Studna na zahradě dává pocit soběstačnosti. Voda na zálivku, na provoz chalupy, u někoho i do domu, a to bez měsíční faktury od vodáren. Jestli je ale všechno v pořádku, neurčuje stáří studny ani její hloubka. Rozhoduje jeden dokument, na který řada majitelů roky nesáhla, a právě ten teď lidé po celém Česku hledají.
Papír na studnu nestačí, rozhoduje povolení k odběru
U studny existují dvě různá povolení a tady vzniká nejčastější omyl. Jedno se týká studny jako stavby, tou je z pohledu zákona takzvané vodní dílo. To druhé, podstatné, povoluje samotné čerpání a používání vody, tedy nakládání s podzemními vodami. Podzemní voda přitom ze zákona nikomu nepatří, není předmětem vlastnictví, a čerpat ji smíte jen na základě povolení.
Když dům koupíte nebo zdědíte, nespoléhejte na to, že studna na pozemku léta stojí. Důležité je najít rozhodnutí o odběru vody. Obvykle z něj vyčtete, k čemu odběr slouží, kolik vody smíte brát a do kdy povolení platí. A doba platnosti je zrádná. Povolení se váže k nemovitosti, je časově omezené a hlídat si ho musí sám majitel.
„Je to vždy věcí majitele studny, aby si hlídal, jestli mu už povolení nevypršelo.“
Petr Vinklářmluvčí královéhradeckého magistrátu
U odběru vody se přitom nejčastěji chybuje ve dvou věcech:
Povolení potřebujete, i když ze studny jen zaléváte zahradu. Zákon za nakládání s vodami považuje každé čerpání podzemní vody, ať už pitné, nebo užitkové.
I platné povolení má své hranice. Když změníte účel odběru nebo výrazně zvýšíte odebírané množství, staré rozhodnutí už novou situaci pokrývat nemusí a je na místě požádat o nové.
Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar
Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!
Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.
Číslo z titulků má oporu ve vodním zákoně. Kdo čerpá podzemní vodu, aniž by k ní měl povolení, může jako fyzická osoba dostat pokutu 70 korun za každý neoprávněně odebraný metr krychlový, a to až do horní hranice 500 000 korun (§ 116 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb.).
Než vás vyděsí půl milionu: je to zákonný strop pro nejtěžší případy. Výsledek se počítá z objemu načerpané vody, úřad ji vyměří nejvýš za tři roky zpětně a u podzemní vody neklesne pod 15 korun za krychlový metr. Kdo se ozve dřív, než dorazí kontrola, pozici si výrazně zlepší.
Že se člověk může dostat do potíží i bez jediného nelegálního vrtu, ukázal případ řešený Českou inspekcí životního prostředí. Firma na Jablunkovsku čerpala vodu dál i poté, co jí v roce 2015 skončilo povolení, a dostala pokutu přes 270 tisíc korun. U firmy se sazba i strop počítají jinak, takže obnos není měřítko pro domácí studnu. Problém přitom spustilo čerpání, které běželo roky po vypršení povolení.
Nejrychlejší jistotu dá vodoprávní úřad podle místa nemovitosti, obvykle obec s rozšířenou působností. V jeho evidenci zjistíte, jestli k vaší studni rozhodnutí o odběru existuje, i když ho doma nemáte. Doma pak projděte všechno, co se k nemovitosti za ta léta nastřádalo, od dokladů k jejímu pořízení přes převody až po úpravy na pozemku. Chybějící papír totiž nic nedokazuje, mohl zůstat u předchozího vlastníka nebo se do vaší složky nikdy nedostat.
Výjimku mají nejstarší studny. U těch, které vznikly před rokem 1955 a zásobují domácnost, bere zákon odběr za povolený a papír k nim úřad nechce. Celé to ale stojí na jednom slově, a tím je prokazatelně: rok vzniku musíte umět doložit, třeba zákresem studny ve staré katastrální mapě. S konkrétním výčtem přijatelných dokladů poradí vodoprávní úřad.
Když povolení chybí nebo prošlo: nerezignujte ani nepanikařte. Nejdřív se zeptejte vodoprávního úřadu, jestli o vaší studni něco vede. Pokud rozhodnutí opravdu neexistuje, jde většinou požádat o dodatečné povolení k odběru, u novějších studní i k samotné stavbě. Status jednoduché stavby dnes celý proces zlevňuje.
Kolem studní je víc paniky než skutečných změn
Přestože titulky vyznívají poplašně, žádnou novou normu o pokutách za studny poslanci nepřijali. Pravidla vycházejí z dlouhodobě platného vodního zákona, přituhlo hlavně u evidence po suchých letech. Česká inspekce životního prostředí provede u odběrů vody ročně kolem 100 kontrol naplánovaných dopředu a zhruba dvakrát více neohlášených, míří ale na odběry obecně, a ke konkrétní studni je spustí spíš sousedské oznámení nebo prověrka dokladů při prodeji.
Povolování se přitom spíš zjednodušuje. Studna dnes spadá mezi jednoduché stavby, tedy levnější a rychlejší vyřízení, a pokud z ní nikdo nečerpá, povolení k odběru vůbec neřešíte. Pro klidné svědomí tak stačí málo: najít rozhodnutí o odběru, ověřit datum i množství a při nejasnostech se ozvat úřadu dřív, než on vám.
Jasně ,to poslední rozhodnutí ,kde udělat z žebráků,ještě větší žebráky .
Ti co šetří s vodou nejvíce ,tak přemýšlet komu co ještě sebrat ,nebo spenalizovat .
Neměli by začít přemýšlet ,možná dost rychle ,jak udělat opatření ,které má smysl .
Nebo za vybrané pokuty potom chtějí přemýšlet .
Proč by musela z Čr voda odtékat jinam ,když konečně vidíte problémy .
Tak se jde spenalizovat studny po celé Čr,jako ať si někdo přečte ,že něco se děje ,a vy jste přišli na problém .
Směšné
Odebírat články 
Foto: Shutterstock.com
Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.