Jak vybrat domácí pekárnu

Domácí pekárny se poprvé objevily v osmdesátých letech v Japonsku (Zdroj: Funai). Dnes už na ně narazíte v nejedné české domácnosti a jejich popularita stále stoupá. Tento praktický pomocník má dvě zásadní výhody – zjednoduší poměrně náročný proces domácího pečení a vy budete vždy vědět, z čeho je pečivo, které jíte vy a vaše rodina.

Pokud jste rozhodnutí pro koupi domácí pekárny (někdy zvané také pekárna na chleba, ačkoliv má i řadu dalších využití), přečtěte si náš článek, ve kterém se dozvíte, jak tento spotřebič vybrat. Zaměřili jsme se v něm na popis těch nejdůležitějších parametrů, vlastnostmi pečicí nádoby počínaje a cenou domácích pekáren konče.

A pokud se vám zadaří a osvědčí příprava domácího chleba, můžete dále zavítat na naše články Jak vybrat topinkovač nebo Jak vybrat toustovač/sendvičovač, a inspirovat se, jak tuto surovinu dále využít. Pro uložení by se vám pak zase mohl hodit kvalitní chlebník.

Jak vybrat domácí pekárnu stručně:

• Zvolte objem pečicí nádoby – Požadovaná velikost bochníku se odvíjí například od počtu členů v domácnosti, pro čtyřčlennou rodinu je vhodné vybrat pekárnu pro chleba s hmotností okolo 1 200 g.
• Věnujte se materiálu pečicí nádoby – Ta by měla být v každém případě nepřilnavá. Materiály se pak liší především svou odolností a cenou.
• Vyberte požadované programy – Kromě upečení klasického chleba zvládnou některé modely i bezlepkové pečivo, či dokonce výrobu džemu.
• Soustřeďte se na vybavení a funkce – Pro gurmány jistě přijde vhod možnost zvolit si z více stupňů propečení kůrky, oproti tomu časovač se hodí téměř pro každého.
• Inspirujte se uživatelskými recenzemi – Ty dokáží napovědět, jak rovnoměrně pekárna peče nebo jak snadno se ovládá.
• Stanovte si rozpočet – Pokud máte danou sumu, kterou do nákupu domácí pekárny chcete investovat, můžete se orientovat podle ní. Jiné cenové relace totiž nabízejí například odlišný počet programů a vybavení.

Je pro mě domácí pekárna vhodná?

Ještě před samotným výběrem doporučujeme dobře promyslet, zda domácí pekárnu potřebujete a adekvátně využijete. Nejde totiž o zrovna malý přístroj, a pokud ji vytáhnete jednou za pár měsíců, pravděpodobně se vám její pořízení nevyplatí.

Výhody

Nespornou výhodou pekárny je jednoduchost použití, stačí nasypat ingredience, nastavit program a o zbytek se postará sama. Nemusíte mísit těsto, hlídat dobu a teplotu kynutí, tvarovat pečivo atd. Zároveň vždy víte, co přesně do pečiva dáváte, to je zásadní např. u bezlepkové diety a jiných stravovacích omezení. Výhodou je i fakt, že domácí chléb často vychází levněji než kupovaný a můžete jej mít kdykoliv čerstvý.

Pekárna vám může přijít vhod i v případě, že domácí pečivo připravujete jen jednou za čas. Řada modelů totiž oplývá pestrou nabídkou dodatečných programů. Můžete v nich připravit třeba marmeládu, sádlo, jogurt nebo zavařeniny. Využijete ji také na hnětení těsta, třeba na knedlíky. Ve většině modelů upečete i maso, není tak problém nachystat čerstvý bochník chleba k snídani a sekanou k obědu v jednom přístroji.

Nevýhody

Je ovšem potřeba počítat s tím, že chléb z pekárny nebude nikdy stejný jako bochník, který zakoupíte v obchodě. Z různých praktických testů také vychází, že se plně nevyrovná ani chlebu upečenému v troubě. Z naší zkušenosti se kupovanému pečivu nejvíce podobají např. briošky, poměrně autentického výsledku můžete pravděpodobně dosáhnout i při pečení toustového chleba.

Negativem jsou také již zmíněné rozměry. Pekárna zkrátka zabere dost místa, nedá se přitom říct, že by byla zcela nepostradatelná. V podstatě vše, co zastane, zvládnete i bez ní, popřípadě můžete využít i jiné přístroje, které již v kuchyni máte.

Výběr domácí pekárny podle účelu

V první řadě je potřeba rozhodnout, zda preferujete větší, nebo menší domácí pekárnu. Velikostí pekárny myslíme především kapacitu její nádoby, od té se potom odvíjí např. počet hnětačů, tvar bochníku nebo i rozměry samotného přístroje.

• Do menších kuchyní – Méně početné domácnosti si vystačí s menší pekárnou s objemem do 1 kg. Její výhodou jsou zejména kompaktní rozměry.
• Pro rodiny a nadšené kulináře – Do početnějších domácností a pro nadšené pekaře jsou vhodné větší pekárny s kapacitou nad 1 kg, mají více možných velikostí bochníků. Zaberou ale více místa.

Do menších kuchyní

Při hledání pekárny do menší kuchyně budou hrát zásadní roli její rozměry, potažmo objem. Pokud hledáte model pro jednu až dvě osoby, zvolte některou z menších pekáren s kapacitou do 1 kg, která vám ušetří místo. Tyto modely mají pouze jeden hnětač, ten se často zasazuje jednodušeji než hnětače dva, ty ale zase lépe zpracují těsto. Mívají ale méně variabilní příslušenství, příliš nepočítejte s různými specifickými pečicími formami.

Malá pekárna

Malá pekárna zevnitř

Pro rodiny a nadšené kulináře

Pokud potřebujete nakrmit hned několik strávníků, nebo třeba zavařit větší množství ovoce ze zahrady, rozhodně se vám bude hodit pekárna s větší kapacitou nad 1 kg, nejnáročnější uživatelé mohou sáhnout i po modelu s objemem okolo 2 kg. Tyto modely disponují dvěma hnětači pro lepší promísení těsta a mohou mít pestřejší příslušenství. V kuchyni ale zaberou dost místa.

Velká pekárna

Velká pekárna zevnitř

Důležité parametry při výběru pekárny

Při výběru nové domácí pekárny doporučujeme orientovat se podle těchto parametrů:

• Objem a rozměry – Čtyřčlenné rodině se bude hodit pekárna s kapacitou alespoň cca 1 200 g, menší domácnosti si vystačí s objemem do 1 kg. Při volbě kapacity je potřeba myslet i na rozměry, které s ní souvisí.
• Příkon a spotřeba – U menší pekárny bývá příkon cca 500-600 W, u větší 800-900 W, platí „čím více, tím lépe“. Naopak se spotřebou si nemusíte příliš lámat hlavu, jedno pečení stojí maximálně několik korun.
• Programy – V pekárně nemusíte připravovat jen pečivo, dnešní stroje zvládají i marmelády, jogurty, kaše a další pokrmy. Je tedy dobré dopředu se informovat, které programy se vám budou hodit.
• Možnosti nastavení – Bývají u většiny pekáren podobné, obvykle počítejte se 2-3 velikostmi bochníku a 2-3 stupni propečení.
• Ovládání – Může být tlačítkové, membránové nebo dotykové, záleží především na vašich preferencích. Je také dobré zkontrolovat, zda jsou nápisy na tlačítkách či na displeji v češtině.
• Pečicí nádoba – Nejčastěji je s nepřilnavým povrchem, může být ale i nerezová nebo keramická.
• Hnětače – Pekárna má 1-2 hnětače, obvykle s nepřilnavou úpravou. Někdy je možné je před pečením sklopit, nemusíte se pak trápit s jejich vytahováním.
• Design – Je dobré sledovat nejen, zda se vám pekárna líbí vzhledově, ale také zda se dobře otevírá víko, jestli má průzor dovnitř a další faktory, které ovlivňují komfort jejího používání.

Objem a rozměry

Na trhu najdete výrobky, které upečou bochníky s hmotností 500 – 1 800 g. Pro čtyřčlennou rodinu byste se měli ideálně poohlížet po modelu s objemem 1 200 – 1 300 g. Pro jednotlivce vystačíte klidně s menším objemem, záleží ovšem na tom, k čemu pekárnu budete používat. Pokud chcete v přístroji například i zavařovat, sáhněte spíše po větším objemu.

Je dobré pamatovat na to, že většina pekáren umožňuje nastavit velikost bochníku, a v objemnější pečicí nádobě tak můžete upéct i menší chléb. Některé pekárny navíc umožňují vyměnit pečicí nádobu za jinou, např. rozdělenou na dvě části. I ve velké pekárně tak můžete místo jednoho většího bochníku upéct dva menší, například různě ochucené.

Rozměry pekárny jsou obvykle úměrné její kapacitě. Jedním z podstatných údajů, které se k pekárně vážou, je ale i délka přívodního kabelu. Rozdíl může být klidně i půl metru, v kuchyni s větším počtem spotřebičů může hrát tento údaj poměrně zásadní roli.

Příkon a spotřeba

Při kontrole příkonu platí, že čím vyšší, tím lépe – vyšší příkon například zajistí rychlejší zahřívání. U menších modelů se obvykle setkáte s příkonem okolo 500-600 W, u větších okolo 800-900 W. Od příkonu se následně odvíjí i spotřeba. Stejně jako u většiny menších spotřebičů, ani v případě domácí pekárny není spotřeba nijak zásadní.

Celková doba přípravy chleba sice může trvat i několik hodin, na plný příkon ale pekárna pracuje v podstatě jen při samotném pečení. Na jedno pečení většina modelů spotřebuje méně než 0,5 kWh, v přepočtu jsou tak náklady na upečení jednoho bochníku nižší než 3 Kč. Kupovaná směs může náklady mírně zvýšit, pokud si ovšem suroviny navážíte sami, často vás jeden bochník chleba vyjde i pod 15 Kč. V kombinaci s faktem, že pekárna spotřebuje přibližně pětkrát méně energie než běžná trouba, může být její koupě nakonec i příjemným odlehčením rodinného rozpočtu.

Programy

Jedním ze zásadních aspektů rozhodování by měla být nabídka programů dané pekárny. Ta může být velmi pestrá, záleží na vás, které programy plánujete využívat. Je zbytečné připlácet si za desítky programů, které nikdy nepoužijete, na druhou stranu je ale škoda ochuzovat se o zajímavé možnosti využití, které pekárna nabízí (Ze zdroje: Recenzetesty.cz).

• Pečení chleba – Základem jsou programy pro různé druhy chleba, velmi populární je zejména celozrnný nebo bezlepkový. Ten samozřejmě upečete v jakékoliv pekárně, ale se speciálním programem máte jistější výsledek.
• Pečení jiného pečiva – Kromě základního programu na chleba dále můžete najít funkci pečení baget či sladkého pečiva.
• Rychlé pečení – Většina modelů disponuje také programem na rychlé nebo superrychlé pečení pro všechny, kteří jsou v časovém presu.
• Příprava těsta – Kromě samotného pečení zvládnou pekárny i hnětení a kynutí těsta, které oceníte třeba při přípravě pizzy nebo vánočky. Bez kynutí vám pekárna připraví i těsto na těstoviny.
• Džemy a marmelády – Z jiného soudku jsou potom programy na přípravu džemů a marmelád. Při nich pekárna směs rovnoměrně zahřívá a promíchává. Na vás zůstává už jen přidat želírovací cukr a přelít horkou marmeládu do zavařovacích sklenic. Tu pak můžete přidat třeba do domácího jogurtu vyrobeného v jogurtovači.
• Výroba jogurtu a sýrů – Pokročilé modely zvládnou také vyrobit jogurt, sýr či tempeh.
• Obiloviny – Některé pekárny zvládnou také přípravu různých kaší nebo zastoupí i rýžovar.
• Samostatné pečení – Když proces přípravy zbavíte hnětení a kynutí, zůstane vám program samostatného pečení, díky kterému se můžete pustit i do experimentů s přípravou sekané nebo třeba kuřete. Výjimkou ani nejsou programy na ryby.

Možnosti nastavení

Před spuštěním pekárny je nutné zvolit také velikost bochníku a stupeň propečení kůrky. Na základě toho pekárna přizpůsobí například délku programu. Většinou se u pekáren setkáte se 2-3 velikostmi a 2-3 stupni propečení, některé modely ale nabízejí i více. Pro pokročilejší uživatele mívají pekárny také možnost upravení délky programu nebo např. regulaci teploty.

Ovládání

Programy a všechny další možnosti nastavení budete volit na ovládacím panelu pekárny. Ten může být tlačítkový, membránový nebo dotykový. V současnosti nejčastější je membránová varianta, kdy jsou tlačítka překrytá vrchní membránou a nemají mezi sebou žádné spáry, do kterých by se dostávala špína.

Pekárna s membránovým ovládáním

Pekárna s dotykovým ovládáním

U ovládacího panelu samozřejmě není podstatné jen jeho snadné čištění, ale také samotná jednoduchost používání pekárny. Pravděpodobně se lépe vyznáte v panelu s menším počtem tlačítek, který bude přehledně popsaný nebo označený obrázky. Před koupí pekárny si také ověřte, zda jsou popisky na tlačítkách v češtině. To není u všech modelů samozřejmost, některé ale nabízejí alespoň sadu nálepek, kterými si můžete cizojazyčné nápisy přelepit na české.

Ke snadnému ovládání vám dopomůže také displej, na kterém uvidíte celkový čas pečení, nebo třeba která fáze zrovna probíhá. Některé pekárny vás také upozorní na přehřátí nebo závadu. Displej by měl být dobře čitelný, ideálně podsvícený (to ale není u pekáren samozřejmost). Na displeji většinou uvidíte jen čísla a symboly, v tomto ohledu tak naopak jazyk nemusíte řešit.

Pečicí nádoba

Při výběru pečicí formy můžete vybírat ze tří různých materiálů: teflonu, keramiky a nerezu. Každý má své výhody a nevýhody, které si tu rozebereme. Pří výběru domácí pekárny byste se měli ohlížet především na nepřilnavost nádoby.

• Teflon – Forma z tohoto materiálu (nebo spíše s touto povrchovou vrstvou) je nenáročná na údržbu, těsto se v ní nepřipéká a čištění jde samo. Bohužel se ale teflon dá poměrně snadno poškrábat a forma potom ztrácí své nepřilnavé vlastnosti. S touto variantou se setkáte nejčastěji.
• Keramika – Oproti teflonu je dražší, slibuje ale také větší odolnost vůči poškrábání a je trvanlivější. Stejně jako je tomu u teflonu, ani v případě keramiky není celá nádoba z tohoto materiálu. Většinou je ze slitiny a keramická vrstva se nastříká do její vnitřní části.
• Nerez – Na rozdíl od předchozích dvou materiálů není nerez zcela nepřilnavý. Tato forma je použitelná pouze u pekáren s nastavitelnou teplotou, jinak hrozí připečení těsta. Na rozdíl od teflonu ale ani poškrábáním neztratí své vlastnosti a její životnost je prakticky neomezená.

Hnětače

Můžete vybírat mezi modely s jedním nebo dvěma hnětači (háky, metlami). Rozdíl není úplně zásadní, obecně se s jedním hnětačem setkáte u modelů s menším objemem, které pečou bochník víceméně do tvaru krychle, se dvěma hnětači potom u větších pekáren.

Kolečko u nádoby s jedním hnětačem

Upevnění nádoby s jedním hnětačem

Páčky u nádoby se dvěma hnětači

Upevnění nádoby se dvěma hnětači

Pekárny s různým počtem hnětačů se mohou lišit i nasazováním pečicí nádoby. Ve zkratce – u modelů se dvěma hnětači se musí nádoba do pekárny více „natlačit“, aby zapadla na své místo. Nádoby s jedním hnětačem mívají často ve spodní části jen ozubené kolečko, díky kterému se do těla pekárny nasadí velmi snadno a ani jejich vyndávání nevyžaduje žádnou větší sílu. To může být důležité např. pro seniory.

Vyjmout, nebo sklopit?

Některé pekárny mají také sklápěcí hnětače. V praxi to znamená, že se hnětače před pečením sklopí, a v bochníku tak nezůstanou tak velké díry (částečně se ale do chleba zapečou i tak, této vadě na kráse se zkrátka nevyhnete). Nevýhodou sklápěcích hnětačů může být trochu složitější čištění.

Hnětače bez nepřilnavé úpravy

Těsto připečené na hnětačích

Bochník po vyjmutí hnětačů bez nepřilnavé úpravy

Hnětače s nepřilnavou úpravou

Bochník po vyjmutí hnětačů s nepřilnavou úpravou

U ostatních pekáren je potřeba hnětače vyndat před pečením, nebo se do těsta zapečou a jejich vyndávání se ne vždy obejde bez poničení bochníku. V tomto ohledu záleží na materiálu hnětačů, ty s nepřilnavou úpravou se vyndávají snadněji a v bochníku po nich nezůstávají velké stopy.

Funkce a vybavení

Funkce mají za úkol proces pečení ještě usnadnit, nebo vám nabídnout více možností jeho přizpůsobení.

• Časovač – Ten vám umožní nastavit pečení třeba přes noc, a vy tak můžete ráno vstát k čerstvému voňavému chlebu. Časovač nepoužívejte při pečení se surovinami podléhajícími zkáze, vejce uzavřená 12 hodin v pekárně by vám nejspíš dobrou službu neudělala. Upečený bochník některé pekárny dokáží také udržet teplý, většinou po dobu jedné hodiny.
• Paměť při výpadku proudu – Díky ní pekárna naváže na probíhající program i po několikaminutovém výpadku elektřiny. Bez této funkce můžete v případě výpadku proudu suroviny rovnou vyhodit.
• Automatický přisypávač ingrediencí – Pokud chcete do chleba přidat nějaká semínka, nebo třeba do mazance rozinky, nemusíte čekat na zvukový signál, abyste je ve správné chvíli přidali sami. Zvolené ingredience nasypete do přihrádky v horní části pekárny, která je poté ve vhodný moment automaticky vyklopí do pečicí nádoby.
• Pozastavení programu – U některých modelů můžete na chvíli pozastavit program, například právě k přidání ingrediencí. U jiných pekáren můžete program jen úplně zrušit.
• Zámek – Ten mívají zejména pekárny s dotykovým displejem, které by jinak bylo poměrně snadné omylem přenastavit v průběhu pečení.

Příslušenství

Co se týče výbavy, některé pekárny mají v balení jednu formu navíc, například kulatého tvaru či rozdělenou na dvě. Většinou u pekárny najdete také odměrku a často výrobci přikládají i háček na vytažení hnětačů zapečených v chlebu. Hnětače můžete vytáhnout z formy ještě před pečením pomoučenými prsty, háček používejte pouze na uvolňování hnětačů zapečených v bochníku.

Různé pečicí nádoby

Forma na bagety

Odměrky a háček na vyjmutí hnětačů

Různé typy hnětačů

Oblíbené značky domácích pekáren

Mezi osvědčené výrobce domácích pekáren patří značky ETA, Kenwood, Sana a další. Níže si můžete přečíst více o specifických vlastnostech pekáren těchto značek.

Domácí pekárny ETA

V sortimentu české značky ETA najdete přes deset různých modelů domácích pekáren. Pekárny ETA jsou většinou poměrně velké, s kapacitou 1-1,5 kg, najde se ale i výjimka s objemem 0,75 kg, ETA Gustito. Příkon pekáren je zcela dostačující, pohybuje se mezi 500 W a 850 W, v závislosti na kapacitě pekárny.

Obvyklý je program bezlepkového pečení, poměrně často se setkáte také s programem na marmeládu a některé modely, např. ETA Duplica Vital Plus, zvládají i kvašení. Nejlevnější pekárny ETA seženete pod 2 000 Kč, nejdražší stojí více než dvojnásobek.

Domácí pekárny Tefal

Značka Tefal už má v oblasti kuchyňského vybavení a přístrojů dlouhou tradici. V kategorii domácích pekáren se soustředí především na menší modely s kapacitou do 1 kg. Výsadou těchto pekáren je vysoký příkon, který slibuje rychlé zahřívání. U menších modelů se pohybuje okolo 600-700 W, u větších přesahuje i 1 500 W.

Silnou stránkou je také nabídka programů, bezlepkové pečení je naprostou samozřejmostí, některé modely, např. Tefal PF 220838, ale zvládají třeba i uvařit rýži nebo připravit kaši z obilnin. Cenově jde zhruba o střední, místy až vyšší třídu. Nejlevnější modely vyjdou na 2 000 – 2 500 Kč, nejdražší cenovkou přesahují i 5 000 Kč.

Domácí pekárny Sana

Ačkoliv na trhu najdete vlastně jen jednu pekárnu této značky v několika různých variantách, rozhodně jde o populární volbu pro náročnější uživatele. Vybírat můžete z různých balíčků, které se liší příslušenstvím a typem nádoby – v základní variantě je teflonová, v pokročilejších nerezová. Pekárna Sana je oblíbená zejména u pokročilejších kulinářů, kteří ocení její specializaci na přípravu kvásku a dalších fermentovaných produktů, jako je např. tempeh.

Širší znalosti využijí pokročilejší uživatelé také při editaci programů, ty si totiž můžete upravit plně podle svých potřeb. Ve verzi Basic, tedy s teflonovou nádobou a hnětači, stojí pekárna Sana okolo 6 000 Kč. V pokročilejší verzi s nerezovou nádobou, nerezovými hnětači, teploměrem a skleněnými pokličkami vyjde na cca 8 000 Kč, v nejvyšší variantě s plnou výbavou už její cena přesahuje 9 000 Kč.

Cena

Trh s domácími pekárnami je velmi rozmanitý. Pokud chcete pekárnu používat opravdu často, neměli byste volit úplně nejlevnější model. Spotřebič s nízkou cenou totiž nemusí být konstrukčně kvalitně zpracovaný nebo může být z levnějších a méně trvanlivých materiálů.

Ve vyšších cenových kategoriích se na druhou stranu cena častěji odvíjí od počtu programů a funkcí, záleží tedy na vás, kolik funkcí využijete a jaký objem peněz jste ochotní do nich investovat. Následující kapitola nabízí porovnání domácích pekáren podle hladin jejich pořizovací ceny.

Cena do 2 000 Kč

V kategorii do dvou tisíc korun většinou seženete menší modely, často s jedním hnětacím hákem. Spotřebiče s větší kapacitou a dvěma háky najdete také, počítejte ovšem s menším počtem programů a funkcí. Pokud hledáte jednodušší spotřebič, primárně na pečení chleba, není problém vybírat i z této cenové kategorie. Jestli toužíte po větší nabídce programů a funkcí, doporučujeme zvážit o něco vyšší investici.

Cena od 2 000 Kč do 5 000 Kč

Zlatá střední cesta nabízí i v případě domácích pekáren nejširší možnost výběru. Najdete zde pekárny s jedním i dvěma hnětači, větším i menším objemem. Častěji se objevují i přístroje v nerezovém a designovém provedení. V této kategorii najdete modely s pestřejší nabídkou programů a funkcí, vyberou si zde i uživatelé, kteří plánují domácí přípravu jogurtů, džemů a dalších produktů.

Cena nad 5 000 Kč

V této cenové kategorii najdete plnou výbavu programů a funkcí, ruku v ruce s kvalitním materiálem a designovým provedením. Na jedno použití týdně je ovšem taková investice zbytečná, doporučujeme proto dobře zvážit, zda se vám nákladnější pekárna vyplatí. Pozor si dávejte také na značku, často je cena vyšší pouze kvůli ní, a v nižší cenové kategorii najdete stejně výkonný model, jen od jiné, méně známe značky.

Uživatelské recenze

Při výběru domácí pekárny se často nevyhnete ani zkoumání uživatelských recenzí nebo doptávání informací od přátel. Jedním z důležitých aspektů je totiž například to, jak pekárna zadělává těsto. Některé modely zvládají tuto činnost zcela samostatně, jiným je potřeba trochu pomoct přisouváním těsta blíže k hnětačům nebo stíráním mouky a dalších ingrediencí ze strany formy do těsta.

Názory uživatelů je ale vždy dobré brát trochu s rezervou. Nezdary v pečení jsou totiž často způsobené např. nevhodně zvoleným programem a někdy zkrátka trvá trochu déle, než se člověk naučí pekárnu dokonale ovládat. Pojďme si tedy vysvětlit některé časté problémy, za které pekárna většinou nemůže.

Chléb se po upečení propadá

Závadu bychom opět neměli hledat v pekárně, ale spíše v receptu. Za propadlý chléb většinou může příliš vlhké těsto nebo nadměrná dávka droždí. Pokud je recept osvědčený, chyba mohla nastat také ve volbě programu.

Nedopečený chléb

Může se stát, že bochník zůstane v horní části nedopečený. Někteří uživatelé z tohoto problému viní topné těleso pekárny, které je umístěné ve spodní části. Umístění topného tělesa je ovšem u všech pekáren stejné, a tak nejde o nedostatek konkrétního modelu.

Nedopečeného chleba se snadno vyvarujete, když správně nastavíte teplotu a dobu pečení (ideálně nižší teplotu a delší dobu). Pokud ani toto nepomůže, příčinou je pravděpodobně nevhodně připravené těsto (je v něm například moc mouky), nebo příliš velká dávka těsta na konkrétní objem formy.

Pečení trvá příliš dlouho / v chlebu zůstávají díry po hnětacích hácích / bochník nevypadá jako z obchodu

Všechny tyto výtky, na které můžete narazit, nejsou chybou pekárny, ale zkrátka k domácímu pečení patří. Program na pečení chleba může sice zabrat několik hodin, na druhou stranu pro vás nepředstavuje v podstatě žádnou práci a energetická spotřeba je minimální. Příprava chleba bez pekárny by nebyla o nic kratší, za to o dost namáhavější.

Děr v chlebu se při použití pekárny nevyvarujete zkrátka nikdy. I ty sklápěcí po sobě nechají stopu, nejvíce škody potom napáchají háky, které se zapékají do chleba.

Výsledný bochník nikdy nebude vypadat jako chléb Šumava, na který jsme zvyklí z obchodu. Je to kvůli formě, ve které se chléb peče. V první řadě mu dá hranatý tvar, zadruhé má vliv také na kůrku. Ta, na kterou jsme z obchodu zvyklí, bude u domácího chlebu pouze na horní straně. Ze spodu a ze stran bude mít bochník kůrku výrazně jemnější a méně křupavou, protože je po celou dobu pečení v kontaktu se stěnami formy.

Jak na dokonalý chléb

I příprava perfektního bochníku má svá pravidla. Na závěr vám tedy přinášíme několik jednoduchých doporučení, jak postupovat, aby se vám domácí chléb vždy perfektně povedl.

Pečlivě vybírejte mouku

Nejjednodušší je použít kupovanou směs. Ta ale vždycky nemusí být z nejkvalitnějších surovin, navíc je o něco nákladnější. Pokud si směs mícháte sami, nejspíš zvolíte nejčastěji hladkou mouku. Nejlepší je sáhnout po mouce s vyšším podílem lepku, která zaručí pružné těsto. Proto raději nekupujte běžnou hladkou, ale spíše mouku s označením „chlebová“. Zdravější variantou je potom mouka celozrnná.

Nemusíte se omezit pouze na pšenici, běžně se kombinuje s moukou žitnou, své příznivce si našla také špaldová, kukuřičná nebo třeba rýžová mouka. Ani bezlepkový chléb není potřeba péct z kupované směsi, na jeho přípravu se skvěle hodí například pohanková mouka.

Pozor na droždí

Pro pečení v pekárně můžete použít sušené i čerstvé droždí, milovníci tradice zvládnou s trochou praxe nachystat i domácí kvásek. Při používání droždí dávejte pozor zejména na jeho datum expirace, po které přestává účinkovat, a také na dávku. Příliš mnoho droždí totiž může zanechat v těstu nepříjemnou pachuť.

Nebojte se experimentů

V tekuté složce těsta můžete experimentovat například s podmáslím, díky kterému bude chléb vláčnější. Nebojte se do chlebu přidat libovolné suroviny, například bylinky, ořechy, sýr, sušená rajčata, škvarky, olivy a další.

Dodržujte pořadí

Při plnění pekárny byste měli nejdříve dovnitř vlít tekuté suroviny, poté přidat mouku a další suché ingredience. Důvod tohoto počínání je jednoduchý, hnětací háky většiny pekáren nezvládnou posbírat mouku z úplného dna, a tak by těsto zůstalo nedokonale promísené. Pokud používáte funkci odloženého startu, přidejte kvasnice až úplně nakonec. Kvasnice totiž nesmí přijít do kontaktu s tekutými přísadami, jinak by se předčasně aktivovaly.

Jak na bezlepkový chléb

Domácí pekárny nacházejí řadu příznivců zejména mezi celiaky. Ačkoliv je dnes bezlepkové pečivo už daleko dostupnější, stále je poměrně drahé a ve většině případů se setkáte spíše s vakuově balenými produkty než čerstvě upečeným chlebem. Pro méně zkušené majitele domácích pekáren ale může být pečení bezlepkového chleba docela výzvou, podělíme se proto s vámi o pár doporučení, které mohou celý proces usnadnit.

Mouka

Nejjednodušší možností je pořídit hotovou bezlepkovou směs pro domácí pekárny. Pokud ale máte s pečením již nějaké zkušenosti, můžete se pustit i do vlastních experimentů s bezlepkovou moukou. Tu můžete koupit jednodruhovou (rýžová, kukuřičná), nebo také ve směsi. Pro domácí bezlepkové pečivo se častěji používají světlé a tmavé směsi. Při přípravě je vhodné zkombinovat několik směsí, vyšší procento tmavé směsi navíc dodá více vlákniny.

Tekutiny a tuky

U bezlepkového těsta by měl být poměr tekutin k mouce zhruba jedna ku jedné. Stejně jako u klasického  pečení, i zde platí že tekuté ingredience patří do pečicí nádoby jako první, do nich se poté vmíchávají sypké ingredience. Pozor ovšem na tuky, ty by se měly do těsta přidat až nakonec, mohou totiž snižovat nasákavost mouky a ta by se hůře pojila s tekutinami.

Kynutí a pečení

Optimální je pro tyto účely pořídit domácí pekárnu s programem přímo určeným na bezlepkové pečení. Pokud tuto možnost nemáte, nebo už pekárnu vlastníte a bezlepkový program nenabízí, vhodnou alternativou může být rychlý program (pod 2 hodiny). V ideálním případě by se totiž bezlepkové těsto nemělo opakovaně promíchávat mezi kynutím (a tedy kynout více než jednou), což je u delších programů obvyklé.

Jak na marmeládu

Většina pekáren má přímo specifický program na přípravu marmelády. Hnětací háky nahradí vaši ruční práci a rovnoměrně míchají ovoce. Na vás zůstává jen příprava ovoce, želírovacího cukru následné naplnění sklenic.

Příprava ovoce

Marmeládu můžete připravit téměř z jakéhokoli druhu ovoce. Od třešní, přes lesní plody, meruňky až po dýni. Vyzkoušet můžete také netradiční kombinace jako pomeranč se zázvorem, višně s čokoládou nebo jahody s mátou. Pro přípravu stačí ovoce nakrájet na malé kostičky, nebo případně rozmixovat, záleží, jak velké chcete mít v marmeládě kousky. Pokud vám vadí zrníčka například z malin či jahod, ovoce rozmixujte a přepasírujte. Tím ale ztratíte část hmotnosti, pamatujte na to už při chystání surovin.

Želírovací látky

K želírování můžete použít několik přídavků. Buď želírovací cukr, gelfix, kyselinu citronovou či pektin. Vždy je potřeba dodržovat poměr uvedený na obalu. Ať si vyberete cokoli, stačí látku pouze přidat k připravenému ovoci.

Vaření

V této fázi stačí zmáčknout tlačítko, nastavit ten správný program a jen čekat. Délka programu se u různých výrobců liší, většinou se pohybuje kolem 90 minut. Mezitím si můžete připravit sklenice, nebo se věnovat nějaké jiné aktivitě. Jestli je marmeláda dost hustá lze vyzkoušet jednoduchým trikem. Na malý talířek si dejte pár kapek teplé marmelády, počkejte až vychladne a zkuste, jestli je dost pevná.

Plnění do sklenic

Až je marmeláda uvařená, přichází poslední krok. Připravenou směs je potřeba nalít do sklenic. Ty by měly být čisté a sterilizované. Nejjednodušší je dát je na plech do vyhřáté trouby a chvíli počkat. Sklenice jsou potom dokonale sterilní. Pak zbývá už jen nalít marmeládu, zavíčkovat a sklenice otočit dnem vzhůru.