Jak vybrat skříňový mrazák

V tomto článku se zaměříme na skříňové neboli šuplíkové mrazáky. V první řadě se dozvíte, jak se liší od tzv. pultových modelů a jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Dále se v článku věnujeme nejdůležitějším parametrům mrazáků, jako je kapacita, mrazicí výkon či spotřeba. Nechybí ani informace o funkcích a dalších užitečných prvcích, stejně jako rozdělení do cenových kategorií.

Jestliže se nechcete zaměřit pouze na mrazáky, ale potřebujete získat přehled v klasických kombinovaných lednicích​, případně amerických lednicích, podívejte se na další srovnávací testy, které jsme pro vás připravili.

Jak vybrat skříňový mrazák stručně:

• Stanovte si rozpočet – V daném rozmezí poté budete vybírat model s nejlepšími parametry. Nejlevnější modely seženete už za cca 5 000 Kč, investovat ale můžete i několik desítek tisíc.
• Udělejte si přehled o výhodách a nevýhodách tohoto typu – Možná zjistíte, že pro vás bude vhodnější spíše pultový mrazák.
• Zvolte potřebnou kapacitu – Vycházejte z počtu členů domácnosti a dalších požadavků, většinou se počítá cca 25 l na osobu.
• Zaměřte se na nejdůležitější parametry – Zejména na výkon mrazení, spotřebu nebo akumulační dobu.
• Zvažte další funkce a vybavení – V potaz můžete brát například systém odmrazování, vnitřní osvětlení, funkci rychlého zmrazené nebo signalizaci zvýšené teploty.

Skříňový vs. pultový mrazák

Kromě skříňových modelů najdete na trhu také tzv. pultové mrazáky, kterým jsme věnovali samostatné srovnání. Jaké jsou mezi nimi tedy rozdíly?

Důležité parametry pro výběr mrazáku

Většinu nejdůležitějších parametrů najdete na energetickém štítku mrazáku. V pravém horním rohu je také QR kód, díky kterému se dostanete do databáze EPREL, tedy evropské databáze spotřebičů, kde najdete další důležité informace o daném modelu.

Nový energetický štítek mrazáku/lednice

• Objem – U skříňových modelů se doporučuje počítat cca 25 l na jednoho člena domácnosti.
• Mrazicí výkon – Udává, kolik kg potravin můžete za den zamrazit, pohybuje se nejčastěji mezi 3-40 kg a bývá úměrný kapacitě mrazničky.
• Energetická třída a roční spotřeba – Mrazáky najdete většinou v energetických třídách D-F, volba úspornějšího modelu vám může ušetřit několik set korun ročně.
• Třída mrazení – Reflektuje, jakých teplot mrazák dosahuje a k jak dlouhému skladování je vhodný. Dnes už je ale u všech mrazáků obvykle nejvyšší třída.
• Akumulační doba – Napovídá, jak dlouho vám zůstane jídlo v mrazáku zmražené v případě výpadku proudu. Nejúčinnější modely zvládají přibližně jeden den.
• Hlučnost – Je u většiny mrazáků velmi podobná, zpravidla okolo 40 dB.
• Klimatická třída – Poznáte podle ní, v jakých okolních teplotách bude mrazák efektivně fungovat. Většina spotřebičů zvládá teploty 10-43 °C.

Objem mrazáku

Jedním z nejdůležitějších parametrů a zároveň také kritérií při výběru je objem mrazničky. Při stanovení ideálního objemu se doporučuje počítat cca 25 l na jednoho strávníka. Výsledný objem je ale samozřejmě individuální záležitostí a často jej ovlivňují i ostatní faktory. Ten, kdo pravidelně zmrazuje velké množství ovoce a zeleniny ze zahrádky ocení jistě větší kapacitu.

Při volbě objemu si dejte pozor ještě na jednu věc, kterou je správné uvedení tohoto parametru. Rozlišují se totiž dva druhy objemu:

• Brutto objem – Hrubý objem mrazničky. V této hodnotě je uveden také vnitřní prostor nevyužitelný pro mrazení potravin.
• Netto objem – Čistý užitný objem vhodný k zamrazení pochutin.

Mrazicí výkon

Jak už vyplývá z charakteru tohoto elektrospotřebiče, jedním z nejdůležitějších parametrů bude pravděpodobně mrazicí výkon. Pod tímto údajem se skrývá schopnost mrazáku zamrazit odpovídající množství potravin za jediný den. Není proto s podivem, že v parametrech narazíte například na tento údaj – 20 kg/24 hod. To znamená, že takový mrazák dokáže zmrazit 20 kg uložených potravin za 24 hodin.

Obecně se mrazící výkon pohybuje od cca 3 kg/24 hod až po 40 kg/24 hod. Hodnoty obvykle narůstají s velikostí mrazničky.

Energetická třída a roční spotřeba

Vzhledem k tomu, že mrazák je větším elektrospotřebičem, od kterého se vyžaduje určitý mrazící výkon, musíte počítat také s odpovídající spotřebou elektrické energie. V současnosti se orientační roční spotřeba mrazáku pohybuje nejčastěji mezi 200 a 400 kWh. Vliv na spotřebu má mimo jiné kapacita mrazáku a jeho energetická efektivita, ta se vyjadřuje energetickou třídou.

Dřívější označení tříd A+, A++ atd. nahradilo v roce 2021 tradičnější známkování A-G, kdy A znamená energeticky nejúpornější produkt. Většinu moderních mrazáků ale najdete hlavně ve třídách D-F, nejvyšší třídy zatím zůstávají prázdné, aby byl prostor k budoucímu zlepšení. Nelekejte se proto, pokud narazíte například na mrazák se známkou E, v porovnání s ostatními modely jde stále o slušnou úroveň.

Třída mrazení

Akumulační doba

Akumulační doba vyjadřuje čas, za který dojde k rozmrazení potravin bez přívodu elektrické energie nebo při vypnutém mrazáku. Z logiky věci jednoznačně vyplývá, že čím vyšší tato hodnota je, tím lépe. Narazit můžete na akumulační dobu v rozmezí několika hodin až dnů, u šuplíkových modelů se nejčastěji pohybuje mezi 5 a 25 hodinami.

Hlučnost

Stejně jako například lednice, i mrazák představuje spotřebič s nepřetržitým chodem, a hlučnost je tak v jeho případě poměrně důležitá. U pultového mrazáku umístěného v garáži ji pravděpodobně nebudete tolik řešit, u mrazáků postavených v kuchyni už ale může být vyšší hlučnost na obtíž. Nejtišší modely nepřesahují 40 dB, nejběžnější hlučnost je potom do 42 dB.

Stejně jako energetická účinnost, i hlučnost se u mrazáků označuje třídou, rozmezí tříd je A-D, nejčastěji se dnes setkáte s třídou C nebo D.

Klimatická třída

Klimatická třída určuje, do jakého prostředí je vhodný konkrétní mrazák. Na mysli máme především teplotu okolí. S jejím nárůstem totiž dochází i k růstu celkové spotřeby energie.

Moderní mrazničky mohou spadat pouze do jedné klimatické třídy, popřípadě jich pokrývají hned několik a mají poměrně široký rozsah užití. V závislosti na okolní teplotě objevíte čtyři základní třídy:

• Třída SN – neboli subnormální pro rozsah okolních teplot od 10 °C do 32 °C
• Třída N – neboli normální pro rozsah okolních teplot od 16 °C do 32 °C
• Třída ST – neboli subtropická pro rozsah okolních teplot od 18 °C do 38 °C
• Třída T – neboli tropická pro rozsah okolních teplot od 18 °C do 43 °C

Z obecných zkušeností platí, že čím chladnější bude místnost, kam mrazák umístíte, tím bude jeho provoz ekonomičtější. Je ale podstatné držet se rozsahu klimatické třídy, příliš nízké teploty správnému provozu také neprospějí. Rozhodně se vyvarujte situování do blízkosti jakéhokoliv vytápění. Zároveň dodržujte zásadní pravidlo, že za mrazákem musí zůstat volný prostor alespoň 30 centimetrů a zároveň musí docházet k proudění vzduchu.

Funkce a vybavení

Výbava mrazáku může nejen zvyšovat komfort používání, ale také zlepšit celkovou efektivitu přístroje. S pestřejší nabídkou funkcí ale obvykle roste také cena, dopředu si proto rozmyslete, které prvky výbavy reálně využijete.

Efektivita mrazení

• AllFrost – Rovnoměrné zamrazování ve všech částech mrazničky. Odpadá nutnost jakéhokoliv přesunu potravin. Vše je stejně zmrazeno.
• SuperFrost – Rychlé zamrazování, při kterém dochází k výraznému snížení vnitřní teploty. V okamžiku, kdy jsou potraviny zamrazeny, systém sám vypne tuto funkci. Objevit ji můžete také pod názvem Frostmatic.
• FrostSafe – Funkce zabraňující rozmrazení potravin při krátkodobém či dlouhodobém otevření dvířek. Přísun výrazně teplého vzduchu zvenčí na zmrazené potraviny nebude mít vliv.
• Ventilátor – Napomáhá udržování rovnoměrné teploty uvnitř mrazáku pomocí cirkulace vzduchu.

Komfortní prvky

Oblíbené značky mrazáků

Mezi výrobci mrazáků se objevuje několik nejpopulárnějších stálic, pojďme si tedy jejich nabídku přiblížit:

• Liebherr – Jde především o mrazáky vyšší cenové třídy, nejlevnější (a zároveň nejmenší) modely seženete okolo 10 000 Kč, většina spotřebičů ale stojí 20 000 Kč a více. Osloví především náročné zákazníky, kteří si potrpí na technologické vychytávky, jako je výrobník ledu nebo smart funkce. Obvykle nabídnou nenámrazový systém a celkově dobré parametry.
• Gorenje – Modely této značky se řadí do nižší až střední cenové třídy, mají ale pěkný design a v otázce parametrů se obvykle drží slušných hodnot. Zákazníci tak bývají spokojení s poměrem ceny k výkonu.
• Beko – Mrazáky Beko se opět řadí spíše do nižší až střední cenové třídy a v porovnání s konkurencí často mírně pokulhávají v otázce spotřeby. Na druhou stranu mnohdy zaujmou zajímavými funkcemi a doplňky, jako je například antibakteriální úprava.
• Whirlpool – Mrazniček značky Whirlpool není na trhu mnoho, mezi uživateli ale bývají velmi oblíbené. Zaujmou zejména vysokým mrazicím výkonem, a to i přesto, že nejde zdaleka o nejdražší produkty na trhu. Spotřebou, hlučností a dalšími základními parametry se drží víceméně standardních hodnot.

Cena

Kvalita mrazáku a nabízené funkce se zpravidla odrazí na jeho pořizovací ceně. Pro lepší představu jsme proto mrazáky na základě průzkumu trhu rozdělili do několika cenových kategorií:

• Do 10 000 Kč – Nejlevnější mrazáky seženete už do 5 000 Kč, zpravidla ale půjde o malé modely vhodné pro jednotlivce či páry. Většinou u těchto mrazáků nenajdete žádné zajímavé prvky výbavy a obvyklé jsou horší parametry, zejména vyšší spotřeba nebo kratší akumulační doba. Okolo 10 000 Kč už můžete narazit i na objemnější mrazáky s lepšími parametry.
• Od 10 000 Kč do 20 000 Kč – Ve střední cenové kategorii si obvykle vybere nejvíce uživatelů. Mrazáky s cenou okolo 15 000 Kč už potěší vysokým výkonem, úspornějším chodem, dlouhou akumulační dobou a zajímavými funkcemi, jako je nenámrazový systém nebo funkce rychlého zmrazení.
• Nad 20 000 Kč – Nejdražší mrazáky se cenou dostanou i na několik desítek tisíc. Za tuto investici dostanete zejména zajímavou výbavou, která může zahrnovat např. teleskopické výsuvy, výrobník ledu aj. Parametry těchto spotřebičů také bývají na lepší úrovni než v nižší cenové kategorii, většinou ale není rozdíl až tak dramatický, že by se vyplatilo za daný přístroj zaplatit několikanásobek.

Tipy pro zmrazování potravin

Mrazák dnes bere většina lidí jako naprostou samozřejmost, což se promítá také do toho, co v mrazničce skladují. Jenže i v tomto případě existuje několik obecných zásad, které je vhodné dodržovat, aby vaše potraviny byly po rozmrazení v tom nejlepším stavu (Zdroj: CookingLight).

Teplota a naplnění

Teplota mrazáku by se optimálně měla pohybovat okolo -18 °C. Při takové teplotě dochází k úplnému zmrazení potravin a není problém je v mrazáku nechat i delší dobu.

Co se týče naplnění spotřebiče, uvnitř mrazáku by sice měl být prostor pro cirkulaci vzduchu, poloprázdný mrazák ale taky není žádná výhra. Mrazák totiž musí vynaložit více energie na to, aby udržel teplotu dostatečně nízko, jelikož v něm nejsou potraviny, které by teplotu udržovaly. Doporučuje se tak do mrazáku umístit třeba aspoň led.

Obal

Určitě se vyvarujte zamrazování surovin bez jakéhokoliv obalu, pokud se k jídlu dostane vzduch, hrozí jeho vysušení a šednutí. K efektivnímu zabalení vám dobře poslouží například vakuovačka potravin, kterým jsme věnovali samostatné srovnání. Co se týče obalového materiálu, je jistě výhodnější volbou polyethylen nežli klasický plast v podobě PVC. Z něj se totiž mohou uvolňovat nežádoucí látky do zmrazené potraviny.

Do mrazáku nepatří potraviny v plechovkách, které by mohly explodovat. Riskantní je také zamrazování potravin ve skle, zejména tekutin, při jejichž rozpínání může sklo prasknout. Potraviny je také lepší mrazit po menších dávkách, například hotová jídla můžete zamrazit po jedné nebo dvou porcích, které po rozmrazení rovnou spotřebujete. Suroviny je také vhodné naporcovat, zelenina nakrájená na kousky se zmrazí rychleji a rovnoměrněji než celé plody.

Co nemrazit

Vždy zmrazujte jen pochutiny dostatečně studené, nikoliv teplé. Při vložení horkého pokrmu do mrazáku se zvyšuje jeho spotřeba a hrozí také vznik námrazy. Zároveň do mrazáku nepatří už jednou rozmrazené pokrmy.

Nevhodné k mrazení jsou syrová vejce a syrové brambory, v případě ovoce a zeleniny potom druhy, které mají vyšší obsah vody, typickým příkladem jsou melouny, okurky a brambory. Takové suroviny by byly po rozmrazení zcela bez chuti. Z mléčných produktů můžete mrazit ty s vysokým obsahem tuku, například máslo. Houby musí být před mrazením tepelně zpracované.

Jak dlouho uchovávat potraviny

Upozorňujeme, že mrazák nedokáže prodloužit spotřební lhůtu již zmražených potravin. Podle odborníků totiž výrobci při určení data spotřeby na obalu totiž počítají s tím, že jídlo skladujete tak, jak je doporučené (tedy v mrazáku). Spotřební lhůta u potravin, které koupíte čerstvé a zamrazíte, se liší případ od případu, nejdéle byste ale jídlo v mrazáku měli nechávat rok.

Až 12 měsíců vám v mrazáku vydrží zmrzlina, houby (tepelně upravené), bylinky, mořské ryby a plody a ovoce a zelenina. U masa počítejte se lhůtou 2–10 měsíců, čím tučnější maso, tím kratší dobu vydrží, u velmi tučných kousků začíná tuk již po dvou měsících šednout.

Máslo a pečivo vydrží až šest měsíců, u pečiva může být tato lhůta kratší. Zhruba čtvrt roku můžete uchovávat sladkovodní ryby a vnitřnosti, nejkratší dobu potom vydrží uzeniny a omáčky. Tučnější uzeniny zvládnou pouze měsíc, libovější dva měsíce, pro omáčky a pyré platí stejná lhůta, tedy do dvou měsíců. Jídlo, které necháte v mrazáku déle, než je uvedené výše, pravděpodobně nebude nepoživatelné, ztrácí ale svou typickou chuť, vůni, konzistenci či zdraví prospěšné látky.

Rozmrazování

Nejčastěji se setkáte se třemi způsoby rozmrazování: v lednici, ve studené vodě nebo v mikrovlnce. Někdo rozmrazuje jídlo i na kuchyňské lince nebo třeba v teplé vodě, to ale není zcela bezpečné, při teplotě nad 4 °C totiž dochází ke množení bakterií. Část jídla tak může být ještě zmrzlá, zatímco ve vnější ohřáté vrstvě už se mohou množit mikroorganismy.

• V lednici – Rozmrazování v lednici je nejpomalejší, může zabrat i 24 a více hodin. Záleží na objemu rozmrazované potraviny a umístění v lednici, v některých místech totiž může být vyšší či nižší teplota. Jde o šetrný způsob a jeho hlavní výhodou je, že jídlo zůstává v konstantní teplotě a není proto potřeba jej zpracovat okamžitě, jako v případě rozmrazování v teple. Maso rozmrazené v lednici vydrží použitelné 1–3 dny.

• Ve studené vodě – Druhým způsobem je rozmrazování ve studené vodě. To je rychlejší, malé množství potravin rozmrzne už do hodiny, vyžaduje ale o něco více péče. V první řadě musí být potraviny nepropustně zabalené, v opačném případě může dojít ke kontaminaci bakteriemi nebo rozmáčení potravin. Vodu při rozmrazování je také třeba každých 30 minut měnit a takto rozmrazené potraviny musíte ihned zpracovat, aby se nezkazily.

• V mikrovlnné troubě – Nejrychlejší, ale ne zcela šetrný způsob, je rozmrazování v mikrovlnné troubě. Daní za rychlé roztátí je totiž často nerovnoměrně rozmrazené jídlo nebo suroviny s narušenou strukturou, v mikrovlnce se totiž často vnější vrstva suroviny již vaří, zatímco vnitřek je ještě zmrzlý.

Údržba mrazáku

Stejně jako všechny velké spotřebiče, i mrazák vyžaduje pravidelnou údržbu a dodržování určitých pravidel, aby vám vydržel co nejdéle bez snižování výkonu.

V první řadě je důležité mrazák zbytečně často neotvírat a nevětrat, protože pak se sníží teplota a může se narušit klima v přístroji, což vede ke zvýšení spotřeby a vzniku námrazy. Proto doporučujeme před otevřením mrazáku rozmyslet, pro co jdeme, ať dveře nejsou otevřené delší dobu, než je nutné. V tom například pomohou prosklené dveře, díky kterým máte přehled o potravinách, aniž byste mrazák otevřeli.

Odmrazování

Odmrazovat stačí dvakrát do roka, nejde tedy o nijak častou povinnost. K dobrému odmrazení mrazáku je potřeba několik kroků:

1) Vyndat a vytřídit potraviny

Mrazák je potřeba v první fázi vyprázdnit a nemilosrdně se zbavit všeho, co je prošlé nebo v mrazáku strávilo více než rok. Pro tento účel je výhodou, když máte potraviny popsané datem, kdy jste je do mrazáku vložili. Potraviny, které chcete do mrazáku ještě vrátit, je dobré zabalit do novin nebo do utěrky, aby déle vydržely zmrzlé. S potravinami vyjměte i všechny zásuvky a koše k ukládání jídla.

2) Zbavit se námrazy

Pokud má váš mrazák odtokovou hadičku, nachystejte si kyblík nebo jinou nádobu. V opačném případě umístěte pod mrazák hadry nebo utěrky k zachycení vody. Vrstvu ledu není dobré odstraňovat silou, nedoporučuje se ani často používaný horký fén, který může vnitřek mrazáku poškodit. Pro rychlejší odmrazení dobře poslouží například ručník namočený v horké vodě nebo hrnec s ohřátou vodou a plastová stěrka.

3) Omýt mrazák

Po odstranění ledu je třeba vnitřek mrazáku omýt a očistit. K tomu můžete využít vodu s octem, dezinfekční prostředek nebo například prostředek určený k čištění mrazáků. U chemických prostředků doporučujeme mrazák následně pečlivě očistit vodou, přece jen se dostává do kontaktu s potravinami.

Společně s mrazákem omyjte i všechny koše a zásuvky, následně vše pečlivě osušte a ideálně nechte doschnout – čím více vlhkosti při zapnutí mrazáku zůstane, tím rychleji se znovu vytvoří námraza.

4) Zkontrolovat těsnění

Při čištění mrazáku nezapomeňte omýt a zkontrolovat ani těsnění, na kterém se mohou množit bakterie a v případě jeho poškození nemusí mrazák dobře těsnit. Jednou ročně je dobré vysát i zadní stranu mrazáku od prachu, aby opět nedocházelo ke zvyšování spotřeby.

5) Vrátit a zamrazit potraviny

Čistý a suchý mrazák můžete opět zapnout na maximální výkon a vrátit do něj odložené potraviny, u některých modelů k tomuto účelu můžete použít funkci rychlého mrazení.