Menu

Srovnání důchodů Česko vs. Slovensko (2026): Sousedé mají 13. důchod a na odpočinek odcházejí dřív

Srovnání důchodů Česko vs. Slovensko (2026): Sousedé mají 13. důchod a na odpočinek odcházejí dřívFoto: Shutterstock.com, s využitím nástrojů AI
Slovenský důchodový systém se od českého pořádně liší. Senioři tam dostávají 13. důchod, více než dva miliony lidí si zároveň povinně spoří a odlišná jsou také pravidla pro odchod do penze.

Slovenští senioři dostávají kromě běžné penze ještě 13. důchod, který letos u starobních důchodců činí 667,30 eura. Tím ale rozdíly proti Česku nekončí. Část Slováků si odvádí část povinného pojistného do vlastního důchodového spoření a jinak nastavený mají také důchodový věk nebo předčasné penze. Podívali jsme se, v čem se slovenský systém od toho českého liší a kdo je na tom lépe.

Slováci dostávají 13. důchod, letos činí 667,30 eura

Na Slovensku se důchod nevyplácí pouze dvanáctkrát ročně. Senioři mají nárok také na 13. důchod, který Sociální pojišťovna vyplácí automaticky spolu s prosincovou penzí. U starobních a předčasných starobních důchodců činí v roce 2026 667,30 eura, tedy přibližně 16,7 tisíce korun při kurzu kolem 25 Kč za euro.

Výše dávky se přitom liší podle druhu důchodu. Invalidní důchodce s poklesem pracovní schopnosti nad 70 % dostane 548,50 eura, při nižší míře invalidity 301,40 eura. U vdovských důchodů se jedná o 363,20 eura, u vdoveckých o 300,10 eura a u sirotčích o 300 eur.

Částka pro starobní důchodce však nebude v dalších dvou letech růst. Slovenská vláda ji v rámci konsolidačních opatření zmrazila na stejné úrovni pro roky 2026 až 2028. Ministr financí Ladislav Kamenický to v srpnu shrnul takto:

„Valorizáciu chceme zmraziť na tri roky, to znamená na rok 2026, 2027 a 2028, čiže dôchodci každý rok v nasledovných troch rokoch dostanú 667,30 eura ako trinásty dôchodok.“

Ladislav Kamenický ministr financí Slovenské republiky

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Část povinných odvodů si Slováci posílají na vlastní účet

Ještě větší rozdíl je v samotném financování penzí. V Česku funguje první pilíř průběžně, takže odvody dnešních zaměstnanců a podnikatelů míří především na současné důchodce. Na Slovensku ale existuje vedle průběžného systému také II. důchodový pilíř, do kterého si část lidí povinně odvádí část pojistného na vlastní účet.

Celkové odvody určené na starobní zabezpečení představují 18 % vyměřovacího základu. U účastníků II. pilíře jde 14 % do státního průběžného systému a 4 % do jejich vlastního důchodového spoření. Odložené prostředky spravují důchodové správcovské společnosti a investují je v penzijních fondech, takže výsledná částka závisí na délce spoření a zhodnocení investic.

Do systému je zapojena velká část pracujících. Ke konci roku 2025 evidovalo slovenské ministerstvo práce ve II. pilíři 2 008 272 spořitelů. Navíc novým pojištěncům mladším 40 let, kterým vzniklo první důchodové pojištění po 1. květnu 2023, vzniká účast ve II. pilíři automaticky, i když z něj mohou v zákonné lhůtě vystoupit.

Referenční částka slovenského důchodu přesahuje 700 eur

Pro rok 2026 stanovilo Slovensko takzvanou referenční částku ve výši 702,30 eura měsíčně. Ta odpovídá průměrnému starobnímu důchodu vyplácenému z I. pilíře a používá se také při některých pravidlech souvisejících s výplatou úspor z II. pilíře. V přepočtu při kurzu 25 Kč za euro se jedná zhruba o částku 17 560 Kč.

V Česku má podle Ministerstva práce a sociálních věcí průměrný starobní důchod v roce 2026 dosahovat 21 839 Kč měsíčně. Už při samotném porovnání měsíčních částek tak vychází český průměrný důchod vyšší.

Ukazatel Česko Slovensko
Měsíční důchod / referenční částka 2026 21 839 Kč 702,30 € (cca 17 560 Kč)
13. důchod ne 667,30 € (cca 16 680 Kč)
Povinné spoření na osobním účtu ne ano, u účastníků II. pilíře
Orientační roční částka 262 068 Kč 9 094,90 € (cca 227 370 Kč)

Rozdíl nesmaže ani slovenský 13. důchod. Pokud bychom pouze počítali se slovenskou referenční částkou 702,30 eura po dvanáct měsíců a přidali 13. důchod ve výši 667,30 eura, vyšlo by to na 9 094,90 eura za rok, tedy přibližně 227 tisíc korun. Vedle toho český senior s průměrným důchodem 21 839 Kč by za dvanáct měsíců dostal 262 068 Kč.

Ani toto srovnání ale samo o sobě neříká, kde se seniorům žije lépe. Do výsledku vstupují také ceny bydlení, energií, potravin, služeb nebo léků.

Slováci mohou do důchodu dříve, rozdíl se ale postupně zmenšuje

Odlišně je nastavený také důchodový věk. Na Slovensku člověk narozený v roce 1968 odchází do řádného důchodu v 64 letech a 2 měsících. Za každé vychované dítě se věk snižuje o šest měsíců, maximálně o 18 měsíců. V Česku se naopak důchodový věk postupně prodlužuje až na 67 let, které se budou týkat lidí narozených v roce 1989 a později.

Stejně jako u nás mohou i Slováci odejít do předčasného důchodu, pokud splní potřebnou dobu pojištění. U ročníku 1968 jde například o 41 let a 2 měsíce. Důchod se pak krátí o 0,5 % za každých započatých 30 dní, které zbývají do řádného důchodového věku. Dříve přitom mohli lidé s potřebnou odpracovanou dobou využít mírnější krácení o 0,3 %, od května 2024 už ale tato výhoda neplatí.

V Česku jsou pravidla nastavena jinak. V roce 2026 lze odejít nejvýše tři roky před řádným důchodem a zároveň je potřeba alespoň 40 let pojištění. Penze se standardně krátí o 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 dní, při 45 letech vybraných dob pojištění jen o 0,75 %.

Co na slovenský model říkají Češi?

Zeptali jsme se lidí, jestli jim slovenský systém s 13. důchodem a částí povinných odvodů na vlastním účtu přijde lepší než ten český. Názory se liší – někoho láká hlavně vlastní spoření, jiní se bojí investic.

Jana K. (49): „Ten třináctý důchod zní dobře, kdo by nechtěl jednou za rok něco navíc. Ale když pak člověk vidí, že běžný důchod je tam nižší, tak už to nevypadá tak dobře.“

Martin P. (36): „Mně se líbí hlavně to, že část peněz jde přímo na účet. Aspoň má člověk pocit, že si něco opravdu spoří pro sebe a všechno nezmizí hned v systému.“

Petr M. (57): „Já bych nechtěl, aby můj důchod závisel na tom, jak se zrovna daří nějakému fondu. Na spoření mám svoje peníze, povinné odvody bych radši nechal na státu a dal je nižší.“

Lucie S. (31): „Za mě by dávalo smysl něco mezi. Část odvádět normálně a část mít opravdu svoji. Ale muselo by být jasné, kam ty peníze jdou a kolik tam člověk má.“

Zdroje:

Autorský text

Rozhovory s respondenty redakce

https://ceskeduchody.cz/magazin/cesi-plati-na-soucasne-duchodce-slovaci-si-cast-penez-posilaji-na-vlastni-ucet-do-penze-navic-miri-driv-a-maji-i-trinacty-duchod

https://www.socpoist.sk/socialne-poistenie/zmeny-v-socialnom-poisteni/najdolezitejsie-zmeny-v-socialnom-poisteni-od-1-1

https://socpoist.sk/socialne-poistenie/dochodkove-poistenie/vseobecne-informacie/dochodkovy-vek

https://www.socpoist.sk/zivotne-situacie/dochodok/ako-poziadat-o-predcasny-starobny-dochodok

https://www.socpoist.sk/news/od-15-maja-2024-sa-menia-podmienky-naroku-na-predcasny-starobny-dochodok-aj-sposob-urcenia

https://employment.gov.sk/sk/socialne-poistenie-dochodkovy-system/dochodkovy-system/ii-pilier-starobne-dochodkove-sporenie/

https://www.employment.gov.sk/sk/socialne-poistenie-dochodkovy-system/dochodkovy-system/dochodkova-prognoza/

https://mpsv.gov.cz/duchody-se-v-lednu-opet-navysi-prumerna-starobni-penze-dosahne-21-839-korun-mesicne

https://mpsv.gov.cz/starobni-duchody

https://spravy.stvr.sk/2026/08/konsolidacia-zmrazila-13-dochodky-rovnaku-sumu-dostanu-seniori-az-do-roku-2028/

Rubriky

Přečtěte si také

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi.
Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.