Nejhorší 4 nástroje do dílny, které jsem testovala: Vrtáky z Actionu, lámavé kotouče Parkside i bity z Temu

Levné nářadí nemusí být automaticky špatné. V testech se mi už několikrát potvrdilo, že i hobby produkty za pár korun mohou domácímu kutilovi dobře posloužit. Jenže pak jsou tu kusy, u kterých nízká cena neomlouvá výsledek. Vybrala jsem čtyři produkty, které mě během testování za poslední dva roky zklamaly nejvíc. U některých šlo jen o slabý výkon, jiné považuji i za potenciálně nebezpečné.

Na základě testů mohu doporučit tyto funkční alternativy:

1. Vrtáky Werckmann do betonu z Actionu: nevydržely ani dva otvory

Jedním z největších zklamání byly vrtáky Werckmann do betonu z Actionu. Sada stála zhruba 60 Kč, takže jsem nečekala zázraky. Přesto mě překvapilo, jak rychle sada selhala. Vrták o průměru 8 mm jsem testovala s příklepovou aku vrtačkou Makita DHP489 v silničním obrubníku, tedy ve stejném materiálu jako ostatní vrtáky do betonu z předchozích testů.

Zpočátku vrták působil překvapivě použitelně. Nevibroval, odváděl prach a otvor skutečně vrtal. Jenže po prvním otvoru o hloubce asi 7 cm už byla špička výrazně přehřátá a zmodralá. Po druhém otvoru bylo opotřebení ještě horší. Karbidová destička byla obroušená, spirála viditelně poškozená a průměr vrtáku se zmenšil z 8 mm na přibližně 7,7 mm.

Ve výsledku dopadly tyto vrtáky hůř než levná sada z Temu, která sice také nebyla dobrá, ale na pár otvorů použitelná byla. Vrtáky Werckmann bych do betonu, kamene ani panelu nedoporučila. Maximálně do cihly nebo pórobetonu, a to spíš nouzově. Z cenově dostupnějších vrtáků do betonu mohu na základě testu a srovnání 9 vrtáků doporučit například Makita D-05309. Pro náročnější pak produkty výrobců Milwaukee, DeWalt, Alpen nebo Bosch Expert.

2. Řezné kotouče Parkside na kov: odlamovaly se při řezání

Velmi špatnou zkušenost mám také se základními řeznými kotouči Parkside na kov do úhlové brusky. Šlo o sadu 12 kotoučů o průměru 125 mm z Lidlu. Celá sada stála 130 Kč, jeden kotouč tedy vyšel na necelých 11 Kč.

Kotouče jsem testovala při řezání ocelové topenářské trubky o průměru 48,3 mm a tloušťce stěny 3,2 mm. Použitá byla elektrická úhlová bruska Bosch GWS 9-125 S Professional. Parkside byl ze všech testovaných kotoučů nejpomalejší a při práci nepříjemně kopal.

Odletující části kotouče jsem našla několik metrů od místa řezání.

Největší problém ale nebyla rychlost. Druhý řez kotouč nedokončil, protože se mu začaly odlamovat okraje. Abych vyloučila vadný kus, test jsem zopakovala s dalším kotoučem ze stejné sady. Výsledek byl stejný.

Tento produkt proto nepovažuji jen za špatný, ale i za potenciálně nebezpečný. U řezných kotoučů se podle mě šetřit nevyplatí. Zajímavé je, že o něco dražší Parkside Performance ze stejného testu dopadl naopak velmi dobře.

3. Bity z Temu: levné, měkké a v jednom případě rezavé

Temu jsem do testů zařadila hlavně proto, že se tam dá koupit nářadí za extrémně nízké ceny. U šroubovacích bitů se ale ukázalo, že nízká cena často odpovídá kvalitě. Testovala jsem dvě sady bitů z Temu, levnější za 75 Kč a dražší za 203 Kč.

Z každé sady jsem použila bit Torx T25 a zašroubovala s ním 90 konstrukčních vrutů 5 × 100 mm do smrkového trámu. Levnější sada z Temu dopadla vzhledem k ceně ještě relativně snesitelně, i když pět bitů přišlo už z výroby zrezlých a nezahrnovala PZ bity. Materiál byl měkčí a po testu bylo opotřebení znatelné.

Nejhorší ale byla dražší sada z Temu. Přestože stála víc než Parkside, bit jevil viditelné známky poškození už po první sérii 30 vrutů. Materiál působil velmi měkce a kvalita neodpovídala ceně. Adaptér s rychloupínáním sice na první pohled vypadal lákavě, ale u podobných levných výrobků bych dlouhé životnosti příliš nevěřila.

V tomto testu bylo Temu jednoznačně poraženo Parkside i Boschem. Parkside byl výrazně odolnější a za cenu kolem 130 Kč dával pro běžného kutila mnohem větší smysl. Pokud chcete levné, ale odolné bity do domácí dílny, mohu na základě testu i vlastní praxe doporučit torzní bity Parkside Performance. Náročnějším bych doporučila bity Milwaukee, Bosch Expert nebo Metabo.

4. Ploché vrtáky Parkside do dřeva: pomalé vrtání a kouř z otvoru

Dalším zklamáním byla sada plochých vrtáků do dřeva Parkside PFBS 4 A1 z Lidlu. Celá 10dílná sada stála 250 Kč, jeden plochý vrták tedy vycházel zhruba na 25 Kč. Proti němu jsem testovala jako referenční hodnotu plochý vrták Bosch Expert Self Cut Speed za zhruba 120 Kč.

Oba vrtáky měly průměr 20 mm a vrtala jsem s nimi otvory napříč KVH hranolem o šířce 80 mm. Bosch vrtal rychle, snadno se zařezával a otvor zvládl průměrně za 9,60 sekundy. Parkside byl úplně jiná liga, bohužel v negativním smyslu. Přitom nároky jsem neměla vysoké – pouze jsem čekala základní hobby funkčnost.

Na první rychlostní stupeň vrtal extrémně pomalu, proto jsem musela přepnout na druhý. Ani tak téměř neubíral materiál a už při druhém otvoru se přehříval natolik, že se z vrtaného otvoru kouřilo. Průměrný čas byl 20,62 sekundy, tedy více než dvojnásobek oproti Boschi.

Parkside má plochý jednoduchý profil, zatímco Bosch používá závitový hrot a tvarovanou plochu do vlnky. Rozdíl byl v praxi obrovský. Vrták Parkside bych doporučila maximálně na velmi nenáročné a občasné použití. Ploché vrtáky Bosch Expert používám dlouhodobě při srovnávacích testech aku vrtaček a mohu je doporučit také na základě dlouhé životnosti.

Shrnutí: levné nářadí ano, ale ne za každou cenu

U levného nářadí se dá odpustit horší komfort, pomalejší práce nebo kratší životnost. Nesmí ale selhat po dvou otvorech, lámat se při řezání kovu nebo se přehřívat tak, že se z otvoru kouří. Právě proto mezi nejhorší produkty, které mi prošly rukama, řadím vrtáky Werckmann z Actionu, základní řezné kotouče Parkside, bity z Temu a ploché vrtáky Parkside do dřeva.

Neznamená to, že Action, Lidl nebo Temu prodávají jen špatné věci. Naopak, v testech jsem od nich měla i překvapivě povedené produkty. Tyto konkrétní kusy bych si ale znovu nekoupila.

Zdroje:

• Autorský text redaktorky portálu Arecenze
• Vlastní testování