Test houbiček na nádobí 2026: Nejhorší je ta naše z ČR a Evropy, uvolňuje mikroplasty víc než ostatní

V skoro každé české kuchyni leží stejná žlutomodrá houbička: barevná pěna se zelenou nebo černou drsnou stranou. Mezinárodní vědecký tým si vzal pod lupu právě tenhle běžný evropský model a porovnal ho se severoamerickou variantou a takzvanou organickou houbičkou. Verdikt: ta naše uvolňuje mikroplasty nejvíc ze všech tří.

Tři vzorky, tři velmi rozdílné houbičky

Studii zveřejnili vědci z Univerzity v Bonnu společně s Fraunhoferovým institutem UMSICHT a Leidenskou univerzitou v odborném časopise Environmental Advances. Výzkumný tým ve složení Leandra Hamann, Christina Galafton, Peter Rühr, Alexander Blanke a Nils Thonemann nejdřív rozebral materiálové složení každé houbičky.

Klasická evropská obsahovala 59,3 procenta plastu. Severoamerická varianta vyšla o něco mírněji s 41,9 procenta. Organická varianta obstála nejlépe, plast v ní tvořil jen 15,9 procenta. Ostatní podíl měla na svědomí celulóza nebo jiné rostlinné vlákno.

Kolik mikroplastů spláchnete do dřezu za rok

Druhá část studie kombinovala dobrovolníky v Německu a Severní Americe s automatickým zařízením SpongeBot, které v laboratoři napodobovalo mytí nádobí. Houbičky se zvážily před experimentem a po něm, rozdíl ukázal, kolik materiálu se obrousilo do vody.

U běžné evropské pěny vychází roční otěr 4,21 gramu mikroplastů na jednoho člověka (Zdroj: ScienceDirect). Severoamerická skončila zhruba na čtvrtině s 1,17 gramu. U organické houbičky se zastavila váha na pouhých 0,68 gramu otěru.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Pokud by tento evropský model používala každá německá domácnost, znamenalo by to roční únik kolem 355 tun drobných plastů do prostředí (Zdroj: ScienceDirect). I když kanalizační čistírny zachytí drtivou většinu úlomků, část jich projde dál a končí v ekosystémech od potoků až po ornici.

Spotřeba vody zatěžuje planetu víc než plast

Tím největším závěrem, který autory studie překvapil, ale otěr pěny nebyl. Když celý dopad ručního mytí nádobí spočítali přes analýzu životního cyklu, samotné drobné plastové úlomky z pěny tvoří v ekologické bilanci podružnou položku. Hlavním viníkem je voda u kohoutku, která podle studie tvoří 85 až 97 procent celkové ekologické stopy mytí (Zdroj: ScienceDirect).

Autoři studie shrnuli, že bez ohledu na materiál pěny zatěžuje životní prostředí nejvíc to, kolik vody u dřezu spotřebujete. Samotná pěna a její otěr se na celkové stopě podílí mnohem menší měrou. Pokud nádobí mydlíte pod tekoucí vodou, plastová houbička je v tomto součtu menší část problému.

Jak ubrat vodu, hlavního viníka:

• Mýt v napuštěném dřezu místo pod tekoucí vodou.
• Špinavé hrnce nechat předem odmočit a teprve pak drhnout.
• Nádobí oplachovat jen krátce na konci, aby kohoutek neběžel po celou dobu mytí.

Co dělat v běžné české kuchyni

Autoři studie zdůrazňují, že radikální úklid celé kuchyňské zásuvky není potřeba. Tři kroky podle nich pomůžou nejvíc. Zaprvé sahat po kouscích, kde převažuje celulóza, lufa nebo jiné rostlinné vlákno a plastová složka tvoří jen menšinu. Zadruhé jednu houbičku používat co nejdéle a neměnit ji každý týden. A zatřetí mýt nádobí v napuštěném dřezu místo pod tekoucí vodou.

Pokud chcete jít ještě dál, na českém trhu se dají koupit ekologičtější náhrady. Lufa z usušené tykve drhne hrnce podobně jako klasická pěna a po doslouženém kusu putuje rovnou na kompost. Houbičky z celulózy savě nasáknou a u nás je prodává třeba Dedra. Kokosové vlákno zase zvládne i připálené dno. Cenově jsou v podobné kategorii jako lepší pěnové kusy, zhruba mezi 30 a 100 Kč za kus. Pro přehled, jak si jednotlivé pěnové i přírodní varianty vedou v běžném používání, jsme dělali vlastní test 10 houbiček na nádobí.

Foto: Pexels.com

Přírodní lufa nahrazuje plastovou pěnu na drhnutí nádobí a po opotřebení končí v kompostu.

Kuchyňské houbičky přitom nejsou jediným zdrojem mikroplastů v domácnosti. Pro představu, kde se v běžné kuchyni nejvíc plastových úlomků uvolňuje, slouží následující přehled.

Drobné plastové úlomky se přitom nacházejí už nejen v kuchyňském odpadu, ale i v lidských tkáních. Vědci je opakovaně našli v krevním řečišti, mozkové tkáni i v placentě. Pokud chcete pohled na to, co se děje s plastovou krabičkou na obědy při ohřevu v mikrovlnce, mrkněte na podrobnější rozbor. Dlouhodobý dopad na zdraví zatím zůstává otevřenou otázkou výzkumu.

Zdroje: Autorský text, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666765726000116, https://magazin.aktualne.cz/myjete-nadobi-v-ruce-z-kuchynske-houbicky-se-uvolnuji-mikroplasty-vedce-ale-zaskocilo-neco-jineho/r~aaa29b9d80ab4e229e593defdfdb86a5/, https://www.uni-bonn.de/en/news/045-2026, https://aktin.cz/mikroplasty-a-jejich-vliv-na-zdravi, https://cc.cz/do-noveho-roku-bez-mikroplastu-aneb-co-v-kuchyni-nepouzivat-abyste-nejedli-gramy-umele-hmoty-tydne/