Pultový vs. skříňový mrazák

Samostatně stojící mrazáky můžeme rozdělit na skříňové (jinak zvané šuplíkové) a pultové.

• Pultový mrazák – Má větší nároky na prostor a skladování potravin v něm není tak přehledné, hodí se ale pro skladování velkých kusů masa nebo objemných balení potravin.
• Skříňový mrazák – Lépe zapadne do kuchyně, má vnitřní prostor organizovaný do přehledných šuplíků. Obecně jsou ale tyto mrazáky dražší.

Pultový mrazák

Pultové, jinak zvané truhlicové, mrazáky najdete často například v garáži, daní za velkou kapacitu jsou totiž velké rozměry, se kterými se mrazák těžko vměstná do kuchyně. Mrazák se otevírá odklápěcím víkem a uvnitř je jednotný prostor, někdy doplněný drátěnými koši k lepší organizaci.

Vnitřní prostor sice není tak přehledný, pojme ale třeba i větší kusy masa, které byste museli pro šuplíkový mrazák naporcovat. Proto je tento mrazák ideální pro uživatele, kteří pořádají zabijačky, nebo třeba do gastro provozu, kde se kupují velká balení surovin.

Skříňový mrazák

Vzhledově je skříňový (zásuvkový/šuplíkový) mrazák velmi podobný ledničce, obdobné bývají i jeho rozměry. Díky tomu lépe zapadne do kuchyně, některé je možné i designově sladit s ledničkou, existují také vestavné varianty.

Dveře od šuplíkového modelu se otevírají jako dveře od skříně a vnitřek je uspořádaný do šuplíků, jeho vnitřní uspořádání je proto přehlednější a nemusíte potraviny přehrabovat v jednom velkém prostoru. Obecně se u šuplíkových modelů častěji setkáte s různými funkcemi, jako je nenámrazový systém aj., k tomu se ale váže také vyšší pořizovací cena těchto modelů.

Důležité parametry při výběru pultového mrazáku

Většinu nejdůležitějších údajů o spotřebiči najdete na jeho energetickém štítku. Užitečný je také QR kód v pravém horním rohu energetického štítku, který vás nasměruje do evropské databáze spotřebičů, kde se o daném modelu dozvíte ještě další důležité informace.

Energetický štítek lednice/mrazáku

Mezi stěžejní parametry, na které byste se měli při výběru mrazáku zaměřit, patří:

• Kapacita – Obvykle se počítá 40 l na jednoho strávníka, může být ale značně individuální (např. u mrazáků do stravovacích podniků apod.)
• Mrazicí výkon – Udává, kolik kilogramů potravin je spotřebič schopný zamrazit za 24 h. Obvykle je přímo úměrný kapacitě mrazáku.
• Třída mrazení – Určuje, jakých teplot je mrazák schopný dosáhnout a jak dlouho v něm můžete potraviny skladovat. Ovšem prakticky všechny modely na trhu už dnes mají nejlepší třídu.
• Spotřeba a energetická účinnost – Mrazák je obvykle v provozu non-stop, není tedy od věci udělat si přehled o jeho úspornosti. Nápovědou může být energetická třída, většinu modelů dnes najdete v třídách E a F.
• Hlučnost – Nemusí být velkým problémem, pokud hledáte mrazák do chodby nebo do garáže, v bytě ale oceníte spíše tišší spotřebiče. Mezi pultovými mrazáky to jsou ty s hlučností pod 40 dB.
• Akumulační doba – Odpovídá době, po jakou udrží mrazák potraviny ve zmrazeném stavu při odpojení elektřiny. Nejúčinnější modely zvládají i několik dní.
• Klimatická třída – Napoví vám, do jakého prostředí (resp. rozmezí teplot) můžete mrazák umístit. Většina dnes zvládá všechny klimatické třídy (SN-T), a mohou tak efektivně pracovat v teplotách od 10 do 43 °C.

Kapacita

Ideální je řídit se počtem členů domácnosti, u pultových mrazáků počítejte cca 40 l na osobu. Požadavky na kapacitu jsou ale samozřejmě individuální, můžete například jednou ročně potřebovat uložit několik stovek kilogramů masa ze zabijačky apod.

Při výběru mrazáku je dobré dávat si pozor na pojmy brutto objem a netto objem. Brutto objem (hrubý objem) zahrnuje celý objem mrazničky, včetně prostoru, který nelze využívat ke skladování potravin. Netto objem (čistý objem) je lépe vypovídající, udává totiž reálně, kolik potravin se do mrazáku vejde.

Mrazicí výkon

Mrazicí výkon vyjadřuje, kolik kilogramů potravin vám spotřebič zamrazí za 24 hodin. Velký důraz na mrazicí výkon byste měli dbát zejména pokud plánujete zamrazovat větší množství potravin najednou. Čím rychleji totiž jídlo zmrazíte, tím lépe, nedojde tak k množení mikroorganismů. Většinou se výkon zvyšuje adekvátně k objemu mrazáku a nejčastěji se pohybuje mezi 3 a 40 kg/24 hod.

Pokud chcete spotřebič vybírat opravdu efektivně, srovnávejte jej s modely s přibližně stejným objemem. Mrazák s kapacitou 40 l totiž logicky nikdy nebude mít (ani nikdy nebude potřebovat) stejný mrazicí výkon jako mrazák s objemem 200 l.

Třída mrazení

Podle třídy mrazení poznáte, jakých teplot pod nulou může mrazák dosáhnout a jak dlouho v něm můžete potraviny skladovat. Udává se hvězdičkami, v dnešní době už má většina modelů nejlepší třídu, tedy čtyřhvězdičkovou.

Spotřeba a energetická účinnost

Energetická třída je první nápovědou ohledně úspornosti přístroje. Ještě donedávna byly nejčastější třídy A+, A++ a A+++, od roku 2021 se ale stupnice energetických tříd posunula zpět do rozpětí A až G, kdy A je energeticky nejúspornější třída. V dnešní době je drtivá většina pultových mrazáků v třídě E nebo F. To sice může znít hrozivě, důvod je ale jednoduchý, nejvyšší energetické třídy zůstaly prozatím prázdné, aby byl prostor k technologickému pokroku.

Spotřeba mrazáku se odvíjí od jeho úspornosti a také kapacity. Větší modely budou mít obvykle také vyšší spotřebu. Díky orientační spotřebě uvedené na energetickém štítku si můžete spočítat přibližné náklady na provoz, stačí ji vynásobit cenou 1 kWh.

Akumulační doba

S krátkodobým i dlouhodobějším výpadkem proudu už se pravděpodobně setkal každý a je rozhodně výhodou, když se v takových chvílích nemusíte stresovat, že se vám zkazí celý obsah mrazáku. Díky těsnění totiž mrazáky udrží jídlo zmrazené i bez proudu. Doba, po kterou tuto činnost zvládají, se ale model od modelu značně liší. U pultových mrazáků se nejčastěji setkáte s akumulační dobou mezi 25 a 45 hodinami. Samozřejmě, čím vyšší hodnota, tím lépe.

Klimatická třída

Aby mrazák pracoval efektivně a s co nejnižší spotřebou, vyžaduje také určitou teplotu okolí. Klimatická třída udává, do jakých teplot můžete spotřebič umístit, aniž by došlo ke snížení jeho výkonu. Rozmezí teplot je u většiny modelů naštěstí poměrně široké a mrazák tak většinou můžete postavit jak do teplé kuchyně, tak třeba chladnější chodby nebo garáže.

Některé mrazáky spadají pouze do jedné klimatické třídy, většina jich ale pokrývá hned několik, nebo dokonce všechny. Čtyři základní klimatické třídy jsou tyto:

Funkce a vybavení

Mrazák pravděpodobně není spotřebič, od kterého byste čekali obrovské množství funkcí. Přesto existuje pár vychytávek, které dokáží chod tohoto přístroje zefektivnit a/nebo usnadnit jeho používání.

Efektivita

• Nenámrazový systém – Nenámrazový systém je nedocenitelným pomocníkem, který značně usnadní údržbu mrazáku. Nebude totiž potřeba bojovat se silnou vrstvou ledu. Některé systémy vznik námrazy pouze snižují, jiné mu zamezí úplně.
• Rychlé zmrazení – Tuto funkci využijete při vložení nových potravin nebo opětovném zamrazování potravin po čištění mrazáku. Rapidně zvýší výkon mrazáku, aby se potraviny zamrazily co nejrychleji, po zamrazení se automaticky vrátí do standardního režimu.
• Ochrana před mrazem – Speciální technologie, díky které mrazáky lépe snášejí nízké okolní teploty a jsou schopné fungovat i v místech s teplotou do -15 °C.
• Invertorový kompresor – Stále častěji se u pultových mrazáků setkáváme s invertorovým kompresorem. Ten má oproti klasické variantě delší životnost, často je na něj poskytována prodloužená záruka 5 až 10 let, bývá tišší a energeticky úspornější.

Komfort

• Úložné košíky – Uvnitř pultového mrazáku obvykle najdete jeden nebo více drátěných košíků, které umožňují lepší uspořádání skladovaných potravin.
• Signalizace – Mrazáky bývají vybavené vizuální či zvukovou signalizací, která upozorní na zvýšení vnitřní teploty, například pokud dojde k poruše nebo zůstane víko nedovřené.
• Vnitřní osvětlení – Vnitřní osvětlení mrazáku najdete hlavně u dražších modelů, pomůže vám s hledáním potravin ve vnitřním prostoru.
• Komfortní otevírání víka – Zpevněné panty drží víko stabilizované v jakékoliv poloze, to se tak lépe otevírá i zavírá a nehrozí nechtěné zaklapnutí.
• Kolečka – Ulehčí manipulaci s jinak poměrně těžkým spotřebičem.
• Zámek – Hodí se zejména u mrazáků pro komerční využití.

Úložné košíky

Vnitřní osvětlení

Světelná signalizace

Cena

Pultový mrazák můžete pořídit za cenu nižší než 5 000 Kč i přesahující 10 000 Kč. Jednotlivé modely se liší zejména kapacitou, ale také výkonem či funkcemi. Pojďme si tedy upřesnit, co můžete od jednotlivých cenových kategorií očekávat.

• Do 5000 Kč – Za cenu pod 5 000 Kč seženete hlavně mrazáky, které mají většinou slabší mrazicí výkon a neoplývají velkým množstvím funkcí. Vhodné jsou proto hlavně pro nenáročné zákazníky, například jako doplňkový mrazák do garáže. Pokud plánujete najednou mrazit velké dávky jídla, například po zabijačce, doporučujeme zainvestovat do výkonnějšího modelu.
• Od 5 000 Kč do 10 000 Kč – S rozpočtem do 10 000 Kč můžete pořídit výkonný mrazák, počítejte ale spíše se základními funkcemi, jako je rychlé zmrazení či signalizace zvýšení teploty, pro nenámrazový systém už bývá potřeba připlatit.
• Nad 10 000 Kč – Ve chvíli, kdy se cenovka přehoupne přes 10 000 Kč, můžete vybírat i z velmi objemných modelů (kapacita okolo 500 l), které mimo jiné nabídnou i slušnou nabídku funkcí, včetně nenámrazového systému.

Tipy pro používání

I mrazení potravin má určitá pravidla, která je dobrá dodržovat, aby si potraviny uchovaly co nejvyšší kvalitu i po rozmrazení. V této části se proto zaměříme na druhy potravin, obaly, lhůtu uchovávání a způsob rozmrazení potravin.

Jaké potraviny?

Řada uživatelů mrazí takřka vše, co jim přijde pod ruku. Existuje ale několik potravin, které na mrazení vhodné nejsou, většinou ztratí chuť, nebo se změní jejich struktura. Obecně by všechny potraviny měly být studené, do mrazáku nepatří teplé ani horké pokrmy, které zvyšují spotřebu mrazáku a riziko vzniku námrazy a množení bakterií. Mrazit byste také neměli již jednou rozmrazené potraviny. V těch se rychle množí bakterie, které mohou přežít i opětovné zmrazení.

• Maso – Mrazák je nejčastěji využívaný na maso, mrazení lépe snášejí libové kusy než ty tučnější, na konkrétní trvanlivost masa v mrazáku se můžete podívat níže.
• Ovoce a zelenina – U ovoce a zeleniny byste se měli vyvarovat druhům s vyšším obsahem vody, jako jsou třeba rajčata nebo okurky. Obecně se nedoporučuje mrazit tropické ovoce, záleží ovšem na účelu použití, například banán nebo mango nakrájené na kousky jsou vynikající při přípravě koktejlů a smoothies.
• Bylinky – Bylinky můžete mrazit bez obav, před zamrazením je dobré je nasekat. Houby dávejte do mrazáku pouze tepelně opracované.
• Mléčné výrobky – Z mléčných výrobků lze mrazit ty s vysokým obsahem tuku, například máslo. Tvrdé sýry můžete zamrazit nastrouhané, měkké sýry mrazení nesnášejí dobře.

Jak zabalit?

Všechny potraviny by měly do mrazáku přijít zabalené, nezabalené jídlo totiž osychá a přejímá pachy. Nejčastěji se k balení jídla do mrazáku používají plastové sáčky a krabičky. Ideální je z obalu dostat co nejvíce vzduchu, k čemuž můžete využít například vakuovačku, o těch jsme sepsali samostatný článek.

Někdo mrazí potraviny i ve skleněných nádobách, zejména v případě tekutin ale hrozí její prasknutí. To samé platí pro plechovky, které by se do mrazáku neměly dostat vůbec (ani k tomu není moc důvod). Každý obal by měl být v ideálním případě popsaný, minimálně datem zmrazení, abyste měli přehled, které potraviny jsou ještě použitelné.

K mrazení je vždy lepší potraviny naporcovat, ať už jde o nakrájení ovoce na kousky nebo rozdělení omáčky do menších balení o jedné až dvou porcích. Nejenže se tak jídlo rychleji a rovnoměrněji zmrazí, ale při rozmrazování také můžete rovnou vyndat jen takové množství, jaké opravdu potřebujete.

Jak dlouho uchovávat?

Ani v mrazáku vám potraviny nevydrží věčně, i při hlubokém zmrazení je potřeba počítat se lhůtou maximálně rok. Nejde až tak o to, že by se jídlo zkazilo, ale ztratí své typické vlastnosti, jako je chuť, vůně nebo struktura. U potravin, které již kupujete mražené, je určení lhůty uchovávání jednoduché, řiďte se podle data spotřeby. U potravin, které mrazíte sami, doporučujeme označit datum zamrazení a při každém úklidu mrazáku zkontrolovat, zda je všechno ještě použitelné.

Nejdéle vám vydrží zmrzlina, mořské ryby, bylinky, ovoce a zelenina s nízkým obsahem vody a tepelně zpracované houby, ty můžete v mrazáku nechat i rok. Na druhém místě je libové maso, které vydrží i deset měsíců, čím je maso tučnější, tím kratší dobu zvládne, u velmi tučných kusů začíná tuk šednout již po dvou měsících. Vnitřnosti potom zvládnou zhruba tři měsíce, stejně tak sladkovodní ryby.

Máslo a pečivo můžete zamrazit až na půl roku, u pečiva je potřeba hlídat, aby se na něm neobjevily skvrny. Nejkratší životnost po zamrazení mají uzeniny, omáčky a pyré. Tučnější uzeniny vydrží jen měsíc, ty libové dva, do dvou měsíců byste měli zužitkovat také omáčky a pyré.

Jak rozmrazit?

V zásadě lze rozmrazovat třemi způsoby: v ledničce, ve studené vodě a v mikrovlnné troubě. Rozmrazení v ledničce je nejpomalejší, u větších kusů může zabrat klidně 24 hodin. Výhodou je, že díky konstantní chladné teplotě jídlo vydrží po rozmrazení déle a nemusíte jej tak okamžitě zpracovat.

Rozmrazování ve studené vodě vyžaduje více péče, vodu je potřeba zhruba každou půlhodinu měnit a po rozmrazení vyžaduje co nejrychlejší zpracování. Je ovšem podstatně rychlejší než první varianta, porce do 500 g takto rozmrazíte klidně do hodiny.

V mikrovlnné troubě sice rozmrazíte potraviny velmi rychle, nejde ale o nejšetrnější způsob. Často je teplota příliš vysoká a vnější vrstva jídla se již vaří/množí se v ní bakterie, zatímco vnitřní je ještě zmrzlá. Rychlé rozmrazení navíc může narušovat strukturu jídla (Zdroj: Bezpečnost potravin).

Údržba mrazáku

Úklid mrazáku je činnost, na kterou je potřeba vyhradit si trochu času. Na druhou stranu není potřeba provádět ji příliš často, stačí dvakrát do roka, například v rámci jarního a podzimního úklidu. Postup při odmrazování je poměrně jednoduchý:

Vyjmout potraviny

Před odmrazováním je potřeba celý mrazák vyprázdnit. Potraviny můžete zabalit do novin nebo třeba ručníku, déle tak vydrží zmrazené. Pokud je venku zima, můžete je dát třeba na balkon, neuškodí také vložit je do chladničky, pokud v ní máte místo. Kromě potravin musíte vyndat i všechny vnitřní boxy a koše.

Odmrazit

V první řadě musíte zajistit odtok vody. Některé mrazáky mají k tomuto účelu odtokovou hadičku, jiné zkrátka musíte obložit hadry a počítat s menší potopou. Při odmrazování doporučujeme používat ručník namočený v horké vodě, nádobu s teplou vodou a plastovou stěrku. Kovové nástroje nebo horký fén mohou vnitřek mrazáku poškodit.

Umýt mrazák

Poté přichází na řadu očištění mrazáku, včetně těsnění a vnitřních košů a přihrádek. Jednou do roka je dobré vysát zadní stranu mrazáku od prachu. K umývání můžete použít vodu s octem, který dezinfikuje, odstraňuje pachy a je zdravotně nezávadný. Pokud sáhnete po saponátu nebo dezinfekci, doporučujeme mrazák nakonec pečlivě omýt čistou vodou, aby nehrozila kontaminace potravin. Následně je třeba mrazák osušit a nechat doschnout, tím zamezíte rychlému vzniku další námrazy.

Znovu zamrazit potraviny

Do odmrazeného a čistého mrazáku můžete vrátit potraviny. K opětovnému zamrazení použijte funkci rychlého zmrazení, nebo mrazák pusťte na maximum, dokud teplota neklesne pod -18 °C.