Menu

„Mladí nechtějí pracovat,“ stěžují si firmy. „Za podprůměrný plat dřít nebudu,“ vrací jim absolventi. Kdo má pravdu?

„Mladí nechtějí pracovat,“ stěžují si firmy. „Za podprůměrný plat dřít nebudu,“ vrací jim absolventi. Kdo má pravdu?Foto: Shutterstock.com
Podívali jsme se, kolik se v zemědělství vydělá, kdo v něm dnes pracuje a proč o něj mladí ztrácejí zájem.

Tuhle větu dnes slýchá kdekdo od personalistů i majitelů firem. Zemědělské a potravinářské podniky na jihu Čech ji berou obzvlášť vážně, protože jim nová generace mizí před očima. Čerstvý průzkum ale ukazuje, že za odchodem mladých nestojí lenost. Důvody jsou mnohem přízemnější a točí se hlavně kolem peněz a volných víkendů.

Co ukázal průzkum agrární komory

Regionální agrární komora Jihočeského kraje se zeptala zaměstnavatelů i studentů středních a vysokých škol, jak vidí svou budoucnost v oboru. Zapojilo se 96 lidí a výsledek zněl jako poplach. Celých 63 procent studentů plánuje po škole zamířit jinam než do zemědělství nebo potravinářství.

„Největším varováním je skutečnost, že 63 procent studentů uvažuje o odchodu z oboru, který studují,“ uvedla pro novináře ředitelka komory Hana Šťastná, jak o výsledcích průzkumu informoval server iRozhlas.

Zajímavé je, co přesně mladým vadí. Stěhovat se za prací nechtějí, v Jihočeském kraji plánuje po škole zůstat 88 procent dotázaných. Co je odrazuje, je samotné odvětví.

Pohled z redakce Máme v týmu čerstvého absolventa Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, a tak jsme se ho rovnou zeptali: „Upřímně, do zemědělství bych nešel. Vím, že tu práci někdo dělat musí, ale dřít o víkendech a svátcích za podprůměrný plat se mi nechce. Spolužáci po škole nastoupili do kanceláří, berou víc a víkendy mají volné. Když si to srovnám, je celkem jasné, kam většina z nás zamíří,“ popsal nám svůj pohled.

Zemědělství v číslech

Jak vážný ten problém je, nejlíp ukážou klíčová čísla. Dali jsme dohromady údaje z jihočeského průzkumu i celostátní statistiky, ať je vidět, kdo v oboru pracuje, kolik je mezi nimi mladých a jak si zemědělství stojí oproti zbytku trhu.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Ukazatel Hodnota
Studenti oboru, kteří chtějí zamířit jinam 63 %
Studenti, kteří chtějí po škole zůstat v Jihočeském kraji 88 %
Lidé pracující v českém zemědělství kolem 98 000
Z nich mladší 30 let jen 12 %
Pracovníci ve věku 45 až 59 let 45 %
Vysokoškoláci v populaci 25 až 64 let (celá ČR) zhruba čtvrtina

Proč mladí z oboru utíkají

Odpověď je nudně praktická. Nejčastěji zmiňují dvě věci: nízké výdělky a rozvrh, který nebere ohled na víkendy ani svátky. Směny jsou v oboru běžné a právě ty mladé odrazují. Kráva se musí podojit i na Štědrý den a výdělky v oboru přitom dlouhodobě patří k nejnižším v zemi. Podle dat Českého statistického úřadu zaostává mzda v zemědělství za celostátním průměrem zhruba o pětinu.

Kolik se v zemědělství vydělá Průměrná hrubá mzda v zemědělství, lesnictví a rybářství byla v roce 2025 kolem 38 400 Kč měsíčně. Celostátní průměr přitom činil 49 215 Kč a mediánová mzda, kterou bere zaměstnanec přesně uprostřed žebříčku, dosáhla 45 523 Kč. Výdělek v zemědělství tak nesáhne ani na celostátní medián. (ČSÚ, 2025)

Firmy přitom netvrdí, že by mladí neuměli řemeslo. Vadí jim něco jiného.

„Vytváření technických znalostí a dovedností je u zaměstnanců paradoxně snadnější než budování odpovědného přístupu k práci,“ popsala zkušenost zaměstnavatelů Šťastná. Řečeno jednoduše, dovednosti se člověk doučí, těžší je prý sehnat samostatnost a spolehlivost.

Foto: Shutterstock.com

Mladí Češi přirozeně po škole míří do zaměstnání s vysokou přidanou hodnotou. Manuální práce, včetně zemědělství, už tolik netáhne.

Stejný problém má celé Česko

Odliv mladých není lokální potíž. V českém zemědělství pracuje kolem 98 tisíc lidí, zhruba polovina toho, co před pětadvaceti lety. Obor navíc rychle stárne. Mladších 30 let je jen 12 procent pracovníků, zatímco skoro polovina spadá do věku 45 až 59 let. Ministerstvo zemědělství samo přiznává, že generační obměna je ohrožená, a chybějící ruce podniky stále častěji doplňují sezonními pracovníky ze zahraničí. A těch je rok od roku víc:

  • Počet cizinců v českém zemědělství vyskočil ze 7 540 v roce 2014 na 23 092 o osm let později.
  • Zhruba dvě pětiny z nich tvořili Ukrajinci, dál přijíždějí Slováci, Rumuni, Bulhaři i Maďaři.
  • Bez těchto sezonních pomocníků by řada podniků neudržela rozsah výroby.

Chybí hlavně lidé přímo do provozu. Firmy marně shánějí ošetřovatele zvířat, dojiče, obsluhu výrobních linek i řidiče a traktoristy. To je práce, kterou vysoká škola nevyřeší. Vysokoškolské vzdělání má v Česku podle dat OECD zhruba čtvrtina lidí ve věku 25 až 64 let, jenže zemědělství drží nad vodou hlavně lidé v provozu. Samotný diplom tu obor nezachrání.

O mladé se přetahují i jiné obory

Zemědělství v boji o novou generaci není samo. Ve stavebnictví podle oborových analýz hlásí většina firem, že o obor klesá zájem, a počet studentů technických a stavebních oborů spadl proti roku 2010 o víc než 40 procent. Podobně marně shánějí šikovné ruce i řemesla nebo gastro. Mladí dávají přednost profesím, které vnímají jako modernější a lépe placené.

Firmy proto lákají aktivněji. Nabízejí náborové příspěvky, odborné kurzy, benefity i pružnější podmínky. Stát navíc podporuje mladé zemědělce do 40 let zvláštními dotacemi, aby si obor udržel generační obměnu. Jestli to stačí, ukážou až další ročníky absolventů.

Co si z toho odnést

Mladí chtějí zůstat doma a pracovat jsou ochotní. Odrazuje je až podprůměrná mzda a víkendy strávené ve stáji. Dokud se nezmění odměna a podmínky, budou firmy narážet na stejnou zeď.

Odliv lidí z oboru se přitom dotkne i těch, kdo se zemědělstvím nemají nic společného. Čím míň rukou v provozu, tím víc je Česko závislé na dovozu. Soběstačnost ve vepřovém mase klesla podle Zemědělského svazu na 46 procent, přestože ještě kolem roku 1989 byla země plně soběstačná. Nedostatek lidí v oboru se tak promítá i do toho, kolik základních potravin nakonec dovezeme ze zahraničí.

A pro každého, kdo zrovna řeší, kam po škole nebo kam nasměrovat děti, z toho plyne jedna praktická věc. Nedostatek lidí v oboru je zároveň prostor vyjednat si lepší plat i rozvrh.

Zdroje: Autorský text, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2025, https://www.tyden.cz/nizke-mzdy-a-narocne-smeny-proc-jihoceske-studenty-nelaka-prace-v-zemedelstvi, https://mze.gov.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/pocty-ceskych-pracovniku-v-zemedelstvi, https://www.businessinfo.cz/clanky/nedostatek-zamestnancu-v-zemedelstvi-na-jejich-nedostatek-si-stezuje-naprosta-vetsina-podniku/, https://www.businessinfo.cz/clanky/nedostatek-absolventu-stavebnich-oboru-trapi-vetsinu-firem-v-odvetvi/, https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vs-ma-v-cesku-26-67-procenta-lidi-od-25-do-64-let-podil-je-treti-nejnizsi-v-eu/2414210, https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2595170, https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/na-jihu-cech-maji-problem-absolventum-se-nechce-pracovat-v-zemedelskych-a_2607072042_lar


Vybíráme spotřebitelské video týdne: Video se přehraje po reklamě.
Google News Sledujte nás v Google zprávách
Přidat na Seznam.cz

Rubriky

Přečtěte si také

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.

MH
Milan Hladký
11. 7. 2026

Přijde mi, že průměrný zaměstnavatel raději zruší firmu, než by přidal pár tisícovek na platu.