Jak vybrat notebook

Z dlouhodobého hlediska obliba notebooků a jejich množství v domácnostech i firmách stoupá. V roce 2019 vlastnilo notebook podle údajů Českého statistického úřadu celkem 61,9 % českých domácností (Zdroj: Český statistický úřad) a od roku 2020 se očekává další rapidní nárůst z důvodů práce z domácnosti. Zároveň však jde také o jeden z technicky nejkomplikovanějších produktů, který mnoho lidí používá každý den. 

Právě komplikovanost tohoto typu přístroje dělá z výběru notebooku téma, o kterém jsme se mohli opravdu rozepsat. Protože je návod dlouhý, hned v úvodu přinášíme obecné rady pro výběr v bodech. Některá témata, jako třeba výběr operačního systému, pro vás již mohou být jasná. Ty tedy můžete klidně přeskočit a přečíst si třeba jen část o grafice nebo procesoru. 

Návod jsme napsali tak, aby byl srozumitelný a dostatečně obsahově plný i pro běžného člověka, který notebook používá, ale v jeho výběru ani fungování se vůbec nevyzná. V článku vás postupně seznámíme se všemi záležitostmi od displeje, kvality zpracování, až po vnitřní komponenty notebooku.

Jak vybrat notebook stručně:

• Účel – Základním a nejdůležitějším parametrem pro výběr je to, jaké požadavky na notebook máte. Notebooky pro kancelářskou práci, cestování, hry či střih videí se od sebe zásadně liší parametry i cenou.
• Operační systém – Volte nejen na základě uživatelského prožitku, ale také aplikací, které chcete využívat. V samostatné kapitole se dočtete o operačních systémech více.
• Výkon – Výkonnostní komponenty, jako je procesor a grafická karta, volte vždy podle účelu využití. Náročnější softwary mají na webu také doporučení pro minimální a optimální konfiguraci notebooku.
• Operační paměť – Pro prohlížení internetu můžete vystačit i se 4 gigabyty (GB) RAM, pro kancelářskou práci je základem 8 GB a pro náročnější programy, jako je AutoCAD, oceníte 16 GB.
• Úložiště – Pokud budete na notebooku stříhat videa, může vám být i 1 terabyte (TB) dat málo, při kancelářské práci můžete vystačit i se 120 GB úložného prostoru. Notebook by měl vždy obsahovat SSD disk.
• Možnosti rozšíření – Zaměřte se na to, zda budete chtít notebook v budoucnu rozšířit. O konkrétních způsobech rozšíření se dočtete v samostatné kapitole.
• Displej – Velikost displeje volte podle využití. Pro brouzdání po internetu vystačíte i se 13,3” displejem pohodlně, pro náročnější práci je pak vhodná úhlopříčka 15,6” a větší. Displej by také neměl být lesklý.
• Klávesnice – Řada menších notebooků nemá numerickou klávesnici a čísla tak píšete kombinací klávesy SHIFT a čísla nad textovou částí klávesnice. Pokud pracujete s čísly, tato varianta vám zásadně znepříjemní život.
• Přenos obrazu – Zaměřte se na způsoby připojení, které zařízení nabízí. Pro brouzdání po internetu externí monitor nepotřebujete, při náročnější práci se bez něj však neobejdete.
• Konektivita – Zásadní je také počet konektorů, zejména typu USB. Požadujte minimálně 2 konektory, ty poslouží pro připojení myši a přenosného úložiště.
• Výdrž baterie – Pokud chcete laptop využívat na cestách, oceníte delší životnost baterie. V takovém případě se zaměřte spíše na integrovanou grafickou kartu a dohledejte si životnost baterie na internetu v zahraničních recenzích.
• Hmotnost – Pro časté přenášení může být hmotnost zásadním parametrem. Pokud však notebook budete přenášet příležitostně a jinak bude ležet na stole, nepřikládejte ji velkou váhu.
• Chlazení – V uživatelských a odborných recenzích (například web www.notebookcheck.net) hledejte pojem Thermal throttling. Ten popisuje, zda se notebook přehřívá, což zapříčiňuje kolísání výkonu.
• Konstrukční provedení – K běžným notebookům se v posledních letech přidaly také konvertibilní a 2v1 notebooky. Konvertibilní lze překlopit do podoby tabletu, 2v1 lze dokonce od klávesnice oddělit. Své místo si hledají také plně modulární modely.
• Značky notebooků – Na výrobce notebooku příliš nedbejte, pokud se jedná o některou z ověřených značek. Každý výrobce je také premiantem v jiné cenové kategorii a pořadí se často mění, neexistuje proto nic jako „nejlepší značka notebooků“.

Výběr operačního systému

• Windows – Všestranně vybavený operační systém se středně náročným ovládáním, střední otevřeností k aplikacím a úpravám a velkým spektrem produktů k výběru.
• Apple macOS – Systém určený pro kancelářskou a grafickou činnost. Macbooky s procesorem M1 disponují velkou výdrží baterie a vysokým výkonem v podporovaných aplikacích.
• Chrome OS – Operační systém společnosti Google umožňující využívat pouze online aplikace Google. Výhodou je velká výdrž baterie a jednoduchost systému. Nevýhodou omezené využití.
• Linux – Otevřený systém, který je poskytován zcela zdarma. Je velmi bezpečný, avšak náročnější na ovládání. Hodí se pro zkušené uživatele, zejména pro vývojáře a programátory.

První věc, o které byste si měli před výběrem notebooku udělat jasno, je účel využití. S tím se však pojí také výběr operačního systému, kdy každý poskytuje jiné výhody. Na trhu s běžnými notebooky se nejčastěji setkáte se systémem Microsoft Windows, Apple macOS, Google Chrome OS či Linux. 

Systémy se více či méně liší a záleží spíše na vašich preferencích a na tom, za jakým účelem notebook pořizujete a jaké aplikace jste zvyklí používat, protože ne všechny fungují na všech těchto systémech. Pokud vám ovšem na operačním systému nezáleží, nebo prostě víte, že chcete klasický Windows, můžete tuto část výběru přeskočit. 

Minimálně byste však měli vědět, čím se od sebe jednotlivé systémy liší, protože například ChromeOS rozhodně nenabídne to stejné, jako Windows či macOS. Operační systém Linux je pak kategorie sama za sebe a poskytuje zcela odlišný přístup.

Microsoft Windows

• Příslušenství – Windows notebooky dávají typicky na výběr z širšího spektra vybavení, jako je dotyková či rovnou duální obrazovka.
• Možnosti rozšíření a kompatibilita – Operační systém Windows má výhodu rozšířenosti (upgradu) některých komponent a kompatibility s ostatními zařízeními.
• Programy a hry – Windows podporuje ze všech systémů největší spektrum programů a her.

Operační systém Windows 11 (Zdroj: Microsoft)

Windows je klasický operační systém, se kterým se v České republice setkal snad každý uživatel počítače. Je součástí největšího množství druhů modelů napříč celým cenovým spektrem a účely využití. Zánovní přístroj pořídíte už od 2 000 Kč, ale za profesionální notebook můžete dát klidně i přes 100 tisíc korun.

Notebooky s operačním systémem Windows se mezi sebou, krom hardwarové stránky věci, také liší tím, co nabízejí za příslušenství. V nabídce najdete modely s dotykovým displejem, se čtečkou otisků prstů, s podsvícenou klávesnicí, s přední webkamerou, s možností používat notebook i jako tablet otočením displeje, nebo zcela oddělit dotykový displej. 

Koupit ale můžete také zcela běžné notebooky, které nejsou zajímavé ani funkcemi, ani designem. Stejné je to i s kvalitou a použitými materiály – pořídit můžete jak skvěle zpracované celokovové notebooky, tak i levné plastové kusy, kterým je lepší se vyhnout. Zejména pak méně kvalitním materiálem trpí panty u víka notebooku. Doporučujeme zohlednit uživatelské recenze i s ohledem právě na panty.

Výhody

Výhod má systém Windows několik. Pro někoho to může být ona rozšířenost, pro jiného velké spektrum dostupných programů. Další výhodou je kompatibilita s ostatními Windows zařízeními, protože tento systém je mezi uživateli zcela převažující. Nebudete mít tedy problém počítač svěřit například rodinnému příslušníkovi nebo kolegovi, protože systém pravděpodobně znají a ví, jak pracuje.

Zajímavá je možnost výběru ve všech cenových kategoriích a všech možných variantách výkonu i rozměrů. Zatímco pro kancelářskou práci může být vhodnější zařízení s macOS, pro hraní her je Windows nezbytností.

Nevýhody

Vlivem majoritního zastoupení operačního systému Windows na trhu se na něj specializují také hackeři a programátoři virů, pravděpodobnost napadení počítače je tedy vyšší. To však neznamená, že s počítačem od Apple si můžete dělat co chcete, viry existují na oba systémy, jen na macOS zatím v menší míře.

Možná si pamatujete Windows 95, jehož instalace byla záležitostí na celý den, na druhou stranu jej nebylo potřeba aktualizovat (internet nebyl ještě rozšířený). Dnes je situace jiná a za nevýhodu Windowsu lze považovat také velmi časté aktualizace, které mohou v ojedinělých případech způsobit i problémy.

Shrnutí

Zařízení se systémem Windows najdou využití u všech kategorií uživatelů, proto přesné doporučení nelze dát. Tyto notebooky jsou vhodné jak pro úzký rozpočet, tak pro specifické a náročné aplikace typu AutoCAD, simulační aplikace, 3D modelování, vizualizace, či třeba hraní her. Výkonné modely skvěle splní také požadavky na střih videí.

Apple macOS

• Rozhraní – Intuitivní uživatelské rozhraní a spolehlivost díky přizpůsobení hardwaru a softwaru od stejného výrobce.
• Programy – Omezená nabídka produktů z nichž je většina placených.
• Využití – Není vhodný pro hráče či profesionální práci ve specifických programech (např. projekce) a opravy jsou výrazně dražší než u konkurenčních zařízení.

Operační systém MacOS Monterey (Zdroj: Apple)

Systém macOS od společnosti Apple najdeme na všech počítačích s logem nakousnutého jablka. Zcela zjednodušeně se dá říct, že je v macOS vše přesně naopak, než v systému Windows. Pokud je tedy ve Windowsu křížek pro zavření okna vpravo, v Applu jej hledejte vlevo. Uživatelský prožitek je u macOS na vyšší úrovni, nehodí se však pro všechny uživatele. Například se nehodí pro hraní her.

Výhody

Největší výhodou tohoto systému je jeho spolupráce se samotným počítačem, protože výrobce přesně ví, na jakých zařízeních se systém bude prodávat a přizpůsobuje ho tak, aby si spolu komponenty počítače a systém naprosto skvěle rozuměly. Nesetkáte se s nutností instalace ovladačů a dalšího nastavování a aktualizace nezpůsobují problémy. Díky tomu je systém také v mnoha případech i přes méně výkonné komponenty rychlejší a intuitivnější, než je tomu u Windows. 

Počítač po vybalení z krabice zkrátka funguje a i dle našich zkušeností je stejně svižný i po letech používání. Skvělé jsou pak také možnosti propojení s jinými zařízeními společnosti Apple, ať už jde o iPhone nebo iPad. Výdrž baterie je často delší, než v případě laptopů s OS Windows.

Nevýhody

Notebooky od společnosti Apple jsou záležitostí vyšších cenových hladin a i ten nejlevnější s nejnižší konfigurací přesahuje svojí cenou částku 25 tisíc korun. Ty další se pak pohybují v řádech několika desítek tisíc korun. Od této skutečnosti se odvíjí i další nevýhoda – za stejnou cenu, za kterou koupíte notebook od Apple, dokážete sehnat notebook s jiným systémem, který bude mít až 3x vyšší papírový výkon. 

Na práci v systému to sice nepoznáte, jak jsme již zmiňovali výše, ale například při hraní her nebo při práci s náročnějšími programy větší výkon dost možná oceníte. Nabídka produktů bohužel není u počítačů se systémem macOS tak široká. Apple v současnosti prodává jen několik řad notebooků, které se liší zejména velikostí a výkonem, méně už pak například designem. 

Velké problémy nastávají, pokud se vám zařízení společnosti Apple porouchá po záruční době, nebo jej poškodíte. Oprava je z pravidla výrazně dražší, než je tomu u ostatních notebooků a pouhá výměna displeje se může s cenou vyšplhat až k desítkám tisíc korun.

Shrnutí

MacBooky doporučujeme těm uživatelům, kteří se věnují především kancelářské práci, ale také těm uživatelům, kteří upravují fotky či stříhají videa. Toto jsou zásadní činnosti, při kterých macOS oceníte, protože právě pro tyto účely je určen.

Google Chrome OS

• Pouze na internetu – ChromeOS je operační systém společnosti Google, který funguje pouze v internetovém prostředí.
• Online aplikace – Veškeré aplikace jsou webové a hlavní nástroj, kterým se pracuje, je prohlížeč Chrome.
• Jednoduchý systém – ChromeOS je ideální pro uživatele, kteří využívají notebook především k prohlížení internetových stránek a čtení a psaní dokumentů online.

Operační systém ChromeOS (Zdroj: Google)

Nejdůležitější je si u tohoto systému uvědomit, že není stejný jako běžné systémy Windows nebo macOS. Není to tím, že by ho tak autoři neuměli vytvořit, on takový ani být nemá a nechce. Jedná se o systém od společnosti Google, který funguje pouze v internetovém prostředí. 

Systém se vzhledem až tak moc neliší od konkurenčních Windows a macOS, na úvodní obrazovce také uvidíte plochu, ikonky a lištu stejně jako ve Windows, veškeré aplikace jsou však webové a hlavní věc, kterou budete využívat, je v tomto případě prohlížeč Chrome. Samotný design systému nápadně připomíná OS Android z mobilních telefonů a tabletů. V ČR se tento systém zdá se vůbec neuchytil a tak je na výběr pouze z jednotek modelů.

Výhody

Největší výhodou tohoto řešení je jednoduchost systému a nízká cena, za kterou se tyto notebooky prodávají. Takový notebook je tedy ideální zejména pro ty, kteří ho využívají hlavně k prohlížení internetových stránek a nepotřebují využívat žádné složitější aplikace. Zkrátka si vystačí s tím, co je na internetu. Pro čtení a psaní dokumentů tedy využívají například online Microsoft Office 365 nebo Google dokumenty.

Nevýhody

Nevýhodou je právě nemožnost instalace běžných programů jako jsou offline verze Microsoft Office nebo třeba Adobe Photoshop. Další nevýhoda je závislost na internetu, protože ne všechny internetové aplikace mají i offline režim. Výběr těchto notebooků je také poměrně úzký a budete tak omezeni spíše na méně výkonné modely, jejichž výkon však odpovídá účelu využití.

Shrnutí

Notebook s ChromeOS doporučujeme těm, kteří notebook využijí jen na prohlížení internetu a k velmi nenáročné práci. Takoví uživatelé ocení nízkou cenu a většinou i slušnou kvalitu zpracování těchto notebooků se svižným, jednoduchým a nenáročným systémem. 

Notebooky s tímto systémem připomínají tablety, jsou zpravidla energeticky úsporné, práce s nimi je velmi tichá díky absenci aktivních chladičů a jejich provedení je většinou menší než například u klasických notebooků s OS Windows. Dají se považovat za mezistupeň mezi notebookem a tabletem.

Linux

• Charakteristické vlastnosti – Otevřenost a volná distribuce.
• Benefity – Vyšší bezpečnost a nižší nároky na výkon počítače.
• Rizika – Omezená kompatibilita s některými programy a hardwarovými zařízeními.

V případě OS Linux se jedná se o volně distribuovaný otevřený operační systém, který rozhodně nedoporučujeme pro běžné uživatele PC. Disponuje celou řadou variant, které mění jeho funkce a ovlivňují způsob jeho využití..

Výhody

Mezi zásadní výhody systému Linux patří jeho otevřenost a cenová dostupnost. Systém Linux je totiž zcela zdarma a můžete jej nainstalovat na jakékoliv zařízení určené pro Windows. Rozdíl je také v zabezpečení, kdy pro užívání Linuxu není potřeba využívat antivirový systém. Díky jednoduchému prostředí je systém rychlý.

Nevýhody

Problematická může být instalace softwaru, ať už se jedná o jakýkoli. Linux je totiž určen spíše pro kancelářskou práci, brouzdání internetu a programování. Někteří výrobci také pro Linux nevydávají ovladače svých zařízení a tak nemusí fungovat na každém počítači zcela správně.

Shrnutí

Systém je zajímavý zejména pro programátory a vývojáře, kteří funkce, jež nabízí, více než ocení. Díky své jednoduchosti je také vhodnou variantou pro staré notebooky a počítače. Přechodem z OS Windows na OS Linux lze starý počítač znatelně zrychlit a prodloužit tak jeho životnost zdarma. Systém se naopak nehodí pro hráče, či uživatele náročných specializovaných programů.

Procesor

• Počet jader – Ovlivňuje schopnost procesoru počítat více instrukcí najednou. Volte minimálně 2 jádrové procesory. Pro rendering a střih videa volte jader co nejvíce.
• Takt procesoru – Nižší frekvence (okolo 1,2 – 2,2 GHz) jsou vhodné pro kancelářskou práci a brouzdání internetu. Vyšší frekvence je většinou indikátorem vyššího výkonu.
• Generace – Vždy volte procesory nejnovější generace, nebo jen o generaci starší. Technologický vývoj je v oblasti notebooků velmi rychlý.
• Throttling – V uživatelských recenzích se zaměřte na to, zda nedochází u vybraného notebooku k throttlingu (přehřívání). Takový děj může rapidně snižovat výkon i těm nejlepším komponentům.

Centrálním mozkem počítače je procesor, často také označovaný zkratkou CPU (centrální výpočetní jednotka). Právě ten je z pohledu výkonu nejdůležitější. Výkon procesoru není jednoduché určit, protože výrobci jej přímo neuvádějí. Naštěstí však existuje celá řada zátěžových testů (benchmarků), ze kterých se dá výkon vyčíst, pokud jim rozumíte. 

Na řádcích níže si vyjmenujeme základní specifika, která vás provedou výběrem, ale také trochu méně známé parametry, které ty známé mohou důležitostí snadno předčít. Prvním zásadním poznatkem, který byste měli mít na paměti, je však ten, že procesory určené pro notebook jsou odlišné od těch určených pro počítače. Notebook se stejným výkonem jako stolní počítač na tom bude cenově hůře.

Jádra procesoru

• Menší počet jader – Je vhodný zejména pro kancelářské využití či nenáročné hraní.
• Větší počet jader – Pro hráče doporučujeme volit minimálně 4 jádra, pro profesionály pak jader více.

Původně začínaly procesory jako čipy s jedním jádrem, které dokázalo zpracovávat jen jeden proud informací a ostatní požadavky musely čekat ve frontě. V roce 2005 přišla společnost AMD s průlomovým procesorem Athlon 64, který disponoval již 2 jádry. To poprvé v historii umožnilo uživatelům využívat multitasking. Zjednodušeně řečeno mohl počítač dělat dva procesy najednou.

V dnešní době je standardem minimální počet 2 jader, přičemž vyšší řady procesorů dělí každé jádro na 2 vlákna. Každé takové vlákno může pracovat s jedním vláknem informací, dvoujádrový procesor tak místo 2 informací umí souběžně zpracovávat až 4. 

Pro jednoduché aplikace si vystačíte s dvoujádrovými procesory, ty jsou užitečné pouze pro kancelářské aplikace. Pro běžné až náročnější uživatele je pak optimální rozmezí 4 až 6 jader. Profesionální procesory s více než 6 jádry jsou pak určeny pro ty nejnáročnější uživatele, kteří využívají multijádrový výkon.

Jednojádrový výkon

Vícejádrové procesory jsou různě optimalizovány a zatímco AMD poslední roky vede v multijádrovém výkonu, Intel má většinou prvenství v tom jednojádrovém, a to díky velmi vysokým taktům. V tomto ohledu se však situace střídá, protože výkon nezávisí pouze na počtu jader a taktu.

Jednojádrový výkon je důležitý zejména pro hraní her, které většinou stále preferují co nejvyšší výkon jednoho jádra, i když ty nejnovější z nich již využívají jader více. Co nejvyšší výkon jednoho jádra upřednostňují také některé specializované aplikace, jako je sada programů Autodesk určená pro inženýry.

Vícejádrový výkon

Základním určujícím parametrem pro vícejádrový výkon je počet jader. Aplikace, které jsou naprogramovány tak, aby mohly využívat neomezený počet jader, pak pracují podstatně rychleji. Zpravidla se jedná o software pro střih a úpravu videí, ale také o různé simulační programy (Excel, Ansys, Matlab a další).

TIP: Multijádrový výkon byl ještě v roce 2021 spíše doménou procesorů AMD, v lednu 2022 však byly vydány zajímavé procesory Intel s provedením big.LITTLE. Ty výrazně navýšily multijádrový výkon a zároveň snížily energetickou náročnost.

Takt procesoru

Frekvence, nebo také takt procesoru, se uvádí v gigahertzích (GHz), tedy miliardách operací za sekundu. Ty nejrychlejší procesory mají dnes takt přes 5 GHz. Takt procesoru je jedním ze tří určujících parametrů výkonu, mezi které patří také IPC (počet instrukcí na 1 megahertz) a počet jader. IPC nemá ustálenou jednotku a závisí na velkém počtu proměnných, proto jej v parametrech nikdy nenajdete.

Thermal throttling

Procesory při svém provozu generují poměrně velké množství tepla. Situace u stolních počítačů je v tomto ohledu poměrně jednoduchá, protože vždy můžete zakoupit lepší chladič procesoru, který nadbytečné teplo odvede. V případě notebooku je chlazení omezeno na chladič, který do konstrukce výrobce zabudoval. Ten nemusí mít dostatečný výkon, obzvlášť pokud má notebook také samostatnou (dedikovanou) grafickou kartu.

Pokud vám po nějaké době využívání počítače znatelně klesá výkon a notebook začíná být hlučný, může docházet k přehřívání procesoru, které se odborně nazývá Thermal throttling. V tomto případě nedovede chladič odvádět dostatek tepla a počítač s cílem chránit se před poškozením sníží výkon procesoru, aby generoval méně tepla a stíhal se chladit. Jakmile teplota klesne, výkon opět vzroste.

Nové notebooky čerstvě vybalené z krabice tímto zpravidla netrpí a pokud ano, jedná se o zásadní důvod k reklamaci. Pokud tímto trpí váš starší notebook, můžete jej nechat přepastovat a vyčistit od prachu. Zpravidla se nejedná o drahý servisní zásah a zkušení uživatelé toto mohou zvládnout s dopomocí návodů z YouTube i sami. Otevření notebooku v záruční lhůtě může však znamenat porušení záručních podmínek.

Tip: Zda model trpí na přehřívání můžete před koupí ověřit například na www.notebookcheck.net v některé z mnoha recenzí. Samozřejmě však nejsou recenzovány všechny notebooky na trhu.

Procesory Intel

Procesory Intel tvoří mozek většiny notebooků. Nejpoužívanější jsou procesory Intel Core™, v současnosti ve své dvanácté a třinácté generaci. Společnost Apple v roce 2020 začala přecházet na své vlastní procesory Apple Silicon M1, nové MacBooky se s procesory Intel již nevyrábí. Intel je také posledním výrobcem procesorů pro uživatelské počítače, který si křemíkové čipy vyrábí sám.

Zatímco v kategorii stolních počítačů je situace velmi napjatá, v noteboocích je dlouhodobě Intel nejlepší variantou, a to i díky výkonnějším integrovaným grafickým kartám v případě nejnovějších generací procesorů. Na řádcích níže se zaměříme aktuálně (březen 2023) dostupné řady procesorů od společnosti Intel.

Rozdělení procesorů Intel

Intel dělí procesory řady Core do tří základních řad. Řada určené pro nenáročnou kancelářskou práci a procházení internetu mají v názvu písmeno N. Jedná se například o Intel Processor N200 či Intel Core i3-N300.

Druhá řada procesorů se značí dvojčíslím generace a dalším dvojčíslím charakterizujícím výkon. Procesory v této řadě se dělí na sérii P a sérii U. První z jmenovaných cílí na solidní výkon v tenkých noteboocích, řada U směřuje k delší výdrži baterie. Příkladem jsou procesory Intel Core i5-1345U a Intel Core i7-1370P.

Poslední a tou nejoblíbenější řadou je řada H/HK/HX. První dvě čísla označují generaci produktu, další tři označujícím výkon a konfiguraci. Za tímto označením se nachází značka H, HK nebo HX (výjimečně T). Řada H/HK je určena pro výkonnostní třídu, HX pak pro ty nejnáročnější profesionály. Jedná se například o procesor Intel Core i9 – 13980HX. Procesory HK umožňují narozdíl od procesorů H overclocking.

• Intel Core i3: Nejlevnější verze procesorů řady Intel Core. Má menší počet jader, než vyšší řady. Je vhodná pro kancelářské aplikace.
• Intel Core i5: Procesor, který už zvládne i náročnější úkoly a zároveň je poměrně dostupný. Jde tedy o nejlepší možnost v poměru cena/výkon. Mimo her je vhodný také jako vstupní výkon pro CADovské aplikace a náročnější programy.
• Intel Core i7: Podle řady, které jsou součástí, mají 6 až 8 velkých a 4–12 malých jader. Jsou určeny pro náročné aplikace a hraní náročných herních titulů. Nemají tak dobrý poměr cena/výkon jako i5.
• Intel Core i9: Nejvyšší řada procesorů Intel s až 8 velkými a 16 malými jádry určená pro ty nejnáročnější uživatele. Procesory disponují také vysokými takty a skvěle vyhoví pro rendering, střih videí a CAD aplikace.
• Intel N / Intel Core N: Procesory osazované do nejlevnějších notebooků s cenou maximálně do 12 tisíc korun. Víc byste za stroj s tímto procesorem dát určitě neměli. Vyhoví pouze pro méně náročné kancelářské využití.
• Intel Xeon: Specifická řada serverových procesorů určená pro pracovní stanice je rozdílná zejména svou spolehlivostí a nízkou chybovostí při výpočtech. Pro hraní her a běžné využití jejich benefity nevyužijete, pokud ale potřebujete pracovat s náročnými programy a grafikou, renderováním a 3D modely, je to možná volba pro vás. Notebooky s těmito procesory jsou velmi drahé a málokomu přináší reálné výhody.

Procesory AMD

Na přelomu let 2019 a 2020 vydalo AMD první mobilní procesory, které dovedou konkurovat Intelu v oblasti notebooků. Pokud byste cílili na procesory AMD, pak se zaměřte až na řadu 4000, nebo v budoucnu novější. Řada 3000 ještě nebyla konkurenceschopná. Perfektní variantou jsou pak procesory řady 5000, které Intel 10. generace ve většině parametrů předčí (květen 2021).

Rozdělení procesorů AMD

Procesory mají za číslem modelu přívlastek H nebo U. Háčková řada procesorů je určena pro požadavky na vysoký výkon a hraní her, zatímco řada U je úspornější varianta, která umožňuje delší výdrž baterie. Řada HS je pak úspornější variantou řady H, stále však výrazně výkonnější než řada U.

• Ryzen 3: Nejlevnější řada procesorů AMD určená pro kancelářskou práci, která se však příliš nevyplatí. Poměr cena a výkonu oproti Intel Core i3 není nijak zásadně dobrá.
• Ryzen 5: Zajímavá řada šestijádrových procesorů, které jsou k procesorům Intel variantou více než zajímavou. Vystačí i náročným aplikacím, většinou jsou však osazeny v herních noteboocích.
• Ryzen 7: Vyšší konfigurace AMD procesoru pro notebooky. Osm jader dává dostatek výkonu pro multijádrové operace, poměr ceny a výkonu je lepší než u Intelu. Nejvyšším modelům konkurenčního výrobce však tato řada konkurovat nedokáže. Hodí se pro náročné hry a náročnější programy.
• Ryzen 9: Nejvyšší řada procesorů AMD pro notebooky určené nejnáročnějším uživatelům. S osmi jádry, vysokou frekvencí a IPC dodávají tyto procesory tolik výpočetního výkonu, že poráží i nejvýkonnější procesory Intel Core i9 10. generace.

Operační paměť RAM

• 4 GB RAM – Vyhoví pro brouzdání po internetu při menším počtu otevřených záložek v prohlížeči a nenáročné psaní v textovém editoru, zejména pro domácí využití.
• 8 GB RAM – Tato velikost operační paměti vyhovuje většině běžných uživatelů pro plynulou kancelářskou práci i pro zcela základní využití náročnějších aplikací. Tato operační paměť je vhodná také pro hraní her.

• 16 GB RAM – Dostatečný objem mezipaměti pro začínající projektanty, grafiky a jiné náročnější aplikace, ale i náročné hráče.
• 32 GB a více – Objem operační paměti 32 GB vyhoví již většině profesionálů i pro velmi náročné úkony. Výše než na 64 GB RAM pak již u notebooku nemá smysl jít.

Operační paměť je vlastně vysokorychlostní úložiště, které tvoří mezipaměť počítače. Do této mezipaměti si počítač ukládá všechna data, se kterými aktuálně pracujete, aby k nim měl rychlý přístup. Když je operační paměť přeplněná, notebook čerpá data z vnitřního úložiště, což je proces podstatně pomalejší. Na rozdíl od vnitřního úložiště se z operační paměti po vypnutí počítače data smažou.

Dnes jde pravděpodobně ještě o důležitější parametr, než je procesor, protože dokáže značně ovlivnit to, jak rychle bude notebook pracovat. Pro přijatelný uživatelský prožitek nechtějte nic, co má méně než 4 GB RAM. Pokud chcete pracovat normálně a svižně a mít u toho otevřený prohlížeč s více okny, 4 GB jsou minimum.

Ve chvíli, kdy už chcete mít bez problémů otevřeno více programů i stránek v prohlížeči, dívejte se ve specifikacích na notebooky od 8 GB RAM výše. Pro profesionální práci pak volte 16 GB RAM a více.

Rychlost operační paměti

Základní orientační charakteristikou je generace DDR. Drtivá většina dnešních notebooků disponuje variantou DDR4 (vyšší číslo referuje o novější a výkonnější variantě), starším generacím se vyhněte.

Takt se uvádí v megahertzích (MHz) či chcete-li megatransferech za sekundu (MT/s) a udává, jak rychle dovede RAM zpracovávat informace. Vyšší takt znamená rychlejší přístup počítače k mezipaměti, za optimální rychlost je v roce 2023 považováno rozmezí 3 600 – 5 600 MHz.

V roce 2022 se na trhu začaly objevovat poměrně běžně také operační paměti DDR5. Poskytují frekvence 4 800 – 7 200 MHz (teoreticky až 8 400 MHz), jejich vliv na výkon je ale zatím spíše menší. Důležitější je výběr rychlejšího procesoru a grafické karty, až pak rychlost operační paměti.

Rozšíření operační paměti

• Teoreticky lze rozšířit – Paměti typu DDR nebo SO-DIMM DDR.
• Nelze rozšířit – Paměti typu LPDDR.

Operační paměti mohou být napevno napájeny na mateřské desce notebooku, v konstrukci procesoru, nebo umístěny ve slotech. Moduly napájené na desce se označují jako LPDDR a nelze je rozšířit. Pokud však notebook disponuje RAM označenými jako SO-DIMM DDR4/5, nebo pouze DDR4/5, pak je z pravidla možné operační paměť v budoucnu jednoduše rozšířit zakoupením větších paměťových modulů. 

Pro případ rozšíření je nutno ověřit v manuálu výrobce nebo ve fórech na internetu, jakými moduly lze paměť rozšířit. Moduly by měly mít v každém slotu stejnou velikost paměti, frekvenci i voltáž. Zásadní je dodržet stejné časování CL (například CL 17-17-17-39). Pokud počítáte do budoucna s rozšířením, zjistěte také, kolika sloty pro RAM notebook disponuje a kolik jich je volných. Ověřte také, jestli otevřením notebooku neporušíte podmínky záruky.

Pevný disk

• SSD disk – Zaměřte se na to, aby notebook vždy disponoval alespoň 120 GB disku SSD. Pokud je osazeno pouze HDD, pak bude práce velmi pomalá.
• HDD disk – Pomalejší disk s dobrým poměrem ceny ku velikosti úložiště. Důrazně nedoporučujeme kupovat notebook, který disponuje pouze HDD diskem.
• eMMC disk – Pomalejší než SSD typu SATA III, výrazně rychlejší než HDD, jsou eMMC disky osazeny v nejlevnějších noteboocích. Jejich výrobní cena je nízká, velikost úložiště však malá.

Nejčastěji se setkáte se dvěma typy disků – SSD (zjednodušeně to je rychlý disk bez pohyblivých částí) a HDD (pomalý disk, ve kterém rotuje disková plotna). Pomalý disk znamená, že jakákoliv práce se soubory, ale i jednoduchá kancelářská činnost může trvat i násobně déle v závislosti na tom, s jakou technologií SSD budeme rychlost porovnávat. Zásadní rozdíl je v rychlosti kopírování souborů, instalacích i načítání systému.

SSD

• Formáty – Na trhu jsou disky formátu 2,5″, M.2 a U.2.
• Ideální varianta – M.2 disky jsou optimální a rychlou variantou díky rozhraní NVMe PCIe 3.0 nebo PCIe 4.0.
• Pro staré notebooky – Disky 2,5″ mají připojení SATA III a jejich teoretická rychlost je limitována na hodnotu okolo 600 MB/s.

Kouzlo SSD spočívá především v jeho přístupové době k souborům a absenci hluku. Oproti HDD, které obsahují pohyblivé části, se u něj totiž nemá co pohybovat. 

Rychlost nejpomalejšího SSD disku se pohybuje okolo 350 až 500 megabajtů za sekundu. To dává teoreticky dobu přenosu filmu ve Full HD kvalitě za 8 až 12 sekund. Nejrychlejší SSD disky formátu M.2 PCIe 4.0 zvládají přečíst až 8 GB za sekundu a zapsat za stejný čas téměř 7 GB dat. To je pro představu více než 40x vyšší výkon, než v případě HDD disku. Film ve 4K kvalitě tak přenesete v řádech několika sekund.

Zajímavost: Reálný rozdíl v rychlosti mezi HDD a SSD je ještě vyšší, technologie se totiž liší v parametru IOPS, tedy počtu náhodných čtení za sekundu. Vyšší číslo znamená, že disk najde požadovaná data rychleji. HDD disky mají IOPS v řádech stovek, SSD pak až v řádech statisíců.

Technologie SSD

Na trhu se můžeme setkat s disky formátu 2,5”, M.2 a U.2. Pro účely tohoto manuálu se zaměříme na disky M.2, které jsou optimální a rychlou variantou. Disky 2,5” disponují připojením SATA III a jejich teoretická rychlost je tím limitována na hodnotu okolo 600 MB/s. Ty levnější se pohybují s rychlostí spíše okolo 500 MB/s.

Pokud se podíváme na M.2 disky, pak je důležité ověřit, zda disk nemá rozhraní SATA III, které by jej limitovalo. Rychlé M.2 disky disponují rozhraním NVMe PCIe 3.0, které umožňuje rychlosti až okolo 4 000 MB/s. A to je to co vás zajímá, protože aplikace i hry jsou stále větší a program s velikostí 100 GB už dnes není výjimkou. Ještě rychlejší jsou ty, které podporují PCIe 4.0, teoreticky zvládnou až 8 000 MB/s.

Tip: Máte starý notebook a je už příliš pomalý? Ověřte zda disponuje SSD diskem a pokud ne, kupte jej u některého z dodavatelů elektroniky (starší notebooky umožňují pouze připojení SATA II/SATA III, zaměřte se tedy na SSD formátu 2,5”. Tento upgrade zvýší svižnost vašeho systému až pětinásobně.

HDD

Jedná se o starou technologii, která je však stále zajímavá pro svou nízkou cenu. Pro účely notebooků však důrazně nedoporučujeme koupi zařízení, které disponuje pouze HDD diskem.

HDD disky disponují maximální rychlostí okolo 160 MB/s a málokdy této hodnoty skutečně dosahují. Rozdíl mezi HDD a SSD diskem může být, co se rychlosti týče, až čtyřicetinásobný. Obrovský rozdíl je pak také v sekvenčním čtení, které ovlivní rychlost odezvy disku. Dalším negativem HDD disků je relativně vyšší spotřeba energie, navíc generují svým otáčením hluk i teplo.

Kapacita disku

U SSD disků se setkáte s problémem kapacity, protože je technologie dražší na výrobu, než je tomu u klasického HDD. Pokud tedy chcete rychlý disk a kapacitu více než 500 GB, měli byste být připraveni na vyšší cenu než u notebooku s HDD diskem s kapacitou třeba 1 TB. Nedoporučujeme jít níže než na 240 GB kapacity, protože samotný systém obvykle zabere kolem 25 GB. 

U některých notebooků, zejména herních, se setkáte také s použitím dvou disků. Jeden SSD disk s menší kapacitou je použitý právě pro systém, klíčové programy a operace, a jeden větší HDD disk se používá na ukládání dlouhodobých souborů, se kterými programy nepotřebují pracovat a nezdržují tak práci s notebookem. HDD disk tedy v takovém notebooku slouží na ukládání videí, fotek a dalších souborů.

Toto provedení se však dostává pomalu do pozadí a v budoucnu HDD z notebooků zcela vymizí. Uživatelé vyžadují tenčí a tenčí konstrukce notebooků a SSD disky se stávají dostupnější. Také nároky zejména her a profesionálních programů jsou stále vyšší. Například při práci se 4K nebo 8K videem je rychlé čtení souborů zcela zásadní.

Grafická karta

Zatímco informace zpracovává v počítači procesor, o grafické výpočty a převod dat na obraz se stará grafická karta. Ta může být dedikovaná (samostatná), nebo integrovaná (součástí procesoru). Výhodou integrovaných grafických karet je jejich energetická nenáročnost, pro náročnější grafické operace a hraní her se bez té dedikované ale neobejdete.

• Integrovaná grafická karta (na procesoru) – Dobře poslouží pro brouzdání po internetu, kancelářskou práci, ale také třeba pro úpravu fotografií.
• Dedikovaná grafická karta (samostatná) – Umožní hraní her, stejně jako provoz náročnějších 3D aplikací. Pro většinu profesionálních programů je nezbytností.

Pokud se nechystáte hrát náročné hry, nebo pracovat s 3D grafikou a ostatními programy náročnými na grafický výkon, většinou nepotřebujete v notebooku samostatnou grafickou kartu. Pokud výrobce do notebooku samostatnou (dedikovanou) kartu dá, projeví se to na ceně, výdrži baterie, hmotnosti a tloušťce notebooku.

V případě, že chcete notebook používat na hraní her a náročnou grafickou činnost, asi vám nebude příplatek za grafickou kartu a nižší výdrž vadit. V takovém případě hledejte notebooky se samostatnou grafickou kartou. V případě grafických karet se nebudeme zabývat jejich jednotlivými parametry, ale spíše jejich výkonnostní třídou a aplikacemi, které zvládnou bez problémů ukočírovat.

Nvidia

Grafické karty Nvidia jsou v noteboocích tím nejlepším, co je k dostání (květen 2021). Samotné označení Nvidia však ještě nic moc neznamená, grafiky tohoto výrobce se řadí do 4 samostatných tříd dle výkonu a využití. V tabulce níže je uvedeno srovnání jednotlivých modelových řad.

Herní grafické karty jsou označovány jako GTX, v případě novějších generací RTX. Naproti tomu profesionální pracovní grafické karty se označují Quadro. Tyto jsou určeny pro využití v CAD a simulačních aplikacích zejména mezi inženýry a vědci. 

Výkonnostně se pracovní grafické karty mohou zdát slabší, než herní a také poněkud předražené. Realita je však taková, že Nvidia výkon řad GTX a RTX uzamyká, respektive neumožňuje ovladačům grafické karty bez označení Quadro využít akceleraci CAD aplikací. Ve skutečnosti je tedy přínos karet Quadro pro CAD aplikace zásadní.

Výkonnostní řady Nvidia

Kromě označení modelu dělá společnost Nvidia své grafické karty výkonnostně také podle toho, co je napsáno za číslem modelu. Příklad s rozdíly výkonu podle webu userbenchmark najdete v tabulce níže. Přídomek Max-Q znamená snížený výkon modelu za účelem zvýšení energetické úspornosti a generování menšího množství tepla.

Upozorňujeme, že výsledky z uvedeného webu se nemusí slučovat s realitou v závislosti na tom, jak grafickou kartu využíváte. Nárůst výkonu však bude vždy v souladu s tabulkou (lišit se mohou procenta).

Situace se trochu zkomplikovala s vydáním řad RTX 3000. Vydány byly modely RTX 3060, 3070 a 3080, přičemž však existuje 28 jejich výkonnostních variant. Ty se liší podle toho, kolik elektrického proudu notebook kartě dodává. K tomuto řešení přistoupili výrobci ve spolupráci se společností Nvidia z důvodu optimalizace chlazení. Slovy klasika tedy: “Není auto jako auto, i když má 4 kola.”.

AMD

AMD nedisponuje (březen 2023) v divizi notebooků téměř žádnými grafickými kartami (využívají je pouze jednotky notebooků na trhu), které by dával smysl, ať už z pohledu poměru ceny a výkonu, nebo hrubé síly. Společnost AMD v segmentu mobilních zařízení zaostává, v budoucnu se to však může změnit. 

Intel

V roce 2022 přinesla společnost Intel proslulá svou výrobou procesorů na trh svou první kloudnou grafickou kartu Intel Arc A370. Ta nedisponuje výkonem určeným pro hráče a řadí se spíše do segmentu ultrabooků. V těch však dovede přinést řadu benefitů, jako je například velmi rychlé enkódování videí.

Herní výkon

Výrobci grafických karet uvádějí celou řadu parametrů, jako je takt čipu, velikost paměti či počet jader, které ale hráče vůbec nemusí zajímat. Dobře, velikost paměti je ještě poměrně důležitý parametr a pokud chcete hrát nejnovější hry, měla by grafická karta disponovat minimálně 6 GB paměti.

Zásadním parametrem je však počet FPS, tedy snímků za sekundu u dané hry. Na YouTube naleznete celou řadu videí testujících výkon konkrétních grafických karet, nebo modelů notebooků při hraní nejoblíbenějších her. 

Druhým dechem je však nutno dodat, že počet snímků za sekundu ovlivňuje mimo grafické karty i procesor a v menší míře frekvence operační paměti. Pokud by byl procesor podstatně méně výkonný než grafická karta, pak by ji mohl brzdit. K tomuto efektu však dochází spíše u stolních počítačů, kde jsou rozdíly propastnější.

TIP: MacBooky jsou pro hraní her zcela nevhodné.

Displej

Čím větší budete mít displej, tím lepší byste měli chtít také rozlišení, ne vždy to tak ale výrobci dělají. Oproti mobilům je důležitost volby správné technologie nižší, protože nejsou displeje natolik variabilní. Podcenit byste však neměli úpravu povrchu displeje, obnovovací frekvenci a svítivost.

Při výběru vhodného modelu notebooku se doporučujeme zaměřit také na jeho konstrukci. Některé monitory notebooků jsou pevné, jiné můžete sklopit o 180 °, některé umožní displej zcela oddělit a vybraná zařízení disponují také konvertibilní konstrukcí. V takovém případě můžete displej zcela překlopit na záda notebooku. Ruku v ruce stímto řešením jde také dotyková funkce obrazovky. Podrobněji si rozebereme výše uvedené parametry v následujících odstavcích.

Konvertibilní dotykový displej

Úhlopříčka displeje

Velikost displeje je jedna ze základních věcí, o které byste při svém výběru měli mít jasno. Je to proto, že od velikosti displeje se dá většinou odvodit výkon, váha i poměr cena/výkon notebooku. Pokud často notebook přenášíte a používáte na cestách, oceníte spíše menší rozměry displeje, se kterými se váže i nižší váha a delší výdrž baterie (ne nutně). 

Pokud naopak notebook bude většinu času na stole, budete rádi za větší displej a nebude vám tolik záležet na výdrži baterie. Rozměry displeje notebooků jsou udávány v palcích, jeden palec je zhruba 2,54 centimetrů. Nejběžnější rozměry jsou 13,3“ a 15,6“. Kromě toho se také objevují i 10, 12, 14 nebo 17 palcové notebooky. 

Obecně lze říci, čím větší displej, tím těžší bude notebook a tím výkonnější bude mít pravděpodobně komponenty. Zjednodušeně tedy větší displej = těžší notebook = nasazeny velké komponenty, které jsou levnější = lepší poměr ceny a výkonu.

Shrnutí jednotlivých velikostí displejů:

• Displej 10 až 12,5 palců: Nejmenší velikost displeje, většinou jde o velmi malé notebooky vhodné na cestování, váha bývá obvykle také nízká, často kolem 1 kilogramu. Počítejte nízkým výkonem, vhodný bude maximálně na nenáročnou kancelářskou činnost či multimédia, vyhoví brouzdání na internetu. Očekávat můžete delší výdrž baterie. Numerická klávesnice schází.
• Displej 13,3 až 14,1 palců: Nejlepší kombinace malého rozměru, váhy i slušného výkonu za přijatelnou cenu. Dříve byl problém sehnat vhodný třináctipalcový model se slušným výkonem, dnes se však za částku kolem 15 – 25 tisíc korun dá sehnat stroj, který bude zvládat i náročnější aplikace a to dokonce bez kompromisů na zpracování. Ačkoliv výkon již může být poměrně slušný, s hraním náročných her nepočítejte. Tyto typy notebooků bývají vhodné spíše na jednoduchou práci a multimédia. Numerickou klávesnici budete muset oželet.
• Displej 15,6 palců: Nejpopulárnější rozměr mezi uživateli. Většinou jde o těžší notebooky, které už nejsou tak vhodné na každodenní nošení do školy nebo práce, ale mnoho lidí to tak stejně dělá. Nabízejí nejlepší poměr ceny a výkonu. V této velikosti už najdete běžně notebooky s grafickou kartou, která zvládne i nejnáročnější hry.
• Displej 17 až 18 palců: Rozměr pro ty, kterým notebook spíše leží na stole, ale jednou za čas změní pracoviště. Velký, těžký notebook, většinou se skvělým výkonem. Běžně se jedná o herní notebooky nebo stroje určené k náročné práci. Díky tomu, že komponenty mohou být velké a těžké, má takto velký notebook skvělý poměr ceny a výkonu. V případě profesionálních počítačů může snadno dojít k situaci, kdy vás finančně vyjde shodně pořízení notebooku nebo dvou stejně výkonných nebo výkonnějších počítačů.

Níže udáváme tabulku srovnání běžných velikostí displeje. Upozorňujeme, že se jedná o obvyklý stav, samozřejmě existují malé notebooky s poměrně dobrým výkonem, jejich cena však již tak příjemná není. Stejně tak u velkých notebooků může být výkon nízký.

Co očekávat od jednotlivých velikostí displeje notebooku:

Rozlišení

Díky vyššímu rozlišení se vám na obrazovku vejde více oken a také textury budou mnohem hladší, u nejvyšších rozlišení není ani možné rozeznat jednotlivé pixely, vše vypadá přirozeně a čistě. Rozlišení totiž znamená, z kolika pixelů se obrazovka skládá.

Reálně však až do velikosti 15,6” nemá větší rozlišení než Full HD (1920 x 1080 pixelů) příliš velké benefity a 4K (3840 x 2160 pixelů) je pak holý nesmysl, který pouze zbytečně přetěžuje grafickou kartu a snižuje výdrž baterie. Pokud se jedná o 15,6” a větší displeje, pak je optimální hodnotou 2K, nebo také QHD rozlišení, které je napůl cesty mezi Full HD a 4K. 

Rozlišení tedy není zásadní parametr, pokud je alespoň Full HD. Menším rozlišením se zkuste vyhnout. Jednotlivé pixely jsou pak dobře rozeznatelné a ikony na ploše velké. Text je hůře čitelný. Výjimkou v tomto případě jsou malé notebooky s úhlopříčkou okolo 12 palců, ty si vystačí i s nižším rozlišením.

• 1366 x 768 (HD): Obvykle u levných notebooků, dnes již nejnižší hodnota, kterou byste měli u notebooku tolerovat, tuto hodnotu však ani nenáročným uživatelům nedoporučujeme. Vhodné pro prohlížení webových stránek a lehkou kancelářskou činnost.
• 1920 x 1080 (Full HD): Nejvhodnější rozlišení pro notebooky s úhlopříčkou do 15,6”. Displej vykresluje obraz dostatečně jemný pro multimédia, hraní her i náročnější práci.
• ​Retina displej: Speciální označení pro displeje na noteboocích Apple, které mají rozlišení 2560 x 1600 nebo 3200 x 1800. Na tomto rozlišení už je velmi obtížné rozpoznat jednotlivé pixely, vše je hladké a vhodné pro sledování filmů a náročnější grafickou práci.
• ​2560 x 1440 (QHD): Rozlišení podobné retina displejům, označení QHD se používá na počítačích ostatních značek než Apple. Extrémně vysoká hustota pixelů, rozlišení které ocení profesionálové. Ideální pro notebooky s úhlopříčkou 15,6 palců a větší.
• 3840 x 2160 (4K/Ultra HD): Displeje s tímto rozlišením mají velmi jemný obraz. Cenově výhodné je toto řešení jen pro grafiky nebo ostatní profesionály, kteří takovou kvalitu displeje využijí ke své práci. Pokud kupujete notebook se 4K rozlišením a chcete na něm hrát hry, nebo pracovat v náročných aplikacích, budete potřebovat výkonnější grafické karty (RTX).

Technologie displeje

Různé technologie použité na displejích nabízí různé množství zobrazených barev a úrovní jasu, přičemž čím vyšší možnost jasu, tím lépe. Díky vyššímu jasu je displej čitelný i na přímém slunci. Technologii displeje byste měli řešit, jen pokud jste pokročilí uživatelé, protože dnes používané technologie bývají všechny vhodné pro většinu uživatelů, kteří si rozdíl ani neuvědomí. 

Většina notebooků používá IPS technologii, která má výborné pozorovací úhly. Zcela vyjímečně se setkáte také s OLED technologií, která by měla zajistit lepší kontrastní poměr (kvalitnější obraz), ale zatím je u notebooků v plenkách a OLED displej může být i při 4K rozlišení tak nějak zrnitý. Jiným než výše uvedeným technologiím se spíše vyhýbejte.

Matný nebo lesklý displej

Lesklý displej obvykle nabízí lepší barvy a temnější černou, nepříjemné jsou však odlesky ve světlém prostředí. Dobrých výsledků tedy docílí pouze ve tmě, pokud jste však spíše sova než skřivan, nemusí to hrát roli. Některé lesklé notebooky využívají antireflexní ochranu, která odrazivost displeje snižuje. Jedná se o zlatou střední cestu. V případě dotykového displeje je displej téměř výhradně lesklý.

Matné displeje nevytvářejí odlesky a nebývají tolik náchylné na otisky prstů. Horší u nich ale bývá zobrazení barev a temnota černé barvy. Čištění takového displeje je také složitější a poprskání nebo polití jej může poškodit a vytvořit skvrny.

Lesklé displeje bychom tedy doporučili lidem, kteří budou častěji sledovat filmy a fotografie či na prohlížení webu. Matné displeje se zase hodí spíše k pracovním a herním strojům. Dnes již většina notebooků využívá matných displejů nebo antireflexních úprav.

Obnovovací frekvence

Parametr obnovovací frekvence nabírá na důležitosti zejména u hráčů, kteří ocení plynulejší zážitek z oblíbených herních titulů. Obnovovací frekvence se uvádí v hertzech (Hz), tedy počtech obnovení za sekundu. Běžné notebooky mají 60 Hz, ty herní pak 120 až 360 Hz. Je důležité však poznamenat, že vysoká obnovovací frekvence potřebuje i kvalitní grafickou kartu, která vyprodukuje u hry dostatek snímků za sekundu (FPS).

Pokud byste totiž hráli nejnovější herní pecky na střední třídě grafických karet, nemusíte se při vysokém nastavení detailů na oněch 120 FPS vyhovujících 120 Hz monitoru vůbec dostat. Před koupí tedy ověřte, zda je grafická karta pro vámi hrané hry a obnovovací frekvenci dostačující. Žádný zásadní problém by se sice nekonal, ale proč kupovat 120 Hz monitor, když budete využívat třeba jen polovinu frekvence.

Barevné podání

U notebooků by mělo být také uvedeno, i když to není vždy splněno, jak přesně dovedou zobrazovat barvy. Tento parametr se uvádí v procentech barevného prostoru AdobeRGB a pro grafickou práci by se měl co nejvíce blížit 100 %. Běžné herní notebooky mohou dosahovat hodnot pouze kolem 75 % a proto se pro jakoukoliv grafickou práci nemusí hodit.

Smyslem tohoto ukazatele je to, aby se i po vytištění zobrazovaly barvy co nejvíce shodné, jak vypadají na monitoru. Pokud je však procentuální podíl nízký (do 90 %), pak pracujete s barvami, které v reálu budou vypadat zcela odlišně. Pro představu, to, co vidíte na herním notebooku jako zářivě žlutou, může být ve skutečnosti na kvalitním monitoru a při tisku barva oranžová.

Konektivita

I ten nejvýkonnější notebook bude plnit špatnou službu, pokud bude jeho připojení k internetu pomalé, bude scházet Bluetooth a k dispozici bude pouze jeden konektor USB 2.0. Konektivita je proto nezanedbatelným parametrem a vždy ji před koupí zohledněte při výběru, aby se pak nestalo, že nebudete mít kam připojit myš. Jednotlivé pojmy si vysvětlíme níže.

• Externí monitor – Práci vám usnadní, pokud připojíte k notebooku externí monitor a zvetšíte si tak pracovní plochu. To umožňují konektory pro přenos obrazu.
• USB – Tento konektor slouží pro přenos dat a připojení například myši či externí klávesnice. Přístroj by měl mít vždy minimálně 2 tyto konektory.
• Internet – Když není WiFi dostupná a máte k dispozici pouze internetový kabel, budete potřebovat konektor pro Ethernet (RJ-45). Alternativou může být USB síťová karta.
• Čtečka paměťových karet – Jestliže rádi fotíte, nebo se focením živíte, bez tohoto konektoru se neobejdete. Možné je dokoupit čtečku, kterou lze připojit prostřednictvím USB, nicméně přijdete tak o jeden USB konektor.
• Zvuk – Pokud rádi využíváte drátová sluchátka, pak se neobejdete bez konektoru Jack 3,5 mm. V případě, že notebook disponuje USB-C konektorem, lze dokoupit redukci.

Internetový konektor (Ethernet)

Počítače lze připojit k internetu prostřednictvím WiFi nebo internetového kabelu. I když se to může zdát většině čtenářů podivuhodné, čím dál více notebooků přichází o internetový konektor v rámci úspory rozměrů. Pokud tedy konektor potřebujete, ověřte si před koupí, že jím notebook disponuje.

Důležité je poznamenat, že připojení přes kabel je vždy stabilnější, rychlejší a má nižší latenci, než je tomu v případě WiFi. Většina hráčů online her proto využívá právě připojení prostřednictvím kabelu, pokud je to možné.

Tip: Jestli jste zakoupili model bez síťového konektoru, nezoufejte. Na trhu je velké množství poměrně levných externích síťových karet, které lze připojit do USB portu a slouží pak vlastně jako redukce pro připojení kabelového internetu.

WiFi

Aktuálně nejčastěji využívané WiFi karty v noteboocích jsou standardů WiFi 5 (802.11ac) a WiFi 6 (802.11ax). Pokud by některý model disponoval starší technologií, jeho koupi zvažte, připojení k WiFi bude pomalejší a méně stabilní.

Tip: Nefunguje vám WiFi karta? Zkuste přeinstalovat ovladače (drivers) WiFi a udělat další diagnostiku. O aktualizaci by se měl postarat sám Windows prostřednictvím služby Windows Update.

Přenos obrazu

Možná si ze starých notebooků či monitorů pamatujete VGA konektor se dvěma pojistnými šrouby. Tento konektor pro připojení externího monitoru později nahradilo HDMI (lichoběžník) a Displayport (podobný jako HDMI, zkosený je pouze jeden roh). Na rozdíl od VGA tyto konektory dovedou přenášet daleko větší objem dat a jsou tak nezbytné pro připojení monitorů s rozlišením 2K (QHD – 2560 x 1440 px) a 4K (UHD – 3840 x 2160 px).

Dnes jsou možnosti připojení monitoru ještě rozmanitější a pro přenos obrazu lze využívat například také USB-C konektor, pokud notebook, kabel, procesor a monitor tuto funkci podporují. Na jednotlivé způsoby přenosu obrazu se podíváme níže. Podle výše uvedeného výčtu je patrné, že podpora externího monitoru závisí na velkém množství parametrů. Zpravidla však není problém připojit jeden externí monitor.

HDMI

Prvním skutečně moderním konektorem pro přenos obrazu se stalo HDMI. To dovede přenášet jak obraz, tak také zvuk. Pokud tedy k notebooku připojíte monitor či televizi s reproduktory, nemusíte řešit druhý kabel. V případě připojování externích 4K monitorů však dejte pozor na generaci HDMI. Na trhu naleznete HDMI 1.2 – HDMI 1.4, které dovedou sice obraz přenášet, nicméně jsou vhodné pouze pro Full HD rozlišení (mohou stačit i pro 2K).

Pro připojení 4K monitoru volte HDMI 2.0 a novější, které dovede přenášet 4K obraz s frekvencí 60 hertz (Hz). Pro herní 4K monitory s vyšší obnovovací frekvencí než 60 Hz budete potřebovat Displayport.

USB-C

Některé moderní notebooky disponují funkcí přenosu obrazu přes USB-C kabel. Tuto funkci však musí podporovat také monitor. Výhodou je, že málo výkonné notebooky mají malé požadavky na energii a mohou (při oboustranné podpoře) disponovat také funkcí nabíjení přes USB-C kabel z monitoru. Tím se dá množství kabelů kolem notebooku zásadně redukovat.

Přenos zvuku a Bluetooth

Většina přenosných počítačů má na svém těle umístěn konektor Jack 3,5 mm pro sluchátka a reproduktory a některé i separátní konektor pro mikrofon. Pokud využíváte kabelová sluchátka, tento konektor by vám mohl více než scházet. 

Pro bezdrátové připojení sluchátek, ale také dalších zařízení, slouží Bluetooth. Ten se liší podle generací, pokud je to možné, měl by notebook disponovat verzí Bluetooth 5.0 a vyšší. Dobře vyhoví i verze 4.2, pokud se pro vás nejedná o zásadní parametr. Prostřednictvím Bluetooth lze připojit mimo sluchátek i myš či klávesnici, nebo přenášet soubory. Tento přenos je však poměrně pomalý a tak jej dneska téměř nikdo nevyužívá.

Datové konektory

Po stranách notebooku by měly být vždy rozprostřeny minimálně 2 konektory USB. Ty poslouží pro připojení externího úložiště, ale zejména myši. Za zlatý střed považujeme konektory 3, které umožní pohodlné připojení externí klávesnice, myši i externího úložiště (například Flash disk). Na typy nejen USB konektorů se zaměříme níže.

USB 2.0

Starší generace USB konektoru umožňující teoretickou rychlost přenosu dat 60 MB/s (megabyte za sekundu). Takovýto konektor není vyhovující pro přenos dat, protože je oproti novým generacím více než 10x pomalejší. Dobře však vyhoví pro připojení periferií (myš, klávesnice).

USB 3.0 a novější

Novější generace klasického “placatého” USB nese označení USB 3.0 až 3.2 a může se lišit i tvarem konektoru. Za USB 3.2 se totiž běžně označuje USB-C konektor. USB 3.0 poskytuje výrazný nárůst přenosových rychlostí oproti USB 2.0, teoreticky až desetinásobný. 

USB-C potom může dosahovat rychlostí až 2500 MB/s, tedy 42x vyšších než USB 2.0. Tyto hodnoty jsou však teoretické a mohou se lišit. Pravdou však zůstává, že jsou tyto konektory zásadně rychlejší, než starší generace. Notebook by měl disponovat alespoň jedním USB 3.0 konektorem (v kombinaci s jedním USB 2.0) a jedním USB-C konektorem.

Thunderbolt 4.0

Vypadá od pohledu stejně, jako USB-C kabel, na rozdíl od něj však umožňuje až 4x rychlejší přenos dat. Díky velkému datovému toku poslouží i pro připojení externí grafické karty. Nenechte se však zmást stejným tvarem konektoru, výhody Thunderboltu 4.0 využijete pouze, pokud jej notebook i kabel podporuje.

Čtečka paměťových karet

Pokud fotíte, nebo disponujete tabletem či jiným zařízením, jehož úložná paměť je tvořena paměťovou (SD) kartou, pak oceníte čtečku paměťových karet. Ta je pro fotografy a kameramany naprostou nezbytností. Pokud však notebook tímto slotem nedisponuje, ale je pro vás přesto výhodný, nezoufejte. V elektru lze zakoupit externí čtečku, která se do notebooku připojí prostřednictvím USB.

CD / DVD mechanika

Téměř žádný z aktuálně dostupných notebooků neobsahuje CD/DVD mechaniku. Tento kompromis zavedli výrobci postupně již před lety a to s cílem úspory prostoru v notebooku. Mechanika zabírala i přes 10 % objemu zařízení. Uživatelé již dnes CD mechaniky u přenosných počítačů, ale také u těch stolních požadují čím dál tím méně. 

Tip: Pokud by vám mechanika scházela, někteří výrobci přidávají externí mechaniku s možností připojení USB kabelem do balení, nebo lze dodatečně dokoupit.

Klávesnice a touchpad

Klávesnici a touchpad je nutné řešit téměř ve všech cenových hladinách, protože rozdíly jsou obrovské. Notebook se skvělými komponenty za dobrou cenu nemusí být to nejlepší, když bude práce na něm otřesná. Předně si ujasněte, zda potřebujete numerickou klávesnici (část vpravo s čísly) a podsvícení.

Klávesnice bez numerické části a s LED podsvícením

Klávesnice s numerickou částí a RGB podsvícením

Určitě si dejte pozor na klávesnice bez české lokalizace, mohou mít jinak rozložená písmena. Rozložení si sice ve Windowsu můžete nastavit, nicméně potisk na klávesnici zůstane. Pracujete-li často ve večerních hodinách, pak jistě oceníte podsvícenou klávesnici, která vám usnadní orientaci. Podsvícení lze z pravidla vypnout, nemusíte se tak bát, že by svítila pořád.

Touchpad je náhradou myši a na některých zařízeních pracuje lépe než na jiných. Ergonomickou legendou v tomto ohledu jsou notebooky společnosti Apple, které poskytují skvěle odladěné dotykové plochy i klávesnici. Pokud schází notebooku numerická klávesnice, některé modely umí touchpad podsvítit a využívat i pro tyto účely, nebo jej mají rovnou provedený jako dotykový displej.

Touchpad s numerickou klávesnicí

Touchpad s dotykovým displejem

Tip: Před koupí zkontrolujte uživatelské recenze, zda si zákazníci na touchpad či klávesnici nestěžují. Pokud mezi větším množstvím recenzí na žádný takový problém nenarazíte, pravděpodobně bude vše v pořádku.

Zvuk

Samotný výstup zvuku zajišťují reproduktory, většinou dva na každé straně notebooku, ale nějakou oslnivou kvalitu zvuku zpravidla nečekejte. Některé notebooky navíc nedisponují ani stereo zvukem. Existují však typy notebooků, u kterých je zvuk jedna z priorit. Tato zařízení se pyšní podstatně kvalitnějšími stereo reproduktory a dá se říct, že dokáží částečně simulovat i subwoofer pro zvýraznění basové linky. 

I když výrobci často uvádějí zvučné výrobce reproduktorů, jako je Hartmann Kardon, Bang a Olufsen či JBL, kvalitní dodavatel ještě v segmentu notebooků nic neznamená. Setkali jsme se s celou řadou notebooků cenou překračujících 50 000 Kč a můžeme potvrdit, že vysoká cena není zárukou kvalitního zvuku. Ten ověříte pouze osobní zkušeností.

Kvalitním podáním zvuku zpravidla disponují spíše herní notebooky, ani u nich to však není pravidlem. Pokud vám na tomto parametru hodně záleží, pročtěte si uživatelské recenze a ideálně si přístroj poslechněte přímo na specializované prodejně. Na YouTube se můžete také setkat se studiově nahranými zvuky některých modelů. Pro běžné uživatele je však zvuk více než dostatečný.

Konstrukce

Setkat se můžete s celoplastovými modely, kombinací plastu a kovu či celohliníkovým šasí. Je zřejmé, že kovové modely budou vždy konstrukčně kvalitnější, nesou s sebou nižší riziko vrzání pantů a jsou celkově odolnější a líbivější. Přitom váha nemusí být nutně vyšší, než je tomu u plastu.

Mimo samostatného materiálu se však můžete zaměřit také na to, zda laptop disponuje snadným přístupem do svých “útrob” a přidání například dalšího modulu RAM je tak snadné i pro laika. Takovéto snadné otevření také usnadní čištění notebooku, či pro pokročilejší uživatele přepastování procesoru a grafické karty. Zpravidla se v takovém případě jedná o otevření pomocí tlačítka či několika málo šroubků.

Z hlediska konstrukčního provedení na tom bývala nejlépe řada HP ProBook, dnes je však situace jiná a moc konkrétních výrobců se doporučit nedá. Možnosti se totiž liší model od modelu. 

Webkamera

Webkamery nechybí dnes snad v žádném mobilním zařízení a ani notebooky tomuto trendu neunikly. Vestavěné kamery například na videohovory najdete především nad monitorem notebooku a příliš se neliší. Většinou jde o malou čočku zapuštěnou do rámu notebooku na první pohled téměř nepostřehnutelnou. Tyto kamery nebývají moc kvalitní a není se čemu divit, slouží primárně na vizuální komunikaci. 

Pro účely ochrany soukromí disponují některé modely také krytkou webkamery, kterou se dá čočka překrýt a nikdo vás tak nemůže proti vaší vůli sledovat. Tato možnost je zajímavou variantou pro uživatele, kteří si webkameru v zájmu ochrany soukromí přelepují.

Tip: Pokud navštěvujete některé pochybné weby či stránky pro dospělé, webkameru si vždy zakryjte. Zručný hacker by vás mohl natáčet i bez vašeho vědomí.

Hmotnost

To, kolik notebook váží kilogramů, byste měli řešit zejména v případě, že ho budete denně přenášet. Pro každodenní přenášení je vhodná váha v rozmezí 1 až 2 kilogramy. Je dobré si zjistit také kolik váží samotný adaptér, kterým se nabíjí notebook, pokud ho budete chtít nosit s sebou. Rozdíly totiž bývají i ve stovkách gramů a celkovou váhu značně ovlivní.

Hmotnost většinou souvisí zejména s velikostí přenosného počítače, pokud tedy budete vybírat mezi 17” displeji, pak bude nízká hmotnost mimo dosah.

Výdrž baterie

Stejně jako nízkou hmotnost při cestování oceníte i vysokou výdrž. V tomto případě však nedejte na to, čím se chlubí výrobce. Doporučujeme přečíst si naše nebo cizí recenze, případně využít videorecenze na YouTube z reálného testování. Výrobci totiž hodnoty výdrže často nadsazují, nebo udávají výdrž v nereálných podmínkách nulové zátěže notebooku. Reálná výdrž je vždy nižší, než uvádí výrobce.

U notebooků se skvělou výdrží můžete očekávat až 20 hodin při běžné zátěži, u těch nejvýkonnějších, které nebývají určené na cesty, počítejte maximálně se čtyřmi hodinami na baterii, přičemž notebook automaticky sníží výkon komponent. Nízkou váhu a dlouhou výdrž najdete obvykle u modelů s 10“ až 14“ displejem.

Cestování letadlem

Cestujete často letadlem s vaším notebookem? Pak si budete muset dát pozor na další parametr. Tím je maximální kapacita baterie, kterou můžete při letu letadlem převážet. Na palubu letadla s vámi totiž může zařízení s maximálně 99,99 watthodinami (Wh) kapacity baterie. 

Pokud dáváte notebook do odbaveného zavazadla do podpalubí, musí být vypnutý. Tyto podmínky se mohou v jiných částech světa lišit, z pravidla se za maximum však považuje právě 99,99 Wh.

Možnosti výměny komponent

V kapitolách výše jsme u každého komponentu zmínili, zda a jakým způsobem se dá vyměnit. Pokud jste však k této kapitole přeskočili cíleně, naleznete zde jakýsi souhrn informací. U většiny Windows notebooků lze některé komponenty běžně vyměnit či rozšířit, v případě zařízení Apple to však možné není, proto se zaměříme právě na Windows.

Před výměnou jakýchkoliv komponent si ověřte před nákupem nových jejich kompatibilitu s vaším notebookem. Toto můžete ověřit v manuálech, na podpoře výrobce a nebo prostřednictvím internetu (videonávody na YouTube).

Co lze vyměnit běžně

• Starou baterii za novou, kompatibilní.
• Starý HDD disk za nový SSD disk formátu 2,5” s připojením SATA III.
• Vyměnit SSD/HDD disk za jiný s větším objemem paměti.
• Vyměnit SSD disk formátu M.2 s připojením NVMe PCI-e za jiný stejného formátu a připojení s vyšší rychlostí či kapacitou.
• Přidat druhý slot RAM, pokud je v notebooku instalován pouze jeden. Toto je možné pouze, pokud je RAM ve slotu (označení SO-DIMM). Oba moduly RAM by měly být vždy stejné (stejná frekvence, napětí, paměť a zejména časování CL).
• WiFi kartu v případě, že nefunguje.

Co lze vyměnit výjimečně

• Procesor (pouze u notebooků, které disponují procesorem určeným pro počítače).
• Grafickou kartu (pouze u notebooků, které disponují grafickou kartou ve slotu).

Cena notebooku

V dnešní době seženete notebook, se kterým lze pracovat, již od 5 000 Kč. Pokud připlatíte více, dostanete samozřejmě lepší kvalitu zpracování, vyšší výkon, větší objem úložiště a doplňkové funkce. Od ceny zhruba 20 000 Kč lze pořídit 15,6“ notebook, který by měl zastat veškerou běžnou kancelářskou práci, prohlížení filmů a internetu a to i s více otevřenými aplikacemi zároveň. 

Pokud chcete displej menší, je nutné za stejný výkon více připlácet. Při výběru doporučujeme nedívat se jen na cenu a nabízený výkon komponentů. Levné ale výkonné notebooky mají problémy s výdrží, počtem a kvalitou konektorů a celkovým zpracováním. Ve výsledku tak máte výkon, který ani nevyužijete a když se o to pokusíte, notebook se vám přehřeje.

Vždy je tedy dobré najít kompromis mezi výkonem a kvalitou celkového zpracování v závislosti na ceně. Pro hraní her vyhoví optimálně kategorie od 25 000 Kč a pro profesionální práci pak notebooky s cenou nad 40 000 Kč. Níže udáváme jednotlivé cenové rozptyly a co si za ně můžete koupit.

Notebooky do 6 000 Kč

V této cenové hladině jsou běžně notebooky s Windows v nejnižších konfiguracích s minimální pamětí a slabším procesorem a téměř žádným grafickým výkonem. Do této kategorie se také dostávají některé netbooky a chromebooky, modely určené spíše na prohlížení internetu, které ale zvládají i několik aplikací otevřených zároveň a mají slušnou klávesnici i touchpad. Největšími výhodami těchto zařízení je jejich mobilita a cena.

Notebooky do 15 000 Kč

Do 15 000 Kč už lze sehnat počítače s procesory Intel Core nebo AMD Ryzen, které mají 8 GB operační paměti RAM, což jsou stroje dostačující pro většinu lidí, kteří potřebují kromě internetu notebook používat i na kancelářskou činnost a občasnou multimediální práci. Nečekejte však skvělou kvalitu zpracování, dlouhou výdrž a dívejte se spíše na 15,6“ modely, pokud chcete dostatečný výkon.

Notebooky do 30 000 Kč

Jakmile se dostanete nad částku 15 000 korun, můžete se už dívat na notebooky, které mají slušný výkon a zároveň jsou malé a vhodné na cestování. Také zpracování a použité materiály už bývají v této cenové hladině zpravidla mnohem lepší a výjimkou nejsou celohliníkové modely.

V notebooku budete mít solidní procesor, výkonnější grafickou kartu a nejčastěji 8 až 16 GB operační paměti (RAM). Pokud chcete v této cenové hladině hlavně vysoký výkon i na občasné hraní her na menších detailech, dívejte se spíše po větším displeji, ale neočekávejte nijak skvělé zpracování, ani výdrž baterie nad 5 hodin.

Cenová hladina od 16 do 30 000 korun už je vhodná i pro již pokročilejší uživatele, kteří by se ale měli rozhodnout, jestli chtějí hlavně dobrý design, zpracování a výdrž, nebo spíše vysoký výkon.

Notebooky od 30 000 do 45 000 Kč

Od částky 30 tisíc korun už najdete notebooky, u kterých není až tak nutné řešit kompromis mezi výkonem, zpracováním a výdrží, i když do určité míry to tak bude vždy. Notebooky bývají skvěle zpracované a najdete v nich 16 až 32 GB RAM. 

V této částce se dostáváte také k nejlevnějším počítačům od společnosti Apple, kde oproti konkurentům bývají slabší komponenty, ale o to lepší zpracování a výdrž baterie a již zmiňovaný macOS systém, který ke svižnému chodu příliš výkonné komponenty nepotřebuje.

Tato cenová hladina vyhoví náruživým hráčům, stejně jako grafikům, začínajícím projektantům a budoucím inženýrům.

Výkonné notebooky nad 45 000 kč

Kategorie nabízí to nejlepší, co je aktuálně na trhu. Kromě vysokého výkonu můžete dostat i delší výdrž baterie, výbornou kvalitu zpracování a kvalitní displej. Také můžete pořídit počítače na dosti náročné práce s Windows nebo macOS ve středních až nejvyšších konfiguracích, přičemž u těch nejvyšších se dostanete i za hranici 100 000 Kč.

Další možností jsou herní notebooky, kdy od částky 45 000 korun lze sehnat velmi výkonný herní notebook s výkonnou grafickou kartou pro ty nejnovější herní tituly. U herního notebooku počítejte s větším displejem, menší výdrží a vysokou hmotností. U tohoto typu můžete také počítat s bezproblémovým provozem v případě práce náročné na výpočetní kapacitu.

Když si notebook můžete vyzkoušet

Pokud máte vyhlédnutý notebook a máte možnost si ho osahat u kamaráda nebo třeba v prodejně, doporučujeme zaměřit se na několik věcí, díky kterým můžete rychle zjistit, jestli je pro vás daný notebook vhodný. Úplně první věc je samozřejmě vzhled, není to však věc nejdůležitější. Mnohem důležitější bude si vyzkoušet, jestli notebook při běžné manipulaci všelijak nevrže, jestli působí odolně, jestli se neprohýbá a působí dobrým dojmem.

V konstrukci je důležité věnovat speciální pozornost displeji – jak moc je možné jej vyklopit, jestli kloub displeje dobře drží a displej tedy nebude samovolně padat dopředu či dozadu, nebo se nepříjemně třepat například při jízdě ve vlaku. Zkontrolujte také pozorovací úhly a kvalitu zobrazení.

Dále si velmi dobře vyzkoušejte klávesnici, jestli se vám na ni píše dobře – při tom ale myslete na to, že většinou člověk potřebuje novou klávesnici chvíli používat, aby si na ni zvykl. Nejde tedy tolik o to, jestli na ní neděláte překlepy, ale jestli se klávesy dají dobře stisknout, prostor mezi klávesami se neprohýbá a jak kvalitně je vyřešené jejich podsvícení. Vyzkoušejte si také touchpad, jestli na něm prsty kloužou bez zádrhelů.

Co hledat v recenzích

Zaměřte se zejména na to, jestli uživatelé neuvádí problémy s níže uvedenými parametry. Dbejte však pouze na ty parametry, které jsou pro vás důležité a zvažte, jestli je konkrétní uživatelská recenze hodnotná.

• Přehřívání procesoru
• Krátká výdrž baterie
• Vrzání pantu monitoru
• Nekvalitní nebo málo svítivý displej
• Hlučný provoz
• Problémy s touchpadem nebo klávesnicí
• Konstrukční problémy
• Lesklý monitor