Jak vybrat stativ

Základním vybavením většiny fotografů jsou stativy, které pomohou stabilizovat fotoaparát v určité pozici. Velkou výhodou je, že většina z nich je univerzálních a kompatibilních se všemi druhy fotoaparátů. To je zajištěno jednotným závitem určeným k propojení stativové destičky s fotoaparátem. Rozlišnosti jsou však v samotném provedení. Na trhu naleznete monopody (jedna noha), tripody (tři nohy) a flexibilní tripody (tři ohebné nohy). Každý z typů má své výhody a nevýhody.

Jednotlivé modely se také liší výrobním materiálem, nosností a provedením stativové hlavy. My vám v následujících kapitolách jednotlivá specifika představíme a necháme už na vás, k jaké variantě se přikloníte – jestli dáte přednost stativu hliníkovému nebo pevnějšímu titanovému, zda zvolíte variantu s jednou nebo třemi nohami a kolik v závěru do tohoto příslušenství investujete.

Typ konstrukce

Na trhu můžete vybírat ze tří základních konstrukčních typů fotografických stativů. Každý z nich vám přinese určité možnosti použití a zároveň se s ním pojí jisté klady a zápory. Výběr mezi níže uvedenými konstrukcemi vám ulehčí náš podrobnější rozbor tohoto sortimentu.

Tripod Monopod Ministativ

Tripody

Jde pravděpodobně o nejpoužívanější typ stativu mezi fotografy. Stativ má středový sloupek a tři nohy – od toho je logicky odvozen i samotný výraz tripod. Nohy zaručují dostatečnou stabilitu a výškovou nastavitelnost. Prodávány jsou nejenom v amatérském, ale také v profesionálním provedení, kde můžete měnit i hroty na nohách podle toho, v jakém prostředí budete zrovna fotografovat.

V porovnání s dalšími dvěma variantami jsou ale tyto stativy těžší, rozměrnější a jejich sestavení zabere více času. Na druhou stranu poskytují stabilnější oporu a lepší variabilitu nastavení záběru. Všeobecně mají také velký rozsah nosností, minimálních i maximálních výšek a specifických funkcí.

Monopody

Monopod je stativem, který je vybaven pouze jednou nohou. Ta má ve své spodní části rozkládací základnu. Ve prospěch monopodu hovoří maximální skladnost a nižší hmotnost. Jejich rozložení není náročné ani na čas, ani na prostor, takže je můžete využít nejenom při túrách po horách, kde se nepronesou, ale také při reportérské činnosti, kde by kvůli omezenému místu nebylo možné rozložit tripod.

Na druhou stranu na fotografování krajiny již tolik vhodné nejsou, protože na rozdíl od tripodů neumožňují horizontální fixaci (pouze tu vertikální). O nohu se můžete s fotoaparátem opřít, ale stále jej musíte držet a vyvažovat rukama. Vzhledem k tomu, že další dvě stabilizační nohy monopodu jsou nohy fotografa, jsou tyto stativy pouze částečným řešením. Nejsou vhodné pro dlouhé expoziční časy a natáčení videa, právě to by nejvíce trpělo na naklánění obrazu do stran.

Největším přínosem monopodů je potom ulehčení fotografovi při dlouhých foceních, jako například při focení sportovních utkání. Profesionální fotoaparát v kombinaci s kvalitním objektivem velké ohniskové vzdálenosti mohou dohromady vážit i okolo 5 kilogramů. Držet takovou soustavu dvě hodiny v ruce bez opory by bylo tedy nemyslitelné.

Ministativy

Ministativy jsou produkty určené pro nenáročné uživatele a majitele lehčích kompaktních fotoaparátů, najdou se však také profesionální varianty tohoto provedení. Jsou podstatně nižší, slouží například pro rozložení na stole nebo pro použití samospouště. V jejich prospěch mluví především nízká hmotnost. Na druhou stranu se nedokáží tolik přizpůsobit – například ani jejich výšku častokrát nelze nastavit.

Speciální variantou určenou i pro profesionály jsou flexibilní ministativy, kterým lze nohy libovolně kroutit, upevnit je tak můžete i na velmi neobvyklá místa. Představte si, že nasadíte svůj fotoaparát na flexibilní stativ a nohy stativu omotáte kolem větve stromu za účelem unikátního úhlu pro fotografii zajímavé scény. Na ty kvalitnější s vysokou nosností se skutečně můžete spolehnout, že nespadnou a váš oblíbený přístroj udrží.

Části stativu

Abyste věděli, co vlastně u svého stativu hledat a k čemu to slouží, začneme představením jeho základních částí. Každá z částí se vyskytuje v rozlišných variantách a provedeních a rozdílným typům stativů mohou některé součásti scházet, nebo přebývat. V základu můžeme stativy rozdělit na nohy, středovou tyč a hlavu.

Konstrukce stativu

Nohy

Nohy jsou těmi částmi stativu, které se starají o celkovou stabilitu. Obvykle jsou skládací a většinou také teleskopické. Stativy pro pevné scény a video mají nohy tři, a pokud jsou kvalitní, nabízejí naprosto stabilní oporu. Akční stativy mají nohu pouze jednu a slouží spíše jako opora pro těžký fotoaparát. Tyto jsme si v odstavcích výše označili za monopody.

Dolní konec nohou má specifickou úpravu v závislosti na tom, k jakým účelům je stativ určen. V levnějších kategoriích se setkáme s prostým plastovým zakončením, ale také s pogumovanými nožkami na gumovém kloubu. Toto provedení je perfektní pro ustanovení stativu na pevném podkladu (beton, dlažba, chodník). Pokud však sháníte stativ do náročného terénu, můžete narazit také na provedení s kovovými bodci, které se zarazí do země a stativ je tak stabilnější.

Nohy se také liší tím, z kolika segmentů se skládají. Často se setkáte s variantou nohy ze tří částí. Bývají poměrně stabilní a dobře odolávají vibracím. Pokud má noha čtyři segmenty, budou kratší, takže stativ složíte do menších rozměrů, a často s nimi dosáhnete větší celkové výšky. Naopak více spojů znamená zpravidla nižší stabilitu, stativ se může třást. Některé stativy mají nohu tvořenou pouze jedním kusem kovu. Takové modely nejsou vhodné na přenášení, hodí se spíše do studia či ateliéru.

Středová tyč

Prostřední část stativu. Jejím hlavním úkolem je možnost zvyšovat a snižovat výšku hlavy dle potřeby. Trochu paradoxně snižuje celkovou stabilitu. Pokud by tam ale nebyla, musela by se výška nastavovat pouze pomocí noh, které by tím pádem musely být delší, zvýšila by se tak i celková hmotnost produktu. Takové nastavování by bylo velmi nepraktické, nepřesné a pomalé. Některé stativy středovou tyčí nedisponují, jedná se však zejména o ministativy.

Hlava

V základu lze stativové hlavy rozdělit na kulové a třícestné. Kulové umožňují snadné otáčení a naklánění, ale jejich pohyb opisuje povrch koule, a je tak limitující. Daleko přesnější a širší možnosti nabízí hlavy třícesté. V jejich případě je možno polohu nastavovat kolem některé z trojice os přesně a nezávisle na osách ostatních. Můžete tak fotoaparát například postavit na výšku, pozici uzamknout dotažením šroubu a sklápět jej pak pouze nahoru a dolů či otáčet do stran.

Na hlavě se nachází šroub pro ukotvení fotoaparátu. Ten může být osazen napevno (ministativy, monopody), nebo na stativové destičce. Tu našroubujete na fotoaparát a pomocí zámku ji ukotvíte na stativ. Pouhým povolením páčky pak fotoaparát opět sundáte i s destičkou, bez toho abyste museli se stativem hýbat. Studiové stativy bývají zakončeny čepem, na který se teprve nasazuje potřebné příslušenství včetně stativové hlavy.

Součástí hlavy mohou být nejrůznější prvky umožňující další polohové nastavení fotoaparátu. Čím větší hlava je, tím pohodlněji se vám bude ovládat. Měla by sestávat ze stativové destičky se šroubem, aretačních šroubů a páky pro náklon. Praktickou součástí je pak také vodováha, která pomůže stativ srovnat do vodorovné polohy. Pozor si dejte na to, že u některých stativů není hlava automaticky součástí balení, a pokud ji chcete, budete si ji muset dokoupit zvlášť.

Materiál hlavy

Hlava je většinou plastová, umístěna na kloubu. Není však kloub jako kloub. Od plastových se přes kovové klouby můžete u profesionálních stativů setkat i s fluidními (kapalinovými). Plastovým byste se měli obloukem vyhnout, plast totiž drhne a rychle se opotřebovává. Lepší práci umožňují kovové klouby, nicméně slouží pro nastavení pevné pozice, nikoli k plynulému pohybu. Tomuto požadavku zejména kameramanů vyhoví lépe fluidní hlavy, které dovolují plynulý pohyb hlavy bez záseků.

Kulové hlavy

Lehká, malá a rychlá. To je základní charakteristika kulové stativové hlavy. Veškeré nastavování zvládnete během pár okamžiků. Upravovat můžete vertikální i horizontální polohu, avšak ne odděleně, a tak posouvání nebude tak precizní jako například u hlav třícestných.

Třícestné hlavy

Naopak třícestné hlavy jsou rozměrnější a těžší. Na úkor těchto negativ ale přináší podstatně bohatší možnosti nastavení fotoaparátu před focením, a to díky svým třem osám pohybu. Fotoaparát lze naklánět, přibližovat jej a dále s ním pracovat.

Polohu můžete upravovat jak horizontálně, tak vertikálně, a nastavit ji skutečně přesně tak, jak budete potřebovat. To vyžaduje trochu více času a cviku. Při některých typech fotografií, jakými jsou například makro fotografie, je to ale naprosto nezbytné, aby bylo dosaženo skvělého výsledku.

Materiál stativu

Při nákupu nového stativu byste se rozhodně měli zajímat o jeho výrobní materiál. Ten se totiž promítá do celkové kvality výrobku a také pořizovací ceny a hmotnosti. Amatérským, ale i středně pokročilým fotografům dobře vyhoví i levné hliníkové stativy. Při jejich výběru se zaměřte na uživatelské recenze a sledujte, zda je vybraný model skutečně stabilní.

Hliníkové stativy

Hliníkové stativy jsou z pohledu ceny pravděpodobně nejdostupnějším typem tohoto sortimentu. Hliník je pevný, poměrně odolný a zaručuje dobrou stabilitu. Hliníkové slitiny jsou velice často nahrazovány výrazem dural. Nepočítejte však s přílišnou stabilitou, hliník sám o sobě je poměrně měkký a poddajný kov. Ke stativu budete muset být také šetrní.

Karbonové stativy

Pokud vyžadujete kromě vynikající pevnosti a stability ještě nízkou hmotnost, budete si muset připlatit za uhlíkové materiály. Ty jsou určitě domovinou profesionálních fotografů, kteří mimochodem ocení i celkovou tuhost takového produktu. Cena těchto tripodů s pohybuje v řádech tisíců, ale i desetitisíců korun v závislosti na určení a provedení.

Stativy z titanu

Ty nejlepší vlastnosti vám přináší titanové stativy. V jejich prospěch hovoří přijatelná hmotnost a maximální pevnost a tuhost. Při jejich používání se vyhnete jakýmkoliv nežádoucím vibracím, které by měly negativní vliv na výslednou fotografii. Počítat však musíte s tím, že cena zde bude již podstatně vyšší. Pro úplné začátečníky bude taková investice již zbytečná. Doporučujeme začít s levnějším modelem, na kterém si vyzkoušíte, zda vám práce se stativem bude vyhovovat.

Výška stativu

Stativová hlava zabezpečí závěrečné detailní doladění polohy foťáku, ale o výšku se nepostará. Na zbylé větší úpravy poslouží středová tyč případně stativové nohy. A vy byste rozhodně neměli opomíjet, jaká bude jeho maximální a minimální výška. Minimální výšku určitě neopomeňte, protože se často stává, že začínající fotograf zakoupí stativ s nesmyslnou maximální výškou a zjistí, že nemůže fotit se stativem objekty nízko nad zemí.

Maximální výška

Ideální je, když je stativ vysoký tak, abyste se při jeho používání nemuseli hrbit a naklánět. Nejčastěji se tedy tato hodnota pohybuje kolem 150–170 centimetrů. Existují ale i takzvané „overhead“ varianty, které mohou měřit klidně přes čtyři metry. K těm nejvyšším polezou profesionálové již po žebříku. Maximální výšku volte na základě své výšky. Pokud jste vysocí 170 centimetrů, pak vám maximální výška 150–155 centimetrů vyhoví více než dobře.

Minimální výška

Limity se týkají i spodní hranice. Pro takovou makrofotografii totiž oceníte co nejnižší minimální výšku. Proto je dobré věnovat pozornost celému rozpětí. Obvyklé hodnoty jsou v tomto případě někde na 30 až 50 cm. Vybrané stativy se ale dokážou snížit i na pouhých deset centimetrů. Minimální výška také často poměrně dobře odpovídá rozměrům ve složeném stavu.

Rozměry ve složeném stavu

Pakliže budete se stativem často cestovat, určitě neopomínejte ani na délku stativu v jeho složeném stavu. Ta se může pohybovat od 15 centimetrů u menších výrobků. Velké stativy pak mohou i ve složeném stavu přesáhnout délku 1 metru. Takový stativ se již velmi špatně přenáší. Pokud hledáte nějaký bytelný kousek, tak jeho délka v tomto případě začíná zhruba na 40 centimetrech.

Hmotnost

Začneme hmotností stativu. K té přistupujte podle toho, jak hodláte stativ využívat, jak s ním budete zacházet a kam jej budete nosit. Mnohé z vás určitě napadne, že čím lehčí stativ si pořídíte, tím menší váhu si sebou budete brát. Na druhou stranu nezapomínejte také na to, že čím těžší stativ bude, tím větší stability se od něj dočkáte. Takže celková hmotnost stativu by měla být takovým pomyslným kompromisem dle vašich předpokladů využívání.

Pro orientaci dodáváme, že váha stativů se pohybuje od 0,1 kilogramu a u bytelnější techniky může i vysoce přesahovat hmotnost 4 kilogramů. Pokud se tato hodnota pohybuje kolem jednoho kilogramu, nebude pro většinu uživatelů problém stativ kamkoli donést. Pokud se dostanete už přes dva kilogramy, stativ sice bude pravděpodobně stabilnější, ale počítejte už s tím, že se vám pronese.

Některé tripody také disponují pro účely zvýšení stability poutkem na spodní straně stativové tyče. Na toto poutko můžete zavěsit například brašnu s objektivem a i přes nízkou hmotnost stativu tak zvýšit jeho stabilitu. Tak jako tak byste však neměli převýšit maximální nosnost. Navíc toto nedoporučujeme aplikovat, pokud fouká vítr. Ten může brašnu rozhoupat a fotografie vám dokonale rozmazat.

Nosnost

I když se může zdát, že stativ fotoaparátu udrží naprosto vše, není tomu tak. Proto myslete na to, že vedle hmotnosti se musíte zajímat také o nosnost neboli o celkové zatížení stativu. Tento údaj prezentuje, jak těžký fotoaparát můžete na stativ umístit. Hodnotu zatížení uváděnou výrobcem berte jako maximální a hraniční. Ideální je, pokud hmotnost vašeho fotoaparátu bude dosahovat 50 % nosnosti stativu.

Výjimkou jsou samozřejmě kvalitní profesionální stativy z karbonu nebo titanu, pro které je maximální nosnost skutečně číslem definujícím, jak těžký fotoaparát můžete na tripod umístit. Obvyklou hodnotou jsou v tomto případě 4 kilogramy. Dostanete se ale klidně i na dvojnásobek. Zatížení je nutné počítat včetně veškerého příslušenství, které na stativ umisťujete.

Příslušenství

Ke stativům samozřejmě můžete dokupovat nejrůznější doplňky a příslušenství, které rozšiřuje možnosti takového výrobku. Některé z těchto prvků lze považovat i za náhradní díly, pokud dojde k jejich poškození nebo opotřebení. Níže uvádíme nejpoužívanější z nich.

• Stativové destičky – Pokud máte více fotoaparátů a během focení je střídáte, vyplatí se pro každý koupit samostatnou stativovou destičku.
• Pouzdra – Stativ můžete nosit jen tak vložený v klasickém batohu či ve fotobatohu. Využít však můžete i speciálních pouzder na stativy.
• Popruh – Na stativ lze zakoupit i popruh. Pak si stativ hodíte přes rameno, aniž byste ho před focením museli vyndávat z pouzdra. Stačí jej rychle rozložit a okamžitě použít.
• Hroty na stativ – Dražší stativy jsou spojeny s možností výměny hrotů na nohách stativu. To se hodí v okamžiku, kdy fotíte v interiérech i exteriérech. Jeden stativ pak vládne všem.
• Háček – Tento drobný doplněk využijí majitelé velkých fotoaparátů s teleobjektivy. Háček poslouží k zavěšení zátěže a zajistí stabilitu i u takto dlouhých přístrojů.
• Objímky – Na stativovou tyč je možné umístit také různé objímky a držáky, například na odrazné plochy.

Vedle výše uvedeného základního příslušenství můžete samozřejmě dokoupit i velkou spoustu dalších doplňků, jakými jsou univerzální klemy, multifunkční ramena, nástavce na stativy, makrosáňky, středové šrouby, panoramatické podstavce a mnohé jiné.

Cena

Na počátku byste se měli rozhodnout, co od nového stativu vlastně očekáváte a jak a kde jej budete používat. Právě na základě tohoto rozhodnutí s přihlédnutím k popisovaným parametrům dojde ke stanovení pořizovací ceny. Doporučujeme na stativu nešetřit. Při správném výběru tento produkt s klidem přežije i váš fotoaparát. Mezi osvědčené značky patří například Hama, Rollei, Manfrotto, Vanguard, Velbon, Joby, Gitzo, Berno, Camlink, Cullman, Starblitz a další.

Cena do 1 000 Kč

Nejlevnější tripod zakoupíte už od 250 korun. Půjde však o pevně stavěný model bez možnosti jakékoliv regulace. Obvykle jsou takové stativy používány jen u hodně lehkých kompaktních fotoaparátů nebo mobilních telefonů. Pod hranicí 1 000 Kč není problém zakoupit základní modely stativů, které dobře vyhoví začínajícím fotografům.

Cena od 1 000 Kč do 4 000 Kč

Kromě tripodů se v této cenové kategorii začnou objevovat také základní monopody. Maximální zatížení těchto stativů bude v průměru kolem 4–7 kilogramů, docílit budete moci maximální výšky kolem 165 centimetrů a ani s hmotností to nebude špatné – 1 až 2 kilogramy. K dostání jsou výjimečně i nejlevnější karbonové a titanové stativy.

Cena od 4 000 Kč do 8 000 Kč

Stativy v podání tripodů a monopodů se zatížením kolem 4–13 kilogramů, maximální výškou až 180 centimetrů a se čtyřmi a více díly nohou. Pro výrobu je použit zejména karbon nebo titan. Hlavy stativů jsou již ve velmi dobrém provedení. Tyto produkty skvěle vyhoví i většině profesionálních fotografů.

Cena nad 8 000 Kč

Tato cenová skupina má opravdu velký rozsah. Při investici nad 8 000 Kč to už s focením myslíte opravdu vážně, nebo jste profesionálním fotografem. Pro ně je připravena špičková technika s těmi nejlepšími vlastnostmi. Její pořizovací hodnota může dosahovat výše přes 100 000 Kč. Výjimkou nejsou ani velmi kvalitní fluidní stativové hlavy, které umožňují plynulý pohyb fotoaparátu či kamery při natáčení videa.