Češi prý věší toaletní papír špatně, říkají titulky médií. Podívali jsme se na patent z 19. století, o který se opírají

V českých zpravodajských kanálech se v posledních letech rozmnožil žánr, který má v Americe vlastní jméno. Říká se mu „lifestyle outrage“ a má jeden vzorec. Všichni něco děláte špatně, vědci to právě potvrdili a my vám teď ukážeme, jak na to. Naposledy mu padl za oběť toaletní papír. Stojí za to chvíli zastavit a podívat se, co taková zpráva čtenáři reálně přináší a kdy ji brát vážně.

Patent z roku 1891 jako rétorická berlička

Hlavní argument všech těchto článků je vždy stejný. Spor se vede mezi dvěma způsoby pověšení role: papír s volným koncem před držákem (v angličtině „over“, česky obvykle „přes“) a papír sklopený směrem ke zdi („under“, česky „pod“). Texty tvrdí, že správně je první varianta s toaleťákem ven od zdi a druhá je prý hygienická chyba i estetický prohřešek.

Důkazem má být pradávný patent, který ukazuje, jak to má být správně. Konkrétně jde o dokument číslo 465588, který si nechal v prosinci roku 1891 zaregistrovat americký podnikatel Seth Wheeler z města Albany ve státě New York.Patent řeší způsob, jak rozdělit roli papíru perforací tak, aby se jednotlivé útržky daly snadno odtrhnout. To je celé. Na nákresu papír skutečně visí volně před držákem, role je natočená ven, jenže samotný popisný text patentu se k otázce „nahoru, nebo dolů“ vůbec nevyjadřuje. Wheeler měl mimochodem starší patent č. 438567 z roku 1890, kde papír na obrázku visí naopak. Rétorický trik tedy stojí na jediném nákresu, který nikdy nebyl autorovým vyjádřením preference.

Hygienické varování bez podpory konkrétní studie

Druhý opakovaný argument se točí kolem mikrobů. V české verzi tématu se obvykle objevuje neurčité „hygieničtí experti tvrdí“, že při opačném pověšení role člověk častěji sahá po stěně vedle držáku, a tím prý nabírá víc bakterií. Žádná konkrétní studie ovšem v textech zpravidla nezazní. Jméno odborníka také ne. Čtenář dostane obecnou formulaci, která zní jako věda, ale neukazuje se, kdo to měřil a na jakém vzorku. To je v rozporu se základem novinářské poctivosti, kde se každé takové tvrzení atribuuje konkrétnímu zdroji a instituci.

Vztek místo zvědavosti

Důvod, proč těchto titulků přibývá, je z velké části ekonomický. Důvěra v česká média podle aktuálního Reuters Digital News Report 2025 zůstává nízká, kolem 33 procent, a redakce bojují s úbytkem příjmů a sahají po formátech, které spolehlivě fungují. Pro představu: ve Finsku ze stejného průzkumu věří zpravodajským médiím 67 procent lidí, takže Česko je v evropském srovnání hluboko pod průměrem. Týdeník Respekt v jednom z analytických textů upozornil, že současné titulky cílí spíš na vztek než na čistou zvědavost. Algoritmy sociálních sítí totiž vyhodnocují zlobu jako „angažovanost“ a podsouvají takový obsah dál. Kritický nádech vůči čtenáři („to vám nikdo neřekl, takhle to děláte špatně“) je v této logice prostě efektivnější než věcná informace.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Otevřeně přiznáváme, že tomuhle tlaku se nevyhne ani arecenze. V záplavě podobných článků se bez chytlavého titulku neobejdete, jinak váš text na Seznamu nebo Facebooku nikdo nevidí. Snažíme se proto držet pravidla, že pod každým takovým titulkem musí stát doložené tvrzení a obsah, který ho obhájí.

Tři znaky, podle kterých „lifestyle outrage“ poznáte:

• Titulek vás osobně obviňuje. Slova jako „takhle to děláte špatně“ nebo „koledujete si o problém“ cílí na emocionální reakci místo věcné informace.
• Argument stojí na jednom obrázku, výroku nebo patentu. Pokud chybí studie, instituce a rok, jde jen o rétorické gesto bez důkazu.
• V textu nezazní žádné konkrétní jméno odborníka. Vágní „experti“ nebo „hygienici“ jsou znak slabého zdrojování.

Foto: Arecenze.cz

V našem testu toaletních papírů jsme se na správné pověšení na stěnu nezaměřili. Pověšené jsme ale toaleťáky taky měli.

Praktický filtr pro čtenáře

Pokud na takový titulek narazíte v aplikaci Seznamu nebo na Facebooku, stojí za to si položit tři otázky. Cituje text konkrétní studii i s rokem a institucí, nebo jen mlhavé „experty“? Vychází hlavní pointa z primárního dokumentu, anebo z volného výkladu jednoho obrázku? A je věc, kterou článek řeší, vůbec něco, co byste skutečně měli ve své domácnosti změnit? U toaletního papíru je odpověď zpravidla ne. Patent z 19. století o tom mlčí, žádná veřejně doložená studie zatím rozdíl v hygieně neprokázala a osobní pohodlí každý zvládne posoudit sám. Pokud vás reálně zajímá kvalita papíru, daleko praktičtější je náš vlastní test 17 toaletních papírů, kde se hodnotí savost, jemnost a poměr ceny a výkonu. Ušetřený čas se pak hodí na čtení obsahu, který vás reálně posouvá.

Zdroje: Autorský text, https://patents.google.com/patent/US465588A/en, https://patents.google.com/patent/US438567A/en, https://www.today.com/home/toilet-paper-over-or-under-debate-resolved-1891-patent-t9776, https://www.respekt.cz/spolecnost/click-bait-je-mrtev-titulky-dneska-vsazi-na-spravedlivy-vztek, https://manipulatori.cz/click-bait-navnada-v-titulku/, https://cc.cz/smuclerova-media-v-krizi-musi-byt-majaky-ne-napodobami-platforem-clickbait-je-prezity/, https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-news-report/2025/czech-republic, https://medium.seznam.cz/clanek/dan-slavik-25-cesi-vesi-toaletni-papir-spatne-existuje-jediny-spravny-zpusob-jinak-si-koledujete-o-problem-272068