Pořízení kočky znamená získání parťáka na velmi podstatnou část života. Proto je dobré dopředu zjistit vše, co by vám s výběrem mohlo pomoci. V našem článku se v první řadě dozvíte, co vše musíte před pořízením kočky zvážit. Povíme vám také, jaké jsou výhody a nevýhody pořízení kočky z útulku, či od chovatele. Nechybí důležité informace o různých charakteristikách koček, jako je věk, pohlaví či rasa. Věnovat se budeme také zdravotnímu stavu a možným chronickým potížím, kterými mohou kočky trpět.

Připojili jsme také informace o nákladech spojených s péčí o kočku a rady, jak připravit domácnost na nový přírůstek a jak postupovat první dny vašeho společného soužití.

Jak vybrat kočku stručně:

• Ujistěte se, že péči o kočku opravdu zvládnete – Zamyslete se, zda máte na kočku dost času, zvládnete zajistit hlídání když budete pryč, nebo zda pro vás nebude zvíře příliš velká finanční zátěž.
• Vyberte mezi útulkem a chovnou stanicí – Kočky od chovatele jsou dražší, ale můžete si vybrat plemeno a kočku využít k chovu. Pořízením kočky z útulku zase uděláte dobrý skutek, nebude vás stát desetitisíce korun a můžete si vybrat i dospělou kočku.
• Rozmyslete si pohlaví, věk nebo třeba rasu kočky – Péče o kotě se v řadě ohledů liší od soužití s dospělou kočkou, rozdíly mohou být také mezi kočkami či kocoury. Rasu zase zvažte zejména pokud hledáte kočku od chovatele.
• Informujte se o zdravotním stavu – Kočka by měla být očkovaná a odčervená, doporučujeme také zjistit, zda je vykastrovaná a zda nemá nějaké chronické zdravotní potíže, popřípadě jak o zdravotně limitovanou kočku pečovat.
• Zvažte pořízení více koček – Dvě kočky jsou zpravidla lepší než jedná, zejména pokud pořizujete kotě. Výjimkou jsou kočky, které se s dalšími nesnesou, to jsou častěji starší jedinci.

Co zvážit před pořízením kočky

Před pořízením kočky je dobré zodpovědět si několik důležitých otázek, abyste měli jistotu, že bude vaše soužití se zvířecím mazlíčkem dlouhodobě vyhovovat oběma stranám. Ještě než vyrazíte do útulku nebo k chovateli, se proto zamyslete:

Máte jistotu, že nemáte alergii?

Může se to zdát jako samozřejmost, ale ne u každého se alergie projeví hned nebo při kratším kontaktu s kočkou. Stává se potom, že si člověk přiveze domů nového mazlíčka a až v noci zjistí, že ho svědí oči a nemůže spát kvůli ucpanému nosu. Doporučujeme si proto před pořízením vlastního mazlíka vyzkoušet strávit s nějakou kočkou delší dobu.

Např. se můžete nabídnout jako dobrovolníci v některém kočičím útulku, nebo pohlídat zvíře kamarádům, když odjedou na dovolenou. Díky tomu načerpáte i další zkušenosti s péčí o kočky, což nikdy není na škodu.

Kolik času trávíte doma?

Někteří lidé jako důvod k pořízení kočky uvádějí, že nepotřebuje tolik času/pozornosti jako pes. To ale není ideální přístup. Ani kočka nebude ráda věčně doma sama a malá šelma, která se cítí osamělá nebo se nudí, nejen strádá, ale dokáže napáchat i pořádné škody.

Oproti psům je navíc kočka daleko více vázaná na domácí prostředí, zatímco psa tak s sebou často můžete vzít třeba na návštěvu nebo i na dovolenou, u kočky se s tím moc počítat nedá. O něco lepší situace je, když jsou kočky v domácnosti dvě, a mohou si tak dělat společnost. Obecně se ale dá říct, že pokud se domů chodíte jen vyspat a často býváte pryč déle než den, dva, aniž by měl zvíře kdo hlídat, kočku si nepořizujte.

Má kočku kdo hlídat, když budete pryč?

Jak už jsme zmínili, žádné zvíře by nemělo být pořád doma samo. Pokud občas jezdíte na dovolené či pracovní cesty, měli byste mít jistotu, že se bude mít o kočku kdo postarat. Jedním z řešení je také zaplacení profesionální hlídačky, ne každému se ale bude chtít tyto peníze investovat.

Před pořízením kočky je třeba myslet také na “nejhorší”. Výjimkou bohužel nejsou situace, kdy majitel kočky zemře a o zvíře se najednou nemá kdo postarat. Kočka, zvyklá na své pohodlí a “svého” člověka, se ze dne na den ocitne v útulku a často tuto změnu nesnáší vůbec dobře.

Můžete si kočku dovolit?

Nemluvíme v tomto případě jen o pořizovací ceně, adopce kočky nemusí být nijak zvlášť nákladná, pokud nehledáte zrovna čistokrevný výstavní kus. S péčí o kočku se ale vážou i další náklady, například na krmivo, hračky, ale i léky či veterinární ošetření. Péče o zraněnou nebo nemocnou kočku může bez problémů vyjít i na několik tisíc korun měsíčně, což už je položka, která může řadě lidí citelně zasáhnout do rozpočtu.

Přežijete, když doma něco zničí?

Kočka je hravé zvíře a škrábání, kousání či shazování věcí jsou bohužel projevy, se kterými je potřeba do jisté míry počítat, zejména pokud si pořídíte mladou kočku nebo kotě. Třeba budete mít štěstí a vyberete si velmi klidného mazlíčka, nedá se na to ale stoprocentně spoléhat a je lepší na tyto věci myslet dopředu.

Nevadí vám provést doma nezbytné úpravy?

V souvislosti s předchozím bodem možná bude před pořízením kočky potřeba odstranit/zabezpečit drahé a křehké věci. Je ale potřeba myslet i na bezpečí a pohodlí zvířete. K tomu se váže např. zabezpečení oken a balkónu sítěmi, odstranění jedovatých květin, pořízení škrabadla/jiné konstrukce, na které se může kočka vyřádit apod. Ne všechny tyto změny jsou zcela estetické a třeba v nájemním bytě nemusí být ani proveditelné.

Vyrovnáte se s nepořádkem?

Jednou z největších nevýhod kočičích mazlíků jsou všudypřítomné chlupy. Srst najdete na podlaze, na oblečení, dost možná i v jídle, budete se tedy muset obrnit trpělivostí, lepícími válečky na oblečení a dobrým vysavačem. Řešením může být také pořízení některého z bezsrstých plemen, ne každý má ale tyto kočky v oblibě.

Dost možná se dočkáte také rozházeného steliva a krmiva, roztahaných hraček, vyhrabané hlíny z květináčů nebo třeba nepěkného dárečku v podobě loužičky na podlaze. Na to vše je potřeba se dopředu psychicky připravit.

Tip: Dobrý bojovníkem s kočičími chlupy na tkaninách je sušička prádla, v domácnostech s kočkami se také osvědčily robotické a ruční vysavače.

Dočasná adopce, dobrovolničení a jiné formy pomoci

Pokud si po přečtení předchozí kapitoly nejste úplně stoprocentně jistí, že se kočce dokážete dlouhodobě zavázat, nabízí se jako možnost dočasná péče, tedy taková adopce na zkoušku. Do dočasné péče se umisťují například koťátka, která vyžadují více pozornosti a kontaktu s člověkem, aby se trochu “vymazlila”, nebo třeba kočky, které v útulku strádají a nesnesou se s dalšími obyvateli. Jak dlouho bude kočka ve vaší péči, je na domluvě.

Péči o kočku si můžete vyzkoušet také jako dobrovolník v některém z kočičích útulků, kde je s desítkami svěřenců každá ruka dobrá. No a pokud pro vás není ani tato forma pomoci možná, některé útulky umožňují také virtuální adopci, kdy můžete vybranou kočičku podpořit alespoň finančně, a to zasláním příspěvku, nebo třeba zakoupením nějakého produkt, které často útulky nabízí. Může jít o různé kalendáře s fotkami koček, upomínkové předměty a další drobnosti.

Kniha o kočkách a pro kočky

Kalendář útulku

Placky k zakoupení

Plátěné tašky s originálním motivem

Z útulku vs. od chovatele

Jestliže jste pevně rozhodnutí, že kočku chcete a zvládnete, je na místě rozmyslet se, kde ji pořídit. Většinou máte tři možnosti – z útulku, od chovatele nebo z “náhodného” chovu, tedy např. prostřednictvím inzerátu, od nějaké babičky z vesnice apod.

Společný prostor pro kočky

Karanténa pro nemocné kočky

Fotky bývalých svěřenců

Ať už si vyberete kočku odkudkoliv, doporučujeme dané místo také navštívit. Díky tomu se se zvířetem seznámíte v jeho domácím prostředí a můžete se podívat, zda bylo chované v dobrých podmínkách. Většina chovatelů a útulků nemívá s návštěvou problém, pokud někomu návštěva vyloženě vadí a kočku vám chce předat na jiném místě, může to být trochu podezřelé.

Chovná stanice

Pokud se rozhodujete mezi chovatelem a útulkem, záleží především na vašich prioritách. Jestliže chcete zvíře na výstavy nebo k založení vlastní chovné stanice, chov bude jasnou volbou. V chovné stanici si také lépe vyberete, pokud máte již dopředu vyhlídnuté specifické plemeno kočky.

U vybrané kočky znáte její rodinnou historii, máte podrobné informace o zdravotním stavu atp. Chovatelé také často udržují s novými majiteli kontakt a mohou jim poradit a pomoci. Na druhou stranu ale není kočka z chovné stanice dostupná pro každého, zejména kvůli vysoké ceně. Na koťata také mnohdy bývá dlouhá čekací lhůta. Pokud preferujete kočičku z chovné stanice, můžete navštívit chovnou stanici britských koček Tender Touch.

Útulek

Adopce mazlíčka z útulku má ale o něco větší přesah než pořízení zvířete u chovatele. Českými útulky projdou ročně tisíce zvířat, která si zaslouží domov a zázemí. Osvojením takové kočky tak nejen obohatíte svůj život, ale v podstatě zachráníte ten její. Už návštěva útulku má své kouzlo, nikdy dopředu nevíte, co vás čeká. Možná si sice vyberete nějakou konkrétní kočičku z internetu, ale na místě si vás adoptuje jiný malý tvor, který už s vámi zůstane.

Na rozdíl od chovatele si navíc z útulku můžete přinést již dospělou kočku. To má své výhody – máte jasnější představu o povaze a chování zvířete, klidnější dospělá kočka navíc může být pro řadu lidí vhodnějším parťákem než rozjívené kotě s nevyčerpatelnou zásobou energie. Pokud zvažujete kočku z útulku, určitě využijte našeho výběru kočiček z brněnského útulku výše na této stránce.

Neoficiální chov/množírna

Poslední zmíněna varianta je přitom pravděpodobně tou nejhorší. Taková koťata nebývají odčervená, očkovaná a často ani správně socializovaná. Bohužel osvojením kotěte z podobného prostředí také podporujete další nezodpovědné množení koček.

Rozhodně nedoporučujeme kupovat ani “čistokrevná” koťata bez PP. Nejen, že v takovém případě nemáte záruku čistého původu ani dobrého zdravotního stavu, ale mnohdy jde právě o koťata z neetických množíren.

Plemeno

V první řadě je dobré upozornit, že ani u čistokrevné kočky není zaručené, že se bude chovat přesně tak, jak má být pro její plemeno typické. Podle některých odborníků je totiž šlechtění koček zaměřené hlavně na vzhledové vlastnosti, spíše než povahové rysy. Navíc nemá tak dlouhou tradici, jako například u psů. Pro lepší představu si ale stručně popíšeme alespoň několik nejpopulárnějších kočičích ras.

Věk

Zejména pokud jste zvolili adopci kočky z útulku, čeká vás rozhodování, jestli raději adoptovat dospělou kočku nebo kotě. Obojí má své výhody a nevýhody, záleží především na vašem životním stylu a preferencích.

Kotě

Při rozhodování o věku kočky dost možná bude kotě vaší první volbou. Koťátka jsou roztomilá, hravá, můžete se podílet na rozvoji jejich osobnosti a některé kočky i různě vycvičit. Koťata často bývají dost bezprostřední a jsou hned všude doma. Pravděpodobně také máte před sebou více let společného soužití než při pořízení starší kočky.

Na druhou stranu ale kotě vyžaduje také daleko více času a pozornosti než dospělá kočka. Často je potřeba řešit také více návštěv lékaře, například kvůli očkování nebo kastraci. Hravost koťat je navíc spojená s větší divokostí, pravděpodobně se nevyhnete nějakému tomu kousání a škrábání, zejména v období puberty. Také není úplně jasné, jak se bude kočka chovat v dospělosti.

Dospělá kočka

Dospělé a starší kočky jsou často oproti koťatům trochu upozaděné, což je škoda. I velké kočky v sobě mívají zvídavou a hravou duši kotěte. Bývají ale o něco klidnější a lépe korigují např. sílu kousnutí při hře. U dospělé kočky už zhruba víte, jaké má návyky a co od ní můžete čekat (samozřejmě se změnou prostředí se může částečně změnit i chování kočky, stále ale máte lepší představu než u kotěte).

Při adopci dospělé kočky už pravděpodobně nebudete muset řešit očkování, kastraci a jiné lékařské procedury. Kočka bude zvyklá na záchod, socializovaná a do jisté míry soběstačná.

Pořízení dospělé kočky může mít samozřejmě i své nevýhody. Dospělé kočky mohou být traumatizované předchozím prostředím a mohou si také hůře zvykat na novou domácnost. K novým majitelům bývají často obezřetnější a může se stát,  že se vůbec nesnesou s nějakými dalšími domácími mazlíčky.

Seniorní kočka

Samostatnou kapitolou jsou starší kočky. Ty už před sebou bohužel často mají jen pár let života, o to vzácnější je, když jim někdo poskytne láskyplný domov a klidné stáří. Obecně bývají starší kočky poměrně klidné, už si tolik nehrají a neřádí, ale raději se přijdou pomazlit. Často si vytvoří silný vztah k člověku, bývají proto vhodnější jako jedináčci, na další zvířata v domácnosti nemusí mít trpělivost.

Nevýhodou jsou kromě kratšího života často také různé zdravotní potíže. S těmi je ale potřeba počítat u každé kočky a i při pořizování kotěte je vždy na místě pamatovat na to, že jednou z něj bude kočičí senior, který si zaslouží odpovídající péči.

Kočka nebo kocour

Roli při výběru vašeho domácího mazlíčka může hrát také pohlaví. Nedá se úplně zobecňovat a tvrdit, že kočky jsou klidné a kocouři divocí, každá kočka (či kocour) je individuální osobnost a roli hraje také například kastrace. Je ale několik bodů, které vám mohou s rozhodováním pomoci.

• Velikost – Kočky bývají menší, kocouři mohutnější.
• Projevy nekastrované kočky – Kocouři značkují a mají tendence k toulání, kočky mrouskají, což je pro ně i pro majitele velmi náročné.
• Kastrace – U kocourů poměrně nenáročná procedura s rychlou rekonvalescencí, u koček jde o větší zásah do těla, ze kterého se déle vzpamatovávají a je potřeba delší, intenzivnější péče.

Zdravotní stav

Před pořízením/adopcí kočky se vždy informujte o jejím zdravotním stavu, zejména o tom, zda je kočka očkovaná, odčervená, kastrovaná a zda má nějaké aktuální nebo chronické potíže.

Očkování

Stejně jako lidé, i kočky mají očkovací průkaz, ve kterém jsou záznamy o všech podaných vakcínách. Základ tvoří očkování proti:

• Infekční rinotracheitidě
• Kaliciviroze
• Panleukopenii

Většinou se proti těmto třem nemocem očkuje jednou kombinovanou vakcínou označenou jako RCP. Mezi další možná očkování patří vakcinace proti:

• Kočičí leukémii FeLV
• Chlamydióze
• Vzteklině

Ty jsou doporučované zejména pokud jde o výstavní kočku, plánujete kočku pouštět i ven nebo budete se zvířetem cestovat do zahraničí.

V průběhu života kočky je potřeba přeočkování, většinou jednou za 2-3 roky, přesné datum bude uvedené v očkovacím průkazu.

Odčervení

Odčervování provází kočku celým životem, například koťata se během prvního roku života odčervují až devětkrát. Nezapomeňte se proto informovat, kdy byla kočka naposledy odčervena. Chovatel, zaměstnanec útulku nebo třeba veterinář vám také jistě ochotně poradí, kdy a jak kočku odčervit příště.

Tomuto procesu se zcela nevyhnete ani u koček bytových. Možná si myslíte, že když kočka nechodí ven, je před parazity chráněna. Vajíčka parazitů ale můžete zvenčí přinést třeba na podrážkách bot. Vždy je tedy lepší kočku cca dvakrát ročně odčervit, nebo alespoň nechat vyšetřit její trus na přítomnost parazitů a léčit případnou nákazu.

Chronické potíže

Smutnou realitou je, že se spousta koček, které strávily nějakou část života na ulici, trpí některými chronickými nemocemi. To ale neznamená, že taková kočka nemůže být šťastným a věrným společníkem, pouze bude potřeba se v některých ohledech přizpůsobit jejímu zdravotnímu stavu. Povíme si proto, s jakými nejčastějšími chronickými potížemi se můžete u koček setkat a co pro vás taková diagnóza znamená.

Onemocnění horních cest dýchacích

Tzv. “kočičí rýma” je nejčastěji způsobená kalciviry nebo herpesviry, ale může být i bakteriálního původu. Kočky s tímto onemocněním trpí výtokem z nosu, kýcháním, ale i záněty očí, záněty ústní dutiny atd. Podle původu infekce je možné potíže řešit antibiotiky nebo anivirotiky, zejména virové onemocnění ale může v kočce přetrvávat v latentní formě, projeví se potom třeba když je kočka ve stresu nebo má oslabenou imunitu.

Onemocnění není přenosné na lidi ani na psy, snadno se ale mohou nakazit další kočky. Zvířata s dlouhodobými respiračními potížemi jsou proto vhodná hlavně jako jedináčci.

Kočičí leukémie

Infekce virem FeLV, která se může projevovat různými záněty (dásní, kůže, močových cest…), horečkami, nechutenstvím, spontánními potraty, vznikem nádorů a dalšími potížemi. Toto onemocnění je nevyléčitelné a kočce většinou výrazně zkracuje život, s dostatečnou péčí je ale možné udržet kvalitu jejího života na dobré úrovni, případně jej prodloužit.

Kočky s FeLV by měly být chované pouze v bytě, bez kontaktu s dalšími kočkami. Virus se ale nepřenáší na lidi, psy a další zvířata. Základem je vyvážená strava a podpora imunity, aby se zabránilo sekundárním infekcím. Nedílnou součástí péče o kočku s touto diagnózou jsou také pravidelné kontroly u veterináře.

Kočičí AIDS

Další neléčitelné onemocnění, tzv. kočičí AIDS, je způsobené virem FIV. Omezení a péče jsou v podstatě totožné jako u předchozí diagnózy. Infikovaná kočka by se tedy neměla dostat do kontaktu s dalšími kočkami, může ale bez problémů  žít s lidmi a dalšími domácími mazlíčky. Je potřeba pečovat hlavně o její pohodlí, posilovat imunitu a monitorovat její zdravotní stav.

Poškození očí, slepota

Poměrně častým problémem jsou také oči poškozené ať už zraněním, nebo nějakým zánětem či jiným onemocněním. Tato diagnóza se týká koček všeho věku, častější je sice u starších zvířat, koťata jsou ale náchylnější k zánětům, které mohou vést i k odstranění oka.

Dobrou zprávou je, že se s částečnou nebo i úplnou slepotou kočky vyrovnávají docela dobře, k orientaci využívají další smysly. I přesto je ale důležité upravit domácí prostředí tak, aby bylo pro kočku pohodlné a bezpečné.

V první  řadě je potřeba počítat s tím, že slepá kočka by měla zůstat trvale doma, potulování po venku je pro ni opravdu nebezpečné. Důležité je také zajistit, aby na kočku nemohlo nic spadnou, aby nemohla na nic ostrého šlápnout apod. Všechny její věci (pelíšek, záchod, misky atd.) by také měly zůstávat na svém místě. K zabavení potom poslouží hračky, které vydávají zvuky.

Kastrace

Možná se rozhodujete, zda kočku kastrovat/pořídit kočku již kastrovanou, nebo se tomuto zákroku vyhnout. Ve zkratce se dá říct, že pokud nechcete kočku zrovna do chovu, většinou je lepší, když je zvíře vykastrované. Pokud si vyberete kočku z útulku, pravděpodobně už kastrovaná bude, pokud nejde zrovna o malé kotě. I u těch někdy útulky vyžadují budoucí kastraci. Jedině tak se totiž zamezí dalšímu nekontrolovanému množení koček.

Soužití s nekastrovanou kočkou navíc není žádný med. Nekastrovaní kocouři značkují, mohou být agresivní a utíkat, nekastrované kočky zase mrouskají. Mezi nepříjemné projevy mrouskání patří například hlasité noční mňoukání a celkově může být toto období pro kočku zbytečně stresující.

Jedna nebo více

Možná už jste se taky setkali s názorem, že dvě kočky jsou lepší než jedna, a zvažujete, zda rovnou nepořídit nových členů domácnosti více. Soužití dvou koček má rozhodně své výhody – kočky si dělají společnost, když nejste doma, malá koťata si s kočičím parťákem více vyhrají a i starší kočka mnohdy s příchodem nového přírůstku znovu objeví svou hravou stránku. Přítomnost kamaráda či sourozence také může kočce pomoct s přivykáním na nové prostředí.

Samozřejmě je nutné myslet na to, že s pořízením dvou zvířat se násobí náklady na krmivo a další potřeby (je vhodné mít např. dvě toalety), stejně tak se mohou navýšit účty za veterináře. Obecně se ale dá říct, že pokud uživíte jednu kočku, s největší pravděpodobností zvládnete bez problému i dvě. Zejména při pořizování kotěte je dobré tuto možnost alespoň zvážit, soužití s dalšími kočkami má dobrý vliv na jejich vývoj.

Výjimkou zůstávají kočky, které se s dalšími prostě nesnesou, tedy typičtí jedináčci. Často jde o starší kočky, které už chtějí mít svůj klid, nebo na kočky hodně fixované na člověka, které nesnesou konkurenci. K takovým kočkám není pořízení dalšího mazlíčka žádoucí, mohlo by je zbytečně stresovat a vyvolávat např. agresivní chování.

Náklady

Téma nákladů už jsme lehce nakousli v některých předchozích kapitolách. V této kapitole si ale dáme dohromady všechny položky, se kterými byste měli při pořízení kočky počítat.

Pořizovací náklady

V tomto ohledu je rozhodující, kde kočku pořizujete. Kotě od známých můžete dostat i zadarmo, při adopci v útulku se také dá počítat se spíše symbolickou částkou, většinou okolo 1 000 Kč. Pořízení kočky od chovatele může být diametrálně odlišnou záležitostí, zde se cena kotěte zpravidla pohybuje v řádu tisíců či desetitisíců. Určitě si ve snaze ušetřit nepořizujte „čistokrevnou“ kočku bez průkazu původu (viz sekce věnovaná množírnám).

Potřeby pro kočku

Další položkou je vybavení pro kočku, tedy misky, toaleta, pelíšky, různé hračky, škrabadla a další pomůcky. Tato kategorie je velmi různorodá a záleží hlavně na vašich možnostech, kolik do ní budete investovat. Můžete si vystačit s vybavením za pár stovek, kočka si vyhraje i s provázkem či zmačkaným papírem. Spousta páníčků chce ale svým svěřencům snést modré z nebe a třeba takové velké škrabadlo může být i několikatisícová investice.

S náklady v řádech několika tisíc se setkáte také pokud bude potřeba zabezpečit domácnost. Řeč je především o zasíťování oken (cca 1 500 Kč za jedno) či balkónu (cca 4 000 Kč).

Krmivo

Na krmivu se vyplatí nešetřit, jen s vyváženou stravou bude kočka prospívat a vyhnete se i případným účtům za veterináře. Podle typu a kvality krmiva a velikosti kočky můžete počítat s náklady od několika stovek až do cca 1 000 Kč měsíčně. Jednou z dražších metod je například krmení syrovým masem (tzv. metoda barf).

Obecně je pro kočky doporučované hlavně vlhké krmivo (konzervy, paštiky apod.) s vysokým obsahem masa. S výběrem toho vhodného krmiva vám může pomoci také náš článek Jak vybrat krmivo pro kočky.

Zdravotní péče

Dostáváme se do potenciálně nejdražší kategorie. Pokud je vaše kočka zdravá, pravděpodobně utratíte za zdravotní péči pouze několik set korun ročně (očkování, odčervení). U starší, nemocné či hendikepované kočky ale mohou výdaje za veterináře rychle šplhat do řádu tisíců. Je  také potřeba počítat s tím, že i zdravá kočka časem zestárne, může onemocnět či se nějak poranit, je proto dobré mít pro tyto účely místo ve vašem spoření. Můžete také zvážit, zda svému mazlíčkovi nezřídíte rovnou pojištění.

Jednorázovým větším výdajem je potom například kastrace, ta stojí cca 600 – 1 500 Kč, podle pohlaví kočky, nebo čipování (cca 600 – 1 000 Kč).

Jak připravit domácnost na kočku

Možná už máte určitou představu, co je nutné pořídit a zajistit před příchodem nového mazlíčka. Pro jistotu si ale nezbytnou přípravu vaší domácnosti ještě shrneme.

Co koupit

Každá kočka potřebuje ke spokojenému životu:

• Misky – Na vodu a krmivo, misku na vodu můžete nahradit vodní fontánou.
• Krmivo – Ideálně to, na které je kočka zvyklá. Pokud chcete z nějakého důvodu krmivo změnit, navykejte kočku na nové jídlo postupně.
• Toaletu a stelivo – některé kočky preferují toaletu zakrytou, jiné odkrytou, stelivo může být hrudkující, krystalové aj. Před pořízením je dobré poradit se s přechozím chovatelem, popřípadě se obrnit trpělivostí při zkoušení různých variant.
• Místo na spaní – Pelíšek, kočičí strom apod.
• Hračky – Zde se fantazii meze nekladou, oblíbené jsou např. hračky navoněné šantou kočičí, do některých hraček se dají také vkládat pamlsky.
• Další pomůcky – Např. kleštičky na drápky či kartáč (zejména pro dlouhosrstá plemena).

Co zabezpečit

Kočky jsou zvídavé a vlezou, kam mohou. Je proto důležité zajistit byt tak, aby kočce nehrozilo žádné nebezpečí. To zahrnuje např.:

• Odstranění jedovatých rostlin
• Zacpání/zakrytí otvorů a míst, kde by kočka mohla uvíznout
• Zabezpečení oken/balkónu sítí

Myslete také na to, že kočka může při hře spoustu věcí poničit, je tedy dobré rovnou přesunout předměty, které by mohla shodit a rozbít.

Jak seznámit kočku s novým prostředím

Stěhování kočky do nového domova může být stresující pro ni i pro vás. Může se například stát, že kočka, která se s vámi v útulku mazlila najednou začne být agresivní, přestane žrát nebo se i na několik dní schová. To vše je normální a je potřeba se na první dny společného soužití dostatečně obrnit trpělivostí. Máme pro vás také pár rad, které vám i vašemu mazlíčku tento přechod usnadní:

Nechte kočku v klidu

Ideální je kočce ze začátku nevěnovat příliš pozornosti, pokud za vámi nepřijde sama. Zejména děti nadšené z nového přírůstku mohou chtít kočku hned hladit a zvedat, ta na to přitom prvních pár dní nemusí být vůbec zvědavá. Pokud se vaše nové zvíře schovává nebo nepůsobí, že má zájem o fyzický kontakt s vámi, nechte jej být.

Kočce můžete zřídit nějaké útočiště, např. vystlanou krabici nebo zastřešený pelíšek, kde se bude cítit v bezpečí. Někdy se také doporučuje nechat kočku prvních pár dní pouze v jedné místnosti (samozřejmě se vším důležitým, jako je žrádlo, voda a toaleta), aby pro ni velký prostor nebyl příliš stresující. Je důležité sledovat, jestli jí, pije a chodí na záchod. Může se stát, že v prvních několika dnech nebude dělat ani to, odmítání potravy by ale nemělo trvat déle než týden.

S dalšími členy rodiny seznamujte postupně

Jak už jsme zmínili, ani děti by se neměly na kočku hned vrhat. Ze začátku bude kočka možná raději o samotě, později začne více zkoumat okolí. V takové chvíli je stále lepší ji spíše jen pozorovat, můžete se také zkusit opatrně přiblížit, ale jen tak, aby se zvíře nevystrašilo. Až se kočka uklidní, vyhledá vaši společnost sama.

Ještě opatrněji je vhodné postupovat, pokud už doma jednu kočku (nebo třeba psa) máte. Seznamování dvou zvířat může být poměrně divoké. Někdy se doporučuje nejdříve dát domácí kočce očichat pelíšek či jiné potřeby nové kočky, aby si zvykla na nový pach. Zvířata je ze začátku určitě vhodné držet odděleně, po nějakém tom dni můžete např. pootevřít dveře, aby se mohly trochu očichat.

Později už můžou začít trávit více času spolu, což se možná neobejde bez nějakých šarvátek, ty by ale měly odeznít v rozmezí několika dní až týdnů. Pokud spolu kočky zápasí velmi divoce, můžete je opět rozdělit a začít se zvykáním znovu, postupně.

Zkuste feromony

Na trhu najdete celou řadu uklidňující produktů pro kočky, ať už přírodního nebo syntetického původu. Mohu být např. ve forma obojku, spreje nebo třeba difuzéru do zásuvky. Jejich účinek samozřejmě není plně zaručený, pokud ale chcete kočce trochu ulevit od stresu, za zkoušku to stojí.