Žena z Olomouce (48) stála před bankou s 490 000 Kč v tašce: Podvodník už čekal, pohromě unikla o vlásek

Podvodníci neustále přicházejí s novými způsoby, jak se obohatit. Své o tom ví i paní z Olomouce, kterou se snažil falešný policista a bankéř přesvědčit, aby si kvůli záchraně svých úspor vzala úvěr 800 tisíc korun a 490 tisíc korun předala kurýrovi. 

Podvod zosnovali dva muži

Osmačtyřicetiletá žena z Olomouce byla telefonicky oslovena mužem, který se jí představil jako policista. Tvrdil, že jí jistý muž napadl bankovní účet a jejím jménem zažádal o úvěr ve výši 800 tisíc korun. Poté ji propojil s jiným mužem, který podle něj měl být pracovník České národní banky.

Tento falešný bankéř chtěl působit co nejvěrohodněji. Ženě prostřednictvím komunikační aplikace WhatsApp zaslal fotografie občanského průkazu, průkazu ČNB a poučení o poskytování informací se znakem ČNB. Následně důvěřivou ženu přesvědčil, aby si vzala úvěr ve výši 800 000 Kč, čímž se údajně měla první žádost pachatele zrušit.

Následně měla za úkol vybrat 490 000 Kč v hotovosti a přímo před bankou v Olomouci je osobně předat údajnému zaměstnanci ČNB. Avšak poté, co si žena peníze vybrala, ji zaměstnankyně banky přesvědčila, že se jedná o podvod. Zároveň zavolala na linku 158. Celým případem se aktuálně policisté zabývají. Pachatelům hrozí až pět let vězení za pokus o podvod.

Foto: Shutterstock.com

Žena měla vybrat 490 tisíc korun v hotovosti a předat je kurýrovi před bankou. Podvod odhalila až zaměstnankyně banky, která přivolala policii.

V posledních letech se vishing rozšiřuje

Popsaný případ je jednou z ukázek vishingu. Jedná se o typ podvodu, při kterém se útočník snaží získat citlivé informace přes telefonní hovor. Podvodníci se u těchto typů útoku často vydávají za pracovníka banky, policistu, technickou podporu nebo jinou důvěryhodnou instituci.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

Jejich cílem je vás prostřednictvím telefonátu přesvědčit k určité akci. Tou může být například sdělení přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví pod různými záminkami, sdělení autorizačního SMS kódu nebo výzva, abyste své peníze poslali na nějaký účet nebo je někomu předali.

Člověk na druhém konci hovoru často vytváří stres, aby člověk neměl čas přemýšlet. Nutí vás jednat okamžitě. Útočníci také zneužívají toho, že telefonní hovor působí mnohem osobněji a naléhavěji. Pravdou ale zůstává, že skutečný pracovník banky po vás nikdy nebude chtít sdělit přihlašovací údaje do internetového bankovnictví ani provedení bankovního převodu po telefonu.

Jak se proti vishingu bránit

Pokud si nejste jisti, zda se jedná o seriózního pracovníka nebo se za něj někdo pouze vydává, je vždy vhodné hovor ukončit a nejprve zavolat na oficiální telefonní číslo banky nebo konkrétní organizace. Tam vám vždy vše uvedou na pravou míru a často se tak dozvíte, že se skutečně jedná o typ podvodu.

Pokud tomu tak bude, je na místě telefonní číslo podvodníka zablokovat a na jeho další výzvy již nijak nereagovat. Obrátit se samozřejmě můžete také na policii.

Oslovili jsme několik náhodných respondentů s otázkou, zda se někdy s vishingem setkali. Pan Adam zmínil: „Ano, podobné hovory mám poměrně často. Nejčastěji mi někdo volá s tím, že mám peníze v kryptopeněžence a že si je mám vybrat. Už vím, že jde o podvod, takže hovor rovnou ukončuji.“

Paní Nikola podotkla: „Osobní zkušenost asi nemám, nebo si ji teď nevybavuji, ale podobné případy vídám často na internetu. Hlavně na sociálních sítích se objevují videa lidí, kteří na tyto podvody upozorňují, takže už vím, na co si dát pozor.“

Co dělat, když se stanete obětí takového podvodu

V prvé řadě je vhodné na podobné hovory vůbec nereagovat. Zároveň nikdy nikomu nesdělujte ani nepřeposílejte bezpečnostní či autorizační kód, který vám přijde prostřednictvím SMS zprávy.

Během hovoru podezřelým osobám neumožněte vzdálený přístup do vašeho počítače. Při každém vstupu do internetového bankovnictví si ověřte, zda doména odpovídá přihlašovací stránce. Nezapomínejte také pravidelně aktualizovat svůj software, antivirový program a firewall.

Ostražitost je na místě. Cílem podvodného jednání se může stát prakticky kdokoliv. Podvodníci si své oběti často vybírají náhodně. Zhruba 20 % obětí vishingu jsou lidé nad 60 let, tento problém se však týká všech věkových skupin. Pokud budete s podvodníkem mluvit, snažte se zaznamenat údaje, které vám sdělí (například číslo účtu, odkaz na webové stránky a podobně) a předejte je policii.

Zdroje:

Hana Smětáková, autorský text

• https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-bezpecnost-bankerka-zachranila-zene-z-olomouce-statisice-prokoukla-lest-podvodniku-40570544
• https://policie.gov.cz/clanek/vishing-a-spoofing.aspx
• https://security.muni.cz/clanky/vishing-proc-je-lidsky-hlas-ucinnejsi-nez-malware
• https://news.usps.com/2026/04/08/when-getting-requests-by-phone-dont-trust-verify/