Jak vybrat skříňový mrazák

Nákup mrazáku je podobný, jako výběr jakéhokoliv velkého domácího spotřebiče. Vždy musíte mít představu o tom, co vlastně chcete, pro kolik členů domácnosti toto zařízení bude sloužit a kolik průměrně uchováváte potravin z dlouhodobého hlediska.

Dále je nezbytná znalost jistých parametrů, na jejichž základě budete schopni vybrat tu správnou mrazničku. Začít byste měli určitě od konstrukce mrazáku. Musíte si rozmyslet také umístění tohoto mrazícího přístroje.

Následně se můžete zaměřit na celkový výkon, spotřebu, objem, klimatické třídy a v neposlední řadě i jednotlivé funkce. Právě na jejich základě se liší jednotlivé řady mrazáků mezi sebou. S tím vším vám poradíme prostřednictvím následujících řádků. A nakonec vám sdělíme ještě průměrné ceny související s pořízením mrazáku.

Jestliže se nechcete zaměřit pouze na mrazáky, ale potřebujete získat přehled v klasických kombinovaných lednicích​, případně amerických lednicích, podívejte se na další srovnávací testy, které jsme pro vás připravili.

Konstrukce mrazáku

Na začátku výběru mrazáku byste si měli uvědomit, kam tento spotřebič umístíte a také pro kolik osob bude sloužit. Na základě těchto odpovědí totiž budete volit ideální konstrukci neboli správný typ mrazničky.

Na trhu se můžete setkat s dvěma modely provedení. Každý z nich má samozřejmě své přednosti, které mohou být blízké právě vašim požadavkům.

• Šuplíkové mrazáky
• Pultové mrazáky

Šuplíkové mrazáky

Šuplíková mraznička je velice často označována slovem „skříňová“. To je výstižné pojmenování. Tento typ mrazáku připomíná klasickou chladničku. Je to na výšku stojící spotřebič, který má otevírání zepředu.

Uvnitř takového zařízení najdete několik polic pro uložení libovolných potravin. Obvykle jde o průhledné plastové boxy, jejichž výhodou je vyšší přehlednost obsahu mrazáku. Díky omezenějšímu množství surovin v každém boxu máte jistotu, že docílíte rychlého a pohodlného přístupu ke všem uskladněným pochutinám.

Šuplíkové mrazáky jsou děleny ještě do další podkategorie, a to v závislosti na tom, jak a kam je umístíte.

• Volně stojící mrazáky – Mohou stát vedle chladničky, popřípadě jim vyberete jiné místo.
• Vestavěné mrazáky – Tyto modely se stávají nedílnou součástí kuchyňské linky.

Z charakteru uskladnění potravin do skříňového mrazáku vyplývá pouze jediné omezení, kterým je nižší objem oproti mrazákům pultovým. Při nákupu tohoto modelu musíte počítat také s vyšší cenou.

Pultové mrazáky

Druhou kategorii tvoří pultové neboli truhlicové mrazáky. Ty mají velice obdobnou podobu jako výše uvedené šuplíkové mrazničky, jen trochu jiné rozložení. Pultové mrazáky mají horní otevírání a na první pohled vypadají jako mraznička položená na zadní stranu.

Toto umístění vyžaduje určitě více prostoru. Zároveň je jenom stěží zakomponujete do moderní kuchyně. Mrazničky tohoto typu jsou vhodné spíše do méně využívaných prostor, kde vám svou velikostí nebudou překážet.

Tato zařízení neobsahují plastové šuplíky, ale disponují většinou drátěnými koši. Do nich je možné uložit podstatně více potravin. Vkládat můžete i větší kusy masa, se kterými byste měli u šuplíkových mrazáků značné problémy.

S pultovými mrazáky docílíte určitě většího skladovacího objemu. Musíte však počítat s tím, že kvůli tomu bude pravděpodobně trochu pokulhávat manipulace se surovinami, včetně celkové přehlednosti. Ocenitelná je kromě objemu také nižší energetická spotřeba a cena.

Mrazicí výkon a třída mrazení

Jak už vyplývá z charakteru tohoto elektrospotřebiče, jedním z nejdůležitějších parametrů bude pravděpodobně mrazicí výkon. Pod tímto údajem se skrývá schopnost mrazáku zamrazit odpovídající množství potravin za jediný den. Není proto s podivem, že v parametrech narazíte například na tento údaj – 20 kg/24 hod. To znamená, že takový mrazák dokáže zmrazit 20 kg uložených potravin za 24 hodin.

Obecně se mrazící výkon pohybuje od cca 3 kg/24 hod až po 40 kg/24 hod Tento parametr obvykle narůstá s velikostí mrazničky.

Akumulační doba

Vedle mrazícího výkonu neopomínejte ani další důležitý parametr, kterým je akumulační doba. Představte si, že ve vaší nemovitosti dojde k výpadku elektrické energie, a to třeba i k tomu dlouhodobému. Pak vás bude zajímat, jak dlouho vydrží vaše potraviny zmražené.

O tomto časovém úseku vypovídá akumulační doba určující čas, za který dojde k rozmrazení potravin bez přívodu elektrické energie nebo při vypnutém mrazáku. Z logiky věci jednoznačně vyplývá, že čím vyšší tato hodnota je, tím lépe. Narazit můžete na akumulační dobu v rozmezí několika hodin až dnů – cca 5 hodin až 2,5 dne. Při výběru mrazáku doporučujeme zaměřit se na modely s akumulační dobou alespoň 15 hodin.

Energetický štítek

Stejně jako většině velkých spotřebičů, ani mrazáku nechybí energetický štítek, který obsahuje nejdůležitější informace o spotřebě a efektivitě produktu.

Energetická třída a roční spotřeba

Vzhledem k tomu, že mrazák je větším elektrospotřebičem, od kterého se vyžaduje určitý mrazící výkon, musíte počítat také s odpovídající spotřebou elektrické energie. I tento parametr samozřejmě výrobci uvádějí.

Dnes se už většina produktů vyrábí s důrazem na úspornost, takže se můžete setkat v podstatě s jedinou variantou „A“. Jen výjimečně narazíte na volbu „B“ a „C“. Ekonomičtější modely pak ještě disponují přívlastkem „+“. Ten značí ještě nižší energetickou spotřebu. Typickým příkladem jsou varianty A+, A++ a A+++. Konkrétní spotřeba v daných energetických třídách je značně individuální, odvíjí se mimo jiné i od kapacity přístroje, v energetické třídě A+++ tak můžete narazit na model se spotřebou 100 kWh, ale i 180 kWh.

Klimatická třída

Klimatická třída určuje, do jakého prostředí je vhodný konkrétní mrazák. Na mysli máme především teplotu okolí. S jejím nárůstem totiž dochází i k růstu celkové spotřeby energie.

Moderní mrazničky mohou spadat pouze do jedné klimatické třídy, popřípadě jich pokrývají hned několik a mají poměrně široký rozsah užití. V závislosti na okolní teplotě objevíte čtyři základní třídy:

• Třída SN – neboli subnormální pro rozsah okolních teplot od 10 °C do 32 °C
• Třída N – neboli normální pro rozsah okolních teplot od 16 °C do 32 °C
• Třída ST – neboli subtropická pro rozsah okolních teplot od 18 °C do 38 °C
• Třída T – neboli tropická pro rozsah okolních teplot od 18 °C do 43 °C

Z obecných zkušeností platí, že čím chladnější bude místnost, kam mrazák umístíte, tím bude jeho provoz ekonomičtější. Je ale podstatné držet se rozsahu klimatické třídy, příliš nízké teploty správnému provozu také neprospějí. Rozhodně se vyvarujte situování do blízkosti jakéhokoliv vytápění. Zároveň dodržujte zásadní pravidlo, že za mrazákem musí zůstat volný prostor alespoň 30 centimetrů a zároveň musí docházet k proudění vzduchu.

Funkce

Jak můžete správně vytušit z výše popisovaných parametrů mrazáků, není konkrétní výběr ničím příliš složitým. Zaměříte-li se na pár základních věcí, určitě se do vašeho užšího výběru dostanou produkty vyhovující po stránce technické. Jenže důležité je myslet také na provozní vlastnosti a ovládání. Takové věci mají běžně na starosti rozšířené funkce mrazáku. Pomyslné vychytávky, se kterými se domůžete automatického a komfortního provozu. V tomto případě je jistě z čeho vybírat.

Tyto funkce se samozřejmě úměrně promítají do pořizovacích nákladů konkrétního mrazáku.

Cena

Vybíráte-li si mrazničku do bytu, rodinného domu, chalupy či jiného typu objektu, zaměřte se na kvalitní výrobce. Právě ti jsou totiž zárukou bezproblémového chodu a dlouhé životnosti. Nejvíce poptávané jsou značky Beko, Candy, Electrolux, Whirlpool, Zanussi, Gorenje, Liebherr, Miele a AEG.

Co se týče pořizovacích nákladů, jsou vskutku rozmanité. Nejlevnější mrazničky začínají na 2 500 Kč a ty nejdražší se šplhají přes hranici 250 000 Kč. Z toho jednoznačně vyplývá, že každý si přijde na to své. V rámci komplexnosti našeho článku vám přinášíme několik cenových kategorií.

Cena do 10 000 Kč

Už při nákladech do 10 000 Kč si v rámci nákupu nového mrazáku vybere spousta zákazníků. Především ti, kdo neprahnou po velkém objemu. Za tuto cenu zakoupíte zařízení volně stojící, ať už jde o mrazáky pultové nebo šuplíkové. Počítat musíte s „horší“ energetickou třídou A a mrazícím výkonem kolem 12 kg/24 hod.

Cena od 10 000 Kč do 20 000 Kč

V tomto případě se už dá hovořit o kvalitě a přínosných funkcích. V této cenové kategorii jednoznačně vedou mrazáky šuplíkové, které nabízí nižší spotřebu energie díky třídě A+ a vyšší mrazící výkon kolem 17 kg/24 hod. Zároveň máte možnost pořídit větší mrazničky o objemu cca 220 litrů. Výjimkou není ani řada vestavěných variant.

Cena od 20 000 Kč do 40 000 Kč

Za tyto peníze si pořídíte úsporný mrazák, a to nejenom ten šuplíkový, ale také pultový. Jeho objem může nabývat velikosti až 360 litrů. Zárukou vám bude energetická třída A++ a A+++, mrazící výkon kolem 25 kg/24 hod. a řada doplňkových funkcí.

Cena nad 40 000 Kč

Investujete-li do mrazáku více, jak 40 000 Kč, můžete se zastavit až u špičkových modelů kolem 250 000 Kč. Zde už to není jen o výše uvedených parametrech. Ty každopádně narůstají s cenou a mají svoji hranici. U těchto výrobků narážíte hlavně na propracovanost nejmenších detailů, odlišné výrobní materiály a barevné provedení mrazáků, včetně nadstandardních funkcí.

Tipy pro zmrazování potravin

Mrazák dnes bere většina lidí jako naprostou samozřejmost, což se promítá také do toho, co v mrazničce skladují. Jenže i v tomto případě existuje několik obecných zásad, které je vhodné dodržovat, aby vaše potraviny byly po rozmrazení v tom nejlepším stavu.

Teplota a naplnění

Teplota mrazáku by se optimálně měla pohybovat okolo -18 °C. Při takové teplotě dochází k úplnému zmrazení potravin a není problém je v mrazáku nechat i delší dobu. Co se týče naplnění spotřebiče, uvnitř mrazáku by sice měl být prostor pro cirkulaci vzduchu, poloprázdný mrazák ale taky není žádná výhra. Mrazák totiž musí vynaložit více energie na to, aby udržel teplotu dostatečně nízko, jelikož v něm nejsou potraviny, které by teplotu udržovaly. Doporučuje se tak do mrazáku umístit třeba aspoň led.

Obal

Určitě se vyvarujte zamrazování surovin bez jakéhokoliv obalu, pokud se k jídlu dostane vzduch, hrozí jeho vysušení a šednutí. K efektivnímu zabalení vám dobře poslouží například vakuovačka potravin, kterým jsme věnovali samostatné srovnání. Co se týče obalového materiálu, je jistě výhodnější volbou polyethylen nežli klasický plast v podobě PVC. Z něj se totiž mohou uvolňovat nežádoucí látky do zmrazené potraviny. Do mrazáku nepatří potraviny v plechovkách, které by mohly explodovat. Riskantní je také zamrazování potravin ve skle, zejména tekutin, při jejichž rozpínání může sklo prasknout. Potraviny je také lepší mrazit po menších dávkách, například hotová jídla můžete zamrazit po jedné nebo dvou porcích, které po rozmrazení rovnou spotřebujete. Suroviny je také vhodné naporcovat, zelenina nakrájená na kousky se zmrazí rychleji a rovnoměrněji než celé plody.

Co nemrazit

Vždy zmrazujte jen pochutiny dostatečně studené, nikoliv teplé. Při vložení horkého pokrmu do mrazáku se zvyšuje jeho spotřeba a hrozí také vznik námrazy. Zároveň do mrazáku nepatří už jednou rozmrazené pokrmy. Nevhodné k mrazení jsou syrová vejce a syrové brambory, v případě ovoce a zeleniny potom druhy, které mají vyšší obsah vody, typickým příkladem jsou melouny, okurky a brambory. Takové suroviny by byly po rozmrazení zcela bez chuti. Z mléčných produktů můžete mrazit ty s vysokým obsahem tuku, například máslo. Houby musí být před mrazením tepelně zpracované.

Jak dlouho uchovávat potraviny

Upozorňujeme, že mrazák nedokáže prodloužit spotřební lhůtu již zmražených potravin. Podle odborníků totiž výrobci při určení data spotřeby na obalu totiž počítají s tím, že jídlo skladujete tak, jak je doporučené (tedy v mrazáku). Spotřební lhůta u potravin, které koupíte čerstvé a zamrazíte, se liší případ od případu, nejdéle byste ale jídlo v mrazáku měli nechávat rok. Až 12 měsíců vám v mrazáku vydrží zmrzlina, houby (tepelně upravené), bylinky, mořské ryby a plody a ovoce a zelenina. U masa počítejte se lhůtou 2–10 měsíců, čím tučnější maso, tím kratší dobu vydrží, u velmi tučných kousků začíná tuk již po dvou měsících šednout.

Máslo a pečivo vydrží až šest měsíců, u pečiva může být tato lhůta kratší. Zhruba čtvrt roku můžete uchovávat sladkovodní ryby a vnitřnosti, nejkratší dobu potom vydrží uzeniny a omáčky. Tučnější uzeniny zvládnou pouze měsíc, libovější dva měsíce, pro omáčky a pyré platí stejná lhůta, tedy do dvou měsíců. Jídlo, které necháte v mrazáku déle, než je uvedené výše, pravděpodobně nebude nepoživatelné, ztrácí ale svou typickou chuť, vůni, konzistenci či zdraví prospěšné látky (Zdroj: Lidovky).

Rozmrazování

Nejčastěji se setkáte se třemi způsoby rozmrazování: v lednici, ve studené vodě nebo v mikrovlnce. Někdo rozmrazuje jídlo i na kuchyňské lince nebo třeba v teplé vodě, to ale není zcela bezpečné, při teplotě nad 4 °C totiž dochází ke množení bakterií. Část jídla tak může být ještě zmrzlá, zatímco ve vnější ohřáté vrstvě už se mohou množit mikroorganismy.

• V lednici – Rozmrazování v lednici je nejpomalejší, může zabrat i 24 a více hodin. Záleží na objemu rozmrazované potraviny a umístění v lednici, v některých místech totiž může být vyšší či nižší teplota. Většinou se rozmrazování v lednici považuje za velmi šetrný způsob a jeho hlavní výhodou je, že jídlo zůstává v konstantní teplotě a není proto potřeba jej zpracovat okamžitě, jako v případě rozmrazování v teple. Maso rozmrazené v lednici vydrží použitelné 1–3 dny.

• Ve studené vodě – Druhým způsobem je rozmrazování ve studené vodě. To je rychlejší, malé množství potravin rozmrzne už do hodiny, vyžaduje ale o něco více péče. V první řadě musí být potraviny nepropustně zabalené, v opačném případě může dojít ke kontaminaci bakteriemi nebo rozmáčení potravin. Vodu při rozmrazování je také třeba každých 30 minut měnit a takto rozmrazené potraviny musíte ihned zpracovat, aby se nezkazily.

• V mikrovlnné troubě – Nejrychlejší, ale ne zcela šetrný způsob, je rozmrazování v mikrovlnné troubě. Daní za rychlé roztátí je totiž často nerovnoměrně rozmrazené jídlo nebo suroviny s narušenou strukturou, v mikrovlnce se totiž často vnější vrstva suroviny již vaří, zatímco vnitřek je ještě zmrzlý.

Údržba mrazáku

Stejně jako všechny velké spotřebiče, i mrazák vyžaduje pravidelnou údržbu a dodržování určitých pravidel, aby vám vydržel co nejdéle bez snižování výkonu.

V první řadě je důležité mrazák zbytečně často neotvírat a nevětrat, protože pak se sníží teplota a může se narušit klima v přístroji, což vede ke zvýšení spotřeby a vzniku námrazy. Proto doporučujeme před otevřením mrazáku rozmyslet, pro co jdeme, ať dveře nejsou otevřené delší dobu, než je nutné. V tom například pomohou prosklené dveře, díky kterým máte přehled o potravinách, aniž byste mrazák otevřeli.

Odmrazování

Odmrazovat stačí dvakrát do roka, nejde tedy o nijak častou povinnost. K dobrému odmrazení mrazáku je potřeba několik kroků:

• Vyndat a vytřídit potraviny – Mrazák je potřeba v první fázi vyprázdnit a nemilosrdně se zbavit všeho, co je prošlé nebo v mrazáku strávilo více než rok. Pro tento účel je výhodou, když máte potraviny popsané datem, kdy jste je do mrazáku vložili. Potraviny, které chcete do mrazáku ještě vrátit, je dobré zabalit do novin nebo do utěrky, aby déle vydržely zmrzlé. S potravinami vyjměte i všechny zásuvky a koše k ukládání jídla.

• Zbavit se námrazy – Pokud má váš mrazák odtokovou hadičku, nachystejte si kyblík nebo jinou nádobu. V opačném případě umístěte pod mrazák hadry nebo utěrky k zachycení vody. Vrstvu ledu není dobré odstraňovat silou, nedoporučuje se ani často používaný horký fén, který může vnitřek mrazáku poškodit. Pro rychlejší odmrazení dobře poslouží například ručník namočený v horké vodě nebo hrnec s ohřátou vodou a plastová stěrka.

• Omýt mrazák – Po odstranění ledu je třeba vnitřek mrazáku omýt a očistit. K tomu můžete využít vodu s octem, dezinfekční prostředek nebo například prostředek určený k čištění mrazáků. U chemických prostředků doporučujeme mrazák následně pečlivě očistit vodou, přece jen se dostává do kontaktu s potravinami. Společně s mrazákem omyjte i všechny koše a zásuvky, následně vše pečlivě osušte a ideálně nechte doschnout – čím více vlhkosti při zapnutí mrazáku zůstane, tím rychleji se znovu vytvoří námraza.

• Zkontrolovat těsnění – Při čištění mrazáku nezapomeňte omýt a zkontrolovat ani těsnění, na kterém se mohou množit bakterie a v případě jeho poškození nemusí mrazák dobře těsnit. Jednou ročně je dobré vysát i zadní stranu mrazáku od prachu, aby opět nedocházelo ke zvyšování spotřeby.

• Vrátit a zamrazit potraviny – Čistý a suchý mrazák můžete opět zapnout na maximální výkon a vrátit do něj odložené potraviny, u některých modelů k tomuto účelu můžete použít funkci rychlého mrazení.