Jak vybrat mikroskop

Při výběru mikroskopu je nutné zohlednit velké množství parametrů, kterým jsme se podrobně věnovali v následujících kapitolách.

• Výběr podle typu uživatele – mikroskopy pro děti vypadají spíše jako hračky. Pro žáky středních škol či studenty vysokých škol už jsou určeny kvalitnější modely, které pořídíte za přijatelnou částku. Mikroskopy určené do laboratoří už jsou na tom zcela jinak co se týče výbavy i ceny.
• Základní druhy mikroskopů – na pozorování tenkých vzorků na podložním skle se hodí světelné mikroskopy. Pro studium neprůhledných materiálů (například nerosty, mince) jsou určeny stereomikroskopy.
• Speciální druhy mikroskopů – kromě světelných a stereoskopických mikroskopů narazíte např. na digitální, průmyslové nebo kapesní. K pozorování jednotlivých molekul v preparátu se používá mikroskopie atomárních sil (AFM).
• Důležité parametry – stěžejní je zaměřit se na počet okulárů, způsob osvětlení, maximální zvětšení a možnosti ostření. Nezapomeňte se podívat také na způsob uchycení preparátu a celkovou kvalitu materiálu.
• Příslušenství – nezapomeňte na krycí a podkladová sklíčka. Mezi další šikovné doplňky patří preparační soupravy pro přípravu vlastního preparátu či prachový kryt.
• Ceny – nejlevnější mikroskopy začínají na 1 500 Kč, ale jde spíše o modely pro děti. Pokud máte na mikroskopování vyšší nároky, hledejte od 7 500 Kč výše. Modely do laboratoře stojí desítky i stovky tisíc.

Mikroskop vhodný pro děti

Výběr podle typu uživatele

Asi nejdůležitějším parametrem, nad kterým se musíte před pořízením mikroskopu zamyslet, je to, komu bude primárně sloužit. Mikroskop se vyplatí vybírat podle toho, pro koho je daný model vhodný:

• Pro menší dítě – modely pro menší děti jsou na pomezí hraček a mikroskopů.
• Pro žáka či studenta – modely pro vzdělávací účely na středních a vysokých školách se už vyznačují velmi dobrou kvalitou a pořád jsou uživatelsky i cenově příznivé.
• Pro pokročilého uživatele nebo profesionála v oboru – profesionální modely do provozu laboratoří už představují naprosto jinou úroveň z hlediska funkcí a ceny.

Jednoduchý plastový mikroskop pro děti

Školní mikroskop

Laboratorní mikroskop

Základní druhy mikroskopů

Mikroskopy se dělí do dvou základních skupin podle charakteru zobrazení a podle způsobu, jakým využívají chod paprsků světla.

• Světelné mikroskopy – umožňují vstup do vnitřní struktury pozorovaného objektu.
• Mikroskopy pro pozorování povrchů (stereomikroskopy) – vhodné pro sledování zvětšeného povrchu neprůsvitných objektů. Nenabízejí pohled do vnitřní struktury objektu.

Světelný mikroskop

Stereomikroskop

Světelné mikroskopy

Najdete je pod označením světelné, prosvětlovací, biologické či průsvitné. S jejich pomocí lze pozorovat velmi tenké preparáty. Světelný mikroskop využívá dvě soustavy spojných čoček složené z okuláru a objektivu.

Spodní světlo prosvěcuje vzorek umístěný na podložním sklíčku. V tubusu je pak možné sledovat detailní obraz prosvětleného objektu. Připravte se na to, že práce s prosvětlovacím náčiním je výrazně náročnější než pozorování se stereomikroskopem. Vyžaduje zkušenosti a pokud se s ním bude učit pracovat dítě, bude na začátku potřebovat asistenci dospělého.

Pro účely tohoto článku se zaměříme na vlastnosti klasických světelných mikroskopů, které využívají děti, studenti, začátečníci i pokročilejší dospělí. Pod pojmem biologické mikroskopy se ale skrývá celá řada dalších subtypů, lišících se mnoha vlastnostmi a způsoby využití. Zejména v odborné sféře se různé typy světelných mikroskopů využívají k pozorování rozličných typů preparátů.

Elektronové mikroskopy

Na několik samostatných kapitol by pak vydalo pojednání o fungování elektronových mikroskopů. Jedná se o obdobu klasického světelného mikroskopu, kde jsou optické čočky nahrazeny elektromagnetickými a ke zkoumání objektů jsou využity elektrony. Tyto modely umí pozorované objekty zvětšit až 1 000 000× a využívají se výhradně pro výzkumné účely na několika specializovaných pracovištích v republice.

Stereomikroskopy

Jinak se jim říká stereolupy. Stereoskopické mikroskopy jsou vhodné k pozorování neprůsvitných objektů, kterými neprojde světlo. Jedná se například o mince, minerály, kameny. Velmi oblíbené jsou mezi entomology pro pozorování hmyzu. Výhodou je, že využívají dva optické systémy, jejichž optické osy se protínají na pozorované ose. Lidské oko pak ve výsledném obraze vnímá předmět trojrozměrně a může pozorovat jeho povrch.

Mají sice slabší zvětšovací schopnost, ale pro účely tohoto způsobu pozorování je to dostačující. Jsou naprosto ideální volbou pro děti, protože lze pod nimi pozorovat vše, co venku najdou. Například hmyz, kamínky, uschlý list a podobně. Nehledě na snadnější používání, neboť stačí pozorovaný předmět vložit pod optiku a kouknout do tubusu. Dražší produkty celý proces usnadňují dodatečným přísvitem.

Speciální druhy mikroskopů

Kromě výše popisovaných typů pak existují ještě některé speciální druhy mikroskopů.

• Digitální mikroskopy – nemají okuláry, objekt je pozorován v PC, vhodné pro výuku a vyhodnocování výsledků s kolegy.
• Průmyslové mikroskopy – stereomikroskopy na dlouhém rameni, používané na kontrolních pracovištích.
• Kapesní mikroskopy – miniaturní přístroje do kapsy, ideální na pozorování hmyzu a dalších objektů v přírodě.
• Mikroskopie atomárních sil (AFM) – speciální metoda ze skupiny sondové mikroskopie, k pozorování jednotlivých molekul.

Digitální mikroskop

Mikroskop se zapojenou kamerou

Kapesní mikroskop na šňůrce

Digitální mikroskopy

Od klasického světelného mikroskopu se odlišují absencí okulárů, které jsou nahrazeny LCD displejem. Objekt lze díky tomu pozorovat na přehledné obrazovce, případně je promítán do počítače. Využívají se při výuce studentů. Uplatnění nalézají i v laboratořích, kdy může jeden objekt společně pozorovat a vyhodnocovat několik pracovníků naráz.

Průmyslové mikroskopy

Průmyslový mikroskop je v podstatě stereomikroskop na dlouhém otočném rameni. Využívá se především na kontrolních pracovištích v různých průmyslových odvětvích. Často umožňuje záznam obrazu a lze jej vybavit osvětlením.

Kapesní mikroskopy

Pokud rádi objevujete krásy mikrosvěta přímo v přírodě, můžete obohatit svou výbavu tímto skladným pomocníkem. Kapesní mikroskop si můžete vzít kamkoliv s sebou a pozorovat libovolný objekt, na který při procházce narazíte. Je vybaven osvětlením a umožňuje zvětšení až 200×. Pomocí USB ho můžete připojit k počítači a prohlížet si pořízené fotografie nebo videozáznam.

Mikroskopie atomárních sil (AFM)

Zkratka AFM vychází z anglického „atomic force microscopy”. Jedná se o speciální metodu ze skupiny sondové mikroskopie.  Využívá sondu z křemíkového nitridu, pružinu ze stejného materiálu a sílu laserového paprsku. Výsledkem zkoumání je v tomto případě dokonalý trojrozměrný obraz a až miliardové zvětšení, díky kterému lze pozorovat jednotlivé molekuly v preparátu.

Důležité parametry

Výběr mikroskopu může být poměrně složitý kvůli řadě specifických parametrů, které musíte brát v potaz:

• Počet okulárů – pro pozorování jedním okem se používají monokulární hlavice. Nicméně pro lepší vnímání obrazu se doporučuje používat binokulární, případně trinokulární hlavice.
• Osvětlení – u nejlevnějších mikroskopů najdete jen zrcátko. Lepší variantou je halogenová žárovka vydávající příjemné teplé světlo. K dokonalému prosvícení preparátu už ale využívá řada moderních mikroskopů LED osvětlení.
• Zvětšení – u stereomikroskopů se pohybuje mezi 10× až 40×. U světelných mikroskopů je pro začátečníky dostačující 400× až 600×. U větších zvětšení už potřebujete speciální imerzní olej.
• Ostření – hřebenové ostření je méně přesná varianta u stereomikroskopů a levnějších světelných mikroskopů. Lepší volbou je duální ostření, díky kterému si můžete nastavit detaily.
• Uchycení preparátu – u méně propracovaných modelů se upevňuje sklíčko pružinkami. Křížový stolek bývá výsadou dražších mikroskopů a umožňuje sklíčko posunovat.
• Materiál – konstrukce mikroskopu by měla být vyrobena z kvalitní kovové slitiny. Celoplastové mikroskopy jsou méně odolné, ale jsou pochopitelně levnější.

Počet okulárů

Někdy se může stát, že ať se sebevíc snažíte, nevidíte při pohledu do tubusu zkrátka nic. Většinou je na vině špatná volba či nastavení zvětšení, někdy může pomoci volba jiného typu hlavice. Na trhu s mikroskopy jsou rozlišovány tři typy hlavic:

• Monokulární – možnost pozorování jedním okem. V případě potřeby nabízí možnost vložení okulárové kamery. Hodí se pro začátečníky a nenáročné uživatele.
• Binokulární – možnost pozorování oběma očima. Poskytuje kvalitnější a lepší vnímání obrazu, protože dvě oči dokáží najednou zaznamenat větší množství detailů. Uplatnění nachází u nadšených samouků i v profesionálním prostředí.
• Trinokulární – obsahují dva tubusy pro pozorování oběma očima a třetí pro připojení kamery či fotoaparátu. Nabízí velké pole záběru. Sofistikované zařízení do profesionálních laboratoří.

Dětem, žákům základních i středních škol a začínajícím pozorovatelům plně postačí monokulární hlavice určené k pozorování jedním okem. Pro jedince, kteří ani při velké snaze nic nevidí, doporučujeme zakoupit tzv. PC okulár. Ten se připojuje k počítači a prostřednictvím nainstalovaného softwaru zobrazuje sledovaný objekt na monitoru. S jeho pomocí můžete navíc své objevy sdílet s ostatními, diskutovat a společně je analyzovat.

Monokulární hlavice

Binokulární hlavice

Trinokulární fluorescenční mikroskop

Osvětlení

Světelné mikroskopy potřebují dostatek světla k prosvícení všech struktur pozorovaného preparátu. Kvalita osvětlení mimo jiné udává, jak detailní a viditelný výsledný obraz objektu bude. V současné době se pro mikroskopy využívají tři základní zdroje světla:

• Zrcátko – u nejzákladnějších mikroskopů s velmi nízkou cenou. Intenzitu osvětlení měníte pomocí naklápění zrcátka.
• Halogenová žárovka – léty ověřená varianta. Teplý odstín světla je pro oči příjemný, pokud je třeba s mikroskopem pracovat po delší dobu.
• LED dioda – moderní způsob, prosvícení preparátu jasným bílým světlem. Má velmi nízkou spotřebu energie a prakticky neprodukuje tepelné záření.

První dva zdroje nacházejí uplatnění především u dětských mikroskopů, kde není zapotřebí vrcholná kvalita. Naproti tomu u školních mikroskopů nebo u náčiní pro nadšence do techniky volte LED diody. Ty preparát osvítí přirozeným bílým světlem. Na rozdíl od dříve dominantního halogenu není zapotřebí kompenzovat žluté zabarvení světla.

Stereomikroskopy pak často využívají speciální kruhové osvětlení, které umožní nasvícení předmětu ze všech stran. Externí typ světla se využívá při pozorování trojrozměrných objektů, kdy je nutné osvítit všechny nerovnosti a linie povrchu. Pro pozorování předmětů s lesklým povrchem (leštěné kovy, skleněné díly) se nejvíce hodí polarizační osvětlení.

Zrcátko

Jemné žluté světlo

Model s LED diodou

Zvětšení

Čím větší, tím lepší! Takto obvykle lákají své zákazníky prodejci. Nenechte se ovšem tímto marketingovým trikem obalamutit. Některé objekty jsou pod extrémně velkým zvětšením mnohdy naprosto nečitelné. U stereomikroskopů si plně se zvětšením 10× až 40×. Větší obraz už působí v tomto případě rozmazaně a celkově nepřirozeně.

Světelné mikroskopy pro běžné uživatele si plně vystačí se zvětšením v rozmezí 400× až 600×. Při tisícinásobku se nevyhnete použití speciálních imerzních olejů pro zlepšení výsledné kvality obrazu. Celková hodnota zvětšení mikroskopu je rovna násobku zvětšení objektivu a zvětšení okuláru. Jinými slovy, pokud máte mikroskop s okulárem o zvětšení 10× a objektivem 40×, výsledný obraz bude zvětšený 400×.

Zvětšení ale ve skutečnosti není hlavním parametrem pro určení kvality sledovaného obrazu. Udává nám totiž pouze jeho velikost. Za klíčový parametr je považována tzv. rozlišovací schopnost. Ta je závislá na celkové kvalitě optiky, vlnové délce světla, ale i indexu lomu prostředí mezi objektem a optikou. Rozlišení udává schopnost mikroskopu zobrazit dva blízké objekty v dostatečné míře detailů.

Ostření

Můžete mít sebelepší optiku a vysoce kvalitní světlo, není-li však obraz dostatečně zaostřen, mnoho poznatků z něj nezískáte. Způsoby ostření se liší podle typu mikroskopu.

• Hřebenové ošetření – ovládá se pomocí tření dvou hrubých styčných ploch, běžné u stereomikroskopů a levnějších světelných mikroskopů.
• Duální ostření – ostření pomocí makrošroubu (rychlé hrubé zaostření) a mikrošroubu (jemné detaily), standardní způsob u kvalitnějších zařízení.

Uchycení preparátu

Zapomínat se nevyplatí ani na způsob uchycení zkoumaného objektu.

• Pružinové držáky – jednoduchý mechanismus k přichycení sklíčka s preparátem, to zůstává na jednom místě.
• Křížový stolek – plocha pro umístění preparátu je rozměrnější a stabilnější, sklíčko lze pak posunovat pomocí sáňkového zařízení dvěma směry.

U stereomikroskopů se většinou nepoužívá žádný posuvný mechanismus, výjimečně u specializovaných modelů. Objekt se pouze položí na stolek. Případně se přichytí pomocí kovových klipsů.

Svorky k uchycení sklíčka

Mikroskop s křížovým stolkem

Materiál

Chcete, aby vám mikroskop vydržel sloužit déle než pár týdnů či měsíců? Vyhněte se obloukem různým plastovým modelům, které jsou navrhovány s ohledem na co nejnižší prodejní cenu. Jejich problémem bývá kromě slabého materiálu i špatná stabilita a naprosto minimální kvalita obrazu.

Nebojte se připlatit a investovat do pořádné kovové konstrukce. Většinou se jedná o slitiny kovů obsahující hliník. Odměnou vám bude výrazně delší životnost, vyšší kvalita pozorovaného obrazu a perfektní stabilita. A ať už vybíráte náčiní pro sebe nebo pro své dítě, oba se budete cítit lépe, když budete mít v rukou pravý mikroskop, ne jen jeho lacinou napodobeninu.

Příslušenství

Mikroskop sám o sobě příliš zábavy nenabízí. Potřebujete především vhodný materiál ke sledování a analýze. Proto výrobci přidávají ke svým produktům celou řadu příslušenství:

• Sklíčka – pro umístění sledovaného objektu. Na silnější podkladové sklo se preparát umístí a poté se přikryje tenkým krycím sklíčkem. Podkladová skla lze po umytí používat opakovaně, krycí jsou jednorázová.
• Ampule – ke sbírání potřebných vzorků k analýze.
• Preparační souprava – náčiní pro přípravu preparátu do analyzovatelné podoby. Může obsahovat pinzetu, nůžky, jehly, pipety či různá barviva.
• Připravené preparáty – zakoupit lze také hotové preparáty, které jsou již obarvené na podložním skle a připravené k pozorování. Jedna sada může obsahovat různé druhy tkání, tělesných buněk i rostlinných pletiv.
• Kufřík – místo pro bezpečné uložení mikroskopu a veškerého doplňujícího vybavení.
• Prachový kryt – velký plastový obal, který se dává přes mikroskop. Pomáhá předcházet usazování prachu na okulárech i dalších částech mikroskopu.

Preparační sada k mikroskopu

Ceny

Vzhledem k šíři uplatnění těchto přístrojů počítejte s velmi širokým cenovým rozpětím. Je logické, že školní náčiní přijde na výrazně nižší finanční obnos než vybavení určené profesionálům. Cena mikroskopu pro děti zpravidla nepřesáhne 7 500 Kč. Pro srovnání, cena elektronového mikroskopu začíná na dvou milionech korun.

Cena od 1 000 do 7 500 Kč

V nejlevnější cenové kategorii do 7 500 Kč se prodávají hlavně monokulární modely určené malým badatelům, školákům a začínajícím dospělým. Standardně jsou vyrobeny z odolného kovového materiálu a vybaveny širokou škálou příslušenství. Početnou skupinu tvoří stereomikroskopy určené k pozorování vnějších detailů neprůsvitných předmětů.

Maximální zvětšení se v případě světelných mikroskopů pohybuje okolo hranice 400×. Valná většina nabízených modelů je vybavena halogenovým osvětlením, naleznou se však i výjimky využívající pokročilejších LED diod.

Cena od 7 500 do 15 000 Kč

Žáci a studenti přírodovědně zaměřených škol by měli zabrousit spíše do druhé skupiny výrobků. V ní se nacházejí binokulární zařízení s dobrou nabídkou zvětšení i rozlišení. Občas narazíte i na trinokulární mikroskopy. Nezřídka podporují i možnost propojení s počítačem či kamerou.

Obvykle nechybí ani praktické LED osvětlení přispívající k vyšší kvalitě průsvitu preparátu. Masivní kovové stojany spolu s křížovými stoly se starají o dostatečnou stabilitu a snazší prohlížení zachycených preparátů.

Cena nad 15 000 Kč

V této cenové oblasti se pohybují nadšení amatérští badatelé a profesionálové. Mikroskopy v této relaci nabízejí dostatečné rozlišení a vysoce kvalitní osvětlení. Samozřejmostí je široká paleta příslušenství a značné přiblížení. Počítat můžete jak se dvěma či třemi tubusy pro sledování objektu, tak s možností připojení k počítači.

Velký rozdíl ale bude i mezi tím, pokud se budeme pohybovat mezi světelnými modely pro domácí využití, nebo budeme hledat mezi profesionálními zařízeními. Speciální druhy mikroskopů, jako jsou fluorescenční či inverzní, atakují hranici sta tisíc korun. Ty nejlepší a nejmodernější technologie (elektronová mikroskopie, AFM) mají k dispozici jen vybraná pracoviště. Jejich pořízení začíná na dvou milionech korun, ale může se vyšplhat i ke dvaceti milionům.

Části mikroskopu

Hlavní součást biologického mikroskopu tvoří dvě soustavy spojných čoček, skládající se z okuláru a objektivu. Další prvky pak umožní lepší zobrazení objektu a snazší manipulaci s přístrojem. Obecně můžeme můžete části mikroskopu rozdělit do tří hlavních sekcí:

• Část optická – objektivy a okuláry.
• Část světelná – zdroj osvětlení, kondenzor, clona, filtry, zrcátka.
• Část mechanická – podstavec, stativ, tubus, hlavice, revolverový měnič objektivů, stolek se svorkami, makrošroub a mikrošroub.

Okulár

Revolverová hlavice s objektivy

Znalost jednotlivých součástí mikroskopu má svůj praktický účel – pomůže vám s přístrojem snadněji manipulovat. O nejdůležitějších částech pojednávají následující kapitoly.

Objektiv

Jedná se o soustavu optických čoček, které jsou uloženy v kovových pouzdrech tvaru válce. Nachází se v blízkosti pozorovaného objektu a poskytuje skutečný, zvětšený a převrácený obraz. Na objektivu je vždy vyznačen jeho typ (pomocí písmena), zvětšení a další informace. Někdy bývá zvětšení objektivu pro zjednodušení odlišeno pomocí barevných proužků.

Okulár

Druhá soustava optických čoček, která přispívá ke zvětšení obrazu. Plní funkci lupy, která nám umožní pozorovat obraz vytvořený v objektivu. Vytváří velmi zvětšený a neskutečný obraz. Standardní okuláry mají zvětšení 10×, ale mohou mít i 16× nebo 20×. Existují různé druhy, nejčastěji se využívají tzv. Huygensovy okuláry.

Tubus

Do tubusu se vkládá samotný okulár. Tubus zajistí, že se okulár nehýbe a drží pevně na místě. Spodní část tubusu je pak spojena s revolverovým měničem objektivů.

Hlavice

Zajišťuje, že tubus a okuláry drží pohromadě. Druhy hlavic se pak rozlišují podle počtu okulárů.

Revolverový měnič objektivů

Naleznete ho na spodní části tubusu. Vypouklý kovový kotouč s kruhovým otvorem má na sobě upevněný druhý pohyblivý kotouč, ve kterém se nachází otvory s přišroubovanými objektivy. Svým pootočením umožňuje uživateli elegantně vyměnit jeden objektiv za jiný.

Stativ (nosič)

Stativ má tvar obráceného písmene L. Vytváří oporu pro celý optický systém a spojuje horní část mikroskopu se spodní částí. Na jeho boku se obvykle nachází vypínače osvětlení, ovladače plynulé regulace osvětlení a šrouby pro doostření.

Stolek

Na stolek se umisťuje preparát, který chceme pozorovat. Z toho důvodu je vybaven otvorem, kterým mohou procházet paprsky prosvětlující preparát. Pomocí křížového vodiče lze pak preparát posunovat po stolku dvěma směry (dopředu a dozadu, doleva a doprava).

Mikrošroub a makrošroub

Jedná se o dva šrouby umístěné na boku stativu. S jejich pomocí pak lze doladit zaostření podle potřeby. Makrošroub je větší a slouží k hrubému zaostření. Menší mikrošroub pak umožní dokonale přesné a jemné doostření.

Podstava

Kvalitně zpracovaná platforma je důležitá z hlediska stability. Musí být konstruována tak, aby měl mikroskop dokonalý balanc. Ukrývá se v ní navíc zdroj světla, zrcátko a nosič filtrů.

Osvětlení

Tvoří další velmi důležitou součást mikroskopu. Osvětlení zajistí to, že jsou všechny části preparátu dokonale viditelné. Světlo poskytují buď zrcátka, halogenové žárovky nebo LED diody.

Kondenzor

Kondenzor je tvořen několika spojnými čočkami a je opatřen irisovou clonou. Úkolem kondenzoru je soustředění světelných paprsků v podobě kužele na preparát. Pomocí různých filtrů pak můžete libovolně měnit kontrast pozorovaného objektu.

Jak pracovat se světelným mikroskopem

Pokud si chcete osvěžit práci s klasickým prosvětlovacím mikroskopem nebo se to zatím učíte, je nutné dodržet určitý postup. Díky tomu uvidíte preparát dokonale, aniž byste se zdržovali základními chybami.

• Nejprve je potřeba připravit preparát a umístit ho na podkladové sklo. Musí být dostatečně tenký, aby světlo prošlo všemi strukturami.
• Preparát můžete pozorovat buď v nativním (přirozeném) stavu, nebo si pomoci barvením. Barvení preparátu slouží ke zvýraznění a rozlišení konkrétních struktur či částí buněk. Hojně se využívá například v histologii a hematologii.
• Pokud chcete použít větší zvětšení (1 000×), je potřeba na vzorek nakapat pár kapek imerzního oleje. Pokud nemáte olej, vystačíte si i s vodou. Ponoření preparátu do tekutiny výrazně zlepší rozlišovací schopnosti mikroskopu.
• Poté stačí preparát překrýt krycím sklíčkem, umístit na stolek, zapnout zdroj světla, vybrat vhodný objektiv a pozorovat.
• Potřebné zaostření pak můžete doladit pomocí hrubého a jemného posuvu.

Údržba mikroskopu

Mikroskopy patří mezi zařízení, která vyžadují pravidelnou údržbu a péči uživatele. Jen tak mohou správně fungovat a poskytnou co nejlepší výsledky při pozorování. V laboratorním provozu je o mikroskopy postaráno jak v rámci rutinní údržby, tak i pravidelným odborným servisem.

• Hlavním nepřítelem optické části je prach. Objektivy a okuláry je potřeba pravidelně čistit, nejlépe ofouknutím stlačeným plynem či gumovým balonkem. Eventuálně lze použít jemný štěteček. Usazený prach by mohl časem narušit tenkou antireflexní vrstvu, což se při používání mikroskopu projeví menší světelností, sníženou rozlišovací schopností a zamlžeností obrazu.
• Povrch těla mikroskopu pak stačí otřít suchým bavlněným hadříkem.
• Ovládací mechanismy (revolverový měnič objektivů, zaostřovací kolečka, okulárové tubusy) je potřeba pravidelně promazávat. Jinak mohou zatuhnout a v horším případě se i zadřít.
• Mikroskop by neměl přijít do kontaktu s vlhkostí a organickými rozpouštědly.
• Neměl by být vystaven ani přímému slunečnímu světlu. Proto je potřeba ho po očištění zakrýt obalem proti prachu nebo ho uložit do kufříku.