Jak vybrat domácí pekárnu

Domácí pekárny se poprvé objevily v osmdesátých letech v Japonsku (Zdroj: Funai). Dnes už na ně narazíte v nejedné české domácnosti a jejich popularita stále stoupá. Tento praktický pomocník má dvě zásadní výhody: zjednoduší poměrně náročný proces domácího pečení a vy budete vždy vědět, z čeho je pečivo, které jíte vy a vaše rodina.

Pokud jste rozhodnutí pro koupi domácí pekárny, přečtěte si náš článek, ve kterém se dozvíte, jak tento spotřebič vybrat. Zaměřili jsme se v něm na popis těch nejdůležitějších parametrů, vlastnostmi pečicí nádoby počínaje a cenou domácích pekáren konče.

Jak vybrat domácí pekárnu stručně:

• Zvolte objem pečicí nádoby – Požadovaná velikost bochníku se odvíjí například od počtu členů v domácnosti, pro čtyřčlennou rodinu je vhodné vybrat pekárnu pro chleba s hmotností okolo 1 200 g.
• Věnujte se materiálu pečicí nádoby – Ta by měla být v každém případě nepřilnavá. Materiály se pak liší především svou odolností a cenou.
• Nezapomeňte na počet hnětačů – Dva hnětací háky zpracují těsto lépe než jeden.
• Vyberte požadované programy – Kromě upečení klasického chleba zvládnou některé modely i bezlepkové pečivo, či dokonce výrobu džemu.
• Soustřeďte se na vybavení a funkce – Pro gurmány jistě přijde vhod možnost zvolit si z více stupňů propečení kůrky, oproti tomu časovač se hodí téměř pro každého.
• Pro radost z výběru se řiďte uživatelskými recenzemi – Ty dokáží napovědět, například zda pekárna peče rovnoměrně, aby nebyl chleba zčásti nedopečený.
• Napovědět může i cenová hladina – Pokud máte danou sumu, kterou do nákupu domácí pekárny chcete investovat, můžete se orientovat podle ní. Jiné cenové relace totiž nabízejí například odlišný počet programů a vybavení.

A pokud se vám zadaří a osvědčí příprava domácího chleba, můžete dále zavítat na naše články Jak vybrat topinkovač nebo Jak vybrat toustovač/sendvičovač, a inspirovat se, jak tuto surovinu dále využít.

Pro koho je domácí pekárna vhodná?

Domácí pekárnu využije každý, komu kupované pečivo z jakýchkoliv důvodů nevyhovuje. Například pokud si potrpíte na čerstvý chléb, ale ranní cesta do obchodu vás neláká, nebo třeba pokud máte bezlepkovou dietu a vhodné pečivo se vám špatně shání. Výhodou je i fakt, že domácí chléb často vychází levněji než kupovaný.

Pekárna vám může přijít vhod i v případě, že domácí pečivo připravujete jen jednou za čas. Řada modelů totiž oplývá pestrou nabídkou dodatečných programů. Můžete v nich připravit třeba marmeládu, sádlo, jogurt nebo zavařeniny. Ve většině modelů upečete i maso, není tak problém nachystat čerstvý bochník chleba k snídani a sekanou k obědu v jednom přístroji.

Domácí pečení pro vás dávno není žádnou novinkou, ale zatím jste pekárnu nepotřebovali? Ani pro vás není zbytečná, právě naopak. Spočítejte si, kolik námahy a času strávíte přípravou těsta, ručním hnětením, hlídáním bochníku než vykyne apod. Všechny tyto činnosti zvládne pekárna sama a vy se můžete věnovat něčemu důležitějšímu, nebo si klidně třeba zdřímnout.

Vlastnosti pečicí nádoby

Základem pekárny je její nádoba. Od ní se odvíjí tvar a velikost bochníku a také to, jak snadno se vám chléb bude z formy vyklápět a jak snadná bude údržba pekárny. Uvnitř nádoby najdete také hnětací háky, které odvádějí všechnu manuální práci.

Objem

Jedním ze zásadních aspektů výběru pekárny je její objem. V jeho případě byste se měli řídit počtem členů v domácnosti a také účelem, k jakému budete pekárnu využívat. Na trhu najdete výrobky, které upečou bochníky s hmotností 500 – 1 800 g. Pro čtyřčlennou rodinu byste se měli poohlížet po modelu s objemem 1 200 – 1 300 g.

Pro jednotlivce vystačíte klidně s menším objemem, záleží ovšem na tom, k čemu pekárnu budete používat. Pokud chcete v přístroji například i zavařovat, sáhněte spíše po větším objemu. Je dobré pamatovat na to, že většina pekáren umožňuje nastavit velikost bochníku a v objemnější pečící nádobě tak můžete upéct i menší chléb.

Některé pekárny umožňují vyměnit pečicí nádobu za jinou, rozdělenou na dvě části. I ve velké pekárně tak můžete místo jednoho většího bochníku upéct dva menší, například různě ochucené.

Materiál

Při výběru pečicí formy můžete vybírat ze tří různých materiálů: teflonu, keramiky a nerezu. Každý má své výhody a nevýhody, které si tu rozebereme. Pří výběru domácí pekárny byste se měli ohlížet především na nepřilnavost nádoby.

• Teflon – Forma z tohoto materiálu (nebo spíše s touto povrchovou vrstvou) je nenáročná na údržbu, těsto se v ní nepřipéká a čištění jde samo. Bohužel se ale teflon dá poměrně snadno poškrábat a forma potom ztrácí své nepřilnavé vlastnosti.
• Keramika – Oproti teflonu je dražší, slibuje ale také větší odolnost vůči poškrábání a je trvanlivější. Stejně jako je tomu u teflonu, ani v případě keramiky není celá nádoba z tohoto materiálu. Většinou je ze slitiny a keramická vrstva se nastříká do její vnitřní části.
• Nerez – Na rozdíl od předchozích dvou materiálů není nerez zcela nepřilnavý. Tato forma je použitelná pouze u pekáren s nastavitelnou teplotou, jinak hrozí připečení těsta. Na rozdíl od teflonu ji ale ničím nepoškrábete a její životnost je prakticky neomezená.

Hnětače

U domácích pekáren je v tomto ohledu důležitý počet hnětačů, který ovlivňuje zpracování těsta, a také jejich možnost vyjmutí.

Počet hnětačů

Můžete vybírat mezi modely s jedním nebo dvěma hnětači (háky, metlami). Rozdíl není úplně zásadní, obecně bychom ale doporučili spíše modely se dvěma hnětači. Modely s jedním hnětačem bývají určené pro menší objem těsta a bochník pečou spíše do tvaru krychle, varianta se dvěma peče větší bochník do tvaru kvádru.

Mezi jednohákovými a dvouhákovými modely většinou není moc velký rozdíl v rozměrech a příliš místa proto s volbou jednohákového modelu neušetříte. Dva hnětače ovšem slibují lepší zpracování těsta, pokud plánujete například i zadělávání samostatného těsta, třeba na pizzu, jistě je oceníte.

Vyjmout, nebo sklopit?

Některé pekárny mají také sklápěcí hnětače. V praxi to znamená, že nemusíte hnětače před pečením vyjmout, ale sklopí se, a v bochníku tak nezůstanou tak velké díry (částečně se ale do chleba zapečou i tak, této vadě na kráse se zkrátka nevyhnete). Nevýhodou sklápěcích hnětačů může být trochu složitější čištění.

U ostatních pekáren je potřeba hnětače vyjmout. Některé to umožňují před pečením, a v chlebu tak zůstávají pouze drobné otvory po osách háků. U ostatních se háky do těsta zapečou a jejich vyndávání se ne vždy obejde bez poničení bochníku.

Programy, funkce a vybavení

Mezi faktory, které určují cenu domácí pekárny, neodmyslitelně patří počet programů, funkcí a také vybavení. Každá pekárna má co nabídnout, záleží jen na vás, jak širokou nabídku vyžadujete. Na trhu jsou modely určené pouze k pečení chleba, ale také k přípravě jogurtu či tempehu. Některé jsou opatřeny pouze časovačem, jiné dokáží samy přisypat ingredience v průběhu pečení.

Programy

Jedním ze zásadních aspektů rozhodování by měla být nabídka programů dané pekárny. Ta může být velmi pestrá, záleží na vás, které programy plánujete využívat. Je zbytečné připlácet si za desítky programů, které nikdy nepoužijete, na druhou stranu je ale škoda ochuzovat se o zajímavé možnosti využití, které pekárna nabízí (Ze zdroje: Recenzetesty.cz).

Funkce

Funkce mají za úkol proces pečení ještě usnadnit, nebo vám nabídnout více možností jeho přizpůsobení. Jako naprostý základ zde figuruje časovač. Ten vám umožní nastavit pečení třeba přes noc a vy tak můžete ráno vstát k čerstvému voňavému chlebu. Časovač nepoužívejte při pečení se surovinami podléhajícími zkáze, vejce uzavřená 12 hodin v pekárně by vám nejspíš dobrou službu neudělala. Upečený bochník některé pekárny dokáží také udržet teplý, většinou po dobu jedné hodiny.

Zejména při pečení bez dozoru, například když budete v práci, přijde vhod funkce pokračování v pečení. Díky ní pekárna naváže na probíhající program i po několikaminutovém výpadku elektřiny. Bez této funkce můžete v případě výpadku suroviny rovnou vyhodit.

Drobné usnadnění přípravy potom představuje ještě automatický přisypávač ingrediencí. Pokud chcete do chleba přidat nějaká semínka, nebo třeba do mazance rozinky, nemusíte je ve správné chvíli přidat sami, ale pekárna se postará i o tuto povinnost, a je tak v přípravě ještě samostatnější. Někteří uživatelé potom ocení i další vychytávky, mezi které patří například nastavitelné propečení kůrky.

Vybavení

Co se týče výbavy, některé pekárny mají v balení jednu formu navíc, například kulatého tvaru či rozdělenou na dvě. Většinou u pekárny najdete také odměrku a často výrobci přikládají i háček na vytažení hnětačů zapečených v chlebu. Hnětače můžete vytáhnout z formy ještě před pečením pomoučenými prsty, háček používejte pouze na uvolňování hnětačů zapečených v bochníku.

Ovládání

U ovládacího panelu samozřejmě není podstatné jen jeho snadné čištění, ale také samotná jednoduchost používání pekárny. Pravděpodobně se lépe vyznáte v panelu s menším počtem tlačítek, který bude přehledně popsaný nebo označený obrázky.

Ke snadnému ovládání vám dopomůže také displej, na kterém uvidíte celkový čas pečení nebo třeba která fáze zrovna probíhá. Některé pekárny vás také upozorní na přehřátí nebo závadu.

Příkon a spotřeba

Spotřeba domácí pekárny se odvíjí od jejího příkonu. Stejně jako u většiny menších spotřebičů, ani v případě domácí pekárny není spotřeba nijak zásadní. Celková doba přípravy chleba sice může trvat i několik hodin, na plný příkon ale pekárna pracuje v podstatě jen při samotném pečení. Na jedno pečení většina modelů spotřebuje méně než 0,5 kWh, v přepočtu jsou tak náklady na upečení jednoho bochníku přibližně 2 Kč.

Kupovaná směs může náklady mírně zvýšit, pokud si ovšem suroviny navážíte sami, často vás jeden bochník chleba vyjde i pod 15 Kč. V kombinaci s faktem, že pekárna spotřebuje přibližně pětkrát méně energie než běžná trouby, může být její koupě nakonec i příjemným odlehčením rodinného rozpočtu.

Rozměry a design

Domácí pekárna nepatří k nejmenším spotřebičům a může zabrat poměrně dost místa na kuchyňské lince. Na druhou stranu není příliš pohodlné ji po každém použití schovávat a znovu vytahovat. Pokud plánujete pekárnu trvale začlenit mezi spotřebiče, které jsou na očích, určitě vás budou zajímat také její rozměry a design.

Důležité rozměry

Menší pekárny mívají pochopitelně také menší objem a častěji jde o modely s jedním hnětačem. Při volbě velikosti modelu se tedy kromě místa v kuchyni řiďte i vašimi nároky na objem a kvalitu hnětení. Je potřeba pamatovat také na prostor nutný k otevření víka.

Jedním z podstatných rozměrů, které se k pekárně vážou, je i délka přívodního kabelu. Rozdíl může být klidně i půl metru, v kuchyni s větším počtem spotřebičů může hrát tento údaj poměrně zásadní roli.

Design

Co se týče designu, u vnějšího provedení můžete většinou vybírat mezi plastem a nerezovým povrchem, záleží na vás, který model bude do vaší kuchyně lépe pasovat. Důležitým faktorem by mělo být i celkové zpracování pekárny. Čím více výčnělků a prohlubní, tím náročnější čištění. Není proto na škodu dát přednost například pekárně s dotykovým ovládacím panelem, který jen snadno setřete a nehrozí zanášení nečistot do spár okolo tlačítek.

Kromě údržby má design vliv také na komfort užívání. V tomto případě mluvíme o průhledném okénku ve víku, které vám umožní mít vizuální přehled o tom, co zrovna v pekárně probíhá. Minimálně ze začátku jde jistě o příjemnou možnost. Ideální variantou je fyzicky ozkoušet model na prodejně nebo alespoň prostudovat uživatelské recenze domácích pekáren.

Uživatelské recenze

Při výběru domácí pekárny se často nevyhnete ani zkoumání uživatelských recenzí nebo doptávání informací od přátel. Jedním z důležitých aspektů je totiž například to, jak pekárna zadělává těsto. Některé modely zvládají tuto činnost zcela samostatně, jiným je potřeba trochu pomoct přisouváním těsta blíže k hnětačům nebo stíráním mouky a dalších ingrediencí ze strany formy do těsta.

Ne vždy jsou ovšem názory uživatelů zcela spolehlivým zdrojem informací. Často totiž neumí pekárnu ideálně ovládat a neúspěchy při pečení přisuzují nespolehlivosti přístroje. Pojďme si tedy vysvětlit některé časté problémy, za které pekárna většinou nemůže.

Chléb se po upečení propadá

Závadu bychom opět neměli hledat v pekárně, ale spíše v receptu. Za propadlý chléb většinou může příliš vlhké těsto nebo nadměrná dávka droždí. Pokud je recept osvědčený, chyba mohla nastat také ve volbě programu.

Nedopečený chléb

Může se stát, že bochník zůstane v horní části nedopečený. Někteří uživatelé z tohoto problému viní topné těleso pekárny, které je umístěné ve spodní části. Umístění topného tělesa je ovšem u všech pekáren stejné, a tak nejde o nedostatek konkrétního modelu.

Nedopečenému chlebu se snadno vyvarujete, když správně nastavíte teplotu a dobu pečení (ideálně nižší teplotu a delší dobu). Pokud ani toto nepomůže, příčinou je pravděpodobně nevhodně připravené těsto (je v něm například moc mouky), nebo příliš velká dávka těsta na konkrétní objem formy.

Pečení trvá příliš dlouho / v chlebu zůstávají díry po hnětacích hácích / bochník nevypadá jako z obchodu

Všechny tyto výtky, na které můžete narazit, nejsou chybou pekárny, ale zkrátka k domácímu pečení patří. Program na pečení chleba může sice zabrat několik hodin, na druhou stranu pro vás nepředstavuje v podstatě žádnou práci a energetická spotřeba je minimální. Příprava chleba bez pekárny by nebyla o nic kratší, za to o dost namáhavější.

Děr v chlebu se při použití pekárny nevyvarujete zkrátka nikdy. I ty sklápěcí po sobě nechají stopu, nejvíce škody potom napáchají háky, které se zapékají do chleba.

Výsledný bochník nikdy nebude vypadat jako chléb Šumava, na který jsme zvyklí z obchodu. Je to kvůli formě, ve které se chléb peče. V první řadě mu dá hranatý tvar, zadruhé má vliv také na kůrku. Ta, na kterou jsme z obchodu zvyklí, bude u domácího chlebu pouze na horní straně. Ze spodu a ze stran bude mít bochník kůrku výrazně jemnější a méně křupavou, protože je po celou dobu pečení v kontaktu se stěnami formy.

Cena

Trh s domácími pekárnami je velmi rozmanitý. Pokud chcete pekárnu používat opravdu často, neměli byste volit úplně nejlevnější model. Spotřebič s nízkou cenou totiž nemusí být konstrukčně kvalitně zpracovaný nebo může být z levnějších a méně trvanlivých materiálů.

Ve vyšších cenových kategoriích se na druhou stranu cena častěji odvíjí od počtu programů a funkcí, záleží tedy na vás, kolik funkcí využijete a jaký objem peněz jste ochotní do nich investovat. Následující kapitola nabízí porovnání domácích pekáren podle hladin jejich pořizovací ceny.

Cena do 2 000 Kč

V kategorii do dvou tisíc korun většinou seženete menší modely, často s jedním hnětacím hákem. Spotřebiče s větší kapacitou a dvěma háky najdete také, počítejte ovšem s menším počtem programů a funkcí. Pokud hledáte jednodušší spotřebič, primárně na pečení chleba, není problém vybírat i z této cenové kategorie. Jestli toužíte po větší nabídce programů a funkcí, doporučujeme zvážit o něco vyšší investici.

Cena od 2 000 Kč do 5 000 Kč

Zlatá střední cesta nabízí i v případě domácích pekáren nejširší možnost výběru. Najdete zde pekárny s jedním i dvěma hnětači, větším i menším objemem. Častěji se objevují i přístroje v nerezovém a designovém provedení. V této kategorii najdete modely s pestřejší nabídkou programů a funkcí, vyberou si zde i uživatelé, kteří plánují domácí přípravu jogurtů, džemů a dalších produktů.

Cena nad 5 000 Kč

V této cenové kategorii najdete plnou výbavu programů a funkcí, ruku v ruce s kvalitním materiálem a designovým provedením. Na jedno použití týdně je ovšem taktová investice zbytečná, doporučujeme proto dobře zvážit, zda se vám nákladnější pekárna vyplatí. Pozor si dávejte také na značku, často je cena vyšší pouze kvůli ní, a v nižší cenové kategorii najdete stejně výkonný model, jen od jiné, méně známe značky.

Jak na dokonalý chléb

I příprava perfektního bochníku má svá pravidla. Na závěr vám tedy přinášíme několik jednoduchých doporučení, jak postupovat, aby se vám domácí chléb vždy perfektně povedl.

Pečlivě vybírejte mouku

Nejjednodušší je použít kupovanou směs. Ta ale vždycky nemusí být z nejkvalitnějších surovin, navíc je o něco nákladnější. Pokud si směs mícháte sami, nejspíš zvolíte nejčastěji hladkou mouku. Nejlepší je sáhnout po mouce s vyšším podílem lepku, která zaručí pružné těsto. Proto raději nekupujte běžnou hladkou, ale spíše mouku s označením „chlebová“. Zdravější variantou je potom mouka celozrnná.

Nemusíte se omezit pouze na pšenici, běžně se kombinuje s moukou žitnou, své příznivce si našla také špaldová, kukuřičná nebo třeba rýžová mouka. Ani bezlepkový chléb není potřeba péct z kupované směsi, na jeho přípravu se skvěle hodí například pohanková mouka.

Pozor na droždí

Pro pečení v pekárně můžete použít sušené i čerstvé droždí, milovníci tradice zvládnou s trochou praxe nachystat i domácí kvásek. Při používání droždí dávejte pozor zejména na jeho datum expirace, po které přestává účinkovat, a také na dávku. Příliš mnoho droždí totiž může zanechat v těstu nepříjemnou pachuť.

Nebojte se experimentů

V tekuté složce těsta můžete experimentovat například s podmáslím, díky kterému bude chléb vláčnější. Nebojte se do chlebu přidat libovolné suroviny, například bylinky, ořechy, sýr, sušená rajčata, škvarky, olivy a další.

Dodržujte pořadí

Při plnění pekárny byste měli nejdříve dovnitř vlít tekuté suroviny, poté přidat mouku a další suché ingredience. Důvod tohoto počínání je jednoduchý, hnětací háky většiny pekáren nezvládnou posbírat mouku z úplného dna, a tak by těsto zůstalo nedokonale promísené. Pokud používáte funkci odloženého startu, přidejte kvasnice až úplně nakonec. Kvasnice totiž nesmí přijít do kontaktu s tekutými přísadami, jinak by se předčasně aktivovaly.

Jak na bezlepkový chléb

Domácí pekárny nacházejí řadu příznivců zejména mezi celiaky. Ačkoliv je dnes bezlepkové pečivo už daleko dostupnější, stále je poměrně drahé a ve většině případů se setkáte spíše s vakuově balenými produkty než čerstvě upečeným chlebem. Pro méně zkušené majitele domácích pekáren ale může být pečení bezlepkového chleba docela výzvou, podělíme se proto s vámi o pár doporučení, které mohou celý proces usnadnit.

Mouka

Nejjednodušší možností je pořídit hotovou bezlepkovou směs pro domácí pekárny. Pokud ale máte s pečením již nějaké zkušenosti, můžete se pustit i do vlastních experimentů s bezlepkovou moukou. Tu můžete koupit jednodruhovou (rýžová, kukuřičná), nebo také ve směsi. Pro domácí bezlepkové pečivo se častěji používají světlé a tmavé směsi. Při přípravě je vhodné zkombinovat několik směsí, vyšší procento tmavé směsi navíc dodá více vlákniny.

Tekutiny a tuky

U bezlepkového těsta by měl být poměr tekutin k mouce zhruba jedna ku jedné. Stejně jako u klasického  pečení, i zde platí že tekuté ingredience patří do pečicí nádoby jako první, do nich se poté vmíchávají sypké ingredience. Pozor ovšem na tuky, ty by se měly do těsta přidat až nakonec, mohou totiž snižovat nasákavost mouky a ta by se hůře pojila s tekutinami.

Kynutí a pečení

Optimální je pro tyto účely pořídit domácí pekárnu s programem přímo určeným na bezlepkové pečení. Pokud tuto možnost nemáte, nebo už pekárnu vlastníte a bezlepkový program nenabízí, vhodnou alternativou může být rychlý program (pod 2 hodiny). V ideálním případě by se totiž bezlepkové těsto nemělo opakovaně promíchávat mezi kynutím (a tedy kynout více než jednou), což je u delších programů obvyklé.

Jak na marmeládu

Obvyklým programem je zvláštní režim na přípravu marmelády. Hnětací háky nahradí vaši ruční práci a rovnoměrně míchají ovoce. Na vás zůstává jen příprava ovoce, želírovacího cukru následné naplnění sklenic.

Příprava ovoce

Marmeládu můžete připravit téměř z jakéhokoli druhu ovoce. Od třešní, přes lesní plody, meruňky až po dýni. Vyzkoušet můžete také netradiční kombinace jako pomeranč se zázvorem, višně s čokoládou nebo jahody s mátou. Pro přípravu stačí ovoce nakrájet na malé kostičky, nebo případně rozmixovat, záleží, jak velké chcete mít v marmeládě kousky. Pokud vám vadí zrníčka například z malin či jahod, ovoce rozmixujte a přepasírujte. Tím ale ztratíte část hmotnosti, pamatujte na to už při chystání surovin.

Želírovací látky

K želírování můžete použít několik přídavků. Buď želírovací cukr, gelfix, kyselinu citronovou či pektin. Vždy je potřeba dodržovat poměr uvedený na obalu. Ať si vyberete cokoli, stačí látku pouze přidat k připravenému ovoci.

Vaření

Při klasické přípravě marmelády v této chvíli přichází zdlouhavé vaření a míchání. Při vaření v pekárně ale stačí smáčknout tlačítko, nastavit ten správný program a jen čekat. Délka programu se u různých výrobců liší, většinou se pohybuje kolem 90 minut. Mezitím si můžete připravit sklenice, nebo se věnovat nějaké jiné aktivitě. Jestli je marmeláda dost hustá lze vyzkoušet jednoduchým trikem. Na malý talířek si dejte pár kapek teplé marmelády, počkejte až vychladne a zkuste, jestli je dost pevná.

Plnění do sklenic

Až je marmeláda uvařená, přichází poslední krok. Připravenou směs je potřeba nalít do sklenic. Ty by měly být čisté a sterilizované. Nejjednodušší je dát je na plech do vyhřáté trouby a chvíli počkat. Sklenice jsou potom dokonale sterilní. Pak zbývá už jen nalít marmeládu, zavíčkovat a sklenice otočit dnem vzhůru.