Jak vybrat televizi

Televizory jsou jedním z nejrozšířenějších spotřebičů vůbec. Ze statistického průzkumu ENERGO 2015 vyplývá, že v České republice je v domácnostech okolo 6 milionů televizorů, minimálně jednu televizi najdete v téměř 98 procentech domácností. Průměrné stáří těchto spotřebičů je přitom 5,5 roku a standardní využití je 30 hodin týdně (Zdroj: ČSÚ). 

A jak televizi vybrat? To může být pro nezasvěceného spotřebitele velmi složitou otázkou. S rozvojem velkého množství technologií, které televize podporují, se na jednu stranu zákazníkům otevírá spousta nových možností, na stranu druhou se výrazně komplikuje jejich nákupní rozhodování. Televize již dávno neplní pouze roli přijímače televizního signálu. Nová zařízení například dokáží zprostředkovat i připojení k internetu nebo vám nabídnout jedinečný zážitek při sledování 3D obrazu, zahnutých obrazovek a velmi vysokého Ultra HD rozlišení.

Následující článek rozebírá jednotlivé specifikace charakteristické pro dnešní televizory a je vytvořen jako nákupní rádce pro vaše rozhodování. Při správném zvolení každého zmíněného parametru dostanete ideální kombinaci přesně na míru vašim požadavkům a vyberete tak správný televizor.

Jak vybrat televizi stručně:

Technologie zobrazení

V současnosti máte na výběr ze čtyř druhů televizorů, které se od sebe odlišují výkonem v různých oblastech. Nedá se obecně říct, která technologie je nejvhodnější, protože každá z nich má své silné i slabé stránky. Následující kapitola se bude věnovat popisu jednotlivých technologií a zmíní jejich výhody a nevýhody. Na základě dále rozebíraných specifikací je dobré určit si priority a podle toho vybrat ideální variantu.

Plazmové televize

Plazmové televize nefungují na principu podsvícení obrazovky, ale jejich panely přímo vyzařují svit jednotlivých pixelů. To má za výsledek velice rychlou odezvu televizoru, dobré pozorovací úhly a výborné zobrazení tmavých barev. Na druhou stranu to přináší také kratší životnost panelů nebo takzvané vypalování obrazu. To je efekt, kdy chvíli zůstane do obrazu vykreslený snímek v případě, že je na obrazovce zobrazený dlouho. V minulosti byly plazmové televize také spojovány s vyšší spotřebou elektrické energie, ale dnešní produkty v této technologii již spotřebovávají stejné množství energie jako LCD.

LCD televize

Hlavní rozdíl oproti plazmovým televizím spočívá v podsvícení obrazovky. LCD (anglicky Liquid Crystal Display) televize využívají k podsvícení trubice, které září, a tím rozsvěcují obrazovku. LCD televize jsou v dnešní době nejpoužívanější technologií, protože nabízí rovnoměrnější podsvícení, jsou levnější a nedochází u nich k vypalování obrazu. Za jejich nevýhody lze považovat pomalejší odezvu, horší zobrazení tmavých barev anebo poněkud horší pozorovací úhly.

LED televize

Jsou vlastně druhem LCD (anglicky Light-Emitting Diode) televizí, ale nabízí díky jiné technologii podsvícení kvalitu srovnatelnou s plazmovými televizory. Lepší podsvícení znamená také nižší spotřebu, lepší zobrazení barev, jas a velmi dlouhou životnost. Nevýhodou však zůstávají horší pozorovací úhly a vysoká cena.

OLED televize

Další typ televizí jsou OLED (Organic Light-Emitting Diode), které stejně jako plazmové televize nepoužívají podsvícení, takže nabízí věrné zobrazení černé barvy a bleskovou odezvu. OLED televize jsou nejmladší ze všech zmíněných a díky nejmodernějším výrobním technologiím jsou výrobci schopni nabízet velmi tenké varianty panelů, což může být výhodou vzhledem k snadné mobilitě televizoru. Další výhodou je nízká spotřeba elektrické energie a výborné pozorovací úhly. V podstatě se dá říct, že OLED vylepšuje technologii LED a eliminuje tak jejich slabé stránky. Za nevýhodu lze pak přirozeně považovat vyšší cenu, která je s kvalitou spojena, a často bývá starším OLED televizorům vyčítána relativně kratší životnost. Pokud vám tedy příliš nezáleží na ceně, jsou kvalitní OLED televize určitě nejlepší volbou.

QLED televize

O své místo na slunci bojuje v poslední době s OLED technologií zobrazení také takzvaná QLED. A rozdíl není pouze v jedné čárce u prvního písmene. QLED je doménou společnosti Samsung. U OLED nenajdeme podsvícení, protože světlo generují jednotlivé body, což se projevuje také na vyšší spotřebě podle toho, kolik bodů svítí a jak moc. QLED naopak vychází z klasického LCD podsvícení a výrobce zároveň tvrdí, že se v kvalitě zobrazení dostal na úroveň OLED televizí.

Aby se dosáhlo požadované kvality, vychází QLED technologie z LCD obrazovky typu quantum dot (kvantové tečky). V nové generaci televizí se využívá hliník, díky čemuž se výrazně zlepšila věrnost barev při sledování z šikmých úhlů. Stoupl také celkový jas a je využívána nová povrchová úprava, která snižuje odraz světla. QLED zobrazení má vyšší kontrast, avšak v zobrazení černé barvy zaostává a zároveň se snižují energetické nároky televize.

Zkratku QLED tedy můžeme chápat jako kombinaci quantum dot a LED technologie, která si z obou bere pozitivní aspekty.

Zajímavé je, že na konci léta 2018 představila společnost Samsung dokonce první televizi s QLED technologií a kvalitou rozlišení​ 8K.

Úhlopříčka

Úhlopříčka je vzdálenost dvou diagonálně protilehlých krajních bodů na obrazovce vašeho televizoru. Tento údaj je vyjadřován nejčastěji v palcích (1 palec = 2,54 cm). Jak bylo uvedeno hned na začátku textu, úhlopříčku je nutné volit podle vašich prostorových možností a preferencí. Pro alespoň základní pochopení a lepší orientaci v problematice přikládáme tabulku, která zmiňuje správnou velikost úhlopříčky v závislosti na vzdálenosti diváka od televizoru:

Tato vzdálenost je vypočítána tak, abyste s ohledem na rozměry pokoje byli schopni bez problémů sledovat celý obraz. Výběr správné úhlopříčky je do značné míry ovlivněn také rozlišením, velké úhlopříčky s nízkým rozlišením mohou velmi nepříjemně zdeformovat obraz (viz kapitola o rozlišení). Za průměr dnešních televizí lze označit úhlopříčky v rozmezí 80 až 100 cm (30 až 40 palců). Velmi však záleží na vašich zvyklostech a preferencích, a není proto nic zvláštního na tom, pokud z udávaného průměru vybočujete. 

Rozlišení

Rozlišení vyjadřuje maximální možný počet pixelů zobrazených na obrazovce televizoru. Větší rozlišení zobrazuje na obrazovce více informací (větší zobrazovací plocha), ale na úkor toho jsou zobrazené informace menší (jemnější zobrazení). V současnosti se na trhu s televizemi můžete setkat v podstatě jen se třemi druhy rozlišení.

HD Ready (nejčastěji 1 366 x 768 px)

Jedná se spíše o postupně vymírající rozlišení. Počet pixelů je zde nejčastěji v poměru 1 366 x 768. Nenabízí zdaleka tak kvalitní obraz jako novější televize s vyššími rozlišeními. Vystačí vám jako základ pro příjem televizního signálu, ale pokud plánujete na televizi provozovat i jiné aktivity (připojení herních konzolí, sledování DVD), určitě se vám vyplatí investice do televize s větším rozlišením.

Full HD (1 920 x 1 080 px)

V minulosti byla rozlišení Full HD považována za převratnou technologii, dnes už se jedná o běžný standard. Full HD rozlišení nabízí poměr 1 920 x 1 080 pixelů, který umožňuje sledovat signál v HD kvalitě. Nabízí tak již poměrně ostré vykreslení detailů a v poměru ceny k výkonu se jedná o výhodnou variantu. Proto je Full HD stále nejvyužívanějším rozlišením, přestože již na trh vstoupili výrobci s mnohem vyššími čísly. Pokud plánujete televizi využívat i k jiným účelům, než je přijímaní televizního signálu, volba správného rozlišení by měla začínat právě v kategorii Full HD. Nižší počet pixelů je již pro dnešní obrazovky v případě sledování filmů nebo hraní her nevhodný, a proto je full HD minimálním standardem, který při koupi televize určitě požadujte.

Ultra HD (4K rozlišení, 3 840 x 2 160 px)

Často označované také jako 4K. Ultra HD rozlišení nabízí 3 840 x 2 160 pixelů, čímž se řadí před všechny výše zmíněné technologie. Nabízí velmi jemný obraz a výborný požitek ze sledování. Pokud však plánujete používat televizi pouze k příjmu televizního signálu, nemá pro vás investice do 4K rozlišení téměř žádný význam. Drtivá většina televizních stanic totiž nevysílá v takto vysokém rozlišení, a tak by zůstala funkce nevyužitá. Takto vysoké rozlišení se vám bude ale hodit, pokud plánujete televizi využívat k multimediálním účelům (sledování Blu-ray, hraní her atd.). Nejnovější vývoj Ultra HD s sebou přináší také novou dimenzi rozlišení, tak zvané 8K, které nabízí rozlišení 7 680 x 4 320 pixelů. Toto rozlišení je běžně k dostání na televizorech té nejvyšší kvality ve vyšších cenových relacích. Zvláštní kapitolou je pak rozlišení 16K, se kterým se ale u televizorů, které jsou běžně k dostání v obchodech, velmi pravděpodobně ještě nesetkáte. 

Funkce upscalingu

Často u modernějších televizorů narazíte na pojem upscaling, což je schopnost zobrazit počítačově dopočítávané vyšší rozlišení, i když zdrojové video má nižší kvalitu. Touto funkcí disponují televizory s dobrými procesory a výpočetní schopností – zkrátka dokáží dopočítávat body na obrazovce například až do rozlišení 4K, i když zdroj obrazu vůbec není tak kvalitní. Ideální je tato funkce, pokud chcete například z předlohy FullHD dopočítat rozlišení do 4K. V takovém případě téměř nepoznáte žádné chyby. Samozřejmě pokud bude zdrojový obraz v daleko nižší kvalitě, nebude upscaling fungovat dokonale.

Další parametry zobrazení

Vedle velmi důležitých parametrů velikosti úhlopříčky televize nebo jejího rozlišení je dobré, když uživatel při výběru sleduje současně také další charakteristiky týkající se obrazu. Víte například jakou zvolit obnovovací frekvenci? A co kontrast a jas? Vše důležité přehledně rozebírá tato kapitola.

Obnovovací frekvence

Obnovovací frekvence vyjadřuje schopnost televizoru vykreslit určitý počet snímků během jedné vteřiny a udává se v Hz (hertzích). Bohužel i údaj obnovovací frekvence je značně ovlivněn různými marketingovými triky a opět platí, že různí výrobci používají jiné způsoby výpočtu obnovovacích frekvencí. Standardně měřená obnovovací frekvence se obvykle pohybuje v rozmezí od 60 Hz do 240 Hz. Výrobci však různými modifikacemi poměrně znemožňují správnou orientaci zákazníka. Můžete se tak setkat například s frekvencí 800 Hz MCI, 900 Hz CMR a podobně, kdy písmena uváděná za frekvencí vyjadřují právě onu rozdílnou metodu, kterou se frekvence počítá.

Je tedy velmi vhodné hledat skutečnou frekvenci na internetu nebo popřípadě v internetových příručkách k danému televizoru. Pokud se vám podaří najít skutečný údaj, máte vyhráno a volte frekvenci s hodnotami nad 100 Hz, které vám zajistí plynulé zobrazení náročných her a rychlých filmových scén. Poměrně běžná hodnota 60 Hz ale pro základní využití bohatě stačí.

Kontrast

Kontrast měří živost barev zobrazených na obrazovce televizoru. Hraje velmi důležitou roli při sledování televizoru v běžných denních podmínkách, kdy svítí slunce. Kontrast se vyjadřuje poměrem svítivosti černé a bílé barvy, udávané v luxech. Výsledným formátem tak může být například 1 000:1. Čím větší kontrast bude váš televizor mít, tím bude zobrazení barev živější a reálnější. Běžné hodnoty kontrastu se pohybují okolo 1 500:1.

Je však velmi důležité rozlišovat klasický statický kontrast od kontrastu dynamického, který používá jiné měřítko a dosahuje tak několikanásobně vyšších hodnot. Dynamický kontrast udává kontrastní rozdíl mezi dvěma částmi obrazovky, kdy jedna je celá bílá a druhá celá černá. Statický měří také kontrastní rozdíl na obrazovce, ale způsobem rozdílů mezi pomyslnými šachovnicovými poli na obrazovce. Mnohem relevantnější je proto ten statický, který má na sledování obrazu mnohem větší vliv. Tento fakt vyplývá z toho, že scéna ve filmu nikdy nebude rozdělená na obrazovce na půl, s čímž vlastně počítá dynamický kontrast.

Výrobci televizorů tak často z marketingových důvodů uvádí právě dynamický kontrast a pro běžného zákazníka je velmi obtížné oba koncepty rozeznat. Hodnoty dynamického kontrastu se pohybují okolo 10 000:1 nebo i výš.

Závěrem je vhodné uvést, že nejlepší variantou při výběru správného kontrastu je buď osobní ozkoušení televizoru, nebo vyhledání nějakých záznamů na internetu. Jak jste sami již určitě zjistili, výrobci mohou často uvádět nerelevantní údaje. 

Jas

Vyjadřuje svítivost televizoru měřenou při zobrazení bílé barvy. Je vyjádřena v jednotkách svítivosti – kandelách (cd). Obecně panuje názor, že vyšší jas přináší lepší kvalitu obrazu, ale tento předpoklad bývá některými odborníky zpochybňován. Jas je totiž důležitý především ve světlých podmínkách, například za ostrého denního světla, ale v tmavých nočních podmínkách může být vysoká svítivost i na škodu. Proto doporučujeme při výběru volit televizory okolo hodnoty 500 cd/m². 

Odezva

Odezva vyjadřuje, jak rychlou schopností přeměnit jednu barvu do jiné barvy televize disponuje. I zde se můžete jako spotřebitelé dostat k nejednotnému a zmatečnému měřítku, kdy různí výrobci uvádí z marketingových důvodů různé varianty měření odezvy. U šedé barvy se mohou moderní televizory dostat k odezvě pod 5 milisekund, u barvy bílé pak standardně trvá odezva déle než 10 milisekund.

Výrobci tedy logicky uvádí většinou pro ně více lichotivou dobu odezvy, tu u šedé barvy. Maximální hranice, která je pro televizory určené k běžnému používání (nikoliv hrání náročných her) vhodná, je pak někde okolo 10 milisekund. Televizory s pomalou odezvou by mohly nadělat při sledování rychlých záběrů akčních filmů nebo hraní náročnějších her na připojené konzoli velké problémy. 

Pozorovací úhly

Pozorovací úhel vyjadřuje maximální úhel, ze kterého je televizor možné sledovat, aniž by došlo ke zhoršení kvality zobrazovaných informací. Větší pozorovací úhel pak samozřejmě znamená vyšší komfort diváka, který nemusí sedět přímo před televizí, ale může ji sledovat i ze stran. U pozorovacích úhlů často výrobci uvádějí hodnotu až okolo 178°, kdy je stále zachována kvalita zobrazení barev a podobně. Samozřejmě, co se týče obrazu, moc toho z tak ostrého úhlu neuvidíte, jedná se tedy také o malý obchodní trik. 

Spotřeba a energetický štítek

Spotřeba elektrické energie může výrazně ovlivnit další investice vydané za provoz televizoru. Pokud si koupíte televizi s velkou obrazovkou a spoustou náročných funkcí, budete muset logicky počítat s větší spotřebou, než na jakou jste byli zvyklí ze starých televizorů. Pokud však budete při výběru televizoru obezřetní, můžete sehnat i takový, který bude elektrickou energii šetřit, jak se jen dá, a předejde tak vašemu nepříjemnému překvapení při placení účtů za elektřinu.

Výrobci často při výčtu parametrů svých výrobků pod pojmem spotřeba uvádí příkon modelu ve wattech. Hodnota příkonu přeneseně odpovídá spotřebě elektrické energie za jednu hodinu, zde se už používá jednotka watthodina. Nejčastěji je spotřeba u televizí udávána v kilowatthodinách za rok (kWh/rok). Ovlivní ji samozřejmě i frekvence používání, úroveň jasu a podobně.

U většiny běžných modelů by se měla spotřeba za rok pohybovat okolo 100 kWh. Více náročné modely si mohou vzít i 200 kWh/rok, ale to je už poměrně hraniční hodnota, kterou byste neměli při výběru televizoru překračovat. Spotřeba televizoru může být označena také svou třídou energetické úspornosti, která podle norem Evropské unie posuzuje, zda je spotřebič mírou své spotřeby účinný, nebo ne. 

Energetický štítek

Jak samotná spotřeba, tak i míra energetické úspornosti jsou údaje, které jsou k nalezení v uživatelské příručce nebo na energetickém štítku televizoru. Nutnost opatřovat televizory energetickými štítky vychází z nařízení Komise EU č. 1062/2010 (Zdroj: EUR-lex).

Pokud jste se již se štítkem setkali například při výběru nějakého jiného spotřebiče, pravděpodobně nebudete mít s jeho pochopením problémy. Pro ty, kteří nejsou s obsahem energetických štítků obeznámeni, jsme připravili popisné informace.

​a) Energetická třída – vyjadřuje míru spotřeby elektrické energie, nejúspornější je třída A++, dále se můžete setkat s třídami A+, A, B, C, D, E, seřazené podle abecedy od nejúspornější po nejméně úspornou. Podle Českého statistického úřadu se v České republice nejčastěji v domácnostech objevují televizory s označením energetické třídy A a A+ (Zdroj: ČSÚ).

b) Spotřeba elektrické energie –  je uváděna ve wattech (příkon) a měří běžnou spotřebu zapnutého televizoru za jednu hodinu (watthodina).

c) Roční spotřeba energie – vyjadřuje spotřebu energie za jeden rok v kWh. Cena jedné kWh se liší podle lokality vašeho bydliště a dodavatele energií. Průměrně se pohybuje okolo 4 Kč za 1 kWh. Jednoduchým přepočtem tak můžete získat představu o reálné spotřebě.

d) Úhlopříčka v centimetrech a palcích – udává velikost úhlopříčky. Pokud vám tento pojem není jasný, nastudujte si kapitolu o úhlopříčkách.

e) Symbol vypínače – tento symbol se objevuje u televizorů, které disponují úsporným vypínačem, jehož spotřeba energie nepřesahuje 0,01 wattů. 

Tunery

Na tuneru závisí typy televizního vysílání, které je televize schopná přijímat. Současným standardem pro běžné pozemní vysílání je DVB-T (ustupující) a DVB-T2 (novější). Oproti předchozímu používanému analogovému vysílání nabízí podstatně stabilnější přenos, který není příliš ovlivněný dalšími podmínkami jako počasím nebo rušením signálu externími vlivy. Dále tunery zvládají také satelitní a kabelové vysílání.

Vstupy

Vstupy do televize umožňují propojení s různými dalšími multimediálními zařízeními a výrazně tak rozšiřují využití běžného televizoru.

Standardem, na kterém byste měli při výběru televizoru v současnosti trvat, je HDMI vstup, který umožňuje propojení s dalším zařízením, ať už to bude nějaká herní konzole nebo notebook. Starším typem tohoto připojení je VGA, které zprostředkovává také připojení k dalším zařízením, ale nenabízí tak kvalitní přenos jako HDMI. Velmi často se u televizí můžete setkat také s portem USB, který umožňuje připojit k televizi například telefon nebo klasický flash disk. Co se týče HDMI a USB, v současnosti už na ně narazíte prakticky na každé televizi, důležitější je sledovat jejich počet. Často se u standardně velkých televizorů setkáte se 3 až 4 HDMI a 2 až 3 USB porty.

Zejména u starších televizí narazíte na konektor SCART, což je port pro připojení audia a videa.

Některé televize podporují také možnost připojení paměťových karet. K účelům připojení k internetu mají moderní televize zabudovaný také konektor pro LAN anebo přijímač bezdrátových sítí Wi-Fi (WLAN). Svou roli samozřejmě hraje vstup pro anténu.

Zejména u televizí s menšími úhlopříčkami, které nemají dostatek místa pro umístění kvalitních reproduktorů, je důležitý také tak zvaný „jack“, který umožňuje připojení externích reproduktorů a sluchátek.

Prohnutý televizor umožňuje realističtější pohled na obraz, protože každý bod obrazovky je díky speciální technologii vzdálený stejně daleko od oka diváka. Díky tomu televize své diváky doslova obklopuje vysílaným obsahem.

Za nevýhodu prohnutých televizí lze považovat nutnost sledovat ji přímo z čelního pohledu, protože zahnuté strany logicky neumožňují sledování z rohů pokoje. Snadno se vám tak může stát, že pokud televizi budete sledovat z pohovky společně s celou rodinou, členové na krajích budou mít pozorovaní značně ztížené. I u prohnutých televizí platí, stejně jako u 3D technologií, že se nejedná pouze o výsadu nejdražších kusů. 

Cena

Na trhu jsou k mání televize s menším počtem funkcí, případně horší kvalitou zobrazení, s velmi lákavými cenovkami. Se zvyšující se kvalitou nejrůznějších atributů ceny stoupají a dosahují vysokých desítek tisíc korun.

Cena do 7 000 Kč

Jedná se o nejnižší cenovou kategorii, což však u televizí nemusí nutně znamenat problém. Pokud vám stačí zařízení na prostý příjem televizního signálu a neplánujete na televizi hrát hry nebo k ní připojovat další zařízení, je pro vás tato kategorie určitě vhodná. Při výběru i v té nejnižší cenové kategorii požadujte minimální rozlišení HD ready, odezvu pod 15 milisekund a nízkou spotřebu elektrické energie. Televizory v této cenové kategorii obvykle nemají příliš velké úhlopříčky, i když to není výlučným pravidlem.

Cena od 7 000 do 20 000 Kč

Televizory ve střední cenové třídě jsou pro většinu běžných uživatelů zlatou střední cestou. Nabízí již poměrně kvalitní obraz a vysoké rozlišení (požadujte minimálně Full HD) a také četné možnosti připojení externích zařízení. V této kategorii se už také běžně setkáte s výše zmiňovanými smart televizemi, které výrazně rozšíří možnosti vaší multimediální zábavy. Televize v této cenové kategorii již nabízí velké úhlopříčky přes 100 cm (okolo 40 palců), určitě by už také měly podporovat satelitní a kabelové vysílání (DVB-S a DVB-C).

Cena nad 20 000 Kč

Od televizorů v této cenové kategorii můžete očekávat ty nejvyšší standardy. Téměř všechny televize v této kategorii se již považují za „chytré“. Nabízejí perfektní rozlišení, často až 8 nebo 16K. Úhlopříčky v této cenové kategorii se pohybují téměř výhradně nad 120 centimetry (okolo 50 palců). Tyto televizory také disponují velmi rychlou odezvou pod 5 milisekund, perfektním poměrem jasu a kontrastu a širokými pozorovacími úhly. Televize z této kategorie také mohou nabízet technologii 3D. Pokud pro vás peníze nehrají příliš důležitou roli, pak koupí televize v nejvyšší cenové kategorii určitě neprohloupíte.

Televize budoucnosti

Oblast televizních technologií se pořád vyvíjí a často se jednotliví výrobci předhánějí v novinkách. Některé se dají zařadit spíše do kategorie marketingových nástrojů, jiné myšlenky se ale dají považovat za revoluční. Na posledních veletrzích s televizní technikou se objevilo několik návrhů, jakým směrem se bude televizní technika odvíjet.

Modulární televize MicroLED

Jihokorejská firma Samsung představila takzvanou modulární televizi s MicroLED technologií. Jde o revoluční myšlenku v tom, že si zákazník zakoupí libovolný počet čtvercových bezokrajových LED panelů, které může spojovat k sobě tak, že předěly mezi nimi jsou téměř neviditelné. Může si tak postavit různě velké televize s vybraným poměrem stran, dokonce může zvolit atypické tvary. Jakmile panely spojíte dohromady, umělá inteligence se postará o souhru jednotlivých částí při projekci obrazu.

Takovým systémem si můžete postavit obrovskou televizi prakticky přes celou stěnu v obývacím pokoji. Společnost Samsung dokonce představila koncept „The Wall“ (v překladu stěna), což je obrazovka s obrovskou úhlopříčkou až 219″. Pokud si pořídíte hodně panelů, neznamená to, že všechny musí produkovat televizní obraz. Jednou z možností je, že několik panelů bude sloužit jako televize a na zbytek si můžete promítnout stěnu s vysněným prostředím a doplňky.

Velkou výhodou této technologie je samozřejmě její variabilita. Navíc, pokud například část televize poškodíte, můžete jednoduše nahradit daný panel, nerozbije se celé zařízení. Umělá inteligence umí také upravovat rozlišení podle velikosti obrazovky, dopočítává jednotlivé pixely, a můžete se tak těšit například i na obrovskou kvalitu 8K. Jednotlivé panely nemají organické součásti, takže podle výrobce nepodléhají efektu vypalování (nezhoršuje se kvalita zobrazení).

Vertikální (otočná) televize

Další zajímavostí z dílny Samsungu je pak také model televizoru s názvem The Sero. Jde o vertikální neboli otočnou televizi. Ta je uzpůsobená na klasické sledování běžných programů, ale po otočení o 90° zvládne dobře zobrazit vertikálně situovaný obraz, což je řešení uzpůsobené pro prohlížení obsahu na mobilním telefonu (sociální sítě a podobně).

Rolovací televize

Na dlouho očekávanou technologii televize, která se vysouvá ze speciálního podstavce, se v poslední době zaměřuje firma LG, jež se chystá poslat na trh 65palcovou verzi. Svůj model už představila i společnost Sharp. Ze začátku však nejspíš půjde o velmi drahou variantu vybavení futuristických a moderních designových domů a bytů.

Rolovací obrazovka se schovává v kvádrovém boxu, který může sloužit jako kus nábytku v případě, že se zrovna nechcete na nic dívat. Daný prostor tak nenarušuje klasická televize postavená nebo pověšená u stěny. Jakmile zatoužíte po sledování, z kvádru vyjede speciální OLED panel, který obsahuje organické součásti. Další výhodou je fakt, že můžete upravovat míru vysunutí, a tím měnit poměr stran obrazovky z 21:9 na 16:9. Minulostí tak jsou tmavé pruhy na stranách.

Laserová televize

Takzvanou laserovou televizi představila společnost Hisense. Nejde ani tak o televizi, jako spíš o propracovaný a výkonný projektor se speciálním panelem, na který je přenášen obraz. V současné době vytvořila firma verzi se třemi lasery. Celé zařízení projektoru není umístěné ve velké vzdálenosti od panelu, je těsně před ním na spodní straně, dá se tak zabudovat například do stolu. Zařízení se navíc dá použít i bez panelu s reflexivním povrchem, promítat můžete i přímo na stěnu a jiné povrchy, avšak v nižší kvalitě. Zatím jde o poměrně drahé zařízení. Odborníci odhadují, že tato technologie bude spíš upozaděná za dvěma předchozími. Takovéto provedení by se mohlo v budoucnu prosadit spíše v přenosných zařízeních, automobilech a podobně.