Nástupce Trabantu byl hotový už v 60. letech: Model P603 s motorem Škoda se však do výroby nikdy nedostal

Získejte zdarma naše články jako první

Sledujte nás v Google Zprávách

Preferujte nás ve vyhledávání

Málokdo dnes ví, že nástupce legendárního Trabantu byl prakticky hotový už koncem šedesátých let. Měl moderní tvar, uvnitř nabízel víc místa než leckteré pozdější západní vozy a v jednom z prototypů mu pod kapotou pracoval motor z Mladé Boleslavi. Do sériové výroby se přesto nikdy nedostal.

Srdce z Mladé Boleslavi

Prototyp nesl označení P603 a od hlučného dvoutaktu, na který byli majitelé „trabíků“ zvyklí, se měl pořádně odlišit. Jeden z vozů totiž poháněl litrový motor ze Škody 1000 MB, tedy čtyřtakt. A to byla v tehdejším Východním Německu malá senzace, protože místní auta jezdila skoro výhradně na dvoutakt, který víc kouřil, hlučel a vyžadoval přimíchávání oleje do benzinu. Kultivovanější a úspornější pohon tak měl do východoněmeckého vozu dodat právě český výrobce.

U Cvikova přitom nevznikaly jen skici do šuplíku. Po tamních testovacích okruzích jezdily hotové vozy, ve kterých inženýři střídali různé motory a každou jízdu si pečlivě proměřovali. Za tím vším stál konkrétní návrhářský záměr dvojice Karl Clauss Dietel a Lutz Rudolph, na poměry tehdejší NDR dost netypický. Nejdřív si určili, kolik místa má mít pohodlně čtyřčlenná rodina, a teprve rozměrům kabiny podřídili zbytek karoserie.

Vznikla tak velká výklopná záď a prostor, do kterého se na malém půdorysu vešlo nečekaně hodně cestujících i zavazadel. Zrovna touhle cestou se ostatně vydala i malá auta na západě Evropy, byť ve velkém až o dobrých deset let později.

Projekt potopila cenovka

P603 nakonec padl na ceně. Rozjezd sériové výroby měl spolknout 7,7 miliardy marek a vedení Východního Německa dávalo přednost jiným odvětvím před drahým malým vozem.

Foto: Wikimedia Commons, Lothar Spurzem, CC BY-SA 2.0 de

Místo moderního nástupce zůstal ve výrobě postarší Trabant 601, a to na dlouhá léta.

Verdikt padl v listopadu 1968 z pera Güntera Mittaga, který v režimu držel otěže ekonomiky. Po jeho příkazu nezůstalo z projektu nic použitelného. Výkresy šly k odevzdání, hotové vzorky do šrotu a vývoj se zastavil prakticky ze dne na den. Zůstalo tak u staršího modelu 601, jehož tvary pocházely z padesátých let. Ve výrobě se udržel ještě přes dvacet let.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Jedno auto mělo nahradit hned tři

Pokusy o modernější trabant ale pokračovaly dál. V první polovině sedmdesátých let se obě země pustily do velkého společného programu s označením 760. Jediný technický základ měl nahradit rovnou tři dosluhující vozy: Trabant 601, Škodu 100/110 i Wartburg 353.

Rozdělení práce vypadalo logicky. Česká strana měla dodávat moderní čtyřtaktní motory, druhá strana techniku pohonu předních kol, se kterou měla zkušenosti. Na papíře se mluvilo o stovkách tisíc vyrobených vozů ročně.

Jenže projekt od začátku drhnul na věcech, se kterými si socialistický blok nevěděl rady. Přetížená železnice nestíhala včas rozvážet díly mezi vzdálenými závody a na obří investici chyběly peníze, protože mířily hlavně do zbrojení. V roce 1979 Východní Německo od společného auta definitivně couvlo.

Jak celý příběh šel za sebou, shrnuje následující časová osa:

Co mezitím jezdilo po Česku

Zatímco futuristické prototypy s předním náhonem braly prach, běžní řidiči u nás kupovali něco mnohem obyčejnějšího. Mladá Boleslav vsadila na jistotu a v roce 1976 představila Škodu 105 a 120, tedy klasiku s motorem vzadu. Právě ta držela automobilku nad vodou v době, kdy se velká spolupráce s Němci rozpadala, a ve výrobě vydržela čtrnáct let.

Moderní přední náhon, o kterém snily zrušené projekty, tak na českého řidiče čekal ještě pěknou řádku let.

Jak na tom nakonec vydělala Škoda

Pro Mladou Boleslav skončil rozpad spolupráce nečekaně dobře. Vývoj osobních aut se u sousedů zastavil, čeští inženýři ale měli volné ruce a dělali na svém. Z jednoho z prototypů se splývavou zádí vznikl v roce 1981 studijní vzorek, který se postupně proměnil ve Škodu Favorit. Právě Favorit pak značku podržel a otevřel jí cestu pod křídla koncernu Volkswagen.

Od těch dob ušly mladoboleslavské vozy dlouhou cestu. Jak jsou na tom dnešní auta napříč značkami s poruchovostí, jsme shrnuli v přehledu spolehlivosti aut.

Na obě strany tohoto příběhu si dnes můžete sáhnout osobně. Škodu 760 drží depozitář Škoda Muzea v Mladé Boleslavi, zatímco prototyp pozdějšího trabantu zůstal za hranicí, v muzeu Augusta Horcha ve Cvikově. Pro milovníky automobilové historie východního bloku je to vděčná zastávka a zároveň názorné srovnání, jak odlišně obě země se svým odkazem naložily.

Zdroje: Autorský text, https://www.auto.cz/znate-trabant-p760-zapomenuty-prototyp-byl-unikatni-spolecny-projekt-se-skodou-139081, https://cs.wikipedia.org/wiki/Škoda_760, https://www.denik.cz/automagazin/typem-t-601-trabant-koncil-nemel-ovsem-vyvojari-se-32-let-snazili-marne/, https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/historie-automobilu/skoda-120-zachranila-komunisty-pred-ostudou-puvodne-misto-ni-melo-vzniknout-uplne-jine-auto/r~aaa290c08c4964f8a791b1d4aa5fcb28/, https://www.auto.cz/v-cesku-se-prodava-obycejna-skoda-favorit-za-195-tisic-byli-byste-ochotni-to-zaplatit-150429, https://autozive.cz/nastupce-trabantu-mel-jet-na-motor-skoda/

Získejte zdarma naše články jako první

Sledujte nás v Google Zprávách

Preferujte nás ve vyhledávání