Vyplácení sourozenců za nemovitost od rodičů: Zákon je na straně obdarovaného, ale v dědictví číhá past

V českých rodinách se o penězích nemluví snadno. A když do hry vstoupí nemovitost, bývá zle. Rodiče převedou byt na jedno z dětí a zbylí sourozenci přijdou s požadavkem na finanční vyrovnání. Je to oprávněný nárok, nebo jen mýtus? Mnoho Čechů v tom tápe, přitom zákon je v základních obrysech jasný. Detaily ale bývají zrádné.

Darovat můžete komukoliv a vyplácet nemusíte

Pokud vám rodiče darovali nemovitost, je to jejich plné právo. Občanský zákoník říká jasně: každý vlastník se svým majetkem nakládá podle svého uvážení. Rodiče mohou darovat byt, dům nebo chatu jen jednomu ze svých dětí, aniž by potřebovali povolení od ostatních sourozenců. Žádný zákon je nenutí rozdělit majetek rovným dílem. Pokud je ovšem nemovitost ve společném jmění manželů, musí s darováním souhlasit oba rodiče. To se ale týká jen majetku nabytého za trvání manželství. Pokud jeden z rodičů vlastnil nemovitost ještě před svatbou, případně ji zdědil nebo dostal darem, do společného jmění nespadá.

A tady je jádro celého nedorozumění: obdarované dítě nemá žádnou zákonnou povinnost vyplácet sourozence. V české společnosti panuje rozšířený názor, že kdo dostal od rodičů nemovitost, musí ostatním „doplatit“ jejich podíl. Jenže zákon nic takového nestanovuje. Pokud se rodina chce vyrovnat po dobrém, může uzavřít dobrovolnou dohodu o finančním vypořádání. Klíčové slovo je ale „dobrovolná“. Bez souhlasu obou stran ji nelze nijak vynutit.

Foto: Shutterstock.com

Vyplácení sourozenců za byt od rodičů je mýtus. Povinnost neexistuje, dokud žijí – po jejich smrti se ale pravidla mění.

Co se stane po smrti rodičů

Po smrti dárce vstupuje do hry takzvaná kolace, tedy započtení darovaného majetku na dědický podíl. Důležité je vědět, že to není žádný automat. K započtení na dědický podíl dojde tehdy, pokud to rodič výslovně přikázal (třeba v závěti), nebo pokud o to požádá soud na návrh znevýhodněného dědice.

Jak to funguje? Hodnota dříve darované nemovitosti se „přičte“ k pozůstalosti a z tohoto celku se počítají podíly dědiců. Kdo už za života rodiče dostal hodnotný dar, dostane z pozůstalosti méně, případně vůbec nic. Obdarované dítě ale nemovitost nevrací a nikomu z ní nic nedoplácí. Jde čistě o účetní operaci.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš email. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Podstatný detail, který mnozí přehlížejí: započítává se hodnota nemovitosti v době darování, ne její aktuální cena. Pokud jste od rodičů dostali zchátralou chalupu a za vlastní peníze ji opravili, počítá se původní hodnota, nikoli cena po rekonstrukci.

A co vydědění? Ano, rodiče mohou potomka vydědit, ale ne z rozmaru. Občanský zákoník povoluje vydědění pouze ze zákonných důvodů. Nejčastější jsou čtyři: potomek neposkytl pomoc v nouzi, neprojevuje opravdový zájem, byl odsouzen za trestný čin svědčící o zvrhlé povaze, nebo trvale vede nezřízený život. Zákon ale zná i další důvody, třeba zadluženost či marnotratnost potomka, která ohrožuje povinný díl jeho vlastních dětí. Prohlášení o vydědění se sepisuje stejně jako závěť a nejjistější cestou je notářský zápis.

Příklad z praxe: byt za 3 miliony a dva bratři

Představte si běžnou situaci. Rodiče mají byt, který v době darování stojí 3 miliony korun. Darují ho synovi Petrovi, protože se o ně stará a v bytě bydlí. Druhý syn Honza žije jinde a nic nedostal. Po smrti rodičů zbyde na účtu 400 tisíc korun.

Pokud se v dědickém řízení uplatní započtení, počítá se to takto: hodnota daru (3 miliony) se přičte k pozůstalosti (400 tisíc). Vznikne celková suma 3,4 milionu. Každý ze dvou synů by měl teoreticky nárok na polovinu, tedy 1,7 milionu. Jenže Petr už dostal byt za 3 miliony, což je víc než jeho podíl. Z pozůstalosti proto nedostane nic. Honza dostane celých 400 tisíc, co na účtu zbylo.

Co je ale zásadní: Petr byt nevrací a Honzovi z něj nic nedoplácí. I když Honza celkově dostal výrazně méně, zákon to tak stanovuje. Tohle je samozřejmě zjednodušený příklad, v reálném životě může být situace složitější.

Dědický podíl a povinný díl nejsou totéž

Věc, ve které se Češi zamotávají nejčastěji. Dědický podíl je skutečný díl z pozůstalosti. Povinný díl je jen nárok na peněžní částku, která náleží takzvanému nepominutelnému dědici, tedy dítěti zůstavitele. U zletilého potomka jde o čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu.

Zásadní roli hraje i závěť. Bez ní se dědí ze zákona a majetek se dělí rovným dílem. Se závětí se ale může všechno změnit, protože rodič může určit, kdo co zdědí. Nepominutelný dědic pak má právo jen na svůj povinný díl, což je značný rozdíl.

Nejlepší rada na závěr: zajděte k notáři

Kdo dostal od rodičů byt, nemusí ze zákona nikomu nic platit. Kdo ale chce mít v rodině klid, udělá dobře, když se domluví po dobrém. A pokud sourozenec po smrti rodiče darování zpochybní? Pokud byla darovací smlouva správně sepsaná a vlastnictví řádně zapsáno v katastru, šance na úspěch jsou minimální. Soud posuzuje výhradně právní stránku, ne pocit nespravedlnosti.

„Konzultace s odborníkem, který se na tyto případy zaměřuje, může být pro volbu optimálního řešení zcela klíčová,“ upozorňují pro server Právní prostor advokáti JUDr. Jiří Kunášek a JUDr. Mgr. Marta Fantová Argalášová z kanceláře HAVEL & PARTNERS.

Kdo teprve darování nebo dědictví řeší, měl by zajít k notáři. Na rozdíl od advokátů mají notáři regulované ceny, takže víte předem, kolik zaplatíte.

Na co se zeptat notáře, než cokoliv podepíšete:

• Je lepší nemovitost darovat teď, nebo ji řešit přes závěť?
• Má smysl do darovací smlouvy zahrnout věcné břemeno dožití?
• Chceme podmínku vyplacení ostatních sourozenců, nebo ne?
• Má být v závěti příkaz k započtení daru na dědický podíl?
• Jak zajistit, aby darování nemohl nikdo po naší smrti napadnout?

Zdroje: Autorský text, https://advokat-zlinsko.cz/darovaci-smlouva-sourozenci/, https://muj-pravnik.cz/darovani-nemovitosti-jen-jednomu-diteti/, https://akpytela.cz/clanky/zapocteni-na-dedicky-podil/, https://www.epravo.cz/top/clanky/zapocteni-daru-na-dedictvi-jako-vyjimka-z-pravidla-117170.html, https://www.podnikatel.cz/zakony/novy-obcansky-zakonik/f4584121/, https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/velkorysost-ktera-muze-zamavat-s-dedictvim-jak-muze-darovani-dedici-za-zivota-ovlivnit-dedicke-naroky, https://www.e15.cz/finexpert/bydleni/mytus-o-vyplaceni-sourozencu-co-se-stane-kdyz-rodice-prepisou-dum-jen-na-jedno-dite-1431580