Menu

3 dřeviny, které v lednu potřebují řez: Pracovat se dá s jabloní, angreštem i lískou

3 dřeviny, které v lednu potřebují řez: Pracovat se dá s jabloní, angreštem i lískouFoto: Canva (se svolením)
Pod sněhem a v mrazu se nestříhá, počkejte, až povolí teploty a větve budou pružnější.

Leden vypadá jako „mrtvá sezóna“, ale právě to je na něm pro řez skvělé. Stromy a keře jsou v klidové fázi, do koruny je krásně vidět a vy si v klidu srovnáte tvar i zdraví dřeviny ještě dřív, než se na jaře vše rozjede. Zároveň ale platí jednoduché pravidlo: řežte jen v mírném počasí a ne v mrazu – dřevo je křehčí a rány se hůř hojí. 

Kdy je v lednu na řez „bezpečné okno“

Vyberte si den, kdy je nad nulou, ideálně zataženo a bez silného větru. Vyhněte se dnům, kdy se čekají noční mrazy, nebo když teplota padá výrazně pod nulu – větve se snadněji lámou a rány se hůř zacelují. Někteří sadaři doporučují neřezat při teplotách nižších než zhruba −3 °C. 

Co řezat Co a kdy raději neřezat
Jádroviny (hlavně jabloně a hrušně) Keře, které kvetou brzy na jaře ještě před olistěním (ty se obvykle řežou až po odkvětu)
Rybíz a často i angrešt (zmlazení, prosvětlení) Jehličnany „do starého dřeva“ (u mnoha druhů už neobrazí)
Líska (prosvětlení, vyřezání přestárlých výhonů) Když je dlouhodobě holomráz nebo ledovka – tam si koledujete o poškození

Jabloně a hrušně: zimní řez pro světlo, vzduch a úrodu

Foto: Radka Hladká

Teď je nejlepší práce „očima“: prohlédnout koruny a keře a promyslet, co půjde pryč.

U jabloní a hrušní se zimní řez běžně dělá od zimy do předjaří, ale vždy podle počasí a ideálně ještě před rašením. Prakticky to často vychází na konec ledna až únor, zvlášť pokud máte jen pár stromů a nepotřebujete to „stihnout za každou cenu“.

Jak na to krok za krokem

Nejdřív si strom obejděte a dívejte se, kde se větve kříží, třou o sebe a kde koruna houstne. Cílem je korunu prosvětlit, aby se dovnitř dostalo světlo a aby po dešti rychleji osychala (to bývá velký rozdíl i pro tlak chorob). Až potom berte do ruky nůžky.

  • Odstraňte křížící se a odírající se větve (nechte tu lépe umístěnou).
  • Vyřežte silné výhony, které rostou dovnitř koruny.
  • Zkraťte nebo odstraňte konkurenty terminálu (když strom „táhne“ dvěma vrcholy).

Rybíz a angrešt: zmlazení = víc plodů

Foto: Radka Hladká

Co jste nestihli v minulé sezóně, v pohodě doženete, jen si vyberte vhodný den.

Praktický postup, který funguje v běžné zahradě

Začněte tím, že vyřežete vše, co je suché, poškozené nebo nemocné. Potom se zaměřte na nejstarší výhony: u černého rybízu se často vyřezávají výhony starší než 3 roky, a celkově se nechává přibližně 8–10 výhonů různého stáří. U červeného a bílého rybízu se část starších větví může ponechat, ale každý rok se pryč dávají ty přestárlé, slabé nebo špatně rostlé. 

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Líska: prosvětlit, aby měla slunce a sílu plodit

Líska umí být v zahradě vděčná, ale když ji necháte dlouho bez řezu, často se změní v neprůchodný chumel. Smysl řezu je jednoduchý: dostat do keře světlo a postupně nahrazovat přestárlé výhony novými. V praxi se často dělá prosvětlování a vyřezání části starých kmenů u báze, aby keř nezahušťoval sám sebe. 

Co udělat v lednu (když není mráz)

Nejdřív pryč se vším, co je suché, zlomené nebo se kříží a drhne. Pak vyberte několik nejstarších, nejsilnějších a nejhůř umístěných výhonů a vyřežte je co nejníž u země. Keř pak působí „uklizeněji“, ale hlavně se zlepší oslunění a prostor pro mladé výhony, které vás budou živit úrodou v dalších letech.

Habr a ptačí zob: živý plot, který nevyholí odspodu

U živých plotů je lednový řez citlivější téma, protože spousta lidí dělá hlavní tvarování až těsně před rašením. Pokud ale máte mírné počasí a potřebujete plot zkrotit, dá se to udělat – jen ne v mrazu a ne na prudkém slunci. Důležité je taky myslet na to, že od jara se řeší hnízdění ptáků, takže větší zásahy dávají smysl ještě před startem sezóny.

Rychlý checklist před prvním střihem

Foto: Radka Hladká

Zima je na zahradě spíš o klidu, s nůžkami začněte až ve chvíli, kdy roztaje sníh a povolí dřevo.

  • Nůžky a pilka jsou ostré a čisté.
  • Teplota je nad nulou a není hlášený mráz na noc.
  • Vím, co je cíl: prosvětlit, zmladit, nebo vytvarovat.
  • Neřežu všechno „na jeden nádech“, radši po krocích a s odstupem.

Co s větvemi po řezu

Zdravé dřevo můžete po nadrcení použít jako mulč nebo ho zkompostovat, pokud není napadené chorobami. Podezřelé větve (plísně, rakovina, silné napadení) je lepší dát pryč, aby se patogeny zbytečně nevracely zpět do zahrady. A hlavně: nenechávejte hromady větví dlouho v trávníku – pod nimi se dusí porost a na jaře v tom místě najdete žlutý flek.

Zdroje:

  • Autorská práce redaktorky portálu Arecenze
  • www.rhs.org.uk/fruit/apples/winter-pruning
  • www.dumazahrada.cz/zahrada/jak-prorezat-rybiz/
  • www.nkz.cz/praxe/uzitkova-zahrada/jak-prorezat-liskovy-ker-nebo-stromek-aby-plodil-co-nejvice-orisku?utm_source=chatgpt.com

Vybíráme spotřebitelské video týdne:
Video se přehraje po reklamě.


Google News Sledujte nás v Google zprávách
Přidat na Seznam.cz

Rubriky

Přečtěte si také

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.