Pivo v prášku znovu míří na trh: Brněnský VÚPS ho vyvážel v desítkách tun, Německo se k technologii vrací

Zlatá tekutina, orosený krýgl a hořká chuť – pivo je pro Čechy posvátný nápoj. Při představě, že by se národní poklad nemusel vařit, ale jen rozmíchat ve vodě jako instantní káva, se zřejmě orosí nejeden milovník zlatavého moku. Přesto se pivní prášek stává realitou, a to ne novou! Zjistili jsme, jak se dá pivo vysušit, proč se tento nápad vrací na stůl a proč u tohoto experimentu stáli už před desítkami let právě čeští vědci.

Opravdu je pivo jen voda a prášek?

Koncept piva v prášku je pro Evropana zvyklého na čerstvý ležák šokující. Proč by někdo nahrazoval komplexní proces vaření, kvašení a ležení, který trvá týdny, pouhým rozmícháním „pochybného“ prášku s vodou a říkal tomu pivo?!

Odpověď je prostá: logistika a úspora místa. Pivo je z 90 % tvořeno vodou. A přepravovat tisíce litrů vody je drahé a neefektivní. Pokud se voda odstraní, zbyde jen koncentrovaný základ, což je ideální pro místa, kam se tekuté pivo dostává obtížně (horské chaty, ostrovy…).

Práškové pivo je vlastně forma pivního koncentrátu, ze kterého byla odstraněna veškerá voda (i alkohol, pokud jde o nealko verzi) metodou zvanou sprejové sušení nebo lyofilizace. Tím vznikne lehký, stabilní a snadno skladovatelný prášek, který uchová klíčové chuťové a aromatické složky. Sycení CO₂ se ale musí dodat buď dosycením, nebo vznikne při následném kvašení.

Pivo v prášku chutná prý téměř jako originál.

Kdo a proč pivo „vysušuje“?

Pokud sedíte s hlavou v dlaních a ptáte se, proč by to někdo dělal, nelekejte se. Cílem není nahradit pivovary a „jedno“ čerstvě točené, ale především snížit emise a zjednodušit převoz piva tam, kde se nákladní auto jen stěží dostane.

• Expedice a turismus: Horolezci, polární badatelé, námořníci nebo vojáci na misích – ti všichni potřebují maximálně odlehčit náklad. Místo těžkých sudů stačí pár sáčků s pivním práškem, který se jen rozmíchá ve vodě (a případně dosytí/zkvasí).
• Místní výroba: Menší pivovary v zahraničí mohou z prášku či koncentrátu českého původu uvařit pivo, které se chuťově blíží českému ležáku, aniž by musely složitě dovážet suroviny a zvyšovat emise.
• Nealkoholické verze: V některých případech může být výroba nealkoholického nápoje z koncentrátu technologicky či logisticky výhodnější a hlavně levnější než dealkoholizačníc metody.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Němci vs. Češi: Kdo přišel s pivem v prášku první?

Zatímco média dnes píší o německých pokusech z posledních let, skutečný příběh „instantního piva“ sahá mnohem hlouběji. Němci sice měli už v 70. letech patent na lyofilizované pivo, ale skutečnými průkopníky komerční výroby a exportu jsme byli my, Češi. Už na konci 80. let začali experti z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) v Brně experimentovat s pivními koncentráty. Pivo se postupně měnilo – z husté pasty se brzy stal jemný prášek.

A nebyla to jen laboratoř! Na přelomu tisíciletí se český pivní prášek ve velkém vyvážel do světa a v desítkách tun ročně pomáhal malým zahraničním pivovarům vařit pivo českého typu. Ukázalo se, že stačí špetka českého vědeckého umu a voda, aby se i na Islandu nebo v Austrálii zrodil ležák.

Proč se instantní pivo neujalo?

Paradoxně pád pivního prášku nezpůsobila špatná chuť, ale energie. Výroba prášku je extrémně energeticky náročný proces kvůli rozsáhlému sušení. Rostoucí ceny energií učinily výrobu neekonomickou. I když dnes technologie pokročily, náklady na výrobu jsou stále jedním z hlavních důvodů, proč instantní pivo nezaplavilo supermarkety.

Chutnat může, ale zatím bez alkoholu

Otázka, která každého nejvíce zajímá, je samozřejmě chuť. Může prášek rozmíchaný ve vodě chutnat jako čerstvý ležák? Technologicky je možné uchovat základní pivní chuť, hořkost a aroma. Zvláště pivní koncentráty (kdy se neodstraní úplně veškerá voda) se osvědčily při výrobě piv českého typu v cizině.

Nicméně každé pivo v prášku bude vždy bojovat s jednou zásadní věcí: čerstvostí. Stejně jako instantní káva chutná jinak než čerstvě namletá, chybí instantnímu pivu svěžest, komplexnost a živost čerstvého chmelu a kvasnic. Navíc je potřeba počítat s tím, že alkohol jakožto složku piva nelze sušit, takže je výsledný produkt nealkoholickým nápojem.

Zdroje:

• https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/cesi-pozadali-o-patent-pivo-v-prasku-ale-maji-soupere/r~i:article:669965/
• https://english.radio.cz/search?fulltext=Powdered+Czech+beer+waits+for+patent+application+verdict
• https://alkoholdrink.cz/alkohol-drink-instantni-pivo-v-prasku/
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-pivo-z-prasku-nemecka-firma-ho-chce-prodavat-jeste-letos-228118