamená.

Levnější modely těchto záznamových zařízení nabízí úhel záběru 110°, což si lze v reálu představit jako snímání silnice a části chodníku. Standardně disponují cenově dostupné autokamery úhlem od 120° do 150°. V tomto rozpětí již docílíte snímání většího úseku ploch vedle silnice, ale také větší části sousedních jízdních pruhů. Za optimální hodnotu se považuje 140°.

TIP: Extrémně velký úhel záběru nad 160° už obraz výrazně deformuje a může tak být kontraproduktivní.

Snímač

Stejně jako u jiných typů záznamových zařízení patří mezi důležitější ukazatele parametry definující snímač. Mezi těmi základními můžeme jmenovat rozlišení, frekvenci snímání, velikost a typ snímače. Na řádcích níže si tyto parametry popíšeme a vysvětlíme jejich důležitost.

Výrobci bohužel údaje o snímačích, vyjma rozlišení a snímkové frekvence, převážně neuvádí.

Rozlišení snímače

Tento údaj definuje, z kolika pixelů (bodů) se obraz skládá. Vyšší rozlišení snímku či videa vám dává možnost lepšího a detailnějšího záběru, umožňuje také snímek více zvětšit. Taková možnost je samozřejmé v případě důkazního materiálu více než hodnotná. 

Rozlišení by mělo optimálně dosahovat standardu FullHD, tedy 1 920 x 1 080 pixelů (Ze zdroje: Jak a jakou vybrat autokameru). Nižší rozlišení nemusí být dostačující pro identifikaci drobnějších detailů, jako je například poznávací značka, či drobné odmrštěné části od kol vozidla před vámi (například rozbité čelní sklo vymrštěným kamínkem od kol vozidla bez povinných blatníků před vámi).

Na trhu narazíte také na kamery s rozlišením 4K, doporučujeme se však vyvarovat koupi 4K kamery s pořizovací cenou na úrovni kamer s rozlišením FullHD. Samotné rozlišení totiž není zárukou kvality a na malém snímači může mít přesně opačný efekt. Obraz sice bude detailnější, ale vlivem velkého šumu může být hůře čitelný.

Frekvence snímání

Od vámi zakoupené kamery do auta budete požadovat kvalitní, ale i plynulý obraz. Na to má vliv frekvence snímání. Parametr je udávaný v hodnotách „fps“, tedy počtu snímků za sekundu. Čím více snímků za sekundu kamera zaznamená, tím vyšší je pravděpodobnost, že expertům při analýze nehody nic neunikne. 

Abyste docílili alespoň základní plynulosti obrazu, je vyžadováno minimálně 24 fps. Optimální poměr mezi cenou a kvalitou záznamu přináší 30 fps.

Na trhu samozřejmě můžete narazit na autokamery, které disponují 60 fps a někdy i více, z pravidla se však jedná o kamery s rozlišením HD, či FullHD. Frekvence snímání rozlišení nenahradí, doporučujeme se tedy zaměřit primárně na FullHD či větší rozlišení a hodnotu minimálně 30 fps. Vyšší snímkové frekvence jsou pak už spíše bonusem.

Velikost snímače

Velikost snímače je udávána v palcích a vypovídá o tom, zda bude video kvalitní i za zhoršených světelných podmínek, bez šumu a dalších nežádoucích elementů. Za běžný standard je v kategorii kamer do auta považován snímač o velikosti 1/4 palce (Ze zdroje: Vybero.cz). Čím větší snímač zvolíte, tím lépe si povede za zhoršených světelných podmínek.

TIP: Pokud řídíte převážně ve tmě, doporučujeme volit snímač co největší.

Typ snímače

Na trhu se setkáme se dvěma základními typy snímačů. Snímače typu CCD zajišťují vyšší kvalitu záznamu a nižší hladinu šumu. Jejich nevýhoda spočívá ve větších rozměrech, až 10x vyšší spotřebě energie a vyšší ceně. Naproti tomu senzory typu CMOS disponují menšími rozměry a nižší cenou i spotřebou. 

Vývoj CMOS snímačů je vzhledem k jejich většímu odbytu rychlejší, proto není nijak neobvyklé, že při srovnání CCD a CMOS kamery získáte z druhé z nich lepší kvalitu záznamu. Může se totiž stát, že CMOS snímač využívá rok starý výrobní proces, zatímco CCD proces starý 5 let.

Parametry optiky

O preciznosti pořízeného videa rozhoduje aplikovaný snímač, ale také použitá optika, respektive čočka, přes kterou je snímán obraz. U ní byste měli sledovat pouze její světelnost. Ta se hodnotí jako f/xx, například f/1,3. Čím nižší číslo bude za písmenem „f“ uvedeno, tím lépe si kamera povede ve tmě.

Detailnější popis optických vlastností čoček autokamer výrobci neuvádějí, pokud byste se však o problematiku zajímali více, můžete navštívit náš článek věnovaný objektivům.

Displej

V závislosti na modelu a velikosti autokamery můžete narazit také na záznamové zařízení vybavené displejem. Ten nejmenší kolem 1,5 palce bývá standardní součástí, protože právě prostřednictvím něj máte možnost nastavit parametry pořizovaného videa a zapnout si rozšířené funkce. 

Dražší kamery do auta mají displej velký až 2,5 palce. V tomto směru se ale určitě nehoňte za velikostí displeje. Na detailní přehrání záznamu jde stejně o nedostatečnou plochu, akorát dochází k nárůstu celkových rozměrů kamery. Ta by mohla posléze vadit ve výhledu.

Existují i kamery do auta bez displeje. Většinou se jedná o velmi malá zařízení, z čehož plyne jejich hlavní výhoda. Nijak vám nebrání ve výhledu a jsou opravdu nenápadné. Ovládají se nejčastěji skrze aplikaci v mobilním telefonu, na který se připojíte pomocí Wi-Fi.

Vstupy a výstupy

Kamery do auta jsou vybaveny nejrůznějšími vstupy a výstupy, mezi něž samozřejmě patří i datové úložiště v podobě paměťové karty. Nejprve si ale pojďme představit vstupní a výstupní konektory a technologie. Ty vám umožní připojit daný výrobek k ostatním typům zařízení.

• WiFi – bezdrátová technologie, díky níž spárujete autokameru například s mobilním telefonem či počítačem, abyste provedli nejnutnější nastavení, nebo si přehráli záznam.

• HDMI – výstup umožňující přehrávání ve vysokém rozlišení, nejčastěji na televizoru.

• USB – další varianta připojení autokamery k počítači.

• AV výstup – způsob, jak propojit kameru s větším dotykovým panelem zabudovaným v automobilu. Obrazovka o velikosti 5 – 7 palce může být ideálním místem, kde přehrát záznam přímo na místě a vypozorovat z něj potřebné detaily.

Úložiště

Samostatnou část je třeba věnovat prostoru, kam je ukládán videozáznam. U spousty modelů autokamer je to právě vnitřní paměť zařízení, která se obvykle pohybuje v rozmezí od 16 GB do 64 GB. Výjimkou nejsou ani paměťové sloty rozšiřující celkovou kapacitu. Nejčastěji jde o microSD karty.

V tomto směru vás možná bude zajímat, kolik záznamu a v jaké kvalitě se vejde na příslušnou paměťovou kartu:

• karta 16 GB – HD záznam až 7,2 hod., Full HD záznam až 3,5 hod.
• ​karta 32 GB – HD záznam až 14,5 hod., Full HD záznam až 7,1 hod.
• ​karta 64 GB – HD záznam až 29 hod., Full HD záznam až 14,3 hod.
• karta 128 GB – HD záznam až 58,1 hod., Full HD záznam až 29 hod.

Tyto hodnoty jsou do jisté míry orientační, protože o nich rozhoduje kromě rozlišení také datový tok a způsob komprese. Ten se u jednotlivých autokamer liší. Stará komprese může zabírat o desítky procent místa víc, přitom samotný záznam má horší kvalitu. Mezi starší formáty komprese řadíme například MJPEG, novější jsou pak standardy h.264 a h.265.

Abyste nemuseli stále promazávat nebo archivovat záznamy z vašich cest dopravním prostředkem, umožňují moderní výrobky nastavení tzv. „smyčky“. Po zaplnění karty pak dojde k postupnému přepsání původního záznamu záznamem novým.

TIP: Při využití automatického přepisování doporučujeme používat kameru s funkcí G-senzoru. Při nehodě se záznam totiž automaticky zamkne proti přepsání a nehrozí tak ztráta důkazních materiálů.

Baterie a kondenzátory

Většina kamer do aut je vybavena konektorem pro připojení k elektroinstalaci automobilu, nejsnadněji z 12V zásuvky. S touto nutností počítejte, abyste si alespoň částečně naplánovali, kudy povede kabel vnitřní částí vozu. Obvykle to bývá po sloupcích, aby nedocházelo k narušování vzhledu interiéru.​

Setkat se můžete také s kamerami do auta bez kabelu, které disponují integrovanou baterií. Ta by však měla sloužit primárně jako záložní zdroj, pokud do vašeho zaparkovaného auta někdo narazí v noci, nebo pro příležitostné využití. Pokud budete kameru napájet pouze integrovanou baterií, po roce už nemusí baterie fungovat.

Někteří výrobci používají místo baterie sadu kondenzátorů, kterým narozdíl od baterií nevadí rozdíly teplot a nedochází tak rychle k jejich opotřebování. To vše však za cenu řádově nižší kapacity, tedy i času provozu zařízení na tento zdroj energie.

Funkce

Autokamera se má stát pro řidiče hlavně praktickou a všestrannou pomůckou, nikoliv hloupým zařízením s možností natáčet video po zapnutí. I díky tomu můžete narazit na modely produktů lišících se svou výbavou, ať už jde o funkce nebo o technologické prvky.

Tyto užitečné doplňky lze rozdělit do dvou kategorií. Tu první budou tvořit funkce, které tvoří praktickou a poměrně základní výbavu.

• Smyčka – tuto funkci jsme zmínili už v předchozích kapitolách. Autokamera po zaplnění svého úložiště začne zpětně přepisovat nejstarší záběry těmi nejnovějšími.
• Časosběr – zajímavá funkce, která vám umožní smrsknout například dvouhodinový záznam do jediné minuty.
• Automatické zapnutí – praktická součást kamery, která vám umožní její využití, aniž byste ji manuálně zapínali. Kamera začne sama od sebe pořizovat záznam v okamžiku, kdy nastartujete nebo se automobil rozjede.
• Vypnutí displeje – užitečná funkce zejména ve zhoršených světelných podmínkách a v noci. Displej lze vypnout i když kamera stále natáčí. Snižuje se spotřeba, ale hlavně nedochází k rozptylování řidiče světlem displeje.
• G-senzor – bezpečnostní prvek starající se o natočené video. Jestliže budete mít s vozem nehodu a dojde k nárazu, G-senzor ihned zamkne nahrávku. Nahrávka se pak sama nepřepíše.
• GPS modul – tento modul rozšiřuje možnosti použití autokamery. Vaši trasu dokáže zaznamenat nejen vizuálně, ale také na mapě, takže víte, kudy přesně jste projížděli.
• Manuální uzamčení – praktická pomůcka v okamžiku, kdy chcete aby autokamera zamkla určitou část záznamu a nedošlo k jejímu přepsání do té doby, než to provedete ručně.
• Mikrofon – autokamera je schopna pořizovat zvuk uvnitř a vně automobilu. Zvukový záznam se vyplatí například pro dokreslení situace po nehodě, aby se dal doložit průběh bezprostřední komunikace mezi zainteresovanými osobami.
• Fotoaparát – kamera je vybavena tlačítkem pro fotografování. V případě nehody či jiné dopravní situace ji můžete odejmout z držáku a začít používat jako klasický fotoaparát.
• Zadní kamera – doplňková část některých autokamer umožňující záznam ze zadní části vozu. Praktické je i zobrazení na displeji kamery či palubním displeji, kdy tento obraz využíváte při parkování.

Následující seznam funkcí neobsahuje nic nezbytného, ale funkce v něm uvedené pozitivním způsobem rozšíří výbavu zvolené kamery do auta. Na vědomí berte fakt, že s nárůstem funkcí dochází také k růstu ceny konkrétního zařízení.

• Magnetický držák – způsob uchycení autokamery ke stojanu uvnitř vozidla. Využijete jej pouze pokud budete kameru z auta pravidelně odnášet.
• Noční režim – speciální LED či infračervené přisvětlení zlepšující kvalitu obrazu v kratší vzdálenosti před vámi. Může se hodit pro luštění nejrůznějších detailů z nahraného videa. Nahrávání za jízdy neovlivní.
• Parkovací režim – označovaný jako Motion detect, neboli Detekce pohybu. Pokud máte vůz zaparkovaný a kolem se začne cokoliv dít, zařízení spustí nahrávání.
• WDR – technologie Wide Dynamic Range zlepšuje kvalitu snímaného obrazu a dokáže zachytit vyšší detaily a vylepšit kontrast mezi světlem a tmou.
• Detekce rychlostních radarů – legální výbava lepších modelů autokamer. Jde o spolupráci vestavěné GPS s databází radarů, na něž jste za pomoci zvukového signálu upozorňováni. Antiradar si můžete pořídit také samostatně. Více se o něm dozvíte v článku Jak vybrat antiradar.
• Antikolizní systém – kamera na základě údajů o rychlosti vozidla a měření vzdálenosti dokáže upozornit řidiče, že jede příliš blízko vozidla před ním.
• Další upozornění – některé autokamery jsou schopné také upozornit řidiče například na vyjetí z pruhů na silnici nebo na to, že by si měl zapnout světla.

Ovládání a uživatelská přívětivost

Jedním z faktorů, na který se ještě můžete zaměřit při výběru ideální kamery do auta, je způsob ovládání. V elektronice se často objevuje trend přecházení od hardwarových tlačítek přímo na přístroji k dotykovému ovládání na displeji. Výjimkou nejsou ani kamery do auta. V jejich případě je však ergonomicky příjemnější využití tlačítek nežli dotykového displeje. 

Má to jeden prostý důvod. Tlačítko jednoduše nahmatáte i bez očního kontaktu v případě potřeby při jízdě, například když potřebujete uzamknout konkrétní záběr. Dotykové ovládání by vás rozptylovalo od řízení, protože byste se museli dívat na displej. Kamery do auta jsou vesměs jednoduché přístroje a nepotřebujete přehršel nastavení. 

Pokud máte možnost si tuto skutečnost ověřit, volte kamery s jednoduchým menu. Ideální je případ, kdy je menu kamery plně lokalizované do češtiny, to však není zcela typické. V neposlední řadě sledujte při nákupu i způsob, jakým se do auta umisťuje a připevňuje držák kamery. Níže naleznete popis základních forem upevnění.

• Přísavka – ideální způsob připevnění držáku kamery na přední sklo, vydrží otřesy a můžete jej podle potřeby přesouvat z místa na místo.
• Oboustranná lepicí páska – častý, ale méně praktický způsob upevnění. Jakmile držák nalepíte, už jej jednoduše nepřesunete.
• Pásky na připevnění – méně běžným způsobem upevnění je systém plastových pásků, díky kterým kameru přichytíte třeba na zpětné zrcátko.

Ceny

Pořizovací náklady autokamer jsou s přihlédnutím k jejich přínosu poměrně přijatelné. Relativně nízká investice vás může ochránit před mnohými nepříjemnostmi na silnici. Videozáznam nehody bez svědků se totiž může stát neocenitelným důkazním materiálem. 

Kamery do auta lze z pohledu ceny dělit do několika kategorií. V drtivé většině případů platí, že čím více si připlatíte, tím více získáte.

Cena do 1 000 Kč

Chcete-li do nové autokamery investovat opravdové minimum finančních prostředků, vejdete se s částkou do 1 000 Kč. Musíte však počítat s naprostým základem, co se kvality záznamu a funkcí týče. 

Ani snímací optika nebude patřit mezi nejlepší, i přesto ale budete schopni pořídit záznam nejen v HD, ale také ve FullHD rozlišení. Pozor si dejte na úhel záběru, ten by měl být co největší. Kamery s úhlem pod 100° jsou zcela nevyhovující.

Cena od 1 000 Kč do 2 000 Kč

V tomto případě narazíte na produkty, které nabízí standardní zobrazovací úhel 120° a umožňují data ukládat na paměťovou kartu. Výjimkou dokonce nebudou ani výrobky s funkcí automatického zapnutí nebo G-senzorem starajícím se o bezpečnost vašeho videozáznamu v případě nehody.

Cena od 2 000 Kč do 3 000 Kč

Toto cenové rozmezí vám značně rozšiřuje možnosti výběru autokamery. Dostupná zařízení poskytují vyšší kvalitu obrazu a širší úhel záběru. Také optické vlastnosti čoček jsou lepší, mohou se pohybovat až na úrovni f/1,8. Kamera s takovou čočkou si povede zpravidla lépe ve tmě.

K senzorům zmíněným v předchozím odstavci přibudou kamery s magnetickým držákem a ve velice omezené míře i produkty s optickým stabilizátorem.

Cena nad 3 000 Kč

Rozhodnete-li se do autokamery investovat více než 3 000 Kč, můžete volit mezi nejlepšími přístroji na trhu. Základem je vysoké rozlišení a snímková frekvence, kvalitní optika a optická stabilizace. Pozorovací úhly mohou převýšit i 160° a výjimkou nejsou ani duální kamery.

Typickým příkladem nadstandardních funkcí je detekce jízdních pruhů, detekce rychlostních radarů, detekce vozidel a řada dalších.

Omezení autokamer ve voze

Mnohé zájemce o pořízení kamery do auta možná budou zajímat informace týkající se jejich samotného používání, především z pohledu ochrany osobních údajů. Máte-li zájem o pořízení tohoto záznamového zařízení, buďte klidní, protože záznam pro osobní potřebu není v České republice z hlediska zákonů jakkoliv omezován. S autokamerou však můžete mít potíž ve zcela jiných situacích.

• Zveřejníte osoby nebo podobu SPZ bez souhlasu majitele – podrobné stanovisko k ochraně osobních údajů vydal Úřad pro ochranu osobních údajů, který zmiňuje práva a povinnosti uživatele autokamery (Zdroj: Uoou.cz).
• Autokamera bude nevhodně umístěna a zakryje část výhledu z vozu – tomu se věnuje vyhláška 341/2002 Sb. Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel v paragrafu 34 (Zdroj: Epravo.cz).

TIP: Kamera ani instalační prvky nesmí překážet ve výhledu, odborníci ze společnosti BESIP proto doporučují, že nejlepší umístění zařízení je ​ke spodnímu okraji čelního okna u zadní části palubní desky, pod horní zatemňovací fólii nebo na zadní plochu zpětného zrcátka tak, že bude kamera schována za ním.

Pozor v zahraničí

Používání kamer v automobilech výrazným způsobem nezpřísnily ani nová nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, takzvané GDPR. Při cestách po Evropě si ale lidé i tak musí dávat pozor. V některých státech za používání těchto zařízení totiž můžete vyfasovat tučnou pokutu.

Problémy mohou nastat už na oblíbené trase českých dovolenkářů do Chorvatska. Se samotnou středomořskou zemí problém není, nebezpečí číhá u našich jižních sousedů. V Rakousku jdou proti kamerám za oknem velmi tvrdě, je zde zakázáno pořizovat záznamy veřejného prostranství a kdekoliv nahrávky zveřejňovat (Zdroj: Express.co.uk). 

Obecný zákaz natáčení veřejného prostranství a následné zveřejnění záznamu platí i v Lucembursku, zákaz umístění kamer v autě pak ve Švýcarsku nebo Portugalsku. Ve Francii pro využití záznamu musíte požádat o souhlas všechny natočené osoby. Ve Švédsku musí být kamera odnímatelná a majitel musí záznamy průběžně promazávat. 

TIP: Podle BESIPu je používání autokamery bez větších omezení možné například v Německu, Finsku, Norsku, Dánsku, Itálii, Velké Británii, Nizozemsku, Polsku i Španělsku.