Jak vybrat oxymetr

Pulzní oxymetr je drobným přístrojem, který měří tepovou frekvenci a saturaci krve, tedy nasycení krevního barviva hemoglobinu kyslíkem. Ovládá se velmi jednoduše, takže není třeba se bát, že by s tím například starší ročníky měly problém. Jeho používání je bezbolestné, nevyžaduje žádné odběry krve ani rozsáhlé medicínské znalosti.

Článek nejdříve představí různé typy oxymetrů a informuje o tom, kde se s jakým z nich můžete setkat. Pro spolehlivost výsledků je klíčová přesnost a rozsah měření, i těm se tedy budeme věnovat. Pojednáme o způsobech napájení a představíme dodatečné funkce, kterými někteří výrobci své přístroje vybavují. V článku nemůže chybět ani cenové okénko, které vás seznámí s přibližnými částkami, které za nový oxymetr vydáte.

Oxymetry nepatří mezi rozšířené přístroje a řada z nás je objevila až při komplikacích v boji s koronavirem. Proto na závěr připojíme několik vysvětlujících kapitol, které se budou věnovat problematice okysličení krve, typickým příznakům hypoxie a fungování oxymetrů. Nakonec připojíme několik tipů k bezproblémovému měření.

Jak vybrat oxymetr stručně:

• Zvolte správný typ – pokud kupujete přístroj do domácnosti a hledáte jednoduchý a dostupný model, zvolíte pravděpodobně prstový oxymetr.
• Zkontrolujte přesnost naměřených hodnot – čím menší bude výrobcem připuštěná odchylka, tím lépe.
• Hoďte očkem i na rozsah hodnot – dobrou zprávou je, že s menším než dostatečným rozsahem se pravděpodobně ani nesetkáte.
• Vybírejte i podle displeje – měl by být dobře čitelný a přehledný, zejména pokud má oxymetr sloužit lidem se slabším zrakem.
• Mrkněte na způsob napájení – většina přístrojů funguje na mikrotužkové baterie, výjimečně narazíte na baterii dobíjecí.
• Zvažte další funkce – sem patří třeba indikátor vybité baterie, nastavení jasu a formátu displeje nebo měření perfuzního indexu.
• Napočítejte cenové náklady – nemusíte se však bát, oxymetry seženete i za několik stovek.

Mohlo by vás také zajímat: naše srovnání DNA testů

Oxymetr a jeho typy

Pořízení domácího oxymetru pro vás představuje dobrou volbu v případě, že máte pochybnosti o dostatečném zásobení krve kyslíkem a nejste si jistí, nakolik je váš stav vážný. Znepokojivé hodnoty je vždy vhodné zkonzultovat s lékařem, při naměření zhoršených výsledků může následovat převoz do nemocnice a další kroky.

Oxymetrů je více druhů, liší se zejména velikostí a cenovými náklady. Pro domácí použití postačuje nejmenší typ – prstový oxymetr.

Prstový pulzní oxymetr

Prstový oxymetr

Prstový pulzní oxymetr připomíná maličkou krabičku, do které vložíte prst, ve kterém bude měřena saturace krve. Na horní části se nachází displej zobrazující výsledky. Výrobci tohoto typu přístroje většinou varují před dlouhým používáním, nasazen na prstu by měl být maximálně 2 hodiny.

Tento typ přístroje je poměrně levný, jeho cena začíná v nižších řádech stokorun. Je ale bohužel nutné počítat s tím, že nejlevnější z prstových přístrojů měří saturaci krve spíše orientačně. Pokud jste však jinak zdravý člověk a přístroj kupujete jen pro jistotu, bude vám pravděpodobně dostačovat.

Velikost oxymetru nemusí dobře sedět menším dětem a kojencům. Existují však také speciální modely nebo rozšiřující sondy, které změří i malé uživatele.

Zápěsťový oxymetr

Jak název napovídá, zápěsťový oxymetr se nasazuje na zápěstí. V jistém slova smyslu sem patří některé chytré hodinky nebo sporttestery, které nabízejí měření hodnoty saturace jako doplňkovou aplikaci. Na rozdíl od klasických zápěsťových oxymetrů jsou bohužel mnohem méně přesné.

Jako zápěsťové oxymetry jsou označovány také přístroje, které sestávají ze dvou částí – měřicí sondy, která se stejně jako prstový oxymetr nasazuje na prst, a náramkové části na zápěstí, kde se na displeji zobrazují naměřené hodnoty. Některé z těchto modelů jsou výrobci speciálně určené na delší měření a mohou tak hladinu okysličení hlídat například během spánku. Ve srovnání s prstovými modely jich je však na trhu méně a jsou mnohem dražší.

Stolní oxymetr

Sem už řadíme profesionální přístroje, které se běžně nacházejí v ordinacích lékařů. Tyto modely sice váží kolem 1 kilogramu, stále jsou však dobře přenosné. Do přístroje vybaveného displejem je zapojena prstová měřicí sonda. Ta může být vyměnitelná, aby bylo použití oxymetru rozšířeno i na děti a kojence s menší tloušťkou prstu. U kojenců může měření probíhat i na patičce chodidla.

Cena stolních oxymetrů se pohybuje i v desítkách tisíc korun, což si řada domácností nebo jednotlivců nemůže dovolit. V domácím prostředí je nejčastěji skloňovaným typem prstový oxymetr, ve zbytku článku se tedy budeme věnovat převážně jemu.

Rozsah a přesnost naměřených hodnot

První, co vás na oxymetru bude pravděpodobně zajímat, je přesnost, s jakou dokáže měřit. Hodnoty saturace (SpO2) se udávají v procentech, hypoteticky se tedy rozsah pohybuje mezi 0 a 100.

Zásadní jsou samozřejmě hodnoty od 70 % výš, nižší již řada oxymetrů nespecifikuje, protože to většinou není potřeba. Výrobci u svých produktů připouští odchylky měření, většinou se jedná o odklon v řádu 2–3 %. U některých výrobků se setkáte i s několika pásmy, ve kterých se může přesnost výsledků lišit.

V produktových materiálech naleznete také údaje k rozsahu a přesnosti hodnot srdečního tepu. Tepová frekvence zdravého dospělého člověka v klidu se pohybuje mezi 60–90 tepy za minutu, zvyšuje se při zátěži nebo sportu.

Naopak u profesionálních či nadšených sportovců je tepová frekvence v klidu nižší než u lidí, kteří sportu tolik neholdují. Rozsah většiny oxymetrů kolísá zhruba od 30 do 240 tepů za minutu (bpm), a to s přesností ±2 údery za minutu.

Displej

Naměřené údaje se zobrazují na malém displeji na horní části přístroje. Protože celý oxymetr je dost malé zařízení, pokuste se sehnat takový, jehož displej bude dostatečně velký a jasně čitelný, zejména v případě, že má sloužit například seniorům nebo lidem se zhoršenými zrakovými schopnostmi.

Některé displeje se omezují jen na zobrazení naměřených hodnot, jiné je doplní grafickým histogramem průběhu srdeční frekvence. Vybavenější přístroje se také snaží o vyšší uživatelský komfort, takže displej může být například otočný na výšku či na šířku, zobrazovat informace v několika formátech nebo disponovat nastavitelnou intenzitou jasu.

Ukázka oxymetru s poměrně malým a hůře čitelným displejem

Ukázka oxymetru s velkým a přehledným displejem

Napájení

Prstové pulzní oxymetry jsou napájené bateriemi, u stolních přístrojů se někdy objevuje i varianta odběru ze sítě (230 V). Co se baterií týče, v omezené míře máte na výběr.

• Mikrotužkové baterie – na dvě AAA baterie funguje naprostá většina přístrojů. S tím se samozřejmě pojí nutnost jejich dokupování, nemusíte se však bát, že by to bylo příliš časté. U některých modelů lze baterie efektivně šetřit snížením jasu displeje.
• Dobíjecí baterie – naleznete u několika málo produktů z dražšího cenového spektra. Tyto oxymetry většinou dobíjíte přes USB kabel z počítače. Někdy mimo dobíjení umožňují i přenos naměřených dat, což se hodí, pokud si chcete o svých výsledcích vést přehledné záznamy.

Funkce

Oxymetr je jednoduchý přístroj s jasným účelem. Přesto najdete produkty vyšperkované několika bonusy. Pro někoho mohou být naprosto zbytečné, jiného třeba osloví. Primárně jde o zvýšení uživatelského komfortu.

• Perfuzní index – oxymetr měří také podíl okysličené krve k celkovému množství krve v měřeném místě, tedy vlastně sílu srdečního pulzu. Pro tuto veličinu není přímo stanovena ideální hodnota, důležité je spíš to, jak se u jednotlivých osob v čase mění. Nicméně, pokud vás váš lékař nedoporučil, abyste ji sledovali, rozhodně není potřeba za ni zvlášť utrácet.
• Indikátor vybité baterie – upozorní na nutnou výměnu, než dojde k úplnému vybití baterie.
• Automatické vypnutí – šetří baterii tím, že přístroj vypne po několika vteřinách nečinnosti. Většinou jde o 5–10 sekund.
• Přenášení údajů do počítače – poslouží těm, kdo si o svém stavu dělají dlouhodobý přehled. Zpravidla probíhá přes USB kabel.
• Alarm – vyskytuje se u oxymetrů určených pro kontinuální měření. Upozorní na překročení kritických hodnot.
• Popruhy, pouzdra – nepatří tak úplně mezi funkce, představují spíš doplňky, které usnadňují přenášení nebo chrání oxymetr při náhodném pádu na zem.

Oxymetr s ochranným pouzdrem a dvěma bateriemi v balení

Oxymetr s poutkem

Cena

Prstové oxymetry nejsou drahá zařízení, jejichž nákup by výrazným způsobem zatížil váš měsíční rozpočet. Zejména ty, které si kupují horolezci nebo pracanti ve vyšších nadmořských výškách. Stolní lékařské modely se samozřejmě pohybují v jiné cenové rovině, ty však na domácí měření asi potřebovat nebudete.

V kategorii oxymetrů je cenové rozdělení spíše orientační, na trhu naleznete i výrobky, které se svými funkcemi vymykají. Proto nemusíte hned kupovat ten nejdražší. Zkuste nejprve zapátrat, zda nenajdete levnější, který nabízí podobné možnosti.

Protože však jde o vaše zdraví, vyplatí se kupovat zdravotnické přístroje od ověřených firem a poohlédnout se před nákupem po uživatelských recenzích. Máte-li možnost, zkuste také přesnost měření ověřit u lékaře nebo třeba s tlakoměrem.

Cena do 500 Kč

Za tuto částku obdržíte základní přístroje s odchylkou měření kolem 3 %. Napájení probíhá přes mikrotužkové baterie. Už v této kategorii je běžné automatické vypnutí a alespoň dvoubarevný displej. Jeho rozlišení a celková přehlednost občas trochu pokulhává.

Cena od 500 do 2 000 Kč

U většiny produktů z této kategorie již naleznete kvalitní přehledný displej. U některých z nich můžete nastavit jas displeje nebo změnit formát zobrazení hodnot. Fungují na mikrotužkové baterie a zejména ve vyšších hodnotách saturace (od 80 % výš) měří s odchylkou 2 % (ty lepší s odchylkou 1%). K funkcím se pomalu přidává perfuzní index nebo indikátor vybité baterie, alarm je spíše výjimkou.

Cena nad 2 000 Kč

Nad tuto částku už při výběru zamíří jen málokdo. Pokud do této kategorie zabrousíte, naleznete převážně přístroje určené pro profesionální použití v ordinacích, a to včetně stolních oxymetrů.

U prstových oxymetrů pro domácnosti najdete mnoho přídavných funkcí, připojení přes USB do počítače, interní paměť i na stovky měření nebo třeba Bluetooth. Vyšší investici tak můžeme doporučit zejména v případě, že máte v plánu sledovat hodnoty saturace krve dlouhodobě.

Okysličení krve a jeho nedostatek

Kyslík je životně důležitá látka a v našem těle jsou jeho molekuly transportovány prostřednictvím červených krvinek. Po nádechu se vážou na hemoglobin, což červené krevní barvivo způsobující typickou barvu krve. Krevním oběhem se pak okysličená (saturovaná) krev dostává k životně důležitým orgánům a veškerým tkáním.

Nedostatečná saturace krve kyslíkem samozřejmě nesouvisí pouze s onemocněním způsobeným koronavirem. Dochází k ní při celé řadě dalších chorob, jmenovat můžeme například:

• Astma
• Anémii
• Rakovinu plic
• Chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
• Kardiovaskulární choroby

Zdravé osoby se s nedostatečným zásobením tkání kyslíkem mohou setkat při špatné aklimatizaci ve vyšších nadmořských výškách, horolezci znají její příznaky jako akutní horskou nemoc. Potrápit může také letecký personál nebo potápěče vynořující se z velkých hloubek.

Hodnota okysličení značená SpO2 se udává v procentech. U zdravého člověka by se měla pohybovat mezi 99–95 %, při naměření saturace mezi 94–90 % už je dobré být na pozoru. Při poklesu na 89 % či méně u jinak zdravého člověka se doporučuje neprodlená konzultace s lékařem, při hodnotách pod 80 % už většinou dochází k selhávání respirační soustavy.

Příznaky nedostatečného okysličení

Mezi příznaky hypoxie patří změna barvy pokožky (modrá či tmavě červená), modrání rtů, závratě nebo poruchy vidění a vědomí, zmatenost, bolest hlavy, dýchavičnost nebo kašel. Objevit se mohou také změny srdeční frekvence. V některých případech se objevují i příznaky podobné lehké opilosti – zvýšené sebevědomí a chuť riskovat, hovornost a ztráta sebereflexe.

Zápal plic

Zápal plic neboli pneumonie je známá a léčitelná choroba, kterou ročně onemocní 450 milionů lidí. Jeho původcem jsou nejčastěji bakterie, méně často pak viry a další mikroorganismy. Během onemocnění se plíce plní tekutinou a ty pak nezvládají dostatečně okysličovat krev. V případě pneumonie způsobené koronavirem se vyplatí být extrémně ostražití, neboť se od „” zápalu plic poněkud liší. V souvislosti s oxymetry je důležitým rozdílem absence některých typických příznaků.

Tichá hypoxie

Tichá (nebo také šťastná) hypoxie je jevem, který je známý jako komplikace onemocnění koronavirem. Jde o stav, kdy je krev vytékající z plic nedostatečně okysličená, aniž by pacient pociťoval problémy s dechem. Trpí sice řadou jiných projevů (únava, horečka, kašel…), ale po nečekaně dlouhou dobu se mu dýchá dobře, i když má saturaci krve nízkou až kritickou

Lékaři zaznamenávají dokonce případy, kdy saturace klesla na hodnoty, při nichž by nemocný trpící například klasickou pneumonií již ztrácel vědomí. Pacient s koronavirem se však nezadýchává, normálně komunikuje, takže při neřešení situace se u něj hypoxie postupuje. Proto je při onemocnění koronavirem doporučována domácí kontrola oxymetrem, který na nedostatečnou saturaci kyslíkem upozorní.

Na příčině tohoto jevu se lékaři zatím neshodli. Jedním z možných vysvětlení je neztuhnutí plic napadených koronavirem. Ačkoliv nasycení krve kyslíkem klesá, plíce stále bez problémů vylučují oxid uhličitý. Pacient začíná pociťovat dýchací obtíže až poté, co se v nich oxid uhličitý po určité době nahromadí (Zdroj: NY Times). Další teorie se točí kolem krevních sraženin, ovlivnění průtoku krve nebo odlišné strategie viru covid-19, který namísto velkých oblastí plic zabírá méně těch menších.

Jak oxymetr funguje?

Metodě ověřující dostatečné okysličení se říká pulzní oxymetrie. Pulzní oxymetr využívá toho, že okysličená krev má světlejší barvu než krev odkysličená. Pracuje s paprsky červeného a infračerveného světla procházejícími tkáněmi, které jistou část z světla pohlcuje.

Oxymetr zjišťuje, jaká část světla byla pohlcena arteriální krví, tedy tou, která by správně měla být okysličená. Tato složka je oddělitelná právě proto, že objem arteriální krve se mění v závislosti na pulzu, kdežto ostatní složky zůstávají stejné. Proto oxymetry vedle okysličení krve měří i krevní pulz.

Kdy může oxymetr měřit špatně

Abyste zajistili, že oxymetr poskytne co nejspolehlivější výsledky, vyplatí se dodržet několik jednoduchých pravidel. Existuje totiž několik aspektů, které jeho fungování ztěžují. Výsledkem mohou být například falešně nízké hodnoty, které vás zbytečně vyděsí.

• Měření by mělo probíhat v klidu, rozhodně se nesnažte měřit saturaci ani pulz za chůze apod. Ruku, na které máte oxymetr, si položte na stůl nebo na klín.
• Dejte pozor na velikost měřeného prstu. Chybných hodnot může být dosaženo při měření příliš malých dětských prstů nebo naopak prstů s tlustým nehtem.
• Přítomnost různých barviv v organismu způsobuje naměření nízkých hodnot, i když je saturace krve v pořádku. K tomu dochází například při žloutence nebo při použití laku na nehty.
• Měřený prst by měl být čistý, ale ne vlhký, rozhodně by neměl být nijak obvázaný.
• Chybných výsledků také můžete dosáhnout v případě, že jsou prsty nedostatečně prokrvené. Pokud na to trpíte, dopřejte si před měřením teplou lázeň nebo jemné promasírování bříšek prstů.
• Problém při měření mohou zaznamenat pacienti s anémií, kteří trpí celkovým nedostatkem hemoglobinu v červených krvinkách. Přístroj totiž tento aspekt započítat neumí. Zkreslení výsledků může vyvolat také srdeční arytmie.
• Také prsty s otoky, zjizvenou tkání nebo s jakoukoliv anatomickou změnou mohou zapříčinit nepřesné měření.