Menu

Zakázané invazivní rostliny: až 100 tisíc pokuta pokud je neřešíte, z fotek možná poznáte svou zahradu

Kristýna Hašková
Odebírat články Odebírat články
Zakázané invazivní rostliny: až 100 tisíc pokuta pokud je neřešíte, z fotek možná poznáte svou zahraduFoto: unsplash.com
Pokutu můžete dostat za šíření, ale i nebránění šíření invazivních rostlin. Jejich fotografie najdete v článku.

Některé nepůvodní rostliny představují pro naši krajinu velký problém, protože mohou mimo jiné zcela vytlačit místní druhy rostlin. Proto jsou zapsané na seznamu invazivních rostlin. Pokud je budete mít na svém pozemku a jejich šíření nebudete bránit, hrozí vysoká pokuta.

Odebírejte naše články: V Google – klikněte na Sledovat | E-mailem | Na Instagramu | Na Facebooku

Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz

Jaká pokuta hrozí za zakázané invazivní rostliny na pozemku

Pokud máte na svém pozemku některou z invazivních rostlin, měli byste se jí snažit sami co nejdřív zbavit. Druhou možností je, že si rostliny všimnou úřady, které vás k jejímu odstranění nejdřív vyzvou, s pokutou tedy nepřijdou hned. Protože je velmi těžké se některých invazivních rostlin zbavit, můžete podle Jana Šímy z Ministerstva životního prostředí požádat příslušný odbor ochrany přírody o pomoc s likvidací, případně o finanční příspěvek (Zdroj: iReceptář).

Pokud byste šíření invazivních rostlin nebránili, nebo je dokonce podporovali či přeprodávali semena, pokuta už vám hrozí. Podle zákona o ochraně přírody č.114/1992 Sb. a nařízení EU č. 1143/2014 můžete dostat pokutu ve výši až 100 tisíc korun, právnickým osobám hrozí až 2 miliony.

Za které invazivní rostliny hrozí pokuta

V České republice patří k nejznámějším mezi invazivními rostlinami bolševník velkolepý, který v krajině snadno vytlačuje ostatní druhy a pokud se jej dotknete a vystavíte pokožku UV záření, vytvoří se bolestivé puchýře. Znát byste ale měli i ty další, které jsou v českém a mezinárodním seznamu, kdy oba platí v České republice.

Unijní seznam obsahuje 26 suchozemských a 15 vodních rostlin pro území celé Evropské unie (Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Níže uvádíme rostliny, které se z tohoto seznamu vyskytují v České republice a je proto dobré dát pozor hlavně na ně.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Druh – suchozemské Jak vypadá
Bolševník Sosnovského 1 – 3 m vysoká rostlina,

vzhledem připomíná kopr nebo libeček,

má duté a chlupaté stonky,

bílé květy kvetou do polokoule
Bolševník velkolepý Dorůstá až 2 – 4 m, někdy až 5 m,

rýhovaný, štětinatý a červeně skvrnitý stonek,

bílé květy připomínají tvar deštníku
Klejicha hedvábná   1 – 2 m vysoká bylina,

stonek je hustě a krátce pýřitý,

květy tvoří husté hrozny fialovo-růžových květů
Netýkavka žláznatá 1 – 3 m vysoká bylina,

má stonky křehké a dlouhé, narůžovělé,

květy narůžovělé až fialové, připomínají orchidej
Pajasan žláznatý Strom dorůstající 20 – 25 m,

opadavý strom s řídkou zaoblenou korunou a rovným kmenem,

každý lístek má na své bázi žlázku
Rdesno mnohoklasé 60 – 150 cm vysoká trvalka,

květ připomíná plody vinné révy
Druh – vodní Vzhled
Babelka řezanovitá S až 20 cm dlouhými listy,

které jsou světle zelené, paralelně žilnaté a mají zvlněné okraje,

vzhledem připomíná salát
Tokozelka vodní hyacint Listy uspořádané do růžice o průměru až 30 cm,

na krátkých stoncích výrazné světle fialové listy uspořádané v klasech
Vodní mor americký Výhonky dorůstají až 2 m,

roste pod vodou,

na výhoncích jsou ostře zašpičatělé listy, často zkroucené,

tvoří husté porosty

Kromě unijního seznamu existuje i seznam invazivních rostlin v České republice, mezi nejvýznamnější se řadí druhy uvedené níže v tabulce (Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Objevují se tam třeba všechny druhy křídlatek, které se velmi agresivně šíří po okolí. Pro českou přírodu je problémem i lupina mnoholistá, která ohrožuje biodiverzitu v národních parcích. Třeba správci Krkonošského národního parku dokonce vyzývají veřejnost, aby si ji natrhali s sebou domů a pomohli omezit její výskyt (Zdroj. iRozhlas).

Druh Vzhled
Ambrozie peřenolistá   10 – 150 cm vysoká bylina,

bohatě větvená, odstále chlupatá, vzdušná na pohled,

úzké květenství
Borovice vejmutovka Jehličnatý strom dorůstá až 50 m,

koruna má u staršího stromu širší, deštníkovitý tvar
Javor jasanolistý Listnatý strom dorůstající 10 – 20 m,

kůra má hnědošedou barvu,

kvete od března do dubna
Kolotočník ozdobný Dorůstá 120 – 160 cm

připomíná zmenšeninu slunečnic,

bylina roste v trsech
Křídlatka česká, japonská a sachalinská Dorůstají kolem 2 – 4 m,

tvoří velmi husté porosty,

má velké listy a drobné květy semknuté do klasů
Kustovnice cizí 1 – 3 m vysoký opadavý keř,

má drobné fialové květy a červené plody
Lupina mnoholistá 50 – 100 cm vysoká bylina,

květy tvoří nejčastěji modře kvetoucí hrozen květů na vzpřímeném stonku
Netýkavka malokvětá   Dorůstá 20 – 60 cm,

drobná bylina, tvoří husté koberce,

světle žluté malé a členité květy s červenou kresbou
Slunečnice topinambur Až 3 m vysoká bylina,

připomíná slunečnici s užšími okvětními lístky,

tvoří husté porosty
Střemcha pozdní Listnatý strom dorůstající 8 – 15 m,

má malé, bílé květy rostoucí v hroznovitém květenství
Trnovník akát Listnatý, opadavý keř nebo strom 2 – 30 m vysoký,

květy rostou v řídkých, převislých hroznech s intenzivní vůní
Třapatka dřípatá Až 2 m vysoká vytrvalá bylina,

žluté květy se zelenožlutým středem, který z okvětních lístků výrazně vyčnívá

tvoří rozsáhlé kolonie
Zlatobýl kanadský a obrovský Byliny dorůstají až 2 m,

tvoří kompaktní trsy se špičatými listy a žlutě zabarvenými květy vyrůstají do obloukovitě ohnutých hroznů

Odebírejte naše články: V Google – klikněte na Sledovat | E-mailem | Na Instagramu | Na Facebooku

Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz

 Zdroje:

Autorská tvorba redaktorky Arecenze

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=celex:32014R1143

https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/invazni-druhy-z-unijniho-seznamu

https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/invazni-rostliny

https://www.ireceptar.cz/zahrada/ktere-rostliny-se-nesmi-vysazovat-30000906.html

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/pro-poteseni-do-vazy-krkonose-trapi-lupina-v-boji-s-invazni-rostlinou-muzou_2506292204_elev

Vybíráme spotřebitelské video týdne:
Video se přehraje po reklamě.


Google News Sledujte nás v Google zprávách
Přidat na Seznam.cz

Rubriky

Přečtěte si také

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.

J
Jirka
8. 8. 2025
Odpovědět

Jj soukromým osobám ideálně hned pokutu.a jak je to třeba s povodim Labe?
U nás v obci je je pomalu celý potok zamořený Netýkavkou žlaznatou a nic se tam neděje

ZK
Zdenek Květon
8. 8. 2025
Odpovědět

Netýkavka žláznatá kolonizuje celou posázavskou stezku.

I
Iren
8. 8. 2025
Odpovědět

Vejmutovka? V mém okolí jsou tři a za padesát let jsou tam pořád jen ty samé tři stromy. Nějak nevidím to rozšíření nebo nějakou újmu v okolí.

F
Ferda
9. 8. 2025
Odpovědět

pořiďte si kozu a bude po problému

ES
Eva Somov
8. 8. 2025
Odpovědět

Akát je hrozný neřád , máme ho na pozemku i v okolí. Poraďte jak se ho zbavit.

KH
Kateřina Hašková
8. 8. 2025
Odpovědět

Ustřihnout nebo uříznout kmínek, potřít Roundapem a zafoliovat (obalit ten potřený kmínek potr. folií). Po pětiletém boji se ještě nějaký kousek objeví, ale je to dost velký rozdíl oproti stavu, když jsme dům i se zamořenou zahradou kupovali 😉

MP
Marian Penzes
8. 8. 2025
Odpovědět

Dobrý den.
Zkuste mu přečíst toto: že podle zákona o ochraně přírody č.114/1992 Sb. a nařízení EU č. 1143/2014 Vám hrozí pokuta až 100 tis. Myslím že zdechne přes noc.

H
Hans
8. 8. 2025
Odpovědět

No v tom případě jsem zvědavý,co hodlá stát udělat s Akátem a Křídlatkou,kterými je vše a všude zamořené i na pozemcích státu.

NK
Nakobyl Karel
8. 8. 2025
Odpovědět

Pokuta, pokuta, pokuta – tolik druhů ani před převratem nebylo.

JH
Jaroslava Horáčková
9. 8. 2025
Odpovědět

Bolsevnik si nikdo do své zahrady sám nesází že své vůle. přenáší se vzduchem, na pneumatikách atd. Nemůžete nikomu dát pokutu, za nálet. Poděkujte Metternichovi.

SJ
Soňa Ječmenová
8. 8. 2025
Odpovědět

A budou pokutováni i prodejci invazivních rostlin?

M
Mi-kro
8. 8. 2025
Odpovědět

Kilometry „nově“ vybudované cyklostezky kolem Vítkovic a hlavně z Ostravy do Bohumína podél Odry jsou lemované pralesem křídlatky. Jejímu rozmnožení šlo zabránit kultivací okolí stezky hned po její výstavbě, než ho obsadila křídlatka. Kdo a jakou pokutu dostane za tohle?

PŠ
Petr Šimeček
9. 8. 2025
Odpovědět

Křídlatka kolem Odry mezi Ostravou a Bohumínem bohužel byla rozšířená už v době, kdy cyklostezka na obou březích nebyla ještě ani na papíře… ☹️

JJ
jenicek jirak
9. 8. 2025
Odpovědět

pole a louky jsou zamořené 2 m plevelem a clověk se k nápravě nedovolá. při tom je obhospodařovaní pozemků ladem dotovano miliardami.

I
Ivča
9. 8. 2025
Odpovědět

Tak před cca 30 lety nikdo invazní druhy neřešil a teď chtějí lidi pokutovat? Á tak to se zase sešlo pár chytrých hlav v Eu a budou strašit lidi pokutami. Za chvíli se budu bát jít i na záchod aby mne nekontrolovali jestli se prdel utírám podle jejich představ. 😀

JŠ
Jaroslava Štolbová
9. 8. 2025
Odpovědět

Chybí vám tam starček. Před dvěma lety vzácnost, dnes v Plzni záplava

MN
Martin Novotný
9. 8. 2025
Odpovědět

Kolem silnice odkvétá bolševník. A ŘSD to má u zádele. Když jim člověk zavolá, tak ho pošlou do …. Že nemaj čas a že vám do toho nic není. Na odboru životního prostředí se dozvíe, že ŘSD má lepší právníky, takže jim pokutu ani nezkouší dát.

Z
zdeněk
9. 8. 2025
Odpovědět

topinambur je přece zdravá náhražka brambor,salát je z hlízy vynikající.

JV
Jana Vávrů
9. 8. 2025
Odpovědět

Mě by zajímalo kam se to má hlásit,byla jsem neúspěšná na mnoha instucich.

PK
P. K.
10. 8. 2025
Odpovědět

ideální by bylo přímo té kytce pošeptat, aby brala ohledy a vrátila se kam patří

JP
Jaroslav Pokorný
9. 8. 2025
Odpovědět

Všechny ty invazivní rostliny jsou důsledkem neudržovaných ploch. A je úsměvné si přečíst, jak před nějakými 150 lety okrašlovací ozeleňovací spolky v Praze pokornou suplikou žádali J.M císaře pána o povolení osazovat pusté stráně okolo Prahy akátem, aby se včelky měly kde napást. Ke cti J.M císaře je nutno dodat, že žádosti milostivě vyhověl.
Akát, pajasan i javor jasanolistý rychle rostou, mají kvalitní dřevo, možná že při změně klimatu budeme rádi, že je tady máme. A „vlastenecká“ křídlatka česká má největší hektarovou produkci „biohmoty“. A navíc poskytuje potravu i hmyzu.

P
P.K.
10. 8. 2025
Odpovědět

Ano, s těmi akáty je to tak, že se sice vysejí a je jich extrémní množství malinkých, takže lidé z toho šílí. Ale pak to všechno stejně samo zajde, a do velikosti vyroste jen jeden nebo pár kousků. Jenže říkejte to někomu, kdo na té ploše chce mít „anglický trávník“. Ten je z toho úplně na prášky. Považuje boj s nimi za nekonečně únavný, a přitom kdyby je nechal na pokoji, samy se vyředí. Normálně v přírodě tolik prostoru nemají, prostor pro jejich růst vytváří člověk uměle, nejspíše proto, že vlastně nerozumí ekosystémům (a ani nechce). Dobré je pro něj jen to, co se dá zpeněžit IHNED a sám má z toho okamžitý užitek. S pajasany nevím, ale řekl bych že jich tak extrémní množství na jednom fleku růst nemůže, to samé se říkalo o břízách, že je to plevel… No možná, ALE když na Ostravsku navezli někde hlušinu v metrových vrstvách, nerostlo tam lautr nic, břízám nevadilo že je tam jen kamení. A postupně pak vytvořily podmínky pro růst dalších rostlin. Trvalo to sice několik desetiletí. Ale příroda zajistila sama, bez drahé rekultivace. Na hmyz také nemyslíme. Soused šílí z luční chrpy, že je to „bodlák“ lije na to herbicidy, a přitom to na louku přirozeně patří a byl by z toho výborný med. Ale není s ním řeč.

PK
Péťa Konečný
10. 8. 2025
Odpovědět

ten topinambur nechápu, máme na zahradě už více než 20 let několik rostlinek a nikdy se to nijak nešířilo. Naopak, na větší ploše než 1 metr čtvereční nám nikdy nerostl, spíše mám pocit že ho decimují myši. Aktuálně máme 4 rostliny. Nekonzumujeme to, zdědili jsme je po předchozích majitelích pozemku. Netýkavka žláznatá jednu dobu byla všude, teď už ji nevidět. A třeba takový bolševník, znám pouze z obrázků, nikdy v životě jsem ho ještě nepotkal. To zase někdo vyšiluje. Každý rok je na něco dobrý a a něco zase ne. Celkově bych řekl že toho o přírodě víme jen velmi málo na to, abychom takto rozhodovali co je „dobré“ a co není. Za mě je mnohem horší pro přírodu asfalt, plasty, a vůbec odpad který lidé vytváří provozem fabrik než nějaká kytka, kterou příroda vytvořila , teď zrovna se jí daří a za pár desítek let zase její populace zaniknou a bude tu růst něco jiného. Dle podmínek.

VB
V. Bubnová
11. 8. 2025
Odpovědět

zdravím, udělejte si výlet na Sokolovsko, všude podél silnic, tratě, lesů, řek a potoků , zkrátka na státním se ten bolševník a netýkavka šíří . A že člověk je největší škůdce pro ostatní život máte naprostou pravdu.

DN
Dana Novotná
13. 8. 2025
Odpovědět

Tu pokutu bude platit ta kytka za to, že tam vyrostla? Proč bych nemohla mět na své zahradě kytky, které tam mám už padesát let a líbí se mi?