Menu

Když kladivo po dědovi přežije 50 let: Proč staré nářadí vydrželo víc než to dnešní

Když kladivo po dědovi přežije 50 let: Proč staré nářadí vydrželo víc než to dnešníFoto: Lucie Sobotová
Staré nářadí se často dědí i několik generací. Bylo kvalitnější než dnes, nebo jsme si jen zvykli šetřit?

Fascinuje vás, že kladivo po dědovi stále dobře slouží, zatímco současný kus z hobbymarketu se rozpadl už druhou sezónu? Sama mám v dílně mnoho staršího nářadí, ať už kladiv, klíčů nebo hoblíků, a i když se v ruce nedrží tak dobře jako moderní vybavení, práce za ta desetiletí udělalo spoustu. Vyrábělo se skutečně dříve kvalitnější nářadí než dnes, nebo jsme si jen zvykli na vybavení dílny šetřit?

Komentář šéfredaktora: „Pokud vezmeme v potaz kupní sílu za socialismu (průměrný plat a cenu nářadí), velice snadno zjistíme, že i nářadí nejvyšší kvality je dnes ve vztahu k platu podstatně levnější, než bylo před 40 lety. V zásadě je tedy chyba na straně nás, uživatelů, protože často volíme nejlevnější dostupnou variantu.“

Normy, které zaručovaly kvalitu každého kusu

Za socialismu se při veškeré výrobě musely dodržovat československé státní normy ČSN. Tyto předpisy určovaly vše – od použitého materiálu přes výrobní postup až po vzhled a rozměry. Určitý druh nářadí navíc často vyráběl pouze jediný závod na našem území.

Kvalita proto byla jednotná. Navíc neexistovala tržní konkurence, nanejvýš konkurence mezi závody v rámci plánu, a celá výroba byla řízená a plánovaná státem. Pro všechny cílové skupiny uživatelů – od příležitostných domácích kutilů až pro náročné profesionály, byly dostupné tytéž nástroje za jednotnou cenu.

Foto: Lucie Sobotová

Staré nářadí po dědovi, které mám v dílně. Gola sady, klíče nebo dláta stále používám.

Ceny tehdy a dnes: Šroubovák za stejnou cenu, jiná liga

Tehdejší ceny nářadí se nám sice dnes mohou zdát nízké, ale k poměru k průměrnému platu v té době byly srovnatelné s dnešním profi nářadím špičkových výrobců, nebo ještě dražší. Pamětníci uvedli, že:

  • V 70. letech stál běžný plochý šroubovák Narex zhruba 5-20 Kčs podle velikosti a provedení. Křížové šroubováky často nebyly k sehnání.
  • V roce 1989 stála dvourychlostní elektrická vrtačka Narex 600W bez příklepu 1 980 Kč, s příklepem okolo 2 500 Kč. Jednorychlostní elektrická vrtačka Narex 580W bez příklepu pak 1 600 Kč.

Průměrná mzda v Československu v roce 1970 dosáhla 1 915 Kčs. Za jeden takový plat by si člověk mohl koupit 96–383 běžných plochých šroubováků Narex. Při dnešní průměrné mzdě 46 924 Kč by to znamenalo cenu asi 120–490 Kč za kus.

Sto korun a více je dnes běžná cenová hladina profi produktů (například Milwaukee, Wera, Knipex nebo Bahco), přičemž částky kolem 300–500 Kč už obvykle neplatíte za obyčejný šroubovák, ale za speciální typy. Naproti tomu šroubováky v hobby kvalitě koupíte už od zhruba 10 Kč za kus.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

V roce 1989 byla průměrná mzda 3 170 Kčs – z jedné takové výplaty jste si mohli koupit 1,6 dvourychlostní vrtačky Narex 600 W. To je poměrem stejné, jako kdyby vás dneska vrtačka vyšla bezmála na 30 000 Kč. I tak drahé stroje dnes koupíte, ale jde o naprosté výjimky jako sety nejvyšších modelů aku vrtaček s bateriemi od špičkových výrobců (například Hilti, Festool, Fein). Výkonnější aku vrtačky běžnějších profi značek stojí i s baterií okolo 8 000 – 10 000 Kč, elektrické a hobby modely jsou ještě výrazně levnější.

  • Zajímavost: Nejdražší příklepová vrtačka se 2 rychlostmi je Milwaukee SB 2-35 D. Jedná se o profesionální stroj s extrémní odolností a cenovkou okolo 17 000 Kč.

Ocel, dřevo a poctivá práce místo plastů a úspor

Dřívější ruční nářadí bylo vyrobeno z masivní oceli nebo jiných odolných kovů. Topůrka kladiv nebo rukojeti šroubováků a dlát byla dřevěná, což zajišťovalo díky snadné opravitelnosti dlouhou životnost nástroje. Sice byly mnohé nástroje těžší a méně obratné, ale při dobrém uskladnění přežily i několik generací.

Dnes se výrobci spoléhají na různé slitiny a plastové části, což sice umožňuje snížit hmotnost a zlepšit ergonomii, zároveň to ale dává příležitost minimalizovat výrobní náklady. A se snížením výrobních nákladů jde ruku v ruce horší kvalita materiálů, horší výrobní postup a nižší životnost produktů.

Foto: Lucie Sobotová

Socialistické gola sady TONA.

Hobby markety změnily pravidla ve prospěch levných značek

Ne každý má doma v dílně moderní profesionální nářadí, které kvalitou předčí i vybavení po dědečkovi. Častěji jde o cenově dostupné privátní značky z hobby marketů nebo supermarketů. Ty se však svou odolností nemohou rovnat nářadí z minulého režimu.

Tehdy byly jednotné normy a jednotná kvalita. Speciální nářadí pro kutily neexistovalo, stejně jako hobbymarkety, a kutilové si buď museli půjčovat od lépe vybaveného souseda, nebo si našetřit na stejné vybavení, jaké používali profíci.

Zdroje:

  • Autorská tvorba redaktorky portálu Arecenze
  • Rozhovor s pamětníky
  • Průzkum aktuálních cen nářadí (Heureka)
  • https://statistikaamy.csu.gov.cz/od-roku-2000-se-prumerna-mzda-temer-zdvojnasobila
  • https://www.kurzy.cz/makroekonomika/mzdy/
  • https://www.penize.cz/nakupy/292818-cesi-bohatnou-projdete-si-porovnani-kupni-sily-s-rokem-1989

Vybíráme spotřebitelské video týdne:
Video se přehraje po reklamě.


Google News Sledujte nás v Google zprávách
Přidat na Seznam.cz

Rubriky

Přečtěte si také

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.

Jaroslav Řezáč
26. 8. 2025

Krásné srovnání a názor, jen bych si dovolil upřesnit. Průměrný plat mělo tenkrát mnohem víc lidí než dnes. Za další bych upozornil na zmíněnou normu, ty byly a to všude a byly užitečné , dnes nejsou nikde a je to znát. (samozřejmě mladší to ví že to není pravda) A těch rozdílů by bylo víc, jen mladí to vše byť nezažili ví lépe a starší jsou jen hlupáci co nežili v této moderní a svobodné době ale v totalitě a bídě kde všichni pracovali, měli kvalitní potraviny a vše potřebné k životu. Je i zajímavé jak bylo na vše a dnes není na nic.

OK
Ondřej Kubovy
27. 8. 2025

Pane Řezáči: na co dnes není?

JP
J. P.
28. 8. 2025

Není pravda, že nářadí bylo za jednotnou cenu pro kutily a profesionály. Kutilové ho měli levnější, protože v maloobchodě byla na spoustu nářadí záporná daň z obratu, tedy sleva proti velkoobchodní ceně, kterou platily podniky.

JT
Jan Thiel
31. 8. 2025

Ceny tehdejší produkce nelze s dnešními cenami porovnávat. Cenotvorba probíhala úplně jinak a z velké části byla ovlivněna politickými rozhodnutími.

VK
Vladimir Kratochvíl
26. 8. 2025

Mrzí mě kam se toto odvětví(manuální činnost) dostalo.
Naštěstí jde i dnes zakoupit nebo obstarat opravdu staré nářadí i mechanizované nástroje dnes již zaniklých značek. Doporučuji hledat po inzerátech nebo trzích.
Nějaká tona, narex nebo zbirovia, neměla prostor vyrábět nesplňující jakost.
Natož TOS. Nezničené nářadí z dob čssr při lidském přístupu opravdu přežije i nás.

M
MP
27. 8. 2025

Opravdu záleží na tom, jak moc se to používá. Mám ještě dětské nářadí, které mě přežije. Protože to používám občas. Zato pásové brusky už mi odešly dvě. Obě na stejnou závadu. Zatuhlé ložisko, které se začne protáčet v plastovém výlisku a prodře ho. Dřív jsme neuměli lisovat (přesně) plasty a vše bylo z hiníku. To vydrží.

JB
jirka boček
29. 8. 2025

ono jde i hodně o to že ta jakost zaručovala i bezpečné použití toho nářadí. u sekáčů se kalila a popouštěla nejen pracovní část ale i zbytek nástroje tak aby se neuštípl, kladivo se neroztlouklo a podobně. dnes to v číně zakalí celé a pak to je nebezpečné nebo naopak nekalí vůbec a pak je to k ničemu.

PP
Pavel Pospíšil
27. 8. 2025

Přesně tu vrtačku od Narexu, co je na fotce, jsme měli doma. Pamatuji, jak při chodu příšerně vibrovala a udržet ji vyžadovalo vskutku chlapské ruce. Boschku, kterou jsme pak měli místo ní, se právě chystám nahradit; vydržela snad 25 let, nestála měsíční plat a práce s ní je o třídu pohodlnější ještě dnes, kdy už přesluhuje.

JN
Jiří Nezmar
27. 8. 2025

Docela by mě zajímalo, jak paní redaktorka přišla na výši platu v těch letech. Nepamatuji si, že bych met takto vysokou výplatu. Jsem ročník 1959

LS
Lucie Sobotová
27. 8. 2025

Dobrý den,

zdroje jsou uvedené pod článkem.

Přeji pěkný den

JM
Jiří Maxon
28. 8. 2025

Typický příklad odbyté i když en právě levné výroby (kus 140,- Kč) – rotační kartáče drátěné z OBI do vrtačky. Asi kvůli balení oddělený, se závitem hřidel a těleso samotného kartáče. Díky značné vůli mezi oběma závity je to bez slepení tekutým kovem a tedy 24 hod. prodlevy časové nepoužitelné. Při pouhém dotažení i klíčem se ani ne do minuty zěleso kartáče odmotá a uletí.