Jak vybrat síťové úložiště NAS

Výběr síťového NAS úložiště se může neznalému jevit jako nadlidský úkol. Ve skutečnosti se stačí držet několika zásad, přičemž ta hlavní souvisí s plánovaným využitím. Pro domácí ukládání dat a přehrávání filmů či hudby většině lidí bohatě postačí úložiště za jednotky tisíc, firemní použití je spojené s vyšší bezpečností a výkonem, což může ceny vyšroubovat na desítky i stovky tisíc. Vše přehledně popisujeme v úplně poslední kapitole věnované cenám.

Předtím je ale dobré vědět něco o tom, co jednotlivé varianty a parametry znamenají. Řekneme vám proto, co přesně ovlivňuje počet slotů na disky i jaký disk do serveru pořídit, čím je specifické počítání kapacity při zapojení metodou RAID, nebo jaký výkon budete k různým činnostem potřebovat. Také vysvětlíme, proč je u rychlosti síťového úložiště důležitý i způsob propojení a rychlost internetu.

Nakonec se budeme věnovat možnostem připojení NAS serveru k internetu, nastíníme možnosti připojení interních i externích disků a dalších zařízení a ukážeme, proč je často ošidná spotřeba energie uváděná výrobcem. Nakonec představíme některé další užitečné funkce a ukážeme různé možnosti zapojení RAID, které chrání data při selhání některého z disků, případně zrychlují práci s nimi.

Jak vybrat síťové úložiště NAS stručně

• Do práce, či na doma? – Požadavky na firemní a domácí síťové úložiště se výrazně liší. Zatímco v prvním případě jde hlavně o výkon a bezpečnost, u soukromého využití hraje obvykle prim cena.
• Kolik pozic na disky budete chtít? – Jeden disk sice poslouží, o svá data ale můžete kdykoliv přijít. U dvou a více disků se lze selhání techniky účinně bránit. Volné pozice navíc mohou sloužit pro budoucí rozšíření úložiště.
• Rozhodněte se, jaké disky využijete. – Naprostá většina NAS serverů se prodává bez samotných disků. Při jejich koupi se musíte rozhodnout, jaký typ a druh disků budete využívat, i jaká bude jejich kapacita.
• Dbejte na ochranu dat. – Pokud budete uchovávat cokoliv více než stažené filmy, je dobré mít alespoň dva disky pro využití některé z metod RAID. Počítejte ale, že přijdete o kapacitu některého z disků a nezapomeňte, že nejde o zálohu dat!
• Zajímejte se o výkon. – Není nic horšího než pořídit server se zastaralými „vnitřnostmi“. I když budete hledat co nejlevnější přístroj, zajímejte se o procesor, velikost paměti RAM, případně u disků o rychlost čtení a zápisu.
• Důležitá je konektivita. – Obvykle se síťová úložiště připojují k internetu kabelem, některé modely ale umějí i Wi-Fi. Pro připojení flashky, telefonu a dalších slouží USB, potažmo eSATA.
• Roli může hrát i spotřeba a „něco navíc“. – Dobré je si alespoň orientačně spočítat spotřebu různých řešení. Náročnější z vás mohou ocenit speciální funkce, např. možnost bezplatně ukládat do cloudu.

Způsob využití

Nejprve byste si měli ujasnit, k čemu vlastně budete síťové úložiště NAS využívat. Lépe řečeno kde. Je logické, že vám tento datový prostor poslouží k ukládání nejrůznějších typů dat. Rozdílné však budou požadavky na NAS podle konkrétního prostředí.

Domácí použití

Síťové úložiště NAS pro domácí účely je oproti firemnímu a komerčnímu nasazení jednodušší. Bude menší a lehčí, neboť obvykle stačí maximálně čtyři pevné disky. Mnohdy nejsou vyžadovány ani žádné speciální funkce. Většině majitelům takových modelů stačí, když se k úložišti dokáže bez problému připojit do pěti uživatelů naráz. Tohle všechno se samozřejmě kladně promítá hlavně do nižší pořizovací ceny.

Firemní použití

Opakem toho jsou firemní datová úložiště, která jsou spojena s využitím funkcí RAID. Dokážou pojmout více jak deset pevných disků a jsou uzpůsobeny vyšší přístupnosti. Data z nich mohou číst desítky, ba dokonce stovky uživatelů naráz. K dispozici budete mít více typů připojení, včetně bezdrátových technologií. Počítat však musíte s tím, že za podobné síťové úložiště NAS si trochu více připlatíte.

Domácí datová uložiště

Firemní datová úložiště

Počet pozic

Za pozicemi se neskrývá nic jiného než prostor, do něhož se umisťuje pevný disk. Důležité je zjistit, jak velké disky do serveru můžete vložit – jestli 2,5, či 3,5palcové. Od celkového počtu disků, které se do NAS úložiště vejdou, se pak odvíjí velikost boxu a jeho další parametry. Základní síťová úložiště pojmou obvykle dva až čtyři pevné disky, pro náročnější uživatele existují varianty pro 8, 12, 16 i více disků.

Občas lze také narazit na NAS pro jeden pevný disk, jehož koupě nám ale nedává příliš smysl. S jedním diskem nelze nijak chránit data před jeho selháním, navíc nelze takové zařízení v budoucnu vylepšit jinak než výměnou disku. Pak vám ale doma zbude starý disk, který do NAS úložiště nevyužijete. Jedinou výhodou oproti samostatnému disku je tak jeho přístupnost přes internet a možnost ho schovat.

Obvykle platí, že s rostoucím počtem pozic pro datové úložiště NAS roste také cena tohoto zařízení. Náklady se zvýší zejména, pokud nejsou disky již v ceně úložiště, ale musíte si dokoupit vlastní. Logickou nevýhodou je také větší velikost i hmotnost NAS úložišť s velkým počtem pozic. Ta největší už poté mohou připomínat klasické stolní počítače – a ty už jen tak neschováte. 

Celková kapacita

Když už se při výběru síťového úložiště NAS budete zajímat o počet pozic, měli byste zároveň kalkulovat s celkovou kapacitou datového úložiště. To je prostor vznikající součtem kapacit jednotlivých pevných disků (v některých konfiguracích RAID ale i podělením počtem disků). Tento údaj je prezentován v gigabajtech (GB) či terabajtech (TB).

Jestliže koketujete s myšlenkou použití síťového úložiště NAS pro domácí účely, vystačíte si obvykle s celkovou kapacitou od 1 TB do 8 TB. Firemní prostředí je samozřejmě náročnější na prostor. Zakoupit můžete dokonce NAS úložiště s celkovou kapacitou nad 36 TB.

Nenechte se ovšem zmást tím, že většina síťových úložišť se prodává bez samotných disků. Kapacita (obvykle značena jako „maximální kapacita“) označuje, jaké mohou mít disky nejvyšší kapacitu, aby s nimi NAS zvládl pracovat. Je pak pouze na vás, jaké disky do serveru skutečně umístíte. Některé disky jsou však pro takové použití vhodnější než jiné.

Jak zvolit vhodný disk do NAS úložiště?

Ačkoliv lze do NAS serveru umístit i ty nejobyčejnější pevné (HDD) či SSD disky, které se používají v domácích počítačích, je dobré si uvědomit, že pro takové využití nebyly vyrobeny. Primárním využitím počítače totiž není ukládání či přehrávání dat, a tak je obvykle vytížení disku výrazně odlišné a nižší. Řadu běžných chodů navíc zajišťuje RAM, která je ale v NAS serverech mnohem menší.

Existují proto řady disků, které jsou pro síťová úložiště speciálně navrženy. Bývají spolehlivější, dokážou přenést více dat a být v zápřahu 24/7, aniž by došlo k jejich poškození. Mívají také prodlouženou záruku (obvykle 3 až 5 let). Na druhou stranu mohou být pomalejší, neboť se zaměřují zejména na bezpečnost.

Zde je na místě se zeptat, jaké je zamýšlené využití NAS serveru. Pro občasné použití, přehrání filmu či uložení fotek bude stačit obyčejný disk. Časté využití vícečlennou domácností si však žádá speciální disk. A ještě jedno doporučení – zjistěte si předem kompatibilitu disku se serverem. Většina výrobců uvádí jejich seznam na svých webových stránkách. Vše řečené shrnuje následující tabulka:

HDD nebo SSD disk?

Existuje ještě jedna volba, která se u výběru disků do síťového úložiště nabízí – je lepší tradiční pevný disk (harddisk, HDD), nebo zvolit raději SSD disk? První ze zmíněných je levnější, hlučnější (neboť se uvnitř točí), má vyšší spotřebu a obvykle selhává bez varování. K tomu je výrazně pomalejší při zapisování i čtení dat. Je však třeba podotknout, že vývoj SSD jde rychle dopředu, s čímž se snižuje jejich cena, potažmo nabízená kapacita.

I proto bývá SSD disk považován pro použití do běžných počítačů za lepší. Je tichý, úsporný, mnohonásobně rychlejší při zpracovávání dat, navíc se dá předem určit, kdy selže opotřebováním. Nevýhodou jsou vlastně pouze (několikanásobně) vyšší pořizovací náklady. Přesto je dle našeho názoru zatím výhodnější do NAS serverů pořídit hard disk (HDD). Většina rozdílů (snad až na cenu) se totiž stírá, a z některých výhod se stávají nevýhody.

Síťové úložiště je totiž obvykle umístěné stranou, hlučnost či odolnost proto nejsou příliš podstatné. To samé platí pro přenosovou rychlost – moderní harddisky bude totiž spíše limitovat rychlost internetu (i kdyby byla 1 Gbit). A poslední výhoda – že SSD disk „odchází“ postupně, ne náhodně, je spíše nevýhodou. Pořizování NAS pro více než jeden disk pak dává smysl pouze pro zvýšení kapacity, ne ochranu dat. Navíc si výrazně připlatíte.

Procesor a operační paměť

Síťové úložiště NAS je v podstatě malý počítač, který spojuje dohromady několik jeho funkcí. A aby vše správně fungovalo, musí být počítač dostatečně výkonný. Dívejte se zejména na dva parametry, které rychlost NAS serveru ovlivňují nejvíce – na procesor a operační paměť (RAM).

Výběr procesoru závisí na použití serveru. Pro ukládání dat a souborů stačí procesor platformy ARM s dvěma jádry, nejčastěji řady Atom od Intelu, případně od Realteku. Pokud chcete i přehrávat videa ve vysokém (Full HD či 4K) rozlišení, případně spouštět náročné aplikace, hledejte alespoň čtyřjádro, typicky Intel Celeron či AMD Ryzen. Pro nejnáročnější firemní použití slouží Xeony od Intelu s až 12 jádry.

Druhým důležitým prvkem podepisujícím se na rychlosti síťového úložiště NAS je operační paměť udávaná v gigabajtech. Levnější zařízení mají velikost paměti 1 GB a méně. Nejlepší datová úložiště mohou disponovat operační pamětí přes 32 GB. Na běžné domácí použití vám vystačí 1–2 GB, firemní si obvykle žádá více, nejčastěji mezi 4 a 16 GB.

Rychlost zápisu a čtení

Dobrý procesor by byl k ničemu, pokud by disk či NAS server nezvládaly data dostatečně rychle zapisovat či číst. A to zejména, bude-li síťové úložiště využívat několik (či mnoho) lidí naráz. Obě rychlosti jsou udávané v megabajtech za sekundu (MB/s) a čím vyšší rychlost bude, tím většího komfortu se vám v tomto směru dostane. Rychlost čtení je typicky vyšší, neboť jde o jednodušší proces.

Důležité je si uvědomit, že rychlost zápisu a čtení je dána nejpomalejším z trojice internet/router, disk a procesor/NAS. Pokud si tedy koupíte superrychlý SSD disk do nejlevnějšího NAS serveru, nebo naopak špičkový NAS i disk, ale máte pomalý internet, zbytečně se okrádáte o peníze i rychlost. Obvykle ale platí, že nejpomalejším elementem bude internet, obzvlášť při připojení zvenčí bez kabelu.

Bit nebo bajt?

Také je dobré neplést si (mega)bajty (MB) a (mega)bity (Mb, potažmo Mbit). Zatímco první z nich se používají hlavně u kapacity (tedy disk bude mít kapacitu v MB/GB/TB), bity využívají hlavně poskytovatelé internetu (vyšší číslo vypadá lépe). Při přenosu dat se obvykle setkáte opět s bajty, neplatí to však vždy. 1 bajt je přitom 8 bitů. Pokud tak máte internet s rychlostí 300 Mbit, v bajtech jde o 37,5 MB.

Pro využití rychlostí SSD (ve stovkách MB/s) by muselo vaše internetové připojení být v řádu gigabitů (typicky 5 a více), což jsou rychlosti, jichž dnes prakticky (a mnohdy ani teoreticky) nelze dosáhnout. I nové pevné disky (HDD) přitom obvykle dosahují vyšších rychlostí (přes 150 MB/s, tedy přes 1,2 Gbit/s), než nabízí internetové připojení. A to už při jednom pevném disku, obvykle je jich více.

Připojení k internetu

Abyste byli vůbec schopni přistupovat k datům na síťovém úložišti NAS, musíte jej připojit buď k počítači nebo k internetové síti, skrze kterou budou data dostupná i ostatním uživatelům. Obvykle se připojuje kabelem do routeru, s trochou snahy jej však lze připojit i bezdrátově přes Wi-Fi.

LAN

Označuje připojení přes ethernet kabel s koncovkou typu rj-45. Jedná se o nejrychlejší možnost připojení k internetu, ale také dokáže díky vnitřní (LAN) síti propojit počítač se serverem, který není připojený na internet. Nevýhodou je o něco složitější instalace a nutnost vést domem kabely. Při nákupu kabelu se zajímejte i o jeho rychlost, aby zbytek sestavy nebrzdil.

Wi-Fi

Jde o bezdrátové připojení, které však není pro NAS servery příliš vhodné. Dochází u něho totiž ke ztrátě rychlosti i kvality, rizikem může být i bezpečnost. Drtivá většina síťových úložišť navíc Wi-Fi defaultně neumí – musíte do nich tedy navíc zapojit skrze USB ještě Wi-Fi dongle. V některých situacích ale může být bezdrátové zapojení jedinou možností.

Pokud byste se rozhodli jít touto cestou, při nákupu donglu (potažmo serveru, který Wi-Fi umí) si dejte pozor. Standardem by dnes měla být schopnost dual-channel (tedy pracovat na frekvencích 2,4 i 5 GHz), zajímat by vás měla také generace Wi-Fi. Nejnovější (a nejrychlejší) je Wi-Fi 6 (také ax), stačit by měly i starší Wi-Fi ac a n.

Nezapomeňte, že toto platí pro obě strany připojení, tedy pro server i router. Generace jsou zpětně kompatibilní, bude tak vždy použita ta nejnovější, kterou podporují obě zařízení.

Další konektivita

Moderní síťová úložiště lze propojit s nejrůznějšími zařízeními, s nimiž je potřeba se nějak spojit. Ne vždy je to přitom možné s pomocí internetu. Pak přichází na řadu zejména dva typy připojení – skrze USB a přes rozhraní (e)SATA.

USB

Jedno z nejrozšířenějších rozhraní vůbec, které v dnešní době sdružuje zejména dva typy konektorů – klasické USB (typ A) a novější USB typu C, které můžete znát zejména z mobilních telefonů. Aby to nebylo příliš jednoduché, ačkoliv vypadají oba konektory zcela odlišně, fakticky jde o stejný systém s velice podobnými vlastnostmi.

Přes USB budete nejčastěji připojovat externí disky, flashky, Wi-Fi adaptéry či smartphony. Pokud se chystáte využívat USB připojení pravidelně, zjistěte si, o jakou generaci se jedná. Dlouhá léta byl standardem typ USB 2.0, s ním ale můžete třeba na filmy ve vyšší než Full HD kvalitě (a někdy i v ní) zapomenout. Základem je poté USB 3.1 Gen 1 (dříve USB 3.0). Světlo světa už dokonce spatřilo i USB 4.0.

Opět nezapomeňte, že důležitá je generace na obou stranách. Zároveň však platí, že jsou spolu generace zpětně kompatibilní. Fakticky vám tak ale u NAS serveru bude k ničemu podpora USB 3.1, pokud do něj připojíte disk nebo flashku, které umí nanejvýš USB 2.0.

(e)SATA

Prakticky jde o další možnost spojení dvou zařízení, které je ale schopno dosahovat vyšších rychlostí a rychlejší odezvy než USB rozhraní. Používá se hlavně pro připojení vnitřních pevných disků. I SATA má za sebou dlouhý vývoj a několik generací, již mnoho let je však standardem SATA III (3. generace). Některé NAS servery mají též eSATA konektor, který slouží k připojení externích disků.

Spotřeba

Nezanedbatelným údajem při pořizování síťového úložiště NAS je také jeho spotřeba. Na mysli máme elektrickou energii v pohotovostním/spícím režimu (stand-by) i při plné zátěži a provozu. Čím výkonnější a větší síťové úložiště NAS zvolíte, tím většího odběru se samozřejmě dočkáte.

Je však dobré podotknout, že spotřeba je z velké části daná disky, které do NAS serveru vložíte. I rozdíly v jednotkách wattů mezi jejich různými typy totiž mohou třeba při použití osmi disků zvýšit spotřebu i o 50 wattů. Rádi toho využívají výrobci, kteří spotřebu často měří s kapacitně menším či úspornějším diskem, než s jakým budete reálně operovat. Vliv má též způsob zapojení disků a využívání funkce RAID.

Obecně počítejte se spotřebou asi 10-15 W při zátěži a kolem 5 W v režimu spánku. Každý další disk poté přidá asi 3-5 wattů. Zatímco typický dvoudiskový server tak spotřebuje kolem 10 W v klidu a 20-25 W při zátěži, u osmi disků jsou hodnoty více než dvojnásobné – 30 W v klidu a asi 40-60 W při zátěži. I kdybyste NAS celý rok nepoužili, spotřeba osmi disků bude asi 3x vyšší než dvou. To je při dnešní ceně energií rozdíl asi 1000 Kč.

Funkce

Velké množství modelových řad síťových úložišť na trhu se liší i jinak než svou kapacitou, konektivitou a přenosovou rychlostí. Přihlížet byste měli také k funkcím, které rozhodují nejenom o výši pořizovacích nákladů, ale i o tom, co všechno navíc bude datové úložiště NAS umět.

• Server – Síťové úložiště může fungovat jako plnohodnotný server, a to nejrůznějšího typu v závislosti na tom, co od takového zařízení primárně očekáváte. Je to například FTP server, Cloud server, Webový server a další. Užitečný je Media server označovaný zkratkou DLNA.
• QNAP – Speciální operační systém QTS v síťových úložištích NAS přinášející spoustu aplikací navíc. Ty dokážou lépe a efektivněji pracovat s fotografiemi, hudbou a soubory.
• Provedení – Podle toho, kam umístíte datové úložiště, máte možnost volby mezi fyzickým provedením. Elegantní řešení v boxu totiž lze vyměnit také za datové úložiště určené do serveru.
• Signalizace – Každé síťové úložiště je vybaveno odlišným počtem signalizačních diod, které informují uživatele o spoustě procesů – od komunikace a spouštění, až po problémy s disky apod. Nechybí ani zvuková signalizace.

RAID

Speciální „funkcí“ (jde totiž spíše o uspořádání serveru) je poté RAID. Zjednodušeně řečeno jde o metodu, která se používá pro ochranu dat při selhání disku, případně ke zvýšení rychlosti přenosu dat. Funguje na jednoduchém principu – při využití vícediskového síťového úložiště nefungují všechny disky k ukládání dat, ale do určité míry jako záložní v případě selhání, či ke zrychlení disků.

Podle počtu disků v serveru a případné podpory serverem samotným se poté odvíjí stupeň ochrany (či zrychlení), které RAID dokáže poskytnout. Zatímco RAID 0 slouží hlavně ke zrychlení práce s daty a RAID 1 naopak všechny pro vyšší bezpečnost zrcadlí, pokročilejší systémy jako RAID 5, RAID 6 či RAID 10 kombinují obě výhody. Vždy se ale musíte smířit s tím, že o určitou kapacitu disků přijdete.

Důležité je ale nechápat RAID jako zálohu souborů. Slouží primárně jako ochrana před ztrátou dat při selhání některého z disků (případně i více z nich najednou). Na rozdíl od tradiční zálohy vám ale vaše soubory neochrání před viry a malwarem či nechtěným smazáním. Pokud tedy na NAS server chcete ukládat důležitá data, zvažte i další způsoby jejich ochrany (šifrování, ukládání starších záloh atp.). 

Jak správně zapojit disky do NAS serveru?

Existuje několik možností, jak disky uspořádat s využitím RAID. Prvním je RAID 0, který umožňuje buď prosté navýšení kapacity o další disky, případně rozdělení disků na stejné celky tak, aby mohla být data zpracovávána oběma zároveň. Tím dojde k navýšení rychlosti čtení i zápisu až o 50 %. Nedochází tím ale k žádné ochraně dat, neboť při poškození jednoho z disků dojde ke zničení minimálně části dat.

Lepší pro ochranu dat je zapojení RAID 1. Stejná data se při něm ukládají na oba disky (zrcadlí se). Sice tím nedochází ke zrychlení zápisu a připravujete se o kapacitu jednoho z disků, jeho porucha vás ale nepřipraví o data. Může navíc dojít i ke zrychlení čtení. RAID 1 však není efektivní u třech a více disků, neboť kapacita bude stále na úrovni jednoho – byť to lze řešit zapojením v páru.

Na řadu proto přicházejí RAID 5 a 6. Zapojení do RAID 5 vyžaduje nejméně 3 disky a dokáže se vypořádat s výpadkem jednoho, neboť do všech ukládá data pro případnou samoopravu. RAID 6 je podobný – avšak díky dvěma opravným vrstvám se vypořádá se dvěma selhání disků (vyžaduje 4 disky). Alternativou pro podobné množství disků je RAID 10, které kombinuje rychlost verze 0 a bezpečnost verze 1.

Cena

Ceny síťových úložišť NAS se samozřejmě výrazně odlišují podle toho, co od takového zařízení očekáváte. Finální parametry každého modelu ovlivňují cenu do nejmenšího detailu. Důležitá je pochopitelně i kvalita, o niž se ale u většiny známých výrobců nemusíte bát. Mezi ně patří určitě Synology, Western Digital, Seagate, QNAP, ZyXEL, ASUSTOR, Stardom a další.

Cena do 3 000 Kč

Nejlevnější síťová úložiště NAS zakoupíte již okolo 2 000 Kč. Jde však o zařízení, která až na naprosté výjimky pojmou pouze jeden disk a umějí pouze základní funkce. Koupi takového přístroje dobře zvažte. Data nemůžete nijak chránit před selháním disku, jehož kapacitu navíc nerozšíříte jinak než jeho vyhozením a koupením nového. Koupi jednoho disku navíc připočtěte i k samotnému serveru. 

Cena od 3 000 Kč do 10 000 Kč

V cenové kategorii 3 až 10 tisíc korun už narazíte na servery se dvěma pozicemi a lepšími parametry, díky čemuž můžete vámi dokoupené disky využít k ukládání i přehrávání dat bez obav, že jeden z nich selže. Dominují zejména síťová úložiště od Synology a Western Digital, potažmo QNAP. Některá z úložišť přitom fungují na bázi cloudu – data tedy ukládají na internet, čímž odpadá nutnost kupovat fyzický disk.

Cena od 10 000 Kč do 20 000 Kč

Očekávejte NAS servery se čtyřmi pozicemi pro disky, které umožňují pokročilou ochranu souborů a práci s nimi. Vyšší je také jejich výkon, ať už se jedná o procesor či paměť RAM. Pro běžné domácí použití mohou být (s přičtením ceny disků) zbytečné, pokud nepotřebujete nutně minimalizovat riziko ztráty dat. Na druhou stranu můžete zaplnit třeba jen dvě pozice, s možností pozdějšího doplnění.

Cena nad 20 000 Kč

Většinou jde o servery se čtyřmi, šesti, osmi i více pozicemi pro disky. Využití naleznou zejména ve firemním prostředí, kde je potřeba mít výkonná a objemná úložiště, na která může přistupovat mnoho lidí naráz. S počtem přístupů také pochopitelně roste i jejich opotřebení, a tím i riziko selhání disků – což jejich vyšší počet dokáže kompenzovat. Nejdražší jsou serverová řešení za stovky tisíc korun.