Množí se podvody při zálohování lahví. Slováci i Poláci brzy rychle našli metody, jak automat obejít. Někde funguje i v ČR
Foto: SHOX ART / PexelsZa každou petku nebo plechovku byste si možná brzy připlatili pár korun. Dostali byste je zpět, jakmile prázdný obal odnesete do obchodu. V zemích, kde už zálohování běží, ale spolu se systémem přišli i lidé, kteří přišli na to, jak z něj nepoctivě vydělat. A Česko zatím váhá, jestli se do toho vůbec pustí.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Jak Poláci obcházejí sběrné automaty
Polsko spustilo zálohování nápojových obalů loni na podzim a přidalo se k dalším sedmnácti evropským zemím, které ho už měly. Za prázdnou plastovou lahev nebo plechovku tam lidé platí zálohu, kterou dostanou zpět při vrácení. Stačilo pár měsíců, aby vyšly najevo slabiny.
Slabinou jsou automaty, které obal neváží ani nehlídají jeho tvar. U takového přístroje si někdo etiketu jednoduše vytiskne doma a nalepí ji na obal, který do systému nepatří. Jiní plechovku přivázali na tenkou šňůrku, nechali si připsat zálohu a obal pak vytáhli zpět. A pokud automat nepáruje kód s konkrétním kusem, stačí dokola načítat jednu platnou etiketu a do otvoru přitom sypat další obaly, za které by jinak nikdo nic nedostal.
Stejné nápady kolovaly i u našich sousedů. Na Slovensku, kde se zálohuje od roku 2022, se objevily i případy hromadného vození prázdných lahví ze zemí, kde zálohované nejsou. Test televize Markíza zase ukázal, že lahev uvázanou na šňůrce automat nepřijme, bez ní prošla bez potíží.
Kolik podvodník zvládne, určí přístroj v obchodě
Přes všechny triky plní polský systém svůj hlavní účel. Zatímco přes žluté kontejnery se v Polsku dřív vrátila k recyklaci zhruba třetina plastových lahví, po zavedení záloh je to dvojnásobek. Kolik prostoru ale podvodník dostane, záleží hlavně na tom, jaký automat obchod používá.
Dražší přístroje si obal proklepnou důkladněji. Zváží ho, ověří jeho tvar i materiál a teprve pak podle čárového kódu uznají zálohu, takže většinu pokusů o podvod odhalí. Pořídit je je ale nákladné a část obchodů sbírá obaly ručně. Právě ruční sběr je podle prezidenta polského zálohového systému Jakuba Ogórka nejrizikovější, označil ho za obyčejnou krádež v obchodě.
Kolik byste za petku platili v Česku
O zálohování se u nás mluví už roky. Podle návrhu ministerstva životního prostředí by záloha byla jednotná a počítá se s částkou kolem 4 korun za plastovou lahev i plechovku, bez ohledu na velikost. Týkala by se obalů od nealka i alkoholu do 15 procent, mléko a tvrdý alkohol by zůstaly stranou.
Prázdné obaly byste odevzdávali v prodejnách a na pumpách nad 50 metrů čtverečních, tedy zhruba na jedenácti tisících místech. Záloha by se vracela celá a nápoj by podle resortu zdražit neměl.
Odebírejte naše články: Přidejte si boxík arecenze.cz na domovskou stránku Seznam.cz
Proč zálohování u nás pořád visí ve vzduchu
Rozhodnuto ale zdaleka není. Současná vláda Andreje Babiše od povinného zálohování v programovém prohlášení ustoupila a chce ho zavést jen tehdy, pokud se ekonomicky vyplatí. Česko se navíc pokusí zálohám vyhnout úplně, pokud Evropské komisi doloží, že v roce 2026 vysbírá 80 procent nápojových obalů a má plán dostat se na 90 procent do roku 2029.
Foto: Nathalia Segato / UnsplashU hliníkových plechovek Česko ve zpětném odběru zaostává a právě ony rozhodnou o osudu zálohování.
Háček je v plechovkách. Plastové lahve se u nás třídí zhruba osm z deseti, u hliníku se ale zpětný odběr pohybuje jen mezi 30 a 40 procenty, takže u zálohovaných plechovek Česko zaostává za Slovenskem i Německem. Část odborníků proto míní, že bez záloh se cíl u plechovek nedožene. Jiní sázejí na takzvaný multikomoditní sběr, kdy plasty, kovy a nápojové kartony putují do jedné nádoby, a poukazují na Belgii nebo Itálii, kde i bez zálohování sesbírají přes 90 procent kovových obalů. Zálohování přitom naráží i jinde. Některé země už zálohují roky, jiné systém po sporech o náklady odložily nebo od něj couvly úplně:
| Země | Stav zálohování | Detail |
|---|---|---|
| Polsko | běží od října 2025 | záloha 50 grošů, asi 2,80 Kč |
| Slovensko | běží od roku 2022 | záloha 15 centů, asi 3,60 Kč |
| Finsko | dlouhodobě zavedeno | zpětný odběr až 98 procent |
| Francie | po odkladech zrušeno | vsadili na lepší třídění |
| Belgie | odmítnuto v roce 2025 | spor o digitální systém |
| Británie | odloženo na rok 2027 | bez zálohy na sklo |
| Česko | stále se zvažuje | návrh počítá se 4 Kč |
Co z toho má český spotřebitel
Pro běžného nakupujícího by zálohování znamenalo hlavně jednu změnu. Prázdné petky a plechovky byste místo do koše nosili zpátky do obchodu. Některé řetězce mají automaty na vracení PET lahví v provozu už teď. Pár korun za kus se v rodinném nákupu rychle nasčítá, takže vracení obalů se vyplatí hlídat podobně jako slevy v letáku.
Polská zkušenost zároveň ukazuje, že vše stojí a padá na kvalitě automatů. Levný ruční sběr svádí k podvodům, kterým drahé přístroje umí předejít. Jestli a kdy se zálohování u nás rozjede, teď závisí hlavně na plechovkách a na tom, jestli stihneme evropské cíle i bez něj.
Zdroje: Autorský text, https://www.ceska-justice.cz/2026/06/konec-zalohovani-pet-lahvi-jine-reseni/, https://mzp.gov.cz/cz/agenda/odpadove-hospodarstvi-a-cirkularni-ekonomika/zalohovani/otazky-a-odpovedi-k-zalohovani, https://www.echo24.cz/a/HXQZJ/zpravy-ekonomika-zalohovani-plastu-v-evrope, https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/524161-slovaci-se-snazi-osidit-zalohovani-pet-lahvi-pouzivaji-tiskarny-i-snurky, https://www.e15.cz/zahranicni/zalohovani-lahvi-ma-i-svou-stinnou-stranku-nekteri-prisli-na-jednoduchy-trik-jak-vydelat-1433874
Použité zdroje
Rubriky

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.