Jak vybrat štípač dřeva

Správná volba štípače dřeva ulehčí vašim zádům, nesprávná zanechá přístroj v garáži a vás venku se sekerou. Než však přikročíte k samotnému výběru vhodného zařízení, rozmyslete se, pro jaké účely štípač hledáte, kde jej budete používat či jak rozměrné a jakého druhu dřeva špalky budou. Zodpovězením těchto otázek získáte základní kritéria pro váš výběr.

Na následujících řádcích představíme základní typy štípačů, na které na trhu narazíte. Dále se zaměříme na jednotlivé parametry těchto zařízení.

V neposlední řadě popíšeme nároky na ergonomii, mobilitu a bezpečnost strojů a prozradíme, jak vám může volitelné příslušenství usnadnit práci. Nedílnou součástí výběru jsou také přibližné pořizovací náklady, ty uvádíme téměř v závěru tohoto článku.

Jak vybrat štípač dřeva stručně:

• Na základě množství štípaného dřeva zvolte cenovou kategorii. – Pokud budete využívat štípač dřeva pro komerční účely (hotel, farma či penzion), vybírejte z kvalitnějších vertikálních modelů.
• Štípací tlak volte podle druhu dřeva. – Pro práci s tvrdým dřevem volte tlak minimálně 8 tun. S měkkými dřevy si poradí i zařízení s tlaky nižšími. 
• Rozlište typy pohonů. – Plánujete-li využívat zařízení v terénu bez přístupu k zásuvce, zaměřte se na provedení se spalovacím pohonem. K některým modelům můžete potřebovat zásuvku na 400 V.
• Máte k dispozici druhý pár rukou? – Výkonné štípače dosahují hmotností i přes 200 kilogramů a jedna osoba si s jejich pohybem poradí jen obtížně.
• Mezi zařízeními rozlišujte přídavné funkce. – Dražší štípače mají široké spektrum pomocných funkcí.

Typy štípačů

První rozhodnutí při výběru vhodného zařízení musíte učinit již v samotném počátku. Štípače můžeme rozdělit dle prostorového uspořádání na horizontální, vertikální či kombinované. Zcela zvláštní kategorii pak tvoří štípače kuželové. Každé z těchto provedení má své klady a zápory.

• horizontální štípače
• vertikální štípače
• kombinované štípače
• kuželové štípače

Princip fungování je obdobný, přeci jen tato zařízení sdílí stejný účel – štípání dříví. Na zařízení tedy vždy najdete prostor pro uložení polena, pohyblivý mechanismus s klínem, pohonnou jednotku s hydraulickým pístem a nosnou konstrukci zpravidla opatřenou kolečky pro snazší mobilitu. O proces štípání se stará hydraulický píst, který tlačí dřevo proti klínu, či klín proti dřevu.

Horizontální štípačka/štípač dřeva

Jak samotný název napovídá, ke štípání dřeva dochází ve vodorovné poloze. V konstrukci zařízení převládá délkový rozměr nad rozměry ostatními. Pohonná jednotka bývá umístěna na stejné straně jako pojezdová kolečka, a to z důvodu lepší manipulace při přemísťování zařízení. Ovládání jednou pákou a jedním tlačítkem umožňuje snadnou obsluhu. 

Ve prospěch horizontálního uspořádání hovoří nižší pořizovací náklady, nízká hmotnost a jednodušší obsluha. Některé štípače mají pracovní plochu ve výšce obdobné stolu, nebudete tak nuceni příslovečně ohýbat hřbet. Pro nižší zařízení lze mnohdy pořídit stojan, který práci usnadní.

Nevýhodou těchto štípačů je jejich určení zejména pro menší objemy prací, například štípání topného dříví pro chaty a rodinné domy. I když lze pořídit i horizontální štípače pro profesionální využití s tlakem přes 22 tun, přívětivost ceny rychle klesá. Významnou nevýhodou může být také horší skladnost zařízení.

Vertikální štípačka/štípač dřeva

Odlišnost vertikálních štípačů od předchozího typu je zřejmá – k práci dochází ve svislé poloze, tedy obdobně jako při práci se sekerou. Zařízení jsou opět vybavena pohonnou jednotkou, pracovní plochou, klínem a kolečky. Stejně jako u horizontálních štípačů je ovládání zajištěno oběma rukama, a to z důvodu bezpečnosti. Takovéto ovládání je dokonce nařízeno zákonem.

Díky vertikálnímu uspořádání umožňují tato zařízení dosáhnout vyššího tlaku za nižší pořizovací náklady. Dovolují tak štípat i tvrdší druhy dřeva o větších průměrech a délkách polen. Rovněž bývají díky převládajícímu výškovému rozměru nad rozměry ostatními výrazně skladnější.

Stabilita zařízení je z důvodu menší plochy základy a vyšších štípacích tlaků vykoupena výrazně vyšší hmotností, která začíná okolo 100 kg. V porovnání s horizontálními modely je hmotnost i více než dvojnásobná. 

Hybridní štípače dřeva

Třetí variantou je kombinace dvou předchozích. Takových zařízení je však na trhu málo a jsou vyhrazena spíše profesionálnímu využití, čemuž odpovídá také jejich cena. Umožňují štípat jak v horizontální, tak i ve vertikální poloze v závislosti na tom, kterou polohu uživatel upřednostní.

Kuželové štípače dřeva

Vybočení z řady lze přisoudit kuželovým štípačům. Nejedná se o kompletní zařízení, ale pouze o opracovaný ocelový kužel se závitem. Takovýto kužel dovede štípat i polena o průměru metr a větší a vyznačuje se vysokou rychlostí.

Nevýhodou tohoto řešení je jeho pohon. Kuželové štípače jsou poháněny hnací hřídelí traktoru a vlastním pohonem nedisponují. Zkušený kutil si štípací kužel může doma připojit k elektromotoru. Komerčně prodávané řešení s vlastním pohonem však není běžně dostupné.

Pro přehlednost uvádíme tabulku s typickými parametry pro základní typy štípačů. Údaje jsou zprůměrované a orientační, na trhu jsou k nalezení zařízení, která se z těchto hodnot vymykají.

Štípací tlak

Těžko bychom hledali důležitější parametr, než jakým je štípací tlak. Jedná se o veličinu udávající sílu v tunách, kterou působí klín na poleno dřeva. Z této charakteristiky tedy vyplývá, že čím větší tlak vyvineme, tím větší a tvrdší poleno můžeme rozštípnout. Většina štípačů využívá statický tlak, najdou se však také takové, které fungují na principech dynamiky pohybu.

Zatímco s měkkým dřevem, jako je smrk, topol či lípa, si dobře poradí horizontální štípače, jejichž tlak se většinou pohybuje mezi 4 až 7 tunami, se tvrdým dřevem (buk, dub, akát, ovocné dřeviny) budou lépe zápasit zařízení vertikálního typu. V tom případě se tlak pohybuje mezi 6 až 30 tunami. Pozor je při volbě na základě štípacího tlaku třeba dát také na stav zpracovávaného dřeva. Zkušení uživatelé sekery jistě potvrdí, že mokré dřevo je výrazně tvrdší než dřevo suché (zdroj: Woodspitterdirect.com). 

Při domácím využití si většina uživatelů vystačí s tlakem mezi 12 až 15 tunami. Štípací tlak také ovlivňuje doba provozu. Při delším pracovním nasazení dochází k ohřevu hydraulického oleje a k poklesu tlaku. Ten je v prvních desítkách minut zanedbatelný, pokud ovšem chcete štípač používat celé hodiny bez přestávky, tlak se může snížit až na polovinu. Pro tyto účely slouží dražší zařízení s většími zásobníky hydraulického oleje (více než 15 l).

Statický tlak

Většina štípačů využívá kontinuálního a relativně pomalého vyvíjení tlaku klínu proti polenu. Vtlačováním klínu do polena dojde k jeho rozdělení. Štípání je bezpečnější než v případě dynamické varianty, ale také o trochu pomalejší. To však neznamená, že rychlejší štípač umožní rychlejší práci. Stále platí,  že zařízení je jen tak rychlé, jak rychle jej zvládáte obsluhovat.

Dynamický tlak

Na trhu je k nalezení několik spíše raritních štípačů, které využívají místo statického tlaku tlak dynamický. Princip je pak podobný použití sekery. Zařízení většinou disponuje rotorem s ozubením. 

Po stisknutí páčky se rotor zasekne a uvolní rameno se štípacím klínem, které je vymrštěno s vysokou rychlostí a kinetickou energií proti polenu. Výhodou tohoto řešení je extrémní rychlost štípání a vysoký tlak při nárazu klínu na špalek.

Délka a průměr polen

Dalšími technickými parametry přímo souvisejícími se štípacím tlakem jsou délka a průměr štípaných polen. Čím větší a delší poleno budeme štípat, tím větší tlak bude nutné vyvodit. Tyto parametry také ovlivňují konstrukční uspořádání.

Maximální délka štípaného polena

Každý krb či kotel umožňuje použití jinak dlouhých polen a každý člověk má na zahradě jiné množství prostoru pro uskladnění dřeva. Podle požadované délky polena je potřeba zvolit vhodný štípač a jeho tlak tak, aby si s poleny bez problémů poradil.

• Horizontální štípače nabízejí maximální délku polena mezi 25 až 55 cm.
• Vertikální štípače umožňují zpracovat polena až do délky okolo 140 cm.

Maximální průměr štípaného polena

Pro maximální průměry polen platí, že horizontální štípače zpravidla umožňují štípat polena do průměru 35 cm. Vertikální si poradí i s průměry 50 cm. Samozřejmě se na trhu najdou výjimky, které z těchto hodnot vybočují.

Pohon

Přestože srdcem většiny štípačů je elektromotor, na trhu lze nalézt také zařízení poháněné spalovacím pohonem, nebo takové, které se dají přímo napojit na hnací hřídel traktoru. V případě propojení s traktorem se často jedná o kombinaci s některým z předchozích typů pohonu.

Elektrický pohon

Zařízení vybavené kabelem stačí připojit do zásuvky a můžete vesele štípat. Tohle provedení je nejčastější a jeho nespornou výhodou je absence zplodin ze spalovacích motorů a nižší úroveň provozního hluku. Elektromotory jsou také méně poruchové a jejich údržba si vyžádá minimální péči. 

Zatímco většina horizontálních elektrických štípačů je navržena pro napětí 230 V a lze je tak zapojit do domovní zásuvky, větší množství štípačů vyžaduje průmyslovou zásuvku pro 400 V/16 A. 

Spalovací pohon

Stroje se spalovacími pohony jsou dražší a také výrazně těžší. Spalovací pohon však dovoluje vyvinout i tlak okolo 40 tun a štípací cyklus je často kratší. Výhodou je také nezávislost na zásuvce. Výrobci nabízejí varianty s benzínovým nebo dieselovým motorem. Osazení těchto štípačů tažným zařízením není výjimkou. Údržba vyžaduje doplňování provozních kapalin a po čase také servis.

Hnací hřídel traktoru

Některé štípače s elektrickým pohonem bývají doplněny o možnost připojení ke hnací hřídeli traktoru. Tím je umožněno docílit vysokých štípacích tlaků za relativně nižší pořizovací náklady. Na hnací hřídel traktoru lze osadit také štípací kužely.

Příkon a otáčky

V minulosti jste se mohli setkat s výkony štípačů uváděnými v koňských silách (HP), toto označení je dnes již minulostí. Od roku 2010 se v zájmu spotřebitele smí uvádět výkon v koňských silách pouze, je-li uveden také ve wattech. 

Zatímco příkon často určuje rychlost štípače a jeho štípací tlak, v případě otáček je otázka složitější. Otáčky přímo nesouvisí s rychlostí ani tlakem, jedná o pouze o parametr soustrojí.

Příkon se běžně pohybuje v rozmezí 1 500 W až 5 000 W, u některých profesionálních strojů i výše. V případě spalovacích pohonů jsou příkony vyšší. Vyšší příkon nemusí nutně znamenat lepší zařízení. Volte tedy na základě požadovaného tlaku a rychlostí. Informace o příkonu pomůže zejména k výpočtu spotřeby zařízení. 

TIP: Štípač o příkonu 2 500 W bude mít maximální spotřebu elektrické energie 2 500 Wh, tedy 2,5 kWh. Při cenách elektrické energie 5,8 Kč/kWh (září 2021) vychází hodina provozu takového štípače na 12 Kč.

Rychlosti štípačů

Neopomenutelnými kritérii jsou rychlost štípání a rychlost vrácení klínu, které dávají přímý přehled o rychlosti práce se štípačem. Tyto rychlosti prodejci ne vždy uvádějí, lze je však dohledat v návodech k daným zařízením. Pro domácí využití tento parametr neřadíme mezi důležité, i ten nejpomalejší štípač na trhu si při menším objemu prací povede dobře.

Rychlost štípání

Výrobci uvádějí rychlost, se kterou se pohybuje klín vůči polenu. Tato hodnota je většinou prezentována v centimetrech za sekundu. U běžně dostupných zařízení se pohybuje mezi 3 cm/s až 6 cm/s. Pokud tedy budeme štípat poleno o délce 60 cm, bude se doba štípání pohybovat mezi 10 s až 20 s. Některá spíše raritní zařízení disponují rychlostí až 2 s na poleno.

Rychlost vrácení klínu

Druhým rychlostním parametrem je rychlost vrácení klínu. Jak sám název napovídá, definuje vzdálenost, o kterou se klín vrátí za jednu sekundu. Rozpětí rychlostí je ve spektru dostupných štípačů širší, hodnoty jsou mezi 10 cm/s až 30 cm/s, může ale také vybočovat. 

Ergonomie a obsluha

Aby se štípač dřeva mohl stát vaším dobrým pomocníkem, musí se také dobře ovládat, být skladný a relativně dobře přemístitelný. Zařízení se špatnou obslužností by mohlo skončit v garáži, zatímco vy upřednostníte práci se sekerou. Dbejte tedy na to, aby měl štípač stabilní základnu a nebyl těžší, než je potřeba. Vaše páteř rovněž ocení, pokud nebudete muset každé poleno uctít poklonou, výška pracovní plochy je tedy velmi důležitá.

Hmotnost

Jeden z posledních údajů, které vás mohou při výběru zajímat, je hmotnost celého zařízení. S rostoucími tlaky musejí být konstrukce robustnější, tedy i výrazně těžší. Pokud plánujete zařízení vytahovat z garáže či kůlny často, tento parametr neopomíjejte. Manipulaci výrazně usnadní, pokud zvolíte model s kolečky. Dbejte také na tom, kam budete zařízení přemisťovat. Těžké zařízení se svými kolečky může do nezpevněného povrchu bořit.

Nejlehčí štípače najdete mezi horizontálními typy, ty dosahují hmotností i kolem 40 kg. V případě vertikálních štípačů začínají hmotnosti na 100 kg a výkonnější zařízení běžně dosahují i 300 kg. Pro manipulaci s takto těžkým zařízením jsou často potřeba minimálně dva lidé, některé modely jsou vybaveny tažným zařízením. 

Příslušenství

Práci se štípačem výrazně usnadní volitelné příslušenství. Většina štípačů, zejména vertikálního typu, umožňuje využití variabilních štípacích klínů. Základní štípací klín dělí poleno na dvě části, což nemusí při větších průměrech polena vždy vyhovovat.

Čtyřramenný klín

Šestiramenný klín

Rozšiřující klín

Níže vás seznámíme s nejčastěji dostupným příslušenstvím. Myslete však na to, že čím více ramen štípací klín má, tím větší je potřeba vyvinout tlak. Zvětšením kontaktní plochy mezi polenem a klínem se totiž snižuje efektivní tlak.

• Čtyřramenný klín – Násada, díky které váš štípač rázem neprodukuje z polena dva kusy.
• Šestiramenný klín – Pro některé štípače lze pořídit také šestiramenný klín, který při jednom cyklu vytvoří z polena dílů šest.
• Prodloužený klín – Prodáván téměř výhradně pro vertikální štípače nalezne tento typ klínu využití zejména při štípání polen větší délky.
• Rozšiřující klín – Sukovitá polena z tvrdého či mokrého dřeva mohou klasickému klínu trochu zavařit. S těmito náročnými úlohami si nejlépe poradí rozšiřující klín, který je výrazně širší než klín základní. 
• Stojan – Především pro menší horizontální štípače máte možnost zakoupit šroubovatelný stojan s kolečky. 

Údržba stroje

Základním pravidlem k údržbě štípačů dřeva je pravidelná výměna hydraulického oleje. Přesná pravidla pro jeho výměnu jsou uvedena v manuálu výrobce. Většinou se původní olej mění po několika měsících od koupě a následně nejméně jednou za dva roky.

Stroje také vyžadují pravidelné mazání a pravidelné čištění od odštěpků a pilin. Běžnou údržbu zvládnete sami, pro případ poruch je však vhodné volit zavedenější značky, které mají lepší dostupnost náhradních dílů a kvalitu servisu.

Cena

Štípače dřeva jsou určeny pro pomoc s náročnou prací, a tak se vyplatí vybírat mezi stroji s kvalitnějším zpracováním od zavedených značek a prověřených prodejců. Kvalitní štípač vám bude se základní údržbou sloužit dlouhá léta. 

Mezi profesionálními výrobci nalezneme i české firmy. Všeobecně mezi výrobce kvalitní techniky patří značky VARI, Lumag, Scheppach, Ballario & Forestello, Hecht, Güde, Proma, Holzkraft a další.

Cena do 10 000 Kč

V cenové kategorii do 10 000 Kč budete vybírat zejména z horizontálních štípačů dřeva. Ty nabídnou výkon mezi 1 100 W až 2 600 W a tlak do 7 tun. Napájení je téměř výhradně s napětím 230 V a štípat lze polena maximálního průměru 40 cm a délky 55 cm. Hmotnost se pohybuje do 100 kilogramů.

Cena od 10 000 do 25 000 Kč

Zhruba od 11 000 Kč se začínají objevovat vertikální štípače dřeva. Ty nabídnou výkon až 4 000 W a štípací tlak do 12 tun. Výkonnější zařízení jsou již nabízena s napětím 400 V a vyžadují průmyslovou zásuvku. Maximální délka polena je okolo 135 cm a průměr do 45 cm. S vyššími tlakem a robustnější konstrukcí rapidně narůstá hmotnost, která se pohybuje v rozmezí 100 až 200 kilogramů.

Cena od 25 000 do 50 000 Kč

Náročnější zákazníci štípající každoročně větší objemy dřeva v této kategorii naleznou již skutečně kvalitní zařízení s vysokým štípacím tlakem až na úrovni 25 tun. Do kategorie se vejdou také vertikálně-horizontální štípače se spalovacím pohonem a tažným zařízením. Hmotnost se pohybuje mezi 200 až 300 kilogramy, objevují se však také zařízení s hmotností téměř 700 kg. Maximální průměr polena je 50 cm.

Cena nad 50 000 Kč

S cenou přes 50 000 Kč se pohybujete téměř výhradně v profesionální kategorii štípačů odolných velkému pracovnímu nasazení a zátěži. Dovedou naštípat podstatně větší polena, než běžný uživatel potřebuje. S cenou až 300 000 Kč najdou využití i ve specializovaných linkách dřevozpracujícího průmyslu.

Tipy na práci se štípačem

Dnes prodávaná zařízení jsou vybavena celou řadou bezpečnostních prvků. Nejdůležitějším z nich je spínání zařízení oběma rukama v případě vertikálních štípačů. Vzhledem k určení zařízení je vhodné dodržovat několik zásad, které nejenže zajistí vaši bezpečnost, ale také vám usnadní práci.

• Prostudujte si manuál. Výrobci přehledně uvádějí, jak se zařízením pracovat bezpečně, součástí jsou však také pokyny k údržbě.
• Ochranné pomůcky. Štípáním dochází k odletu drobných odštěpků i do větší vzdálenosti, používejte tedy ochranné brýle. Rukavice naopak ochrání vaše ruce před zadřením třísky. Neopomeňte také pevnou obuv, ideálně s ocelovou špičkou, pád polena na nohu může být v lepším případě nepříjemný. Hluk vydávaný štípači se pohybuje okolo 88 decibelů, chraňte i svůj sluch.
• Rovný podklad. Štípač umístěte na pevný a rovný podklad tak, aby se nemohl naklánět.
• Jedny ruce. Nikdy nevkládejte ruce do štípacího prostoru, pokud je zařízení v provozu. Zařízení by vždy měla obsluhovat pouze jedna osoba.
• Suchá polena. Mokré dřevo odolává až dvojnásobnému tlaku než dřevo suché. Doporučujeme jej tedy nechat před štípáním vyschnout.
• Ve směru vláken. Špalky vždy zpracovávejte podélně, nikdy napříč. Doporučené ukládání dřeva bývá vyobrazeno v návodech.