Skládání dřeva na zimu (2026): Plachta až k zemi je největší chyba, norský rundstabel drží sám bez opory
Foto: Shutterstock.comZískejte zdarma naše články jako první
Zakrýváte dřevo plachtou od země až po vršek? Místo suchých polínek si můžete zadělat na plíseň a hnilobu. Norové na to jdou jinak – skládají dřevo do kruhových věží zvaných rundstabel, které šetří místo a obejdou se bez opory. Ani tenhle chytrý trik vám ale sám o sobě suché dřevo nezaručí.
Co je norský rundstabel
Na první pohled připomíná spíš dřevěný úl než zásobu paliva. Rundstabel, kterému se v norštině říká také bikubestabel neboli „úlový stoh“, je kruhový samonosný způsob skládání palivového dřeva.
Polena se vrství po obvodu do kruhu a mírně se naklánějí směrem ke středu, takže jednotlivé vrstvy pomáhají držet celou konstrukci pohromadě. Střed přitom nemusí zůstat prázdný. Často se volně zaplňuje kratšími, nepravidelnými nebo sukovitými kusy, které se do klasické rovné hraničky skládají jen obtížně.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Směrem nahoru se stoh postupně uzavírá a vrchní vrstva může fungovat jako jednoduchá „střecha“, která chrání zbytek dřeva před deštěm. Výsledkem je relativně malá hromada, která nepotřebuje opěrnou zeď ani pevný stojan a dokáže na malé ploše pojmout překvapivě velké množství dřeva.
Následující video by mělo vše objasnit. Znalost norštiny k porozumění nepotřebujete:
Video: Youtube.com, Fra løs brænde, til rundstak, Mette Maud Jensen
Plachta ano, ale jen shora. Největší chyba je dřevo úplně zabalit
Ve snaze uchránit palivové dřevo před deštěm dělá řada lidí jednu zásadní chybu. Celou hromadu obalí plachtou až k zemi a tím uvnitř zadrží vlhkost. Za teplého počasí se voda ze dřeva odpařuje, na chladnější vnitřní straně plachty kondenzuje a může znovu stékat zpět na polena. Vzniká tak prostředí, které nahrává plísním a hnilobě.
To ale neznamená, že je plachta sama o sobě špatně. Dřevo má být chráněné hlavně shora, zatímco boky by měly zůstat volné. Právě tudy může proudit vzduch a odvádět vlhkost pryč. Stejně dobře vám poslouží jednoduchá stříška nebo přístřešek.
Proč musí dřevo před topením pořádně vyschnout
Vlhké dřevo neznamená jen horší roztápění kamen nebo kotle. Část energie, kterou by kamna mohla využít k vytápění místnosti, se totiž nejprve spotřebuje na odpaření vody obsažené v polenech.
To znamená nižší tepelný výkon, horší spalování a obvykle také více kouře, sazí a dehtových usazenin v komíně. Ve výsledku tak pálíte víc dřeva za méně tepla a ještě budete platit za častější čištění komína.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Jednoduše to vysvětlil také Marek Hauer, zástupce vedoucího cechmistra kominíků Libereckého kraje, v rozhovoru pro Český rozhlas Liberec: „Setkáváme se s tím, že komíny jsou hodně zanesené, ať dehtem, nebo prachovými částicemi sází,“ a dodal: „Mokré dřevo, když zatopíte, musíte napřed vysušit.“
| Vlhkost dřeva | Orientační výhřevnost | Dopad na spalování |
| 15 % (velmi suché) | ~16,0 MJ/kg | Maximální tepelný výkon, čisté hoření bez kouře. |
| 20 % (optimální) | ~14,1 MJ/kg | Standardní hodnota doporučovaná výrobci kamen a kotlů. |
| 40 % (mokré/čerstvé) | ~12,7 MJ/kg | Ztráta cca 26 % energie, vysoká kouřivost, dehtování komína. |
Schne kruhová věž opravdu rychleji?
Tvrzení, že rundstabel vysuší dřevo výrazně rychleji než klasická hranička, je potřeba brát s rezervou. Samotný kruhový tvar totiž rychlejší schnutí nezaručí. Mnohem důležitější je, aby mezi poleny mohl proudit vzduch. Pozor si dejte hlavně na to, abyste zbytečně nepřeplnili střed věže. Polena uvnitř pak mohou schnout pomaleji a někdy i začít plesnivět.
Lars Mytting, autor knihy Norwegian Wood: Chopping, Stacking, and Drying Wood the Scandinavian Way, proto v podcastu The Art of Manliness doporučil hledat místo, kde bude mít dřevo přístup ke slunci a větru zároveň (překlad redakce):
„V ideálním případě, pokud můžete dřevu zajistit jak slunce, tak vítr, bude mít velmi dobré podmínky.“
Jak rundstabel postavit krok za krokem
Stavba kruhového stohu vyžaduje trochu trpělivosti a správný postup, aby se věž po několika týdnech nezačala bortit.
- Oddělte dřevo od země – Nikdy ho neskládejte přímo na trávu nebo hlínu. Jako základ poslouží palety, štěrk nebo kameny.
- Vytvořte kruhový obvod – První vrstvu polen vyskládejte do kruhu o průměru přibližně 1,5 až 2 metry.
- Udržujte sklon do středu – Polena na obvodu ukládejte tak, aby mírně směřovala dolů ke středu stohu. Pomůže to udržet celou věž stabilní.
- Průběžně vyplňujte střed – Do volného prostoru uvnitř můžete ukládat kratší, nepravidelné nebo sukovité kusy, které se do obvodu skládají obtížně.
- Vytvořte střechu – V posledních vrstvách vyskládejte polena podobně jako šindele se spádem směrem ven, aby dešťová voda stékala mimo stoh.
Zdroje:
Autorský text
https://www.drevostavitel.cz/clanek/norska-metoda-skladani-dreva
https://mzp.gov.cz/system/files/2025-05/Jakspravnetopit-2023.pdf
https://www.nibio.no/nyheter/kloyve-stable-torke–her-er-vedekspertens-beste-rad
https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-pevnymi-palivy/25733-stanoveni-vyhrevnosti-palivoveho-dreva-z-namerene-vlhkosti
https://www.artofmanliness.com/skills/outdoors/podcast-263-philosophy-practice-building-fire-scandinavian-way/
https://liberec.rozhlas.cz/jak-spravne-rozdelat-ohen-v-kamnech-na-velke-kusy-dreva-hromadu-trisek-az-pak-8944968
Získejte zdarma naše články jako první
Použité zdroje
Rubriky
Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.