Jak vybrat pastu na zuby

Zubní pastu používáme denně, proto není radno podceňovat její výběr. Na trhu jich najdete nepřeberné množství, jak ale poznat, která z nich je pro vás ta pravá? Někteří si zubní pastu vybírají na základě toho, zda má schopnost bělit, chránit citlivé dásně, či bránit parodontitidě neboli lidově „paradentóze“. Mimo určení je ale dobré se podívat blíže i na samotné složení pasty. V tomto článku vám poradíme, na co se při výběru zaměřit, čeho si na obalu všímat.

V následujících kapitolách vás proto seznámíme s důležitými termíny a jednotlivými složkami, které byste měli u zubní pasty sledovat. Mimo jiné shrneme nejčasnější upozornění odborníků a zaměříme se i na specifické zubní pasty pro děti.

Jak vybrat pastu na zuby stručně:

• Ujasněte si své potřeby. Hledáte klasickou pastu, bělicí nebo třeba proti zánětu dásní? Pokud si s touto otázkou nevíte rady, poraďte se s vaším lékařem.
• Čtěte složení. Pasta by měla obsahovat co nejméně SLS (pěnidla), vhodné množství fluoridů, maximálně 70 RDA (množství abraziv).
• Vyberte si příjemnou chuť. Ta sice nemá přímo vliv na kvalitu pasty, zásadně vám však může zpříjemnit celý proces čištění zubů.
• Dětem kupujte pastu zvlášť. Vhodné množství látek se pro děti a dospělé liší, proto doporučujeme kupovat speciálně určenou pastu pro děti.
• Poraďte se s odborníkem. Zubní lékař nebo dentální hygienista vám nejlépe poradí, jaká zubní pasta je pro vás tou nejvhodnější.

Hlavní složky v pastách na zuby

Každá pasta na zuby má své specifické složení. Mezi ty nejdůležitější složky, které přímo ovlivňují zuby a proces čištění, patří:

• Pěnidla (SLS) – jsou nežádoucí složkou, čím méně jich pasta obsahuje, tím lépe.
• Fluoridy – chrání zuby před kazivostí, je ale třeba dbát na jejich množství. U dospělých se doporučuje obsah cca 1 500 ppm, u dětí je to méně a hodnoty by neměla přesahovat 750 ppm.
• Abraziva – jsou součástí bělicích zubních past, je ale třeba dát pozor na jejich množství. Hodnota by neměla přesáhnout 100 RDA.

Více se o jednotlivých složkách rozepíšeme v následujících podkapitolách.

Pěnidla

Mezi nežádoucí složky zubních past patří například takzvaný Sodium lauryl sulfát (SLS). Jde o látku, která účinně odmašťuje a může se vyskytovat nejen v zubních pastách, ale také ve sprchových gelech, prostředcích na mytí nádobí atp. Kvůli této látce pasty i další zmíněné prostředky výrazně pění. Čím méně množství SLS pasta obsahuje, tím lépe. Ve velkém množství tato látka způsobuje alergie, afty atp. Výrobci past se sami SLS vyhýbají a mnohdy ji do obsahu nepřidávají vůbec.

Obsah fluoridů

Díky fluoridům se snižuje kazivost zubů. Přesto je dobré pamatovat na to, že velké množství fluoridů v zubní pastě může být toxické. Zejména u dětských past se mějte na pozoru. Ty by měly obsahovat pouze omezené množství fluoridů, děti by navíc neměly pasty spolykat více, než je nutné v rámci čištění zubů.

Množství fluoridů v zubních pastách se označuje zkratkou ppm (případně ppm F). Na první zoubky u dětí do zhruba třetího roku života nepoužívejte pasty s více než 400 ppm. Pro děti předškolního věku jsou vhodné pasty s množstvím fluoridů kolem 500 – 750 ppm. Od školního věku už může být množství téměř stejné jako v dospělosti 1 000 – 1 500 ppm. Existují i pasty s větším množstvím (1 800 – 2 500 ppm), ty jsou terapeutické a jejich používání je vhodné konzultovat se zubním lékařem.

TIP! Používejte při čištění pouze doporučené množství pasty, které lze přirovnat ke kuličce hrášku. U dětí stačí kartáček pastou pouze trochu potřít. Dostanete tak do těla co nejméně případných škodlivých látek a navíc ušetříte i peníze. Čím víc pasty na kartáčku máte, tím hůře. Například přílišné dávky fluoridů můžou způsobit bílé skvrny či proužky na stálých zubech a jiné vývojové poruchy zubní skloviny u dětí.

Pasty s fluoridem nebo bez něj?

Z předchozích odstavců, kde upozorňujeme na možnost předávkování fluoridem, by se mohlo zdát, že se jedná o škodlivou látku a je třeba se jí vyhýbat, opak je však pravdou. Ve skutečnosti jsou fluoridy ve správném množství velmi prospěšné. Navíc jsou i součástí mnoha různých potravin, a dokonce se přirozeně vyskytují i v těle, například ve slinách (Zdroj: Moudrá 2020).

Už zhruba od sedmdesátých let je známo a několikrát prokázáno prostřednictvím studií, že fluorid chrání zuby před vznikem zubního kazu, dokonce ho zvládne v počáteční fázi vzniku i vyléčit, případně zastavit jeho šíření. Celkově také pomáhá posilovat zubní sklovinu. Pro tyto výhody pasty s fluoridem doporučujeme, určitě si však hlídejte již zmiňované množství.

Existují však lidé, kteří mají na fluor alergii, pro ty existují na trhu zubní pasty bez fluoridů. Například v kvalitních přírodních pastách fluorid obstojně nahrazují jiné látky, zejména různé éterické oleje a bylinné extrakty.

Abraziva

V zubních pastách se dále vyskytují abraziva, nejčastěji se s nimi setkáte u bělicích zubních past. Abrazivní složky totiž mechanicky odstraňují barevné pigmenty z povrchu zubní skloviny. Zjednodušeně lze říct, že zuby jsou díky nim „obrušovány“. Z toho důvodu je potřeba si dát pozor na jejich množství.

Ve složení se skrývají nejčastěji pod označením RDA (Relative Dentin Abrasivity). Jejich optimální počet u bělících past je 70 – 100 RDA, nad tuto hodnotu už je pasta nevyhovující. S vysokým RDA si můžete způsobit zvýšenou citlivost zubů. Může totiž nastat přílišné obrušování horní vrstvy zubů, které je nenávratné. Rýhy ve sklovině mají za následek také zvýšené zbarvování zubů, to je taktéž nenávratné.

Míru abrazivity lze rozdělit zhruba do tří kategorií:

• Nízká abrazivita – pasty s hodnotou míry abrazivity do 70 RDA jsou vhodné pro citlivé zuby.
• Běžná abrazivita – standardní hodnota se pohybuje kolem 70 RDA. Takové pasty jsou vhodné pro každodenní používání a nemusíte se u nich bát poškození zubní skloviny.
• Vysoká abrazivita – pasty s mírou abrazivity kolem 100 RDA nedoporučujeme používat každý den. Jsou vhodné především k odstranění výraznějších skvrn ze zubů. Je třeba s nimi ovšem zacházet opatrně.

Pokud se u zubní pasty setkáte s mírou abrazivity vyšší, než je uvedené u výše popsaných kategorií, raději se jí vyhněte.

Hodnota pH

Nejen zubní pasty, ale i jídlo má určité pH (to je vyjádření pro to, zda je výrobek, případě potravina, kyselá nebo zásaditá). Když je prostředí v ústech příliš kyselé, jsou tam tedy nízké hodnoty pH, způsobuje to vysokou demineralizaci skloviny („rozpouštění“, odvápnění). Obvyklé a optimální pH v ústech je asi 6,2 (Zdroj: Dolident.cz).

Kyselé prostředí způsobené jídlem by měly v ideálním případě vyrovnávat sliny. Pokud však hodnota pH klesne pod 5,5, slina už není schopna dostatečné neutralizace a zvyšuje se riziko vzniku zubního kazu. Je tedy dobré vyhledávat takovou pastu, která mimo jiné k tomuto procesu neutralizace napomáhá. To znamená, že by zubní pasta měla být ideálně zásaditá.

TIP! Nejen po kyselém jídle a mléku, ale i po běžném jídle klesají hodnoty pH a plak na zubní sklovině má tendenci demineralizovat sklovinu. Pokud si čistíte zuby ihned po jídle, může se stát, že si spolu s plakem ze zubů odstraníte „rozpuštěnou“ vrstvičku zubní skloviny. Doporučujeme proto s čištěním počkat minimálně 30 minut po jídle. S neutralizací naopak výrazně pomůže propláchnutí úst čistou vodou.

Dělení zubních past

Zubní pasty lze rozdělit do několika kategorií, které jsme lehce nakousli již v úvodu. Není pasta jako pasta, některé výrobky mají zajímavé schopnosti. Mezi nejčastěji vyhledávané zubní pasty patří následující:

• Zubní pasty při parodontitidě – by měly obsahovat látku chlorhexidin, který má protizánětlivé účinky.
• Zubní pasty pro citlivé zuby – sázejí na vyšší obsah fluoridů. Naopak by neměly obsahovat abraziva, ta mohou problémy s citlivostí ještě více prohlubovat.
• Bělicí zubní pasty – u nich je určitý obsah abraziv žádoucí. Zaměřte se také na aktivní bělicí složky, jako je například karbamid peroxid.
• Terapeutické zubní pasty – patří sem speciální zubní pasty pro alergiky, bylinné zubní pasty a další druhy.

Zubní pasty při parodontitidě

Parodontitida je zánětlivé onemocnění závěsných vazů (vazy nám slouží k upevnění zubu v kosti), které je způsobeno bakteriemi v ústech. Pro prevenci a jejím předcházení byste měli volit pastu s látkou zvanou chlorhexidin s protizánětlivými účinky. Jedná se o účinnou látku, která pomáhá bojovat se vznikem zánětů a krvácením dásní. Lékaři ji obecně doporučují používat i po chirurgických zákrocích.

Pastu proti parodontitidě s chlorhexidinem byste neměli používat dlouhodobě. Po nějaké době totiž může zabarvovat zuby do žluta. Doporučujeme ji proto střídat s jiným typem zubní pasty.

Myslete na to, že samotná pasta nic nezachrání. Účinně lze problém léčit pouze se zubařem. Nicméně, pasta je prvek, který může léčbu podpořit a v budoucnu působit i preventivně.

Jak se parodontitida projevuje?

Projevy parodontitidy můžete sami vypozorovat – příznaky jsou zejména zarudlé dásně, zápach z úst, citlivost zubů. Kvůli neléčené parodontitidě může dojít k odhalení krčků, zvýšené citlivosti zubů, viklavosti, případně k vypadání zubů.

Většinou se vyskytuje v průběhu dospělosti (od 30 let výše), kdy je způsobena dlouhodobě nesprávnou ústní hygienou. Pokud se vyskytuje u mladších jedinců, je to spíše způsobeno traumatem, zlozvykem (kousání nehtů, tužek, skřípáním či zatínáním zubů, nebo dokonce nesprávným vztahem čelistí – problém řeší ortodoncie).

Zubní pasty na citlivé zuby

Citlivosti zubů lze předcházet speciálními pastami na citlivé zuby, ty ovšem zmírňují příznaky, neodstraňují příčinu, proto je vhodné řešit citlivost se svým zubním lékařem. Ten může použít výplně či gely na odstranění problému, který citlivost způsobuje (praskliny v zubech atp.).

Existuje hned několik příčin vzniku vyšší citlivosti zubů, proto nelze doporučit jednu univerzální pastu, každý si musí najít to své. Obecně by ale měly obsahovat vyšší množství fluoridů a látek, které pomáhají k uzavírání citlivých dentinových kanálků. Naopak se vyhýbejte pastám s vyšším obsahem abraziv.

Mezi značky, které mají pasty na citlivé zuby opravdu účinné a splňují vše, co by měly, patří Elmex Sensitive, Sensodyne Rapid a Colgate.

Bělicí zubní pasty

Pasty na bělení zubů se snaží bojovat především s povrchovým zabarvením. Využívají k tomu abrazivní částice, které zuby „obrušují“ a aktivní bělicí složky. Mezi ně patří například karbamid peroxid. Při výběru pasty si pohlídejte, aby alespoň některé složky obsahovala.

Lékaři a dentální hygienisté stojí za tím, že pasty samy o sobě bělící efekt nemají, a když ano, látky v těchto pastách ničí zubní sklovinu. Bělící zubní pasty by se proto měly používat na udržování vyběleného efektu po bělící kůře, na které se poradíte se specialistou, nikoliv na samotné bělení.

Mezi výrobce bělících zubních past, kterým můžete nejvíce důvěřovat, patří Swissdent, Opalescence nebo Yotuel.

Terapeutické zubní pasty

K sehnání jsou i další různé zubní pasty s přívlastky. Patří mezi ně:

• Zubní pasty chránící před zubním kazem – Tyto pasty jsou považovány za doplněk chránící zubní sklovinu a nemusí se vždy hodit pro každodenní používání. Příklad je Elmex geleé nebo GC MI paste plus. Jsou ale výjimky jako například Elmex s aminofluoridem.
• Zubní pasty bylinné – Bylinné zubní pasty nemají chemické složení, a někteří je tak mohou upřednostňovat z osobních, ale i zdravotních důvodů. Nejznámějším výrobcem na současném trhu je Herbadent.
• Zubní pasty bez mentolu – Někteří lidé mají problém s konzumací mentolu, mohou na něj být alergičtí. Jiným lidem dělá mentol opakovaně nevolno. Výrobci na to myslí, a tak některé pasty seženete i bez něj.
• Zubní pasty neobsahující fluoridy – I když je obsah fluoridu v pastách do jisté míry žádoucí, objevují se lidé, kteří jsou na něj alergičtí, a tak vyhledávají pasty bez nich. K sehnání jsou od značek Herbadent, Weleda, Sensodyne nebo Biodepair.
• Zubní pasty bez pěnidel – Nevyhovují-li vám pasty, které příliš pění, můžete sehnat i pasty bez pěnidel, tedy bez složky označené jako SLS. Mezi výrobce, kteří takové pasty vyvíjejí, patří Herbadent, Curaprox, Meridol, Elmex nebo Xerostom.
• Zubní pasty antibakteriální – Tyto zubní pasty využívají lidé před a po chirurgických zákrocích. Mají udržovat prostředí v ústech bez bakterií. Zpravidla se nesmí používat dlouhodobě. S výběrem vám poradí zubní lékař nebo lékárník. Nejsou sice na předpis, běžně v obchodech a drogeriích se ale vyskytují jen velmi zřídka, raději zajděte přímo do lékárny.

Přírodní pasta Pasta proti parodontitidě Dětská zubní pasta Bělicí pasta

Jak používat zubní pastu

Nakonec je dobré uvést, jak pastu používat. Je asi jasné, že se aplikuje na zubní kartáček, nicméně někteří pastou velmi plýtvají. Je to zbytečné, jednak kvůli tomu pastu musíte kupovat častěji, navíc to někdy může být až zdraví ohrožující, jak jsme dříve popisovali (viz Obsah fluoridů). Dětem tedy vždy naneste méně pasty, mají tendence pastu polykat více než dospělí a navíc na malá ústa stačí opravdu minimální množství. Někteří zubní lékaři doporučují kartáček o pastu jen otřít.

Dospělý člověk by si měl dát na kartáček pasty o něco více, asi tolik, jak je velká kulička hrášku. Pastu z kartáčku vždy důkladně vymyjte. Je to kvůli životnosti a čistotě samotného kartáčku, ve kterém by se se zbytky pasty, vody a bakterií šířily další bakterie, a to vše byste posléze opět vkládali do úst. Proto kartáček vymývejte pod proudem vody, ideálně jej palcem párkrát projeďte, anebo oklepejte o ruku či o hranu umyvadla.

Pastu byste měli také obměňovat. Je to jako s léky – pokud je používáte dlouhodobě a často, tělo si na ně zvykne a nebude na ně reagovat dle potřeb. Stejně je to se zubními pastami, nenechte bakterie zvyknout si na jednu a tu samou pastu. Stačí, když jednu tubu vypotřebujete, koupíte jinou a pak se klidně vrátíte k té první.

Cena

U zubních past určitě neplatí, že čím dražší, tím lepší. Jak můžete sami porovnat v našem výběru past, ty nejlevnější seženete už za cenu okolo 50 Kč, přitom splňují normy, které by pasta měla mít, aby vašim zubům neškodila. Ty nejdražší naopak seženete i nad 400 Kč. Právě složení je nutné věnovat pozornost, abyste se ujistili, že si nekupujete jen značku, tedy, že je pasta opravdu dobrá a nemá vysokou cenu jen kvůli značce známé z reklam.