Čtení je jedním z nejčastějších a zároveň velmi přínosných koníčků. Rozvíjí slovní zásobu a kreativitu, zprostředkovává vědomosti, pomáhá se stresem, špatnou pamětí, a zlepšuje soustředění.

V následujícím článku se dozvíte, jak vybrat knihu. Povíme vám, na co si dát pozor, a jakým způsobem se pravděpodobně nejúspěšněji dopracujete k té pravé knize pro vás. Řekneme si, proč není na knize děj zcela nejdůležitější, jaké trendy hýbou světem literatury nebo kde najdete dobré komentáře a hodnocení či srovnání knih.

Jak vybrat knihu stručně:

• Zvolte typ knihy – Vybrat můžete klasické papírové provedení, ale i elektronickou či audio knihu, které jsou ideální na cestování.
• Pouvažujte nad žánrem – Mezi nepopulárnější patří krimi a thrillery, sci-fi a fantasy, romány a povídky nebo biografie.
• Inspirujte se trendy – Může vám padnout do oka populární spisovatel, knižní sága nebo třeba specifické kreativní knihy.
• Zvažte styl psaní a délku knihy – Je dobré správně odhadnout své síly, příliš dlouhá kniha vás může ze začátku od čtení odradit a specifický styl psaní určitého spisovatele vám nemusí sedět.
• Přečtěte si anotaci a recenze čtenářů – Z anotace zjistíte, zda je téma knihy pro vás zajímavé, díky recenzím zase nemusíte kupovat zajíce v pytli.

Typy knižních nosičů

Na začátku je dobré si uvědomit, že koupě knihy už dnes nutně neznamená jen pořízení papírového bloku v tvrdých či měkkých deskách. Knihy mají i další, více či méně hmatatelné, formy. V současnosti mají knihy tři nejoblíbenější varianty – papírové, elektronické a audio. Preference je v tomto případě velmi individuální, různé formy knih vám ale poskytnou také různé výhody (a samozřejmě mají i své nevýhody).

Papírové knihy

Tradiční forma, která si udržela svou popularitu stovky let. I nadále jsou papírové knihy oblíbené zejména díky „pocitu ze čtení“, pro řadu čtenářů není čtení bez otáčení stránek, vůně knihy a dalších vjemů uspokojující. Papírové knihy ale zabírají dost místa a bývají i poměrně těžké, což komplikuje skladování či převážení. Oproti elektronickým variantám také bývají mírně nákladnější (často ale rozdíl nebývá nijak dramatický).

Elektronické knihy

Naopak ideální variantou na cestování jsou elektronické knihy, které nezaberou téměř žádné místo a neustále s sebou můžete mít desítky i stovky titulů. Ke zprostředkovávání elektronických knih slouží čtečky, těm jsme věnovali také samostatnou stránku.

Některé čtečky mívají také vlastní osvětlení, což je výhoda například při večerních cestách autobusem. Elektronickou knihu ale jen tak někomu nepůjčíte, pokud rovnou nepůjčujete i čtečku. Tu je navíc nutné čas od času dobíjet, ačkoliv výdrž čteček je opravdu dlouhá. Oproti papírovým knihám nakonec chybí ony zmíněné další vjemy.

Audioknihy

Jde o specifickou variantu, kdy pouze posloucháte nahrávku, na které knihu předčítání někdo jiný. Audioknihy jsou populární zejména mezi lidmi, kteří rádi dělají více činností naráz, poslouchat je lze například při řízení, cvičení, uklízení a dalších činnostech. Cizojazyčné audioknihy jsou potom skvělou pomůckou při studiu jazyků.

Ne každý ale dokáže audioknize věnovat dostatečnou pozornost, a může se tak stát, že se budete při poslechu ztrácet. Navíc jste odkázaní na jednu nebo několik variant namluvení dané knihy, a ne všechny hlasové projevy musí každému vyhovovat.

Nejoblíbenější knižní žánry

V základu se dají knihy rozdělit na beletrii, knihy populárně naučné a knihy odborné. První dvě sekce jsou nejoblíbenější mezi běžnými čtenáři, v beletrii najdeme nejčtenější žánry, tedy krimi, sci-fi, fantasy, romány všeho druhu nebo třeba i poezie. V populárně naučné sekci potom najdeme literaturu faktu, naučnou literaturu, knihy o historii, různých koníčcích nebo cestopisy. Do odborných knih patří hlavně učebnice a odborné publikace.

Nejjednodušší způsob, jak začít výběr knihy, je zabrousit v internetovém nebo kamenném obchodě ke knihám ve vašem oblíbeném žánru. V takové sekci je největší pravděpodobnost, že narazíte na nějaké dílo, které vás zaujme. Pro ty, kteří si ještě nevybrali svůj srdcový žánr, nebo by rádi vyzkoušeli i něco z jiného soudku si stručně shrneme některé nejoblíbenější žánry:

Detektivky, thrillery

Jasná volba pro všechny milovníky napětí a kriminálních případů. Detektivky baví mladé i starší, každý si v nich může najít to své. Pro dospělé čtenáře doporučujeme hlavně severské autory, jako je například Jo Nesbo, kteří detektivnímu žánru v dnešní době vládnou. Jako čtení pro mladistvé bychom je ovšem nedoporučili, často jsou velmi brutální.

Z klasických detektivek rozhodně neprohloupíte, když do své knihovny zařadíte některý z případů Sherlocka Holmese od Arthura Conana Doyla. Velmi poutavé knihy píše například i Jeffery Deaver, autor knihy Sběratel kostí, která se dočkala i svého filmového zpracování s Angelinou Jolie a Morganem Freemanem.

Sci-fi, fantasy

Často je nejasná hranice mezi žánrem sci-fi a fantasy. Obecně se dá říct, že sci-fi neboli science fiction se odehrává většinou na zemi nebo ve vesmíru, v budoucnosti, a v prostředí, které by teoreticky v budoucnu mohlo za pomoci vědy vzniknout. Fantasy se naproti tomu častěji odehrává v jiném světě, v neurčité době, která nejčastěji připomíná středověk, a součástí vyprávění bývají mýtické bytosti, jako jsou elfové, trpaslíci nebo draci.

Oba tyto žánry jsou velmi populární napříč věkovými kategoriemi, největší fanouškovskou základnu ale mají mezi náctiletými a mladými dospělými. Budou bavit všechny milovníky hrdinských příběhů, zázračných bytostí a alternativních světů. Mezi sci-fi romány najdeme klasické, jako jsou knihy Julese Verna, nebo třeba antiutopické, jaké psal Karel Čapek. Fantasy má také svou klasickou rovinu, perfektním příkladem je třeba trilogie Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena.

Biografie, autobiografie

Tyto knihy najdeme zpravidla v literatuře faktu. Popisují buď život někoho jiného, nebo v nich autor vypráví svůj vlastní životní příběh. Populární jsou zejména biografie a autobiografie slavných osobností. Mnoho knih tohoto žánru líčí i životní příběhy, které se odehrály za války, v koncentračních táborech.

Romány a povídky

Poměrně rozsáhlý a relativně neurčitý žánr. Romány a povídky mohou být romantické, historické, psychologické a různé další. Vybere si tu tedy úplně každý, závisí spíš na konkrétním autorovi a dané knize.

Lákavé knižní trendy

Po cestě k vašemu oblíbenému žánru nezapomeňte hodit očkem i po sekci nejnovějších trendů. Nikdy neuškodí podívat se, co zrovna letí a jaké jsou oblíbené knižní bestsellery, třeba tam bude zrovna ta pravá kniha pro vás. Povíme si, jaké zajímavé knihy zažily v posledních letech svůj boom.

Severské detektivky

Jména jako Jo Nesbo nebo Stieg Larsson pravděpodobně zahlédl každý, kdo jde občas kolem knihkupectví. Detektivky od skandinávských autorů se zkrátka staly knižním fenoménem. Knihy, které do této kategorie spadají, mají kromě národnosti autora několik dalších společných faktorů:

• Reálné postavy – Autoři své hrdiny píšou lidsky, s kladnými vlastnostmi i chybami. Taková postava je potom mnohem uvěřitelnější a ztotožnitelná než zcela bezchybný hrdina, jakého často potkáme v amerických románech. Hlavní postava se navíc v průběhu vyprávění vyvíjí, přetváří se díky okolnostem. Chyby odhalují také při popisu společnosti, ve které žijí. Tím některé knihy dostávají ještě další rozměr.
• Krev a násilí – Seveřané se toho opravdu nebojí a pro efekt bez váhání prolijí litry krve knižních obětí. Zločiny v jejich knihách často působí až sadisticky krutě.

Tato díla vám rozhodně nedodají na optimismu. Pro milovníky napětí, promyšlených zápletek, šokujících zvratů a ponuré skandinávské atmosféry jsou ale to pravé ořechové. A kteří autoři vládnou tomuto žánru? Povíme si o několika z těch nejznámějších:

• Stieg Larsson – Cestu k severským detektivkám si můžete najít například přes trilogii švédského spisovatele Stiega Larssona Milénium, která skýtá tituly Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Zejména o první zmíněné knize slyšel snad každý, hlavně kvůli dvěma velmi úspěšným filmovým zpracováním. Trilogie kromě detektivního příběhu také zdařile poukazuje na problémy švédské společnosti.
• Jo Nesbo – Další velká osobnost tohoto žánru pochází z Norska. Svou sérii knih o případech nekonvenčního kriminalisty Harryho Holea započal už v roce 1997 vydáním knihy Netopýr. Dnes už má tato série jedenáct knih, mezi nimi mimo jiné bestsellery jako Sněhulák nebo Levhart.
• Lars Kepler – Tentokrát se pod jménem neskrývá jeden autor, ale manželská dvojice ze Švédska. Jejich knihy mají podobu psychologických thrillerů, v sérii najdeme tituly Hypnotizér, Paganiniho smlouva a Svědkyně ohně.
• Henning Mankel – Nejen Stieg Larsson se dočkal natočení svých děl, knihy Henninga Mankella se staly předlohou pro úspěšný seriál britské televize BBC. Podobně jako Larsson, i Mankell se hodně zaměřuje na sociální kritiku, a to prostřednictvím knih o případech komisaře Wallandera. Mezi jeho nejznámější díla patří tituly Číňan, Neklidný muž a Vrazi bez tváře.

Království – Jo Nesbo

Muži, kteří nenávidí ženy – Stieg Larsson

Zrcadlový muž – Lars Kepler

Harry Potter a fantastická zvířata

Knihy o mladém čaroději nejsou na literárním trhu žádnou novinkou. Někteří z nás konec několikaletého dobrodružství, který přišel s poslední knihou, oplakali. A právě pro tyto fanoušky vyšly další dvě knihy, obě ve formě scénáře. První kniha, Fantastická zvířata a kde je najít, podle které vznikl stejnojmenný film, popisuje události dlouho před narozením Harryho Pottera a celé vyprávění je tentokrát z Británie přeneseno do New Yorku.

Druhá kniha, Harry Potter a prokleté dítě, naopak ukazuje už dospělého Harryho Pottera, další ústřední postavou je jeho nejmladší syn Albus.

Harry Potter a prokleté dítě

Fantastická zvířata

Grindewaldovy zločiny

Ladislav Zibura

Mladík, který poprvé zaujal originálním stylem hry AZ kvízu, dnes hýbe českou literární scénou. Ve svých knihách přináší čtenářům neotřelé zážitky z cest, na které se vydává zásadně pěšky. V knihách 40 dní pěšky do Jeruzaléma a Pěšky mezi buddhisty a komunisty tak najdete nejen humorné příběhy z putování, ale i o životě lidí a také prvotní pokusy o poezii mladého spisovatele.

Prázdniny v Evropě

40 dní pěšky do Jeruzaléma

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii

Pěšky mezi buddhisty a komunisty

Kreativní knihy

Čtení knihy trochu jinak, to vám přináší kreativní knihy. Boří hranici mezi čtenářem a autorem, vy sami se můžete stát součástí tvůrčího procesu. Knihy jsou zatím oblíbené hlavně mezi mladší generací, nejsou ale nijak věkově omezené. Novinka přišla s Destrukčním deníkem kanadské umělkyně Keri Smith. Součástí deníku jsou různá zadání, která ponoukají čtenáře/tvořitele ke kreativnímu vyjádření, nebo naopak zničení některých stránek.

Destrukční deníček

Dodělej tuhle knihu

Destrukční deník

Těm z nás, kteří jsou vychovaní v úctě ke knihám a až přehnané péči o ně, právě nejspíš přeběhl mráz po zádech. To máme opravdu knihy ničit? Musíte sami zhodnotit, jak moc je pro vás tato bariéra nepřekonatelná, ničení je totiž často nejen zábavné, ale i uvolňující. Podobný koncept jako Destrukční deník má i publikace Tohle není kniha od stejné autorky. Svou třetí knihou tato mladá umělkyně posouvá hranice ještě dál. Kniha se jmenuje Dodělej tuhle knihu a vyzývá čtenáře, aby sám dotvořil její příběh.

Deníky

Neboli knihy, které píšete sami. Každý z nás se už pravděpodobně s nějakým tím deníčkem za život setkal, v posledních letech ale získávají na popularitě originální několikaleté deníky, díky kterým můžete mapovat svou životní cestu, nebo knihy, kam zaznamenáte první krůčky vašeho dítěte.

Deník vděčnosti

Pětiletý zápisník Leuchtturm1917

Obrázek Pětiletého deníku Tam & zpět

Oblíbené knižní ságy

Není nic lepšího, než se dokonale ponořit do světa fantazie, a na to mnohdy jedna kniha nestačí. Velké popularitě se proto těší knižní ságy, které vás vtáhnout do dějových linek propracovaných na stovkách i tisících stran.

Píseň ledu a ohně

S fantasy ságou od George R.R. Martina se mnoho lidí seznámilo prostřednictvím seriálu Hra o trůny. Původně byla plánovaná jako trilogie, v současnosti ale zahrnuje 7 románů a 5 povídek:

• Romány – Hra o trůny, Střet králů, Bouře mečů, Hostina pro vrány, Tanec s draky, Vichry zimy, Sen o jaru
• Povídky – Potulný rytíř, Přísežný meč, Tajemný rytíř, Princezna a královna, Mizerný princ

Píseň ledu a ohně sleduje historii, příběhy a intriky Sedmi království Západozemí. Své příznivce si získala především díky detailně propracovaným postavám, dramatickým zvratům a mistrnému stylu psaní. V současnosti se celosvětově prodalo více než 60 milionů kopií knih z této ságy.

Hra o trůny

Střet králů

Bouře mečů

Hostina pro vrány

Tanec s draky

Přísežný meč

Zeměplocha

Tak trochu jiné fantasy, to jsou díla ze série Zeměplocha (někdy také Úžasná Zeměplocha) od Terryho Pratchetta. V těchto knihách jsou klasické fantasy prvky – mýtické postavy, magie a úžasná dobrodružství, mají ale i něco navíc, humor, parodii a společenskou satiru. Celkem tato sága skýtá 41 románů, 5 povídek a další doplňkové publikace. Mezi nejznámější díla patří Barva kouzel, Lehké fantastično nebo Mort.

Divadelního či filmového zpracování se dočkaly například knihy Stráže! Stráže!, Zaslaná pošta nebo Trollí most. Terry Pratchett byl do vydání Harryho Pottera nejprodávanějším britským autorem a údajně je stále ještě spisovatelem, jehož díla se nejvíce kradou.

Lehké fantastično

Mort

Stráže! Stráže!

Barva kouzel

Zaklínač

Ačkoliv první povídka Zaklínač vyšla již v roce 1986, stejnojmenná sága polského spisovatele Andrzeje Sapkowského stále nabírá na popularitě, zejména díky videohernímu a seriálovému zpracování. Podobně jako knihy ze série Zeměplocha, ani příběhy zaklínače Geralta, mutanta, který se živí zabíjením nestvůr, nepostrádají satirický humor a ironii. Zatím tato sága zahrnuje 8 dílů – Poslední přání, Meč osudu, Krev elfů, Čas opovržení, Křest ohněm, Věž vlaštovky, Paní jezera a Bouřková sezóna, ty jsou doplněné množstvím dalších povídek.

Poslední přání

Meč osudu

Krev elfů

Čas opovržení

Křest ohněm

Věž vlaštovky

Paní jezera

Bouřková sezóna

Temná věž

Osmidílnou sérii Temná věž považuje její autor, Stephen King, za své vrcholné dílo. Hlavním (anti)hrdinou je pistolník Roland Deschain z Gileadu, který pátrá po Temné věži – spojení všech světů. Pistolníci byli v minulosti kastou, která udržovala řád ve Středosvětě a Roland je posledním z nich. Během ságy Temná věž budete s příběhem putovat mezi světy, část příběhu se odehrává i v tom našem. Vzhledem k autorovi nebude velkým překvapením, že jde spíše o temné, dystopické fantasy.

Pistolník

Tři vyvolení

Pustiny

Čaroděj a sklo

Závan klíčovou dírkou

Vlci z Cally

Zpěv Susannah

Temná věž

Padesát odstínů

Trilogie sestávající z knih Padesát odstínů šedi, Padesát odstínů temnoty a Padesát odstínů svobody rozvířila emoce mezi čtenáři. Ságu asi není třeba nějak detailně představovat, pojednává o sado-maso vztahu bohatého podnikatele a mladé nezkušené dívky. Někteří si knihu zamilovali, jiní ji zcela odsuzují, oblíbená je pochopitelně hlavně mezi ženami.

Objektivně vzato nepatří mezi stylově vytříbená díla, autorka nemá oslnivou slovní zásobu a její sdělení často vyznívá dost kostrbatě. Své fanoušky si ale tyto knihy našly a jistý čas o nich mluvil prakticky každý. Proto je nemůžeme v sekci trendů opomenout. V roce 2015 přibyla k této trilogii ještě kniha Grey, která příběh popisuje z pohledu Christiana Greye.

Padesát odstínů šedi

Padesát odstínů temnoty

Padesát odstínů svobody

Původ Padesáti odstínů

Ne každý ví, že autorka začínala svou literární tvorbu psaním fan-fiction k sáze Stmívání, která také svého času hýbala světem. Není tedy náhodou, že je příběh v některých ohledech podobný (dokonalý bohatý muž, nezkušená neohrabaná dívka apod.).

Jistou podobnost s knihami najdeme i ve filmu Sekretářka, který byl natočení ještě před vydáním ságy Padesáti odstínů. Ústředním motivem filmu je dominantně-submisivní vztah advokáta a jeho sekretářky, zajímavé je, že se hlavní hrdina filmu také jmenuje pan Grey.

Tip: Pokud se chcete procvičit v angličtině a tato kniha vás láká, zkuste si ji koupit v originále. Není nijak extrémně jazykově náročná, a tak je na trénování cizího jazyka ideální.

Jak poznat, zda je kniha pro mě ta pravá

Máte užší výběr několika titulů a chcete poznat, zda si s danou knihou opravdu sednete? Každé dílo je dobré si před koupí trochu „osahat“, ať už metaforicky, nebo reálně. S tím vám pomohou například anotace, ukázky z díla nebo recenze od čtenářů. Dobrým ukazatelem je také délka knihy.

Anotace

Pokud jste při brouzdání svým oblíbeným žánrem nebo seznamem novinek narazili na nějakou knihu, která zaujala vaši pozornost, není nic jednoduššího než si přečíst její anotaci. Ta vám v krátkosti shrne obsah knihy, někdy přihodí i pár informací o pozadí knihy a autorovi. Zaujal vás příběh knihy nebo osobnost autora? Výborně. Ještě ale není vyhráno.

Styl psaní

Přečtením anotace by vaše rozhodování nad novou knihou rozhodně nemělo skončit. Samotný příběh totiž nestačí. Myslíte si, že příběh je na celé knize nejdůležitější? Ano i ne. Příběh je samozřejmě zásadní aspekt celé knihy. Ale záleží i na jeho podání. Každý autor píše jinak, někdo používá dlouhé věty, někdo krátké a potrpí si na spád vyprávění. Spisovatelé mají větší či menší slovní zásobu, osobitý styl vyjadřování, více či méně kladou důraz na přímou řeč.

Kniha může mít sebelepší nápad a zápletku, ale když vám nesedne styl autora, nikdy si ji tolik neužijete. Proto je nejlepší vždy si přečíst úryvek, klidně i pár stran, když se k nim dostanete. V dnešní době spousta e-shopů tuto možnost nabízí, a tak jí rozhodně využijte, když budete mít šanci.

Obecně se lépe čtou knihy, které využívají kratší věty a větší množství přímé řeči. Příběh tak má spád a čte se snáz. Dlouhá líčení, věty na několik řádků a popisy prostředí na několik stran, to už je záležitost pro fajnšmekry a autor, který tento styl používá, vám opravdu musí sednout. Jinak budete dané pasáže přeskakovat, nebo knihu zkrátka vůbec nedočtete.

Délka

Důležitou informací je také délka knihy a vaše čtenářské možnosti. Každý sám nejlépe posoudí, do jaké míry je schopný věnovat čas a pozornost knize, která má 600 stran a jestli nebude lepší sáhnout spíš po některém méně obsáhlém titulu. Zejména pro začínající čtenáře, kteří kouzlu literatury ještě zcela nepropadli, je lepší začátek příliš „nepřepálit“, aby je těžká a dlouhá kniha od čtení zbytečně neodradila.

Recenze čtenářů

Pokud stále váháte, zda je daná kniha vaším šálkem kávy, zkuste se podívat na uživatelské recenze nebo si její hodnocení vyhledat v některé databázi knih. Ideální jsou pro tyto účely například stránky Československá bibliografická databáze nebo Databáze knih, kde si můžete vyfiltrovat ty nejčtenější knihy. Jsou zde jak komentáře uživatelů, tak žebříčky knih podle čtenosti a oblíbenosti, které vám také mohou při výběru pomoct. Zároveň se dozvíte, jaké nové knihy zrovna vycházejí.

Při čtení recenzí ovšem doporučujeme střízlivou mysl, a hlavně se nespoléhat na názor jednoho uživatele. Knihy jsou velmi subjektivní téma a dílo, které jeden člověk nesnáší, může druhý milovat. Z toho důvodu je ideální podívat se právě i na zmíněný styl psaní, který má často rozhodující vliv na to, zda se vám kniha zalíbí.

Tipy na čtení

Když už jste si nějakou knihu vybrali, nebo máte doma titul, se kterým se potýkáte, není od věci říct si pár tipů, které váš čtenářský zážitek ještě vylepší.

• Zkuste nové žánry – Je dobré stále si rozšiřovat obzory, díky jedné knize můžete zjistit, že žánr, který jste celé roky opomíjeli, vám ve skutečnosti má co nabídnout. Proto se při výběru knihy nebojte podívat i na žánry, od kterých neočekáváte, že by vás jejich nabídka zaujala. Třeba tam zrovna bude dílo, které změní váš názor.
• Střídejte tenčí a tlusté knihy – Často vás kniha chytne a nepustí, několik set stran potom zhltáte prakticky na posezení. Zejména při čtení odbornějších knih ale může být proces jejich vstřebávání mnohem náročnější, a tak je dobré tyto těžší knihy prostřídat s některými méně rozsahově a obsahově hutnými. Čtenáře taková jednohubka osvěží a dodá mu chuť k dalšímu čtení.
• Neomezujte se pouze na nové knihy – Literatura je nestárnoucí a knihy staré desítky let stále mohou čtenáře zcela uchvátit. Nebojte se tedy po dočtení nového bestselleru sáhnout i po starší knize, o které jste třeba slyšeli ještě v literatuře na střední škole.
• Nechte si doporučit – Nikdo neumí mluvit o knize tak poutavě, jako člověk, který ji právě dočetl. Poptejte se svých přátel, jaká kniha je v poslední době bavila. Je velká šance, že zaujme i vás.
• Čtěte aktivně – Vezměte tužku a podtrhávejte, pište si poznámky, vracejte se k pasážím, které vás zaujaly. U jednoduché oddychové knihy je tento proces zbytečný, ale například u biografie nebo filozofického díla vám umožní z knihy dostat mnohem víc, než kolik byste získali pouhým jejím přečtením.
• Vraťte se k nedočtené knize – Může se stát, že vás nějaká kniha zkrátka nebaví. V takovém případě ji odložte, ale hned na ni nezanevřete. Čtení je často ovlivněno naší náladou, prostředím, nebo čtenářskou úrovní. Zkuste se tedy ke knize o něco později znovu vrátit. Může se stát, že budete lépe naladění a kniha vás najednou bude bavit. Nebo jste mezi tím přečetli více děl, která vás posunula na novou čtenářskou úroveň a tato kniha už pro vás není tolik složitá.

Jak vést děti ke čtení

Lásku ke čtení můžete u svých dětí budovat již v útlém věku, výrazně dříve, než se se čtením setkají ve škole. Předčítání či následně samotné čtení u dětí rozvíjí kreativitu, paměť a jazykové dovednosti, zároveň může jako společná aktivita posilovat poutu mezi dítětem a rodičem.

• Předčítání – Nikdy není příliš brzy na to, začít svému dítěti předčítat. Děti jsou velmi vnímavé a díky předčítání u nich budujete nejen schopnost poslouchat, ale také vytváříte ze čtení příjemný rituál pro další roky. Velmi malým dětem stačí krátké jednoduché pohádky, je vhodné zapojit také různé obrázkové knížky a leporela, aby si dítě mohlo knihy i osahat. Časem můžete vybírat pohádky a příběhy se složitějším dějem, u kterého si dítě trénuje pozornost.
• Pravidelnosti – Vytvořte si ze čtení společnou činnost, na kterou budou děti ještě rády vzpomínat. Předčítat dítěti je vhodné i ve věku, kdy už samo číst zvládá, zhruba do 2. až 3. třídy základní školy, pokud budete brzy vyžadovat, aby už dítě ve čtení pokračovalo samo, může ztratit zájem. U větších dětí můžete předčítání doplnit nebo nahradit pravidelnými rodinnými výlety do knihovny.
• Komunikace – U předčítání s dítětem komunikujte, nechte jej, aby se zapojilo. Tím budujete jeho schopnost mluvení a aktivní slovní zásobu. Bavte se s dítětem o tom, co vidí na obrázcích. U pohádek, které zná, se můžete dítě například zeptat, co bude následovat. Nebo popusťte uzdu fantazii a s dítětem pohádku převyprávějte po svém.
• Neřešte pravidla – Čtení by mělo být především zábavou a příjemnou aktivitou, není nejlepší nápad spojovat jej se souborem nařízení a zákazů. Nechte dítě přeskakovat v příběhu, zvolte jinou knihu, pokud jej daný příběh nebaví. Když dítě již samo čte, nechte jej, aby si samo vybralo knížky, které jej zajímají (volbu můžete ovlivnit nabídnutím různých vhodných variant).
• Čtěte – Děti se učí ve velké míře napodobováním, je tedy pravděpodobné, že budou mít kladný vztah ke čtení, když tuto činnost vidí i u svých rodičů. Je také vhodné dítěti knihy zpřístupnit, tedy mít doma knihovnu vybavenou různými tituly, pořídit knížky i na chatu nebo třeba k babičce, aby čtení neztratilo svou pravidelnost a bylo snadno dostupné.
• Neodměňujte, netrestejte – Nemá cenu dítě do čtení nutit, a to ani pomocí nějakých odměn či trestů. Trestáním dítěti čtení znechutíte, odměňováním u něj vytvoříte dojem, že jde o povinnost, kterou si odbude, aby dostalo sladkost či jinou odměnu. Pozitivní vztah ke čtení by měl vycházet z činnosti samotné, jinak si jej dítě do budoucna neudrží.

Čtení s dyslexií

Dyslexie je porucha čtení, která se projevuje například zaměňováním písmen nebo neschopností zapamatovat si čtený text. Motivovat dyslektické dítě ke čtení je tak ještě větší výzvou než u dětí bez této poruchy. Základem je samozřejmě držet se zásad, které fungují i u dětí bez dyslexie, tedy například číst společně s dítětem, číst pravidelně (ideálně denně) a netrestat jej za chyby. U dyslektiků je užitečné několik zásad přidat/zdůraznit:

• Přizpůsobte se tempu dítěte – Zbytečně na něj netlačte a nespěchejte.
• Nečtěte příliš dlouho – Dyslektické dítě by nemělo číst více než 10 minut v kuse, někdo dokonce udává maximálně 15 minut denně.
• Povídejte si s dítětem – Pomozte mu pochopit čtený text.
• Zaměřte se na text – Zvýrazňujte problematická písmena, často zaměňované bývá např. A a E.
• Nebojte se obrátit na odborníky – Psychologicko-pedagogická poradna vám může pomoci s přesnější diagnózou a poradit účinné techniky k rozvoji dítěte.
• Vyzkoušejte čtečky – Dyslektikům může pomoct například přizpůsobení jasu nebo velikosti písma. Některé čtečky jsou také vybavené písmem navrženým speciálně pro dyslektiky, jako je třeba OpenDyslexic (Zdroj: Wikipedia).

Doplňky ke knize

K výbavě každého správného knihomola patří i pár drobností, které mu usnadní život. Zároveň mohou posloužit i jako malý dárek.

Záložky a zarážky

Účel záložky je všem jasný, slouží k tomu, abychom si nemuseli pamatovat, na které straně jsme při čtení skončili. Záložky se v nepřeberném množství designů a materiálů, mohou být papírové, dřevěné, kovové, co jen si srdce žádá. Vlastní záložku si můžete vyrobit téměř z jakéhokoliv materiálu.

Pro prodloužení životnosti je dobré papírové varianty zatavit do průhledné fólie. S tím vám pomohou laminátory, kterým jsme se věnovali v samostatném článku Jak vybrat laminátor. Velký výběr je také na trhu se zarážkami na knihy. Ty slouží k tomu, aby vám knihy na poličce nijak nepřepadávaly, mohou také zlepšit organizaci výtisků.

Světlo, zvětšovací lupa

Při čtení doma i na cestách poslouží drobná lampička, kterou si můžete připnout na knihu a nemusíte se spoléhat na velké světlo. Zvětšovací lupa potom přijde vhod zejména seniorům, kterým usnadní čtení.

Obal

Obal na knihu, nebo i obal na čtečku, potěší každého, kdo rád čte při cestování. Nošením v tašce obojí značně trpí a obal prodlouží životnost knihy i čtecího zařízení. Někteří čtenáři preferují obaly i doma, kde slouží ke sjednocení vzhledu knihovny.