Jak vybrat kvalitní rum?

Není rum jako rum a některé alkoholické nápoje se za rum pouze vydávají. Hned v úvodu tohoto článku vám proto vysvětlíme rozdíl mezi tuzemákem a opravdovým rumem. Dále vás seznámíme s různými způsoby výroby tohoto nápoje, protože ta má na výslednou podobu rumu i jeho správný výběr velký vliv. Stejně je tomu například i u whisky. Zmíníme také důležité vlastnosti kvalitních rumů a napovíme vám, z čeho všeho se dá dnes na trhu vybírat. 

Při samotném výběru bude samozřejmě nakonec záležet na preferencích a chuti každého. Nemůžeme vám proto dát univerzální radu, jak vybrat ten nejlepší rum, na tom se totiž neshodnou ani ti největší odborníci. Dozvíte se ale, co vše může hrát při výběru roli a po přečtení tohoto článku se vyznáte v jednotlivých druzích rumů. 

Jak vybrat rum stručně: 

• Pozor na název. Pokud chcete opravdový rum, vyhněte se označením jako tuzemák, um nebo room. To jsou pouze levné náhražky, které s rumem nemají nic společného.
• Zvolte si typ. Většinou narazíte na rumy z melasy. Pokud chcete něco jemnějšího a více speciálního, sáhněte po agricole či cachaca rumech. 
• Hlavní je barva. Bílé rumy se přidávají do koktejlů a jsou jemnější, zlaté a tmavé rumy se pijí při pokojové teplotě samostatně.
• Čím starší, tím lepší. Doba zrání bývá uvedena na lahvi a pohybuje se zhruba od 5 až do více než 30 let. Se stářím rumu ovšem roste i jeho cena. 
• Všímejte si země původu. Například španělsky mluvící oblasti vyrábí spíše jemné rumy, anglicky mluvící ostrovy zase tmavší rumy s výraznější chutí. 
• U darované lahve je důležitý i vzhled. Rum představuje skvělý dárek k nejrůznějším příležitostem. V takovém případě najděte nějaký v dárkovém balení. Zajímavá může být například i alternativa v podobě rumového adventního kalendáře, o které jsme se více rozepsali v samostatné kategorii adventních kalendářů.

Rum vs. tuzemák

Takzvaný tuzemák se stal v Česku lidovým pitím. Nejedná se ale o rum, nýbrž o jeho levnou náhražku. S klasickými rumy, o kterých je tento článek, nemá společného opravdu skoro nic. Hlavní rozdíl spočívá v základní surovině. Pravý rum musí být vyroben z cukrové třtiny, tuzemák se ale vyrábí uměle. Do zředěného lihu, který nejčastěji pochází z bramborového škrobu, se přidá pouze rumová esence a další ochucovadla. 

Na takových nápojích se nesmí nacházet slovo rum. Z toho důvodu výrobci používají jiné označení jako tuzemák, um či room. Pokud tedy vybíráte kvalitní rum, těmto označením se vyhýbejte obloukem. Dle evropské legislativy se rumem může nazývat pouze takový nápoj, který je vyroben z cukrové třtiny. (Zdroj: Esipa.cz)

Rum oproti tuzemáku musí navíc projít dlouhým procesem, díky kterému získává požadovanou kvalitu a chuť. Není to tedy jen o použitých surovinách ale i o rychlosti výroby. 

Melasa vs. šťáva z cukrové třtiny

Jak už bylo řečeno v předchozí kapitole, základní surovinou pro výrobu pravého rumu představuje cukrová třtina. Existují ovšem dva rozdílné způsoby, jak ji k tomuto účelu využít. Rum tak může být buď z takzvané melasy nebo přímo ze šťávy z cukrové třtiny. V této kapitole vám popíšeme, jaký je mezi nimi rozdíl. 

• Melasa – výsledný nápoj bývá obecně sladší, těžší a více aromatický.
• Šťáva z cukrové třtiny – rumy mají osobitější charakter a jemnější tóny.

Rumy z melasy

Zjednodušeně je melasa vlastně odpad, který vzniká při výrobě cukru z cukrové třtiny po jejím vykrystalizování. Můžete si ji představit jako hustý tmavě hnědý až černý sirup a obsahuje 50 % cukru. Kromě toho, že se používá k výrobě rumu, je často vyhledávána jako léčivo nebo doplněk stravy. Obsahuje totiž velké množství vitamínů a minerálů. Jedná se například o jeden z nejbohatších přírodních zdrojů železa. 

Z melasy vyrábí rum zhruba 80 % všech výrobců. Na rumy z melasy narazíte občas také pod názvem industriel nebo průmyslové rumy. Jejich chuť bývá hutnější než u takzvaných agricole rumů. 

Agricole rumy

Stejně jako v prvním případě zůstává hlavní surovinou cukrová třtina, ovšem nejedná se o odpadní látku při výrobě cukru. Takzvané agricole rumy jsou vyráběny přímo ze šťávy z cukrové třtiny. Ta se vylisuje, čerstvá šťáva se nechá zkvasit a následně se předestiluje na rum. Vzniká pak destilát s čirou barvou, výroba se tak podobá například ovocným destilátům. Další proces výroby se však podobá ostatním rumům. 

Tímto způsobem vzniká jen zhruba 20 procent z celkové světové produkce. Nejznámější agricole nebo také zemědělské rumy pochází z Martiniku. V Brazílii se jim zase říká Cachaca a představují zde národní a velmi oblíbený nápoj. 

Výroba rumu

Neexistují žádná standardizovaná pravidla pro výroby rumů, tím se liší například od whisky nebo koňaku. Postupy se různí a záleží na místě, tradicích, osvědčených receptech a dalších aspektech. K tomu správnému výběru rozhodně nemusíte znát každý krok výroby, na druhou stranu se od procesu odvíjí výsledná kvalita rumu.

Na lahvích často najdete označení, která mají hodně společného právě s postupem při výrobě. Abyste tedy věděli, co znamenají, je potřeba mít o nich alespoň základní přehled. V krátkosti vám proto popíšeme jednotlivé kroky výroby. 

1. Zpracování cukrové třtiny – k výrobě rumu se použije výše zmíněná melasa nebo přímo šťáva z cukrové třtiny.
2. Fermentace – odborný název pro kvašení. Velmi záleží zejména na její délce a použitých kvasinkách. Přidávají se superrychlé kvasinky pro výrobu jemných rumů, kdy je hotovo během pár hodin. Jiní zase sázejí na přírodní kvasinky vhodnější pro výrobu silnějších rumů, takový proces trvá v řádech dnů. 
3. Destilace – kontinuální nebo přerušovaná. Po kontinuální vzniká silnější rum s vyšším obsahem alkoholu ale méně vytříbenou chutí. Přerušovaná destilace je ideální pro rumy špičkové kvality, plné chuti a vůně.
4. Staření/zrání – probíhá zpravidla v dubových sudech. Při tomto procesu se rozvíjí barva, chuť i aroma nápoje. Velmi také záleží na době zrání, která ovlivní jeho výslednou kvalitu.
5. Filtrace – zbavuje rum nečistot, které vznikají během zrání. Někdy je také žádoucí odstranit příliš výrazné aroma. 
6. Blending/mísení a lahvování – nakonec se rum musí dochutit tak, aby například odpovídal určité značce a její receptuře. Tento krok provádí ti nejvíce vážení a profesionální míchači – Blendmasteři. Výsledný nápoj se stáčí do lahví a putuje k zákazníkům. 

Barva rumu

První rozhodování při výběru rumu by se mělo týkat zejména jeho barvy. Ta totiž neovlivňuje jen to, jak nápoj vypadá, ale hlavně jakou má chuť. Co barva, to jiný druh rumu. Odvíjí se hlavně od délky zrání v sudech. V základu rozlišujeme tyto tři barvy: 

• Světlé rumy (blanco) – mají méně výraznou chuť a aroma. Často na ně narazíte pod označením bílé rumy. Doba zrání bývá většinou kolem 6 měsíců a následně se filtrují přes dřevěné uhlí, čímž se odstraňuje nežádoucí aroma a zabarvení ze sudu. Používají se hlavně do míchaných drinků. 
• Zlaté rumy (oro) – v dubových rumech zrají o něco déle než světlé rumy. Díky tomu mají plnější chuť a aroma. 
• Tmavé rumy (dark) – vyznačují se silným aromatem a výraznou chutí. Zrají dlouho ve vypalovaných sudech, odkud získávají svou barvu. Konzumují se v pokojové teplotě a samostatně. 

Světlý rum

Zlatý rum

Tmavý rum

Způsoby zrání

Dozrávání rumu patří při jeho výrobě k těm nejdůležitějším procesům. Velmi totiž ovlivňuje jeho výslednou kvalitu a chuť. Na trhu s rumy narazíte často na následující označení: 

• Solera – při této metodě se na sebe vrství sudy různého stáří. Nejstarší rumy bývají umístěny ve spodní řadě, ty nejmladší zase v té nejvyšší. Každý rok se nejdéle zrající rumy stáčí do lahví a postupně se z řad posouvají dolů, výsledkem je vlastně směs rumů. Rumy Solera se označují počtem let jako YO nebo años. 
• Reserva – označuje důmyslný systém míchání těch nejkvalitnějších vyzrálých rumů. Pod označením reserva se skrývají vysoce kvalitní rumy. Jedná se vždy o nejlepší várku z daného ročníku.
• Barrel Proof – takto označené rumy zrají po celou dobu pouze v jednom jediném sudu a nejsou nijak míchány (blendovány). Občas na ně narazíte také pod označením “single barel”. 

Stáří rumu

Nezáleží pouze na vybraném způsobu zrání, ale zejména také době, kterou nápoj v sudu stráví, než je připravený ke konečnému zpracování. Stejně jako například u vína představuje stáří rumu velmi důležitou charakteristiku. Po tuto dobu se totiž rozvíjí jeho barva, aroma i chuť. 

Rumy zrají zpravidla v dubových sudech a často používají také sudy po různých nápojích, tedy sudy, ve kterých dříve ležel například koňak, Bourbon nebo whisky. Maximální doba zrání není nijak časově omezená. Obvykle to bývá 3, 5, 7 a 8 let. Ty nejexkluzivnější rumy zrají například 12, 15, 20 nebo dokonce ještě více let. Právě doba zrání se velmi promítá do výsledné ceny lahve. 

Pozor na rozdílná značení

Údaj o stáří rumu může být ovšem často trochu zavádějící. Například v zemích s přísnějšími pravidly jako jsou Barbados, Portoriko nebo Jamajka zákon stanovuje, že číslo na lahvi označuje stáří nejmladšího rumu v blendu. Neplatí to ale všude. To znamená, že někteří výrobci mohou například na lahev napsat stáří rumu, který se v lahvi sice nachází, ale je ho tam pouze malé množství a mísí se s mnohem mladšími rumy.

U některých rumů zase nenajdete údaj o stáří vůbec nebo se řídí jinými pravidly. Při výběru vám proto doporučujeme, neřídit se slepě pouze číslem na lahvi a nedávat stáří rumu na první místo. 

Země původu

Na původu rumu často velmi záleží. Kvalita rumu jde totiž ruku v ruce s kvalitou cukrové třtiny, která představuje hlavní surovinu při jeho výrobě. Té se samozřejmě nejvíce daří v zemích s teplým a vlhkým podnebím. Spousta zemí má pak také svá vlastní specifika v samotné výrobě rumů. 

Na světové špičce se v produkci rumu drží zejména karibské země, Latinská Amerika a Filipíny. Od původu rumu se často odvíjí také jeho název. V tabulce níže najdete přehled různých druhů, na které narazíte nejčastěji. 

Výše popsané rozřazení slouží pouze pro orientaci na trhu. Rozhodně se nedá říct, že by například všechny rumy z Kuby byly stejné, jejich výslednou chuť totiž ovlivňuje mnoho dalších faktorů. 

Obsah alkoholu

Další poměrně důležitou věcí, která by vás měla při výběru rumu zajímat, je jeho obsah alkoholu. Tuto informaci najdete vždy uvedenou na lahvi. Většinou bývá poměrně viditelně umístěna na přední straně. Stejně jako u ostatních druhů alkoholu, i u rumů se udává v procentech. Čím více alkoholu v rumu bude, tím můžete očekávat i silnější chuť, která už ne každému vyhovuje. Vyšší obsah alkoholu bývá snesitelnější u dlouho zrajících rumů, za dobu zrání se jejich chuť totiž hezky zjemní.

Obecně platí, že rum z cukrové třtiny obsahuje alespoň 37,5 % alkoholu, ty nesilnější však můžou mít až 80 %. Záleží také na zemi původu, některé státy mají totiž zase své speciální podmínky, které musí nápoj splňovat, aby se mohl nazývat pravým rumem.

• Evropská unie – minimálně 37,5 % alkoholu
• Chile a Venezuela – alespoň 40 % alkoholu
• Kolumbie – minimálně 50 % alkoholu.

Speciály

Kromě opravdu mnoha druhů klasických rumů se setkáte i se speciály, které mají většinou výrazně jinou chuť. Většinou jsou od těch klasických nějak odlišené nebo mají speciální označení. 

Navy Strength – ve volném překladu se jedná o rumy v námořní síle. Mají minimálně 54,5% obsah alkoholu. 

Kořeněné a ochucené rumy – přidává se do nich aroma, ochucují se bylinkami, kořením nebo ovocem. Často narazíte například na příchuť manga, banánu, kokosu, limetky a podobně. Můžete je pít samostatně nebo s nimi například ozvláštnit koktejl. Většinou mají nižší obsah alkoholu.

Cachaca – brazilský rum vyráběný přímo ze šťávy z cukrové třtiny. Jedná se o hlavní přísadu známého a velmi oblíbeného koktejlu Caipirinha (Ze zdroje: Alkohol.cz).

Limitované edice – často se vydávají k různým speciálním příležitostem nebo výročím. Patří mezi ně sběratelské artikly a při jejich výrobě si takzvaní Blendmasteři rádi dovolí často více experimentovat. Mohou sloužit například také k investici. 

Elixír – vyrábí se ze zralého rumu añero z Kuby, v němž se poté ještě maceruje sušené ovoce, nejčastěji to bývají rozinky a koření. Díky tomu získá sladší chuť. Občas se tomuto rumu přezdívá také sérum. 

Cena

Láhev rumu pořídíte za pár stovek ale může stát i několik desítek tisíc. Cenu rozhodně nesrovnávejte s českým tuzemákem. Za kvalitní pití si musíte zkrátka připlatit. To ale neznamená, že drahé rumy jsou automaticky i ty nejlepší. Často totiž platíte pouze za značku nebo za exkluzivitu dané lahve. Abyste měli přehled o přibližných cenách rumů, rozdělili jsme je do následujících cenových kategorií.

Cena do 500 Kč

Nejlevnější opravdové rumy u nás koupíte zhruba od dvou až tří stovek. Mezi levnými rumy do 500 korun se například objevují základní řady světoznámých značek jako Bacardi a Havana. Nemůžete ale čekat příliš dlouhou dobu zrání nebo výrazně vysokou kvalitu. Méně než 500 korun často stojí i bílé rumy, které se používají do koktejlů. 

Cena do 500 do 2 000 Kč

Zhruba kolem tisíce korun už stojí opravdu kvalitní rum. V této cenové kategorii už najdete i víceleté rumy, které zrají v sudech i více než 10 let. Vybírat můžete z různých barev i druhů. Často narazíte například na uznávané karibské rumy i různé speciály. Do dvou tisíc korun se na trhu už objevují i lahve ve speciálním dárkovém balení, kterými můžete někoho potěšit.

Cena nad 2 000 Kč

Nad dva tisíce korun za láhev pořídíte vyšší řady známých značek jako například Zacapa, Dos Maderas a další. Většinou se jedná o velmi vyzrálé rumy, v této kategorii pořídíte i více jak dvacetileté skvosty. Mezi ty úplně nejdražší rumy patří především limitované edice a sběratelské kousky. Často se jedná o investiční kousky, které můžou časem zvyšovat svou hodnotu.