Pokud jste fanoušci všeho, co se týká kávy, připravili jsme pro vás také nákupního rádce​ Jak vybrat kávu, který pomůže jak s výběrem zrnek do kávovaru, tak i pro french press nebo další alternativní přípravy.

Jak vybrat pákový kávovar stručně:

• Zamyslete se nad vaším vztahem ke kávě – chcete připravovat excelentní kavárenské espresso a pěnu, kterou budete moct malovat obrázky, nebo vám na podobných věcech nesejde?
• Ujasněte si rozpočet – kávovary nejsou zrovna levné přístroje, takže o výši investice je lepší mít dopředu jasno.
• Zaměřte se na klíčové parametry – zejména na schopnost kávovaru udržet tlak a teplotu.
• Rozhodněte se, jaké další prvky potřebujete – zda trváte například na integrovaném mlýnku nebo automatickém šlehání mléka, obojí se ale prodraží.
• Zauvažujte nad funkcemi – někoho potěší detailní možnosti nastavení teploty nebo množství kávy, jiný uvítá odvápňovací program nebo kompatibilitu s E.S.E. pody.
• Zkontrolujte příslušenství – odrazte se například od toho, zda oceníte přetlaková sítka, lepší tamper nebo konvičku na mléko v balení.

Typy kávovarů

Pro větší přehled si v první řadě povíme něco o nejoblíbenějších typech kávovarů a při té příležitosti shrneme jejich výhody a nevýhody.

Kapslové kávovary

Konstrukce kapslového kávovaru

Kapsle pro přípravu kávy oslňují jednoduchostí a rychlostí použití, vložíte je dovnitř a o víc se nemusíte starat. Kapslové přístroje jsou nejmenší a zpravidla nejlevnější na pořízení, na druhou stranu se vám může prodražit investice do kávových kapslí. Kávovary se tedy vyplatí těm, kteří pijí kávu spíš jen jednou za čas. Navíc neplatí, že byste do kávovaru mohli dávat kapsle všech značek, zpravidla je nutné si jednu vybrat a pořídit takový kávovar, který s ní bude kompatibilní. Jinou kávu s ním zkrátka nepřipravíte.

Díky rychlé obsluze uvítají kapslové kávovary zaneprázdnění lidé, nebo ti, které pronikání do tajů přípravy kávy zkrátka neláká. Potěší také mlsouny nebo rodiny s dětmi – kdo lépe než ony ocení horkou čokoládu nebo různé sladké speciality? Na druhou stranu mnoha milovníkům kávy ta z kapslí nesedí, takže pokud máte před nákupem šanci ji někde ochutnat, rozhodně to doporučujeme.

Automatické kávovary

Konstrukce automatického kávovaru

Také automatické kávovary nabízejí rychlou a bezpracnou cestu k šálku kávy. Zvládnou proces přípravy od umletí zrn přes upěchování a spaření zcela samostatně, většinou k tomu mají i funkci automatického pěnění mléka. Na rozdíl od kapslových se do nich sype zrnková káva, takže nabízejí autentičtější chuť. Mimo to některé modely umožňují i použití kávy mleté. Jejich nevýhodou je vyšší pořizovací cena, na druhou stranu cena za šálek bude nižší než u kapslových.

Automatický kávovar bude vyhovovat uživatelům, kteří si potrpí na espresso z čerstvě namleté kávy, ale nemají čas nebo chuť absolvovat složitější rituál přípravy, jaký zná majitel pákového kávovaru. Automat se, podobně jako kapslový kávovar, hodí i do kanceláří. Nevyhovuje naopak lidem, které káva zajímá a mají ambice naučit se ji správně připravit. Záporem může být také umístění zásobníku na kávová zrna v těle kávovaru, kde se může káva zbytečně zahřívat a žluknout.

Pákové kávovary

Konstrukce pákového kávovaru

Pákový presovač vypadá jako zmenšenina přístrojů, které vidíte v kavárnách. Do páky se nasype mletá káva, po extrakci je nutné ji vysypat a páku vypláchnout. Proces přípravy kávy je delší a náročnější, ale zato máte možnost víc parametrů sami ovlivnit. Například zvládnout šlehání mléka parní tryskou může trvat i měsíce, ale jen vy rozhodujete, jak moc bude mléko teplé a napěněné. Výhodou je i cena – pákové přístroje seženete levněji než automatické a cena za šálek je nižší než u kapslových.

Proces přípravy kávy

Jak je nejspíš zřejmé z předchozího odstavce, pákové kávovary udělají největší radost kávomilům, kteří si kromě pití kávy užívají celý rituál přípravy, touží se v ní zlepšovat a s nadšením se snaží ovládnout například techniku latte art. Toto slovní spojení označuje obrázky kreslené do hnědé kávy mléčnou pěnou. Mléko je nutné našlehat do precizní mikropěny, jednolité a bez bublinek, a k tomuto účelu je třeba parní tryska s dostatečným parním tlakem.

Chuť kávy je také při pořízení kvalitního přístroje a dodržení správných postupů nejautentičtější. Někteří si pákový kávovar pořídí jen nízké ceně, tento postup však spíš nedoporučujeme. Kávovar totiž mnohdy zůstává stát nevyužitý na poličce a jeho majitel stejně po několika letech zakotví u automatického nebo kapslového přístroje.

Alternativní způsoby přípravy

Espresso je na vás příliš malé a nahořklé, oceníte spíš větší porci nápoje, který nebude tak intenzivní? V tom případě je možné, že by vám lépe seděla káva filtrovaná. Ta se zpravidla pije v objemu 200 až 240 ml, její konzistence je řidší a méně olejovitá. Protože se nepřipravuje (až na výjimku moka konvičky) z vroucí vody a déle se louhuje, mají šanci na vyniknutí různé chuťové profily a jednotlivé odrůdy. Často chutná mírně ovocitě, květinově či karamelově, v závislosti na odrůdě a místě pěstování.

Nejčastějším pomocníkem na přípravu filtrované kávy je elektrický překapávač, který nachystá najednou 1-2 litry nápoje, přičemž si sám vodu ohřeje a překape přes filtr. Manuální překapávače to samy nezvládnou, proto vyhovují těm, kteří si kávu připravují rádi sami. O výběru obou variant píšeme na samostatné stránce.

Svou vlastní stránku si vysloužil i french press, k němuž nepotřebujete dokupovat filtry a který připraví až litr kávy najednou. Srovnali jsme také moka konvičky, které připravují kávu s plnou chutí nejvíce připomínající espresso, ale jsou mnohem levnější než kávovary. A nemůžeme zapomenout na aeropress, malý plastový váleček, který je zvlášť oblíbený mezi cestovateli.

Teplota

Teplota vody je důležitým parametrem, čím je totiž vyšší, tím snáze se látky z kávy louhují. Pokud bude teplota vody příliš nízká, výsledný nápoj může chutnat trochu kysele. Pokud bude voda naopak moc horká, kávu přepálí a ta může být hořká.

Ideální teplota pro přípravu espressa se pohybuje mezi 88 a 95 °C, vždy je výhodou, když kávovar umožňuje nastavení teploty vody. Můžete tak experimentovat s různými typy káv, často se například doporučuje použít na světle praženou kávu teplotu vyšší než na tmavě praženou. Nejlepší tedy je, pokud i tento faktor můžete ovlivnit a přizpůsobit svým představám a chutím.

Termobloky a bojlery

Za to, jak rychle a stabilně se bude voda ohřívat, nese zodpovědnost použitý topný systém. Dva základní typy, s nimiž se můžeme setkat, jsou bojler a termoblok. Důležitý je také jejich počet. Pokud má kávovar jen jeden topný systém, uživatel může v jeden moment pouze připravovat kávu, nebo šlehat mléko, obojí zároveň stroj nezvládne. A protože pro šlehání pěny je potřeba vyšší teplota než pro přípravu kávy, může chvíli trvat, než kávovar teplotu zvýší či sníží, aby bylo možné proces dokončit.

Termoblok

Termobloky najdeme ve většině malých domácích kávovarů, jsou totiž levnější. V minulosti se jednalo o velmi nestabilní systém, na tom se však řada lepších výrobců snaží pracovat (Sage/Breville, Ascaso), takže nyní již narazíme i na termobloky poměrně dobré. Jedná se nahřáté kovové bloky, skrz které proudí studená voda. Cestou se postupně zahřívá se na požadovanou teplotu. Ohřívá se pouze malé množství na cestě, ne celý bojler.

Velkou výhodou termobloků je jejich rychlost nahřátí, některé kávovary jsou připraveny k použití i v řádu několika sekund (i když stále je vhodné pustit nejdřív na chvíli vodu naprázdno, aby se lépe prohřála hlava kávovaru). Na druhou stranu je těžší hlídat teplotu vody, některé levnější termobloky mohou být velmi nestabilní. Termobloky mají také kratší životnost, hůře se opravují a v případě jejich poškození je většinou nutná výměna.

Podobnou technologii představuje thermocoil. Rozdíl spočívá v tom, že voda neprochází skrz svařené kovové bloky, ale protéká (nejčastěji) měděnou trubkou. Protože thermocoil je z jednoho kusu materiálu, systém má menší sklony k protékání a nabízí lepší teplotní stabilitu.

Bojler

Jednoduchý bojlerový systém je také častý spíš u levnějších kávovarů. Voda se nahřívá v bojleru a už ohřátá putuje do hlavy kávovaru. Bojlery se o něco déle nahřívají, ve většině jednoduchých domácích kávovarů jsou tedy nahrazeny termobloky.

Výhodou bojleru je lepší teplotní stabilita. Za zmínku také stojí, i když to není pravidlem, že kávovary s bojlerem jsou často z masivních kovů, kdežto stroje s levným termoblokem jsou často z levných materiálů celé. Jednobojlerové systémy nalezneme i u některých kávovarů střední třídy.

Bojler se systémem Heat exchanger (výměník tepla, HX)

Kávovary s heat exchangerem jsou často vyhledávány lidmi, kteří se snaží posunout své baristické umění nad hranici běžného konzumenta. Najdeme je i u komerčních kávovarů. Přístroj obsahuje jeden bojler, ve kterém je voda zahřívána na teplotu potřebnou pro tvorbu páry. Když se rozhodnete připravit espresso, voda prochází měděnou trubicí (výměníkem), která vede skrz bojler a tím se ohřívá.

Tyto kávovary umožňují šlehání mléka a extrakci espressa zároveň. Tím jednak šetří čas, jednak je tak káva lepší, když našlehaná pěna nebo vytečené espresso nečeká na kávovar, až dokončí druhou část přípravy. Bývají také doplněny přesným PID systémem pro kontrolu teploty. S rostoucí stabilitou však stoupá i cena těchto kávovarů, takže například pro uživatele, kteří pijí kávu jen jako životabudič a o správnou extrakci neusilují, mohou být zbytečně naddimenzované.

Dva bojlery

Dvoubojlerový systém nalezneme nejčastěji u profi přístrojů. Jeden bojler slouží pro přípravu kávy, druhý pro šlehání mléčné pěny. To se hodí při přípravě více káv za sebou, klidně totiž můžete spouštět do hrníčku espresso a zároveň si už chystat mléko na cappuccino. Oba systémy jsou dostatečně stabilní, aby udržely ideální teplotu během celého procesu.

Samozřejmě i zde nalezneme nějaké nevýhody, tou první je částka, o kterou si výrobci dvoubojlerových strojů řeknou. Mnohdy se jedná o  kávovary za desetitisíce. Tento topný systém je také objemnější, což se promítne do rozměrů celého kávovaru, déle se nahřívá a daní za teplotní stabilitu je nižší energetická úspornost (Zdroj: Home Grounds).

Jaký topný systém tedy zvolit?

Pokud je pro vás káva hlavně ranním nakopávačem, nic víc od ní neočekáváte a hlavním důvodem pro pořízení pákového kávovaru je pro vás cena, nemá cenu honit se za precizním topným systémem. Je dost možné, že po několika letech používání nakonec stejně sáhnete po automatickém kávovaru pro jeho pohodlí, nebo přejdete k překapávačům, které jsou levnější. Kávovar s termoblokem nebo jedním bojlerem vám nejspíš bude stačit.

Jeden topný systém také nebude problém, pokud si nepotrpíte na cappuccina a podobné nápoje a kávu pijete černou nebo se studeným mlékem. Pokud je však příprava kávy zároveň vaším koníčkem, potrpíte si na našlehané mléko nebo máte chuť zdokonalovat se v latte artu, možná byste měli zvážit investici do kávovaru s dvojitým topným systémem.

Pokud jste přesáhli hranice běžného konzumenta kávy a stojíte o kvalitní přístroj, pravděpodobně narazíte i na kávovary s HX výměníkem. Jedná se často o poloprofi přístroje, do nichž je sice potřeba investovat, avšak odměněni jste tepelnou stabilitou, možností zároveň dělat kávu i šlehat a většinou i kvalitnějšími materiály. Systém dvou bojlerů je špičkový, avšak zbytečně nákladný pro naprostou většinu domácností. Můžete se po něm však podívat, pokud sháníte kvalitní kávovar do malého provozu.

Termostat

Termostaty kontrolují teplotu v bojleru nebo v systému termobloku. Existují dva typy:

• Mechanické – většinou fungují ve dvojici, přičemž jeden hlídá horní a druhý spodní hranici. Při dosažení té či oné hranice se pak topné těleso vypíná a zapíná.
• Elektronické, PID – digitální termostaty udržující teplotu na hodnotě, kterou nastaví barista. Kávovary s tímto systémem jsou teplotně stabilnější, zpravidla také patří k dražším.

Tlak

Parní tlak pro extrakci espressa by měl dosahovat 9 bar. Jde o hodnotu, se kterou pracují velké kavárenské přístroje, v jejichž útrobách najdete rotační čerpadlo. To je větší než čerpadla vibrační, pracuje tišeji a hlavně stabilně, takže se na tlak 9 bar dostane rychle a udrží jej po celou dobu extrakce. Výhodou je také, pokud má kávovar tlakoměr, na kterém je možné hodnoty kontrolovat.

Pro domácí kávovary je rotační čerpadlo příliš velké a drahé, takže jej zastupují čerpadla vibrační. Ta tlak budují postupně, s udržováním jsou na tom hůř, takže oněch 9 barů dosáhnou spíš v průměru. U malých kávovarů na domácí použití se proto doporučuje tlak alespoň 15 bar.

Protože mnoho výrobců domácích kávovarů se snaží vychvalovat své přístroje za co nejvyšší tlak, vzniká domněnka, že „čím víc, tím líp“. Není to však pravda, příliš vysoký tlak stlačí kávu v páce až moc, čímž se zpomalí průtok vody. Dokonce může protlačit drobnější kousky zrn na spodek sítka a tím je ucpat. Kvalitnější a poloprofesionální kávovary disponují přetlakovým ventilem, který je zastropovaný na nižší hodnotě, ideálně právě na 9 bar.

Tlak k upěchování

Při přípravě espressa je také důležitý tlak při pěchování namletých zrn do páky. Doporučuje se stlačit kávu tlakem odpovídajícím zhruba 20 kg. K tomu slouží malé pěchovadlo zvané tamper. Správně upěchovaná káva musí být v první řadě rovně, jinak jí voda nebude ideálně protékat.

Pokud namletá zrna upěchujete málo, voda přes ně proteče rychle a káva se nestihne vyextrahovat. Výsledek pak bude vodnatý, bez cremy na povrchu a chutnat bude nevýrazně až nakysle. Pokud naopak kávu utlačíte moc, voda bude mít problém se přes ni dostat. Poteče tedy pomalu a v šálku bude chutnat poněkud nahořkle. Protože tlak 20 kg se špatně odhaduje, v začátcích je nejjednodušší položit páku s kávou na váhu. Chce to cit a trochu cviku, ale časem sami správný tlak odhadnete.

Mletí kávy

Kávu do kávovaru budete muset u většiny přístrojů mlít sami externím mlýnkem na kávu. Variantou je také použití kupované mleté kávy nebo tzv. E.S.E. podů, polštářků naplněných mletou kávou. Hlavní výhodou těchto podů je čistota a jednoduchost používání. Bývají ovšem trochu dražší, a pokud volíte pákový kávovar také kvůli nižší ceně za šálek, pody se vám nevyplatí. Chuti čerstvě namleté kávy se navíc kupovaná mletá káva nebo káva z podů zkrátka nevyrovná.

Jako každá fáze přípravy kávy pákovým kávovarem, i mletí vyžaduje trochu cviku. Proto se obrňte trpělivostí a zkrátka testujte různé hrubosti namletí, dokud nenajdete tu, která je pro vás ideální. Na přípravu espressa se doporučuje jemné mletí, káva by měla připomínat polohrubou až hrubou mouku. Z příliš hrubě namleté kávy budete mít espresso slabé, bez chuti. Velmi jemné namletí zase může umocnit hořkost kávy a nápoj nebude mít tu správnou cremu.

Kávovary s mlýnkem

Některé kávovary z vyšších cenových hladin mají mlýnek zabudovaný v sobě. Pro uživatele to může znamenat finanční úsporu, i když nepříliš velkou. Výhodu kávovarů s mlýnkem představuje i pohodlnost nákupu – vybíráte jen jeden přístroj.

Toto řešení má však i svá negativa. Protože kávovar se před použitím zahřívá, logicky se zahřívá i mlýnek a zrna. Pak dochází k jejich žluknutí či spálení během mletí. Levnější kávovary navíc nemusí mít mlýnek dostatečně kvalitní. Problém se pak může vyskytnout, pokud uživatel v rámci pokroku nakoupí nepřetlaková sítka a mlýnek nedokáže kávu namlít dostatečně najemno a rovnoměrně. A některé mlýnky mohou mít potíže i s automatickým dávkováním mleté kávy.

Kávovar a mlýnek samostatně

Samostatný mlýnek představuje hned na úvod další investici, navíc pravděpodobně ztratíte nějaký čas i jeho výběrem. Zato však získáte přístroj, který můžete používat s libovolným kávovarem, takže i v případě koupě nového modelu vám mlýnek již zůstane. Pokud navíc zainvestujete do všestranného mlýnku s velkým rozsahem mletí, poslouží i při přípravě kávy filtrované.

Protože zrnka namletá rovnoměrně a na správnou hrubost jsou při přípravě espressa velmi důležitá, nezřídka se doporučuje sáhnout při výběru hlouběji do kapsy. Pokud tak máte k dispozici omezený obnos a zvažujete, zda ušetřit na mlýnku nebo na kávovaru, zvolte raději druhou možnost.

Jak vybrat správný mlýnek na kávu se dozvíte v našem článku Jak vybrat mlýnek.

Příprava mléčné pěny

Šlehání mléka je nezbytné pro přípravu nápojů jako caffè latte, cappuccino, flat white a další. S automatickou přípravou mléčné pěny se mezi běžnými pákovými kávovary často nesetkáte, naprostá většina z nich má manuální trysku, která vyfukováním horké páry mléko nahřívá i napěňuje. Její zásadní výhodou je možnost upravit si mléko podle sebe, můžete je napěnit víc či méně. Na druhou stranu však může chvíli trvat, než se s tryskou naučíte pracovat. Na problém narazíte u některých levných kávovarů se slabým topným systémem, který nevytvoří dostatečný parní tlak.

Jako kompenzaci nedostatečného parního výkonu mají mnohé malé kávovary tzv. panarello trysku. Poznáte ji podle tlustého nástavce. Spolu s horkou párou vhání do mléka i trochu vzduchu, čímž akci usnadňuje. Výsledky mohou být různé a závisí na vaší šikovnosti. Protože však nad množstvím nasávaného vzduchu nemáte úplnou kontrolu, často získáte spíš houbovitou netvarovatelnou pěnu s velkými bublinkami než kvalitní mikropěnu, kterou je možné tvořit latte art.

Pěna vyšlehaná panarello tryskou

Cappuccino z mléka vyšlehaného panarellem

Pěna vyšlehaná klasickou tryskou

Cappuccino z mléka vyšlehaného klasickou tryskou

Zvolený typ trysky se bude pravděpodobně odvíjet od zamýšlené ceny kávovaru (u levnějších je častější typ panarello) a od toho, zda máte ambice techniku správného šlehání ovládnout. Pokud se na ni plánujete zaměřit, panarello tryska vás na určitém stupni může začít brzdit.

Ruční a elektrické napěňovače

Pokud si s parní tryskou vůbec nerozumíte, nebo se o precizní pěnu nechcete ani pokoušet, můžete ke kávovaru pořídit samostatný napěňovač mléka. Jedná se o drobný přístroj, který pořídíte většinou za několik stokorun. Na trhu najdete jak ruční, tak elektrické modely.

• Ruční napěňovače – většinou pracují na principu pístu, zvláštní kategorií jsou shakery, ve kterých můžete šlehat mléko za studena, například do ledové kávy.
• Elektrické napěňovače – mléko samy ohřejí a našlehají, a vy se tak nemusíte o nic starat. Jsou ale o něco dražší. Levnější variantou je malý šlehač na baterky, pokud však stojíte o houbovitou konzistenci a „čepici“, s tímto přístrojem se jí nemusíte dočkat.

Konstrukce kávovaru

Během výběru kávovaru sledujte také jak vypadá. Nejen kvůli estetické hodnotě, ale také z praktických důvodů.

Materiál

Základní pravidlo zní – čím méně plastových součástek, tím líp. Kávovar z robustního kovu je stabilnější a odolnější. Zvlášť opatrní byste měli být, pokud je kávovar z plastu v těch místech, jimiž protéká horká káva, tedy v oblasti hlavy.

Velikost

Na velikost kávovaru je možné pohlížet z několika úhlů. Pokud máte na kuchyňské lince jen minimum místa, asi vás potěší, když bude kávovar co nejmenší. Na druhou stranu s menšími přístroji se může někomu hůř pracovat. Větší kávovary jsou stabilnější, lépe v nich například upevníte páku jednou rukou, často (pravidlem to však není) bývají navíc vyrobeny z odolnějšího materiálu.

Objem nádržky na vodu

Kapacitu nádržky na vodu byste měli volit podle předpokládané denní spotřeby kávy. Pokud hledáte kávovar do jednočlenné domácnosti, můžete s klidem sáhnout po menším, méně objemném modelu. Pokud ale připravujete více šálků pro více osob denně, vyplatí se zainvestovat do objemnějšího přístroje, který vás ušetří opakovaného doplňování vody. Na trhu jsou k sehnání přístroje s několikalitrovými nádržkami, které uspokojí i náročnější uživatele.

Na druhou stranu však připomínáme, že voda by v nádržce neměla stát příliš dlouho, jinak se také může začít kazit, zvlášť pokud je kávovar na slunci. Takže ani snaha sehnat nádržku co největší, aby ji stačilo doplnit jednou týdně, se nemusí vyplatit.

Menší nádržka na 1 l vody

Páka

Páka je klíčovou částí kávovaru. Může mít jednu nebo dvě výpustě, s pomocí dvojité můžete připravovat dvě espressa zároveň. K levnějším kávovarům zpravidla získáte páku jen jednu, dražší modely mohou být vybaveny oběma typy.

Páka by ideálně měla být kovová, bez plastových součástek. Některé designové páky mohou mít rukojeť ze dřeva. V profesionální sféře vládne páka o průměru 58 mm, mezi domácími přístroji naleznete více možných velikostí. Do některých může být obtížné dostat oněch 7 nebo 14 gramů kávy, nemusíte k nim sehnat ani náhradní sítka.

Příkon a spotřeba

U menších domácích spotřebičů, ke kterým patří i kávovary, je spotřeba takřka zanedbatelná. Pokud ovšem lpíte na úspornosti svých přístrojů, doporučujeme volit takový kávovar, který má funkci automatického vypnutí nebo Stand-By režim.

Příkon nám kromě spotřeby ovšem udává ještě jednu věc, a to rychlost nahřátí. Rozdíly mohou být znatelné spíš pokud se rozhodujete mezi termoblokem a bojlerem, ani bojler vám však díru do kapsy neudělá. Na výslednou chuť kávy nemá rychlost nahřátí absolutně žádný vliv. Pokud ovšem chcete při přípravě ušetřit trochu času, sáhněte po přístroji s vyšším příkonem.

Nastavení a doplňkové funkce

Stejně jako je tomu u většiny menších spotřebičů, i v případě kávovarů najdeme velké rozdíly na poli vybavení a funkcí. Zde však rozhodně doporučujeme nepodléhat marketingovým pojmům. Mnoha různými vychytávkami se často chlubí výrobci produktů z nejnižší cenové kategorie, je však třeba mít na paměti, že pokud kávovar nedosáhne dostatečného tlaku a neudrží teplotu vody, asi to nezachrání tím, že se automaticky vypíná o pět minut dřív než konkurence.

Některé funkce mají vliv na samotnou chuť výsledné kávy, například možnost nastavit teplotu vody. Jiné spíše dotahují celkový požitek z přípravy nebo ji zjednodušují.

Ovládací panel

Ovládací panel u většiny přístrojů není nijak složitý. V zásadě jde o to, abyste skrz něj přístroji mohli sdělit, zda má ohřívat vodu na kávu nebo na páru a abyste odstartovali její výdej. U některých dražších modelů najdete také displej, který vás informuje o průběhu procesu, ale nijak důležitá součástka to není, takže pokud pro vás není důležitý z nějakého osobního důvodu, doporučujeme podle něj nevybírat.

Jednodušší ovládací panel

Složitější ovládací systém vás čeká, pokud sáhnete po kávovaru s funkcí automatického čištění, nastavení na tvrdost vody ve vaší lokalitě nebo dokonce s mlýnkem. V takovém případě je totiž třeba nastavovat velikost porce a hrubost mletí. Občas se setkáte i s tlakoměrem, na kterém můžete ověřit, zda extrakce probíhá správně. S funkcemi také stoupá počet všemožných kontrolek.

Složitější ovládací panel

Vyhřívaná plocha na šálky

Pokud na přípravu kávy použijete hrnek studený a nenahřátý, rychle to srazí teplotu právě připravené kávy. Podáváte ji potom v nižší než ideální teplotě, a chuť kávy nebude taková, jakou získáte z profesionálního stroje.

Nahřívací plocha na šálky

Naprostá většina kávovarů nabízí vyhřívanou plochou na šálky. Zde se však vyplatí podotknout, že pokud jste ve snaze zkrátit čas přípravy pořídili stroj deklarující nahřátí v řádu sekund, hrníčkům tato doba stačit nemusí. V praxi navíc stejného nebo i lepšího výsledku dosáhnete ponořením šálku do horké vody nebo propláchnutím párou z trysky, záleží tedy na vás, kterému způsobu ohřívání dáváte přednost.

Nastavitelná síla kávy

Sílu kávy určuje zejména množství namletých zrn a hrubost jejich namletí, tento parametr tedy budou řešit primárně hledači kávovarů se zabudovaným mlýnkem. Ten by měl mít dostatek stupňů hrubosti, abyste si mohli najít ten ideální. Se samostatným mlýnkem tedy dosáhnete stejného výsledku, když s ním umíte trochu pracovat.

Nastavitelné množství nápoje

Tato funkce potěší neklidné hektické duše, které ráno zvládají víc činností zároveň a nemají čas u přípravy kávy stát a číhat na okamžik vypnutí. Je možné nastavit, kolik kávy chcete v jednom šálku, a kávovar proces sám zastaví po napuštění požadovaného množství.

Nastavení na tvrdost vody

Tvrdá voda více zanáší vnitřek přístroje, takže je nutné jej častěji odvápňovat. Kávovary, které automaticky nahlašují potřebu odvápnění, někdy nabízejí možnost nastavení počítadla podle tvrdosti vaší vody – při tvrdší vodě požádají o odvápnění dřív. Ke zjištění tvrdosti vody slouží přibalená jednoduchá testovací sada. Proužek ponoříte na určený čas do vody a následně odečtete výsledek, který zadáte do vašeho kávovaru.

Protože pro chuť kávy je ideální spíš měkčí voda, někteří uživatelé vodu před nalitím do nádržky proženou filtrační konvicí. Dražší kávovary často nabízejí nádržky na vodu s filtračním systémem, do něj je však třeba filtry dokupovat (zhruba jednou za 2 měsíce). Výrobci často slibují, že při pravidelné výměně filtru nebude třeba kávovar odvápňovat vůbec, finančně však odvápňování vyjde mnohdy levněji, to záleží na ceně filtrů a doporučených odvápňovacích prostředků.

Nastavitelná teplota vody

Teplota vody se opět projeví na chuti kávy. Pokud si s výsledným nápojem chcete opravdu vyhrát, neměla by ani tato funkce vašemu kávovaru chybět.

Výdejník horké vody

Možnost pustit horkou vodu z trysky na horkou páru, například pro přípravu čaje nebo jiných teplých nápojů. Dražší kávovary mají pro horkou vodu samostatnou výpusť. A pokud kávovar touto možností nedisponuje vůbec, je také možné prostě pustit vodu přes hlavu, aniž byste do ní upevnili páku s kávou, nebo ji ohřát tryskou.

Odnímatelná mřížka a odkapávací nádobka

Pod šálkem se nachází mřížka a pod ní prostor pro zachytávání vody z útrob kávovaru. Obojí by mělo být vyjímatelné a snadno čistitelné. To samozřejmě usnadní údržbu, vyjmutím mřížky ale také získáte několik centimetrů k dobru v případě, že připravujete kávu do vyšší sklenice.

S mřížkou

Bez mřížky

Program odvápnění

Jednou za čtvrt až půl roku by měl kávovar také projít procesem odvápnění. Ten vám může usnadnit speciální program, který u pákových modelů rozhodně není samozřejmostí. Kávovar se samozřejmě může, dokonce musí, odvápňovat i pokud nemá k tomu určený program. Celý proces ale až tak komplikovaný není, takže pokud by vás právě absence odvápňovacího programu měla odrazovat od koupě přístroje, který se vám jinak líbí, nedejte se.

Příslušenství

Nákupem kávovaru to nekončí, k plnohodnotné přípravě kávy je třeba pořídit ještě pár drobností. Pokud se ve světě kávovarů teprve rozkoukáváte, nejspíš oceníte, když se o nic moc nebudete muset starat a všechno dostanete v balení. U levnějších kávovarů však často obdržíte vybavení spíš „fórové“, takže pokud se v kávovém světě najdete, časem stejně nakoupíte lepší.

Tamper neboli pěchovadlo

Sítka na jednu a dvě porce kávy

Tamper

Tamper má přibalený snad každý kávovar. Narazíte na kovové či plastové, přičemž kovové jsou samozřejmě lepší a nabídnou nesrovnatelně delší životnost. Některé kávovary mají tamper napevno připevněný k tělu, barista pak páku umístí pod něj a tlačí zespodu. Spokojenost s tímto systémem je samozřejmě individuální, naprosté většině však nevyhovuje – kávovar je třeba přidržovat, správný tlak je těžké odhadnout a náročné je vůbec jeho dosažení.

Konvička na mléko/latiéra

Konvička na šlehání mléka není pro začátek naprosto nutná, mléko napěníte i v obyčejném hrnku. Začne vás však zajímat v případě, že se rozhodnete posunout své baristické umění na vyšší level a třeba do kávy nakreslit srdíčko. Latiéra by měla mít úzkou hubičku umožňující maximální kontrolu proudu pěny. Velikost konvičky se pak odvíjí od množství mléka, prodávají se jak konvičky na cappuccino, tak na objemnější nápoje typu caffè latte.

Některé kávovary mají konvičku v balení, samostatná stojí zhruba od dvou stovek. Existuje dokonce konvička se zabudovaným teploměrem, díky které se snadno naučíte odhadnout správnou teplotu mléčné pěny.

Různé druhy sítek

Ke kávovaru standardně dostanete minimálně dva kusy sítek – menší pro jednu porci a větší pro dvě. Můžete narazit na dvě varianty, přetlaková nebo nepřetlaková/standardní. Pokud s domácím espressem začínáte, vyplatí se zjistit, zda jsou oba typy sítka alespoň k dokoupení.

• Standardní sítka – poznáte je podle toho, že pokud je obrátíte, najdete na spodní straně stejný počet dírek jako na horní. Toto jsou sítka pro ty, kteří chtějí espresso připravovat v první řadě správně. Standardní sítko vám totiž nic neodpustí, pro správnou extrakci se opravdu budete muset naučit mlít na správnou hrubost, tampovat apod.
• Přetlaková sítka – jsou vlastně dvouplášťová a pokud je otočíte, zjistíte, že mají na spodní straně jen jednu malou dírku. Najdete je častěji u levných kávovarů. Tato sítka jsou vhodná pro uživatele, kteří na správném postupu až tak nebazírují, odpustí totiž nedostatečně jemné mletí zrn. Kávu trochu „našlehají“, takže má na povrchu vyšší vrstvu pěny.

Závěrečné doporučení se odvíjí od toho, co od kávovaru a od sebe vlastně očekáváte. Chcete kávu rychle a bez zdlouhavého učení? Sáhněte po přetlakových sítkách. Pokud se ale časem rozhodnete proniknout do tajů správné extrakce, přetlakové sítko vás bude na této cestě spíš brzdit.

Přetlaková sítka

Nejoblíbenější značky pákových kávovarů

Po pákových presovačích uživatelé sahají z různých důvodů a od toho se odvíjí také jejich výběr značky. Roli tu může hrát cena, tradice a reputace výrobce i rozšířenost přístrojů a s ní se pojící dostupnost uživatelských recenzí.

Pákové kávovary De’Longhi

Tento italský výrobce patří bezesporu k nejznámějším a nejrozšířenějším. Jeho kávovary lze charakterizovat jako „nejlepší mezi levnými“, jde o jakýsi mezistupeň mezi supermarketovými značkami a skutečně kvalitními výrobci nabízejícími i profesionální přístroje (Rancilio). Výhodou značky De’Longhi je mimo jiné i dobrá vybavenost doplňkovými funkcemi, jako je automatický odvápňovací program nebo nastavení na tvrdost vody v lokalitě.

Pákové kávovary Sage

Pod značkou Sage se na evropském trhu skrývají výrobky australské firmy Breville. V portfoliu značky naleznete kávovary, mixéry, grily a další menší kuchyňské spotřebiče. Co se kávovarů týče, jejich startovací cena začíná výš než u De’Longhi, pod 10 000 Kč jejich přístroje nepořídíte. O nahřívání se stará vylepšený systém Thermojet, použité materiály jsou kvalitnější. Ve vyšších cenových hladinách už se jedná o přístroje pro fajnšmekry, uživatelům, kteří zvažují pákový přístroj z důvodů úspory, je nedoporučujeme.

Pákové kávovary Gaggia

Značka Gaggia pochází z Itálie, ale i u nás si vybudovala slušnou fanouškovskou základnu. Model Gaggia Classic patřil téměř k legendám, po které sahali převážně kávomilové toužící po kvalitní páce, nepřetlakových sítkách a co nejmenším podílu plastových součástek. V posledních letech však výrobce stroje zmodernizoval, což nese řada uživatelů spíš nelibě, protože zároveň se objevily také plastové součástky. Stále však jde o přístroje schopné připravit kvalitní espresso a našlehat dobrou mikropěnu.

Pákové kávovary Lelit

Další italská značka vyrábějící přístroje střední a vyšší třídy. Charakteristické jsou kvalitní robustní materiály, u dražších modelů také PID systém pro kontrolu teploty. Na výběr budete mít i pokud se rozhodnete pro kávovar s integrovaným mlýnkem. Celkově jde o přístroje pro srdcaře, kteří se budou rozplývat nad chutí espressa, kdežto bez automatického odvápňovacího programu se v pohodě obejdou.

Cena

Pákové kávovary cenově najdete mezi kapslovými, které jsou nejlevnější, a automatickými, u kterých si zase připlatíte. Rozpětí je velmi široké, začíná na několika tisících za „fórové“ přístroje a pokračuje k poloprofesionálním modelům za desetitisíce. Je tedy vhodné hned na začátku zjistit, jaká máte očekávání a jakou kávu si vlastně představujete.

Cena do 5 000 Kč

Nejnižší cenová kategorie je velmi oblíbená, zejména mezi nenáročnými uživateli. Mezi nejčastěji zastoupenými značkami naleznete například De’Longhi nebo Sencor, většina z nich se nesoustředí výhradně na výrobu kávovarů. Kávovary s cenovkou do 5 000 Kč patří mezi menší přístroje s kapacitou nádržky kolem 1 l. Tlak jejich vibračních čerpadel dosahuje 15 bar, naprostá většina je poháněná jedním termoblokem.

Na program pro odvápňování v této kategorii narazíte spíše sporadicky, stejně jako na možnost nastavení množství, teploty a tvrdosti vody. Vyhovovat proto budou méně náročným kávomilům, kteří například s používáním pákového kávovaru teprve začínají a na správných parametrech espressa jim příliš nesejde.

Cena od 5 000 Kč do 15 000 Kč

Ve střední cenové kategorii často zapátrají zájemci o kvalitnější domácí kávovar, kteří mají chuť proniknout do přípravy kávy trochu hlouběji. Objevují se zde například kávovary značek Gaggia nebo Breville/Sage. Často jsou z kvalitnějších materiálů, hezké a dostatečně masivní.

Co se vybavení týče, narazíte již například na přetlakový ventil, který nastaví tlak na ideálních 9 bar, nebo dvojitý topný systém. U některých modelů již najdeme program odvápnění, stále častější je také možnost nastavit množství, teplotu a tvrdost vody podle vašich představ. S těmito typy kávovarů už máte poměrně velkou šanci přiblížit se kávě z vaší oblíbené kavárny.

Cena nad 15 000 Kč

Kávovary pro opravdové fajnšmekry, co ukojí i touhu po poloprofi variantě. Nejčastěji jsou vybavené dvěma topnými systémy s PID kontrolou teploty, občas se dokonce potkáte s profesionálním rotačním čerpadlem. Bojlery jsou zastoupené hojněji než termobloky. Mezi značkami se objevují i slovutná jména jako Faema, Lelit, Nuova Simonelli nebo ECM.

V této kategorii se také nacházejí mašinky pro uživatele se specifickými požadavky, můžete mezi nimi najít i poměrně raritní pákové kávovary s integrovaným mlýnkem, nebo kávovary s funkcí automatického šlehání mléka. V těchto případech jde tedy už téměř o hybridy mezi automatickými a pákovými kávovary.

Levný plastový kávovar

Kávovar ze střední cenové kategorie

Kávovar pro náročné uživatele

Jak správně připravit espresso

Malá káva podávaná u baru, kterou zákazník vypije dvěma až třemi loky. To je správné espresso. V našich krajinách se objevují různé zkomolené názvy a také nápoje. Espresso je však jen jedno, pikolo ani presso si v Itálii neobjednáte. Jedná se také o základ ostatních kávových nápojů jako je například cappuccino, caffè latte či latte macchiato. Jeho příprava má několik zásad, které je potřeba dodržet.

7-20-90-9-25

Při přípravě espressa narazíte na pět čísel, která značí různá pravidla. Sedm určuje počet gramů kávy, která je potřeba. Povolují se však drobné odchylky. Po odvážení namleté kávy je nutné kávu upěchovat. K tomu je potřeba vynaložit tlak odpovídající dvaceti kilogramům. Káva musí být v páce stlačená do rovna, aby jí voda pod tlakem protékala rovnoměrně. Při přípravě kávy se nikdy nepoužívá vroucí voda, její teplota se s dvoustupňovou odchylkou pohybuje kolem devadesáti stupňů Celsia.

Profesionální kávovary vytváří konstantní tlak devět bar. U domácích kávovarů se setkáte s tlakem 15 bar, není ale konstantní a 9 bar dosáhne v průměru. Devět bar je ideální tlak, při kterém se z kávy vyplaví nejvíce dobrých látek. Pokud máme kávu odváženou a upěchovanou, páku otřeme, umístíme do hlavy kávovaru a dobře utáhneme. Nyní se dostáváme k hlavnímu procesu přípravy. Extrakce espressa, by měla trvat přibližně dvacet pět sekund. V šálku má pak výsledný nápoj teplotu okolo 67 °C.

Šálek by měl být předehřátý, toho dosáhnete buď speciální plochou pro ohřev hrnečků, vypláchnutím horkou vodou nebo párou z trysky. Správné espresso má objem zhruba 30 – 35 ml. Espresso se dále používá jako základ kávových nápojů s mlékem. Každý z nich se připravuje podle určitých zásad a záleží na každém, jaký druh kávy mu nejvíce chutná (Zdroj: Espresso&Coffee Guide).

Jak skladovat kávu

Nedílnou součástí přípravy poctivého espressa je i správný výběr a vhodné skladování zrnkové kávy. Pákový kávovar si přece jen nepořizujete proto, abyste v něm připravovali předmletou kávu bez aroma, nebo zrnkovou kávu, která vlivem nesprávného skladování žlukla. S výběrem kávy vám pomůže náš článek Jak vybrat kávu, pro následné skladování potom platí pár pravidel, která vám pomohou udržet kávu dlouho čerstvou: