Menu

Srovnávací test a recenze
nejlepších ručních pil

Aktualizováno:
Prosinec 2020
Autor:
Iveta Polášková

Jste také toho názoru, že s masovým rozšířením elektrické energie zvoní klasickým ručním nástrojům hrana? Stačí si promluvit s početnou skupinou nadšenců, ale i profesionálních řemeslníků, která na ně nedá z nejrůznějších důvodů dopustit, a zjistíte, že to není tak úplně pravda. V mnoha situacích je jejich použití mnohem příhodnější než zbytečné tahání kabelu nebo dobíjení akumulátoru.

Žádný majitel rodinného domku se zahrádkou se neobejde bez pily. Ať už jde o přípravu otopu, ořezy stromků, nebo stavbu psí boudy, ve všech případech oceníte pořádně nabroušené zuby. A s těmi manuálně poháněnými navíc ještě zlepšíte svou fyzickou kondici.

Někteří z nás již vlivem závislosti na elektrických strojích možná zapomněli, co je při nákupu ručního nářadí zásadní. Z toho důvodu předkládáme článek Jak vybrat ruční pilu, v němž vám ty nejvýznamnější parametry připomeneme a detailně popíšeme. Po přečtení budete disponovat alespoň základní představou, podle čeho se během nákupu řídit.


Nejlepší ruční pily dle hodnocení a recenzí uživatelů


Jak vybrat ruční pilu

Vzhledem k tomu, že časy, kdy ruční nástroje byly jedinými dostupnými pomocníky, jsou dávno pryč, považujeme za důležité zmínit se o tom, proč byste se vlastně jejich nákupem měli zabývat. Tímto krátkým zamyšlením celý článek zahájíme. Následně bude pozornost věnována volbě odpovídajícího typu, který ve své domácnosti nebo dílně nejlépe upotřebíte.

Při nákupu rozhodně nezapomínejte na podobu pilového listu. Podstatnou roli sehrává počet a výbrus jednotlivých zubů. Volbu samozřejmě ovlivní i druh zpracovávaného materiálu, neboť není jedno, zda je dřevo suché nebo mokré, či zda řežete kov nebo dřevotřísku. Mnozí řemeslníci navíc ručně opracovávají třeba pórobeton nebo sádrokarton. Ačkoliv se na rozdíl od elektrických spotřebičů s údržbou příliš nenadřete, úplně na ni nezapomínejte. Zásadní je zejména správné broušení.

Závěrečná kapitola věnována cenám bude v této kategorii poměrně jednoduchá. Ruční pily totiž bodují svou velmi nízkou cenou, jež navíc bývá u většiny výrobců podobná. I přesto cenové okénko zařazujeme, abyste měli jasnou představu o tom, jak velký finanční obnos si připravit.

Ruční nebo elektrická?

Možná si ťukáte na čelo a lámete hlavu, proč vůbec nad pořízením ruční pily uvažovat? Vždyť s elektrickým náčiním je všechno rychlejší, snadnější a pohodlnější. Pořežete mnohonásobně větší množství s několikanásobně vyšší přesností. A ke všemu vás to stojí minimální úsilí. Je tady také varianta přímočaré pily, která se však používá pro trochu jiné účely. Její kvality tkví v řezání oblouků, různých výřezů či menších přesných řezů. (Zdroj: Dřevostavitel) Připravili jsme o ní článek s názvem Jak vybrat přímočarou pilu.

I přes to všechno existuje několik pádných důvodů hovořících pro tisíce let ověřenou klasiku. Pohleďte sami:

  • Výrazně nižší cena pořízení
  • Bezplatný provoz
  • Neomezená pohyblivost bez potřeby elektřiny
  • Snadnější manipulace ve stísněných prostorech
  • Omezená nutnost údržby
  • Nižší míra ohrožení zdraví

Poslední bod může na první pohled působit úsměvně, ale stačí se trochu zamyslet. Představte si, že neukočírujete mohutnou motorovou pilu a zaseknete si ji do nohy. Výsledkem bude velmi rychlý odjezd do nemocnice a s největší pravděpodobní náročná plastika končetiny. Zato u ruční pily se jen podřete, přinejhorším dojde k lehkému pořezání, které snadno zastavíte náplastí či několika stehy. Pro zkušené profesionály nic významného, začátečníci si ale koupí méně výkonné pily mohou uchránit zdraví.

Pokud se nacházíte v situaci, ve které upotřebíte spíš pilu motorovou, odkážeme vás na článek zabývající se jejími parametry.

Typ pily

Máte starý rodinný domek, kde zůstala celá řada původního nářadí po předcích? Rádi jste jezdili k prarodičům na chalupu a občas nakoukli i do dílny? Potom jistě víte, že pod pojmem pila se neskrývá jediný typ nástroje, ale hned celá řada různorodých pomocníků. Každý z nich má trochu jinak uzpůsobený rám i pilový pás a hodí se k odlišné činnosti.

Samozřejmě existuje řada lidí, kterým dlouhodobě ke štěstí stačí jedna univerzální pila s výměnnými listy. Pokud se však vrháte do nového projektu a budete muset často střídat řezané materiály, jediný nástroj vám nejspíš vyhovovat nebude.

Aby byla celá klasifikace ještě o něco málo obtížnější, mezi pilami na dřevo se rozlišuje mezi tzv. zahradními a stolařskými pilami. Rozdíl mezi oběma skupinami je asi na první pohled patrný, ale považujeme za zásadní se na něj podívat podrobněji a zmínit také hlavní zástupce obou kategorií.

Zahradní pily

Jestliže vlastníte zahradu s vysokými stromy nebo dokonce ovocný sad, dozajista se neobejdete bez zahradních pil. Stejně dobrou práci odvedou i tehdy, potřebujete-li nařezat dříví na otop. Podle typu provedení rozlišujeme následující trojici:

  • Břichatka – pro dva pracovníky současně, ke kácení vzrostlých stromů, zaoblená spodní strana se zuby, nutno vést tah obloukovitě a opisovat smyčku.
  • Oblouková pila – pro jednoho pracovníka, pro kácení tenčích stromů, odvětvování a řezání mokrého i suchého dřeva, napnutý pilový list s možností naklánění.
  • Ocaska – pro ořezávání větví a úpravu skáceného stromu, trojúhelníkové ozubení, možnost řezat obousměrně.
  • Prořezávací pilka – vypadá spíš jako větší zahnutý nůž. Díky malým rozměrům se lépe dostane do spleti hustých větví.

Počítejte s tím, že některé modely fungují výhradně v tahu. Chvilku bude patrně trvat, než přijdete na optimální sklon a rytmus. Po několika marných pokusech však s úlevou zjistíte, že práce nemusí být ani zdaleka tak únavná, jak se na první pohled zdálo.

Stolařské pily

Sbíjíte zahradní domek pro své ratolesti, kurník nebo psí boudu? Pak jistě sáhnete po stolařských modelech. Řežou jak dřevo, tak i plast či kov. Na rozdíl od svých zahradních protějšků většinou pracují v tlaku, což sice mírně zpomaluje jejich rychlost, ale výrazně zlepšuje přenosnost řezu. Samozřejmostí je ochrana proti prasknutí lišty, přičemž zuby jsou trojúhelníkového tvaru bez mezer. Zabezpečují možnost oboustranného řezání.

V této skupině rozlišujeme hned pětici základních nástrojů. Vlastníte-li kompletní sadu, nezastavíte se před žádným důležitým dřevařským úkonem:

  • Ruční rámová pila – tenký pilový list napnutý do rámu, rychlý a přesný řez, menší odběr materiálu, možnost výběru odpovídající šířky listu, některé řežou i kov.
  • Ocaska – absence rámu, možnost vyřezávání v materiálech výrazných rozměrů, vhodná i pro prořezávání stromů.
  • Čepovka – jedna z variant ocasky, pro přesné a nehluboké řezy (čepy), vyztužený hřbet omezující pohyb pásu.
  • Lupenková pila – drobné rozměry, tenký a jemný list pro zakřivené řezání překližek, dýh a lišt.
  • Děrovka – úzce zakončený drobný pilový list, který prostrčíte předvrtaným otvorem a řezy vedete z něj. Charakteristická je také větší tloušťka listu.

Doporučujeme konkrétní druhy vybírat s ohledem na charakter domácnosti. Jestliže žádné dřevěné konstrukce nevytváříte, stolařské pily pro vás budou naprosto zbytečné. Naproti tomu majitelé zahrad bez stromů topící elektrickou energií zase nenaleznou žádné uplatnění pro náčiní zahradní.

Počet a výbrus zubů

Mezi parametry nejvyššího významu řadíme počet zubů, jimiž je pilový plát osazen. V tomto případě rozhodně neplatí jednoduché „čím více, tím lépe“. Vybírejte naopak výhradně podle účelu. S rostoucím počtem zubů se zvyšuje čistota řezu, ale úměrně se zmenšuje úběr materiálu, tedy i rychlost práce.

Údaje na obalu jsou uvedeny jako počet zubů na palec (TPI – teeth per inch). Nejčastěji se pohybujeme v rozmezí od 7 do 11 TPI. Na hrubší tesařinu, případně zahradní práce zvolte pily s nižší hodnotou, naproti tomu pečliví tesaři by se měli poohlížet po co největším počtu zubů.

Během výběru dávejte pozor i na způsob, jakým jsou zuby vybroušeny. Levnější modely bývají broušeny pouze ve dvou rovinách, takže řežou pouze při pohybu jedním směrem. Naproti tomu dražší pilové pásy jsou osazeny zuby trojúhelníkovými, takže zvládají řezat při pohybu tam i zpět. Práce s nimi je proto o něco málo rychlejší i pohodlnější.

Druh materiálu

Od zpracovávaného materiálu se odvíjí řada požadavků na zuby i celkové provedení pily. Proto tuto kapitole rozdělíme na několik částí.

Dřevo

Máte zahradu v místech s častými srážkami, takže prakticky neustále zpracováváte mokré dříví? Berte tuto skutečnost na vědomí a vybírejte podle ní adekvátní druh pily. Vlhké dřevo má tendenci se za řezem svírat a tím výrazně ztěžovat průnik zubů do materiálu. Poohlédněte se proto po širších pilových pásech s tzv. americkými zuby. Ty mezi sebou mají mezery, jež brání uzavírání materiálu.

Typ dřeva Typ pily
Suché Pravidelné zuby
Mokré Americké zuby s mezerami
Měkké Větší zuby
Tvrdé Menší zuby

Kov

Většina pil na kov má rám pro upínání potřebných listů. Ostří je z kalené ocele, takže se nebrousí a po otupení je nutné je vyměnit. Protože kov je obecně tvrdý materiál, tyto modely se vyznačují větším počtem drobných zubů.

Dřevotříska

Všeobecně se ruční pila pro řezání dřevotřísky příliš nedoporučuje. Jako materiál má totiž sklony k lámání či odírání, takže výsledkem může být řez velmi nepřesný. Pokud se však přeci jen musíte uchýlit k ruční variantě, zvolte ostří s mnoha drobnými zuby, které vám s čistotou řezu alespoň trochu pomohou.

Pórobeton

Pily na pórobeton mají naopak zubů velmi málo, jen kolem 1,5 TPI. Konstrukcí jde většinou o ocasky, narazíte však i na obloukové modely. Pórobeton se sice řeže výrazně lépe, než beton hutný, nicméně se na stavbě často setkáte s velkými objemy prací. Zde pak uplatnění najde spíše specializované elektrické zařízení.

Sádrokarton

Pily určené k řezání sádrokartonu mají v ostří vždy po několika zubech mezeru. Ta slouží pro „odvod“ sádry pryč z řezu. Pily jsou celkově malé a připomínají spíš zubaté nože. Mnohé z nich jsou vybavené zasouvacím ostřím, které je z kalené oceli. Ke konci se zužuje, takže je poměrně snadné jím sádrokartonovou desku probodnout.

Uživatelský komfort

Nejenom efektivita práce je pro výběr ideální ruční pily klíčová. Důležité také je, aby se vám s nástrojem dobře pracovalo a práce vás bavila. Pro váš komfort je spousta pil vybavena následujícími vychytávkami.

  • Zasouvací nebo skládací čepel – zvyšuje skladnost nářadí po použití. Pro potřeby bezpečnosti jsou tyto pily vybaveny pojistkami, aby se nezavřely či nesložily během práce.
  • Chránič prstů další pomůcka pro lepší bezpečnost. Rukojeť je doplněna okénkem na prostrčení prstů. Při nechtěném uzavření pily se čepel o toto okénko zastaví.
  • Ergonomická rukojeť – někteří výrobci se také snaží, aby vám pila dobře padla do ruky. Proto se snaží přizpůsobit rukojeť tvaru lidské dlaně.
  • Zúžený rám v přední části – zúžení v přední části pily se bude hodit, pokud budete řezat v úzkých či jinak nepřístupných prostorech. S pilou se vám bude lépe manipulovat.
  • Náhradní pláty – zásadním způsobem zvyšují životnost nástroje. Na trhu najdete také rukojeti, do kterých je možné zasunout pláty pro různé účely, čímž vám ušetří peníze.
  • Oboustranné ostří na trhu najdete i modely, jejichž čepel je ozubena z obou stran. Každá strana mívá odlišný počet zubů, čímž je docíleno lepší variability.

Cena

S nástupem elektrických přístrojů klesly ceny ručních nástrojů na minimum. V obchodech zakoupíte vynikající kusy za takřka dumpingové ceny. Během nákupu na okamžik zapomeňte na přirozenou šetřivost a pátrejte po co nejlepším provedení. Oněch pár ušetřených stovek se totiž obvykle negativně projeví na kvalitě pilových pásů nebo rámu. Nám se podařilo pomocí srovnávací analýzy stanovit dva cenové intervaly.

Cena do 300 Kč

Již od hodnoty 100 korun zakoupíte poctivé nářadí od renomovaných výrobců. Nižší cenová skupina obvykle ukrývá zahradní náčiní určené pro činnosti, kde není zapotřebí přílišná přesnost. O prořezání stromků nebo nařezání dříví na otop se s jejich pomocí ale postaráte snadno. Před nákupem řádně zkontrolujte pilové pásy, na nichž nejčastěji výrobci šetří. Asi by vás nepotěšilo, kdybyste je museli po několika desítkách minut řezání brousit.

Cena nad 300 Kč

Nad hranicí 300 Kč najdete na pultech obchodů prakticky všechny možné pily včetně stolařských. Těšte se na precizní provedení rámů a řádně nabroušené pilové pásy. S jejich pomocí se nemusíte bát postavit ani pořádně mohutným stromům.

Broušení

Nějaká ta údržba je přeci jen zapotřebí a spočívá v broušení pilových pásů. Jestliže máte klasický ocelový kus, můžete si jej nabrousit sami pomocí praktické sady, kterou zakoupíte v každém hobbymarketu. Modely z ušlechtilé tvrzené oceli však svépomocí nijak neopravíte. Nezbude vám nic jiného než se vydat k odborníkovi, který se o všechno za příslušný poplatek postará.

Vyplatí se nenechat broušení až na poslední chvíli, ale začít s ním ještě tehdy, kdy jsou vodící plošky jednotlivých zubů dobře znatelné. Díky tomu povedete pilník pod správným úhlem a docílíte perfektní ostrosti listu.


Jak vám pomohl tento článek?
Budeme rádi za zpětnou vazbu.

Průměrné hodnocení 4.9 z 15 hlasů