Menu

Vyplatí se fotovoltaika i v zimě? Prosincová výroba dělá jen 25 % té letní, každá kilowatthodina má ale větší cenu

Vyplatí se fotovoltaika i v zimě? Prosincová výroba dělá jen 25 % té letní, každá kilowatthodina má ale větší cenuFoto: Magnific.com
Elektrárna o výkonu 10 kWp vyrobí od listopadu do února kolem 1 800 kWh, při ceně 5 Kč za kWh ze sítě to dělá zhruba 9 000 Kč.

Od listopadu do února vyrobí domácí fotovoltaika v Česku jen zhruba šestinu roční produkce. Na jižní střeše se sklonem 35° připadá na prosinec kolem 36 kWh z každého kilowattu výkonu, v červenci je to přitom přes 130 kWh. Zimní elektřina má ale jinou hodnotu než letní – všechna se spotřebuje přímo doma a o výhodnosti tak rozhoduje především chod domácnosti.

Kolik fotovoltaika v zimě vyrobí

Nejvíc o zimní výrobě napoví dlouhodobá data o slunečním záření. Pro panely na jižní střeše v Praze se sklonem 35° vychází průměrná výroba 1 093 kWh za rok na každý kilowatt výkonu. Z toho na listopad až únor připadá 179 kWh, tedy pouhých 16 %. Nejslabší je prosinec s 36 kWh, na leden připadá 40 kWh a na listopad 42 kWh. Únor už je s 61 kWh znatelně lepší, protože se dny prodlužují a slunce vystoupá výš.

Reálná čísla z provozu tomu odpovídají. Jeden z majitelů rodinného domu s typickou FVE o výkonu 10 kWp a bateriovým úložištěm o kapacitě 24 kWh popsal, že v prosinci 2024 vyrobil 318 kWh, tedy asi 32 kWh na kilowatt. Dům s tepelným čerpadlem a elektromobilem přitom za stejný měsíc spotřeboval 988 kWh. Fotovoltaika tak pokryla zhruba třetinu spotřeby. Podobně počítají i dodavatelé, kteří pro slabé zimní měsíce uvádějí kolem 40 kWh na kilowatt a pro letní měsíce kolem 130 kWh.

Měsíc Elektrárna 5 kWp Elektrárna 10 kWp 10 kWp, sklon 60°
Listopad 208 kWh 415 kWh 467 kWh
Prosinec 180 kWh 360 kWh 424 kWh
Leden 201 kWh 402 kWh 461 kWh
Únor 304 kWh 609 kWh 662 kWh
Listopad–únor celkem 893 kWh 1 786 kWh 2 014 kWh
Pro srovnání červenec 658 kWh 1 315 kWh 1 118 kWh
Celý rok 5 464 kWh 10 928 kWh 10 389 kWh

Tabulka ukazuje průměr z let 2005 až 2023 pro Prahu, jižní orientaci a sklon 35°. V konkrétní zimě se samozřejmě výroba může od průměru výrazně lišit. Na severu Česka svítí slunce méně než 1 200 hodin ročně, na jižní Moravě přes 1 800 hodin. Několik dní inverze s nízkou oblačností nebo sněhem na panelech pak může výrobu srazit téměř na nulu. Strmější sklon v zimě pomáhá, protože je slunce níž nad obzorem. Při 60° sklonu vyrobí panely v prosinci asi o 18 % víc než při běžnějších 35°. Za celý rok ale vyrobí strmější panely zhruba o 5 % méně, protože v létě naopak slunce svítí na panely pod horším úhlem.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha: co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Pomáhá mráz, nebo vadí sníh?

Chlad panelům nevadí, spíš naopak. Jmenovitý výkon se měří při teplotě článků 25 °C a každý stupeň pod touto hodnotou výkon mírně zvyšuje. Za jasného mrazivého dne proto může okamžitý výkon překonat letní maximum. V praxi ho ale většinou brzdí nízké slunce. Majitel elektrárny o výkonu 4,5 kWp se sklonem 35° v únoru 2021 na fóru TZB-info napsal, že „výkon je při sluném dnu jen cca 60 %“, tedy 2,6 až 2,8 kW. V březnu přitom za ideálních podmínek naměřil okamžitý výkon až 4,7 kW. Zimní výrobu tedy omezuje hlavně nedostatek světla, krátké dny a nízký úhel slunce, ne teplota.

Foto: Arecenze

Výroba FVE po jednotlivých měsících.

Se sněhem je to složitější. „Pod větší vrstvou sněhu (řekněme od 1 cm) je to samozřejmě nula,“ odpověděl na dotaz o zasněžených panelech jeden z uživatelů fóra. I slabý poprašek podle něj sníží výkon o 30 až 50 %. Hladké sklo a sklon kolem 30 až 45° ale pomáhají tomu, aby sníh z panelů sjel. Tmavá barva potom urychluje tání sněhu. Konstrukce běžných panelů snese zatížení 5,4 kPa, takže je těžký mokrý sníh neohrozí. Námrazu ani led neoškrabávejte a sníh odstraňujte jen ze země měkkou stěrkou, tvrdá škrabka sklo poškrábe.

Citlivější na mráz je baterie. Nejlépe jí je v suchu při teplotě mezi 10 a 25 °C, pod nulou může systém nabíjení omezit nebo dočasně vypnout. Pokud baterie stojí v nevytápěné garáži nebo na půdě, počítejte v mrazech s nižší kapacitou. Dodavatelé doporučují držet nabití mezi 30 a 90 %.

Vyplatí se tedy v zimě?

Zimní kilowatthodina má pro domácnost větší cenu než letní. V létě často vzniká přebytek, který se prodává do sítě za výkupní nebo spotovou cenu, zpravidla za nízké halíře. V zimě se naopak skoro všechna vyrobená elektřina spotřebuje doma a nahradí nákup ze sítě. U elektrárny 10 kWp jde od listopadu do února zhruba o 1 800 kWh, při ceně kolem 5 Kč za kWh tedy o úsporu kolem 9 000 Kč podle tarifu.

Dny, kdy panely nevyrábějí skoro nic, se hodí na preventivní kontrolu instalace odborníkem. Domluvte ji s předstihem, aby proběhla právě v zimním období. Zároveň zkontrolujte, jestli na panely nepadá stín stromů, komína nebo antény – při nízkém zimním slunci jsou stíny delší než v létě a i malé zastínění výrobu výrazně sníží.

Zdroje: Autorská tvorba redaktora Arecenze, https://re.jrc.ec.europa.eu/api/v5_3/PVcalc?lat=50.08&lon=14.42&peakpower=1&loss=14&angle=35&aspect=0&outputformat=json, https://oenergetice.cz/nazory/kolik-realne-vyrobi-fve-v-prosinci-a-jak-to-vlastne-vypada-za-cely-rok, https://www.cez.cz/cs/clanky/vykon-fotovoltaickych-panelu-v-zime.-vyrobi-dost-173267, https://forum.tzb-info.cz/148656-vykon-4-5-kw-elektrarny-v-zime, https://forum.tzb-info.cz/113478-vykon-zasnezene-fve

Rubriky

Přečtěte si také

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.