Jak vybrat pevný disk
V tomto článku se zaměříme především na nejdůležitější dělení pevných disků na externí a interní úložiště. Další rozdílnosti a různé způsoby využití vám popíšeme v kapitole o SSD a HDD discích. V neposlední řadě vám poradíme ohledně velikosti paměti i té fyzické, zhodnotíme různá rozhraní a nabídneme vzorec pro výpočet ideálního poměru cena – kapacita.
Jestliže právě vybíráte vhodný pevný disk pro svůj počítač, pak si dobře pročtěte následující řádky. V prvé řadě zde naleznete již výše naznačené rozdělení úložných jednotek spolu se zevrubným popisem jejich výhod a nevýhod. Při výběru pevného disku bude záležet především vždy na tom, k čemu ho chcete používat, co od něj očekáváte a jaká data na něj chcete ukládat. Neexistuje tedy jeden ideální pevný disk. Vždy se totiž musíte rozhodnout hlavně podle vašich preferencí a cenových požadavků.
Interní vs. externí
Jedním ze základních způsobů dělení disků je na interní a externí úložiště. Zatímco v předcházejících dobách nabízely externí disky pouze zlomek kapacity komponent uložených v útrobách počítače, v posledních letech se, co do kapacity, oba druhy zcela vyrovnaly. Zásadním nedostatkem externích zařízení zůstává poměrně nízká propustnost, která zásadně limituje rychlost přenosu a ukládání. To se do jisté míry snaží řešit nejnovější rozhraní externích disků, neboli způsob připojení pevného disku k počítači. Asi všichni znají nejznámější USB nejrůznějších generací. Disk může komunikovat s počítačem ale například i prostřednictvím rozhraní FireWire nebo ThunderBolt.
Interní pevný disk
Externí pevný diskInterní pevné disky, které bývají řazeny mezi počítačové komponenty, se připojují prostřednictvím portu na základové desce a obvykle fungují jako hlavní datová úložiště. Svůj význam mají zejména v momentě, kdy potřebujete bez větších prodlev pracovat s daty uloženými na určitém místě. Tušeným záporem je jen omezená možnost přenesení kompletního obsahu disku do jiného zařízení.
Externí úložiště naproti tomu vynikají svou skvělou mobilitou. Své využití naleznou zejména tehdy, pokud s daty pracujete na různých místech a potřebujete se k nim dostat i na úplně cizích strojích. Počítat musíte s již výše zmíněným pomalým přenosem, který u disků s extrémní kapacitou může znamenat i desítky minut. Proto uplatnění tohoto typu jako hlavního disku u domácích počítačů určitě nedoporučujeme.
Při volbě mezi externím a interním diskem tak bude vždy záležet především na tom, k čemu ho chcete používat. Pokud sháníte součást počítače nebo notebooku, zvolte interní disk, jestliže hledáte spíše nějaké úložiště, které si můžete vzít všude sebou a nebude závislé na jednom konkrétním zařízení, pak sáhněte raději po externím disku. Těch je dnes na trhu celá řada a jsou velmi oblíbené. Proto jsme pro ně připravili samostatné srovnání a více se o nich dozvíte v článku Jak vybrat externí disk.
HDD vs. SSD
Při výběru narazíte na pevné disky ve dvou rozdílných technologických provedeních. Zjednodušeně můžeme říci, že HDD disky představují levnější variantu a SSD disky tu rychlejší. Dělení ale není takhle jednoznačné a obě varianty mají ještě další výhody i nevýhody, které se vám pokusíme v krátkosti popsat.
HDD, anglicky Hard Disk Drive, patří mezi stálice na poli datových úložišť, přičemž první exempláře se objevily již v padesátých letech. Od té doby procházejí neustálým procesem vylepšování. Princip se však příliš neměnil – pohyblivé kovové plotny pokryté magnetickou vrstvičkou, s nimiž neustále pracuje zápisová hlava.
Naproti tomu SSD (Solid-State Drive) ukládají data na flash paměť, dobře známou ze stejnojmenných externích disků. Velký rozvoj zažívají hlavně v posledních letech a postupně se jim daří vytlačovat klasické mechanické disky, ačkoliv jejich úplné nahrazení ještě nepřipadá v úvahu.
Následující tabulka poskytuje přehledné srovnání:
| Parametr | HDD | SSD |
|---|---|---|
| Kapacita | 500 GB – 2 TB pro notebooky, až 10 TB pro stolní PC | Maximálně 1 TB pro notebooky, 4 TB pro stolní PC |
| Rychlost zápisu a čtení | 50–120 MB za sekundu | Nad 200 MB za sekundu |
| Rychlost otevírání | Pomalejší | Až o 30 % rychlejší |
| Životnost | 5 let | 10 let |
| Spotřeba energie | 6–7 W za minutu | 2–3 W za minutu |
| Vibrace | Občasné, zejména u starších disků | Žádné |
| Hluk | Slyšitelný | Žádné |
| Vliv magnetismu | Může vymazat data | Žádné |
Z přehledu by se mohlo zdát, že SSD je jasným vítězem srovnání, protože kraluje ve většině parametrů. Není tomu ale úplně tak. Konečné rozhodnutí by se nakonec mělo přeci jen odvíjet od vašich individuálních potřeb.
HDD představuje rozumnou volbu, když:
- Potřebujete velkou kapacitu
- Nechcete utrácet mnoho peněz
- Neřešíte, jak rychle počítač k datům přistupuje
SSD zvolte tehdy, když:
- Potřebujete co největší rychlost čtení a zápisu
- Nevyžadujete extrémně velkou kapacitu
- Nezáleží vám na pořizovací ceně
V tomto článku vás nechceme zatěžovat úplnými detaily a věnovat jej pouze problematice SSD a HDD disků, ke kterým se navíc ještě přidala technologie SSHD, která představuje určité spojení těchto dvou typů. Pokud se zkrátka pro jeden z nich rozhodnete na základě výše zmíněných informací, nebo vás pouze tyto technologie zajímají více do hloubky, přečtěte si navíc i konkrétní články Jak vybrat SSD disk a Jak vybrat HDD disk. V nich se samostatně věnujeme každé variantě mnohem podrobněji.
Kapacita
Dalším otazníkem je kapacita pevného disku. Ta se odvíjí od typu dat, která budou na jednotku zapisována. Určitě se bude lišit kapacita pro uložení několika fotek z dovolené a kapacita nutná pro uložení desítek hodin natočeného videa. Obecně platí, že čím vyšší kapacita, tím lépe. Počítat však musíte s tím, že za každý GB místa navíc se platí.
Kapacita disků se obvykle pohybuje v rozmezí od 160 GB do 4 TB. Extrémně velká úložiště nabízející dostatek místa až pro 10 TB jsou obvykle pro běžného domácího nebo firemního uživatele zbytečná. Potřebujete-li dostatek prostoru pro běžné aplikace a data, pak postačí zhruba 320 GB. Hráči her by měli volit disky minimálně o objemu 1–2 TB, protože v současné době může mít jediná hra i 120 GB.
Výhodou klasických počítačů je možnost navýšit stávající kapacitu dodatečným diskem. Využití dvojice jednotek se rozhodně vyplatí, protože jeden z disků může sloužit jako záložní jednotka pro uchování citlivých dat. Majitelé notebooků se musí spokojit s externím diskem nebo paměťovou kartou, které se obvykle připojují prostřednictvím odpovídajícího rozhraní, jímž je obyčejně USB.
Velikost
Jedna věc je ona virtuální kapacita, ovšem fyzická velikost je úplně jiná písnička. S ní musíte při výběru rozhodně počítat taktéž. V praxi se můžete setkat se dvěma rozdílnými velikostmi, a to 2,5“ a 3,5“ u interních pevných disků. Jejich rozměry se liší podle typu zařízení, v němž nalézají své místo, i podle druhu použité technologie.
V přenosných počítačích, které jsou dimenzovány tak, aby zabíraly co nejméně místa, nacházejí uplatnění 2,5 palcové disky. Tato velikost je stejná pro HDD i SSD, a právě menším rozměrem je zdůvodněná obvykle nižší kapacita úložných jednotek v noteboocích.
V případě stolních počítačů jsou vyžívány HDD větších rozměrů, tedy 3,5“. Větší velikost zvětšuje zápisovou plochu, tedy i kapacitu samotného úložiště. SSD zařízení naproti tomu zůstávají na svých 2,5 palcích a pro umístění do starších počítačů, které mají konektory o velikosti 3,5“, vyžadují zakoupení speciálního adaptéru.
V případě externích zařízení se ke dvěma předcházejícím rozměrům přidává ještě jeden, a to 1,8“. Významnou skutečností je fakt, že disky o velikostech 1,8“ a 2,5“ jsou napájeny přímo přes rozhraní USB, 3,5 palcové jednotky potřebují samostatný adaptér. A spolu s ním i připojení ke zdroji elektrické energie.
Rozhraní
Aby byl disk schopen komunikovat se zbytkem počítače, využívá rozhraní, jehož pomocí se připojuje k základní desce. V současné době se můžeme setkat s paticemi SATA a SCSI, přičemž se ještě stále doprodávají i disky podporující starší formát ATA. Není zapotřebí zbytečně vysvětlovat přesný princip fungování těchto rozhraní, důležité je vědět, že typ disku by měl vždy odpovídat rozhraní na základové desce.
V případě externích zařízení se ve valné většině případů setkáte s rozhraním USB verze 2.0 nebo novější 3.0. Méně používané jsou potom systémy Firewire, které se objevují v tabletech a ultraboocích. Vrchol představuje systém Thunderbolt, sloužící v korporátní sféře pro rychlý přenos obrovského množství informací.
Použité rozhraní značnou měrou ovlivňuje rychlost přenosu a zápisu dat. Z tohoto hlediska nabízí nejlepší vlastnosti SATA, která je dobře použitelná jak pro HDD, tak pro SSD úložiště. V případě klasické plotnové technologie u HDD disků má velký vliv i počet otáček. Čím větší, tím rychlejší činnost disku ve skutečnosti je.
Na co dát pozor
Obligátním faktorem, nabývajícím však obvykle té největší důležitosti, je cena. Na trhu je v současné době možné nalézt úložiště v ceně od několika stovek do desítek tisíc korun. Liší se druhem použité technologie, odolností, rozhraním, ale zejména svou kapacitou. Obecně totiž platí, že čím větší je volné místo, tím dražší je i zařízení.
Dobrým způsobem, jak vypočítat výhodnost koupě, je vydělit cenu počtem GB. Tím získáte cenu za jeden gigabajt. Jestliže tedy vybíráte mezi dvěma modely za 3 000 Kč s tím, že jeden má kapacitu 1 TB (1 000 GB) a druhý 640 GB, pak je logicky výhodnější nákup prvně jmenovaného. Takový způsob je ovšem použitelný pouze při porovnávání produktů jedné technologie, srovnávat HDD a SSD totiž nelze, protože cena SSD disků vychází výrazně dráž. Musíte totiž počítat s tím, že si připlácíte za vyšší rychlost.
Cena
Z hlediska ceny můžeme rozdělit pevné disky do tří skupin. Výše zmíněný vzorec doporučujeme využít pro zjištění toho nejlepšího poměru za GB volného místa. Při posuzování ceny hraje hlavní roli kapacita a použití HDD nebo SSD technologie. Vedlejším parametrem je potom použité rozhraní, které však pro běžného uživatele není až tak podstatné.
Proto se před samotnou volbou zamyslete, k čemu počítač využíváte a kolik volného místa najednou potřebujete. Podle toho byste měli zvolit odpovídající technologii i velikost disku.
Do 3 000 Kč
V této oblasti se pohybuje většina klasických HDD disků a s kapacitou dosahující až 4 TB. Maximální volné místo SSD úložišť je 480 GB. Jestliže vám tedy postačuje klasický mechanický disk a nepotřebujete ukládat obrovská množství dat, bude vám plně postačovat jeden z nabízených modelů.
Za cenu do 3 000 Kč je též nabízena většina externích disků. Pro připojení k počítači využívají rozhraní USB.
Od 3 000 Kč do 8 000 Kč
Tato cenová hladina je určena pro HDD zařízení využívající kromě klasického SATA rozhraní i modernější a rychlejší SCSI. Jejich kapacita v tomto případě dosahuje až 8 TB, takže pokud plánujete uskladnit velké množství dat, máte kam sáhnout.
Pokud zvolíte SSD disk, dostanete maximální volné místo úložiště 900 GB, což už není zrovna málo. V případě, že nejste vášnivými konzumenty velkých počítačových her, bude vám i toto množství plně dostačovat.
Nad 8 000 Kč
Cena nejdražších pevných disků se pohybuje nad hranicí 8 000 Kč. Zde již můžete volit z široké palety rozhraní a kapacity externích i interních úložišť obou technologií.
Disky HDD se pyšní až 12 TB volného místa, což představuje pro běžného uživatele prakticky nevyčerpatelné množství. Firmám a odborníkům v oblasti IT však určitě přijde vhod.
Zařízení využívající SSD technologie nabízejí kapacitu až 2 TB, v extrémních případech i dvakrát větší. V jejich případě se však musíte připravit na cenovku velmi podobné té herního počítače nejvyšší třídy.
