Kingdom Come: Deliverance 2 jsem dohrál za týden, nikdy mě nic tak nepohltilo (Recenze)

Screenshot: Jakub Gulec

Všichni streameři o ní hovoří, prohnala se všemi médii a zbourala celou řadu předsudků. Nová hra Kingdom Come: Deliverance 2 je bezpochyby obrovským úspěchem relativně malého českého studia Warhorse, což ostatně prokazuje obrovský objem prodejů tohoto titulu. Jen za první den se prodalo přes 1 milion kopií, po dvou týdnech se zisk dostal na 3 miliardy korun. V dnešním článku se s vámi podělím o své intenzivní pocity z nového příběhu Jindřicha ze Skalice.

Článek neobsahuje žádné příběhové spoilery. Nemusíte mít proto obavy, že byste se připravili o jakákoliv zásadní překvapení. Hru jsem dohrál za týden a musím říct, že při kombinaci s prací mi nezbylo moc času na spánek. A ono to za to stálo.

Perfektně vybudovaný svět vás pohltí nádechem českého středověku

Když jsem se dlouho před vydáním hry dozvěděl, že druhý díl bude stále stavět na Cryengine a vývojáři nehodlají vsadit na masově využívaný nástroj Unreal Engine 5, patřil jsem spíše ke skeptické části publika. Živě si pamatuji, jak fungoval první díl a velké spektrum jeho problémů v hratelnosti. Byl jsem proto bez nadsázky zaskočen, jak dobře se dá s využitím Cryengine hra udělat. Druhý díl řeší prakticky všechny nedostatky svého předchůdce.

Výhled od Kutné Hory, Screenshot: Jakub Gulec

Prostředí hry je graficky zpracované až do dechberoucího detailu, a to s velkou dávkou respektu k české přírodě a středověké architektuře. Ostatně sám kreativní ředitel studia Warhorse v rozhovoru pro V.O.X. TV přiznal, že kladli důraz i na takové detaily, jako je sklon střechy kadibudek. Inu, mně jako nadšenému hráči nezbývá než přiznat, že se tento puntičkářský přístup ve hře mnohonásobně zúročil.

Video: Exkluzivně: Co vše nám Dan Vávra (ne)řekl o Kingdom Come 2, V.O.X. TV, YouTube

Žádná hra nemá tak propracované NPC

Všechny postavy nosí odpovídající oblečení, mají denní rutinu od vstávání přes oběd až po konkrétní čas, kdy chodí spát. Dopoledne chodí do práce, večer se vrací posedět domů či si popovídat v hospodě. Navíc v každém lidském osídlení slyšíte, jak si jednotlivé postavy povídají, vypráví si příběhy ze života nebo si prostě jen na něco stěžují. Variabilita těchto rozhovorů je přitom opravdu enormní.

Screenshot: Jakub Gulec

Hře se navíc podařilo něco, co zatím žádné jiné – zachytit ducha českého národa. Jednotlivé postavy reagují v rámci tradic naší české nátury zcela logicky, nejsou nijak zvlášť korektní, pro ostré slovíčko nejdou daleko a ve velké míře užívají ostrého nekompromisního humoru.

Interakce s hráčem přesahuje vše, s čím jsem se setkal

Protože jsem na hraní PC her prakticky vyrostl a nejraději jsem měl vždy žánry RPG a RTS, ledacos jsem si už vyzkoušel. Historicky některé AAA herní pecky dokázaly do hry zapracovat reputaci postavy, dopady jednotlivých rozhodnutí či vliv vizáže na reakce okolí. Žádný mně známý titul ale nezašel tak daleko jako KCD 2.

Postavy mají při rozhovorech přízvuk dle svého původu, Screenshoty: Jakub Gulec

Okolí na Jindřicha reaguje na základě reputace, způsobu oblečení a jeho barvě, čistoty a zápachu, hodnoty používaného koně, etnika ke kterému daný oděv náleží, hluku, který působíte, procent alkoholu v krvi… S tím se pak pojí celá řada opravdu zajímavých mechanik.

Inventář, Screenshoty: Jakub Gulec

Například když se ve hře opijete, z počátku získáte nějaké to charisma/výřečnost navíc a dovedete lépe dotlačit lidi k určitým rozhodnutím. Když ale pijete pravidelně, stanete se na alkoholu závislí a pokud pak nějaké to víno nepožijete, máte naopak některé charakteristiky postavy snížené. To samé platí, pokud se přejíte, máte hlad nebo jste třeba nevyspalí. Zajímavé je, že NPC nereagují jen na hráče, ale i na sebe navzájem.

Interakce NPC mezi sebou, Screenshoty: Jakub Gulec

Některé herní mechaniky ze srdce pobaví

Je krásný letní večer, všechny blízké úkoly máte splněné a rozhodnete se Jindřichovi dopřát nějaké to Kutnohorské „hospodské potěšení“. Pokud to ovšem s alkoholem přeženete a opijete se do němoty, nebude to jen tak. Ráno se totiž můžete vzbudit okradení na hnoji v kravíně o 5 kilometrů dále s těžkou kocovinou.

Chcete se přiučit něčemu novému? Najděte si učitele nebo si sežeňte naučnou literaturu. To samo o sobě není nic nového, mnohem zajímavější ale je, když si ony naučné knihy začnete opravdu číst. Musím říct, že jsem měl blízko k pádu ze židle, když jsem Jindru nechal číst knihu o pijanství a zjistil, že je v knize přepis slavné písničky „Ta naše hospoda“.

Lidová moudrost v naučných knihách odkazuje například i na Jirku Babicu, Screenshoty: Jakub Gulec

Rádi se pohybujete na hranici zákona a riskovat případné pokuty strážných vám nevadí? Pak vězte, že je druhý díl daleko více nekompromisní, než jeho předchůdce. Při prvním zločinu skončíte na pranýři, při dalších následuje mrskání holí a vypálení cejchu. No a když to už opravdu přeženete, dožene vás spravedlnost v podobě provazu. Tím to ale nekončí, v případě cejchování nejenže ztratíte část zdraví a dočasně se vám zhorší statistiky postavy, ale nikdo ve městě s vámi nebude chtít ani obchodovat.

Z cejchování Jindra nadšený nebyl, Screenshot: Jakub Gulec

Při jízdě na koni se můžete hlavou praštit do větví či stropu při průjezdu stájemi, nejednou se přiotrávíte zkaženým jídlem. Tvorba lektvarů závisí nejen na vašich schopnostech, ale také kvalitě použitých surovin a vydělávat peníze si můžete mimo jiné i kovařinou.

Kovařina má podobu minihry, Screenshot: Jakub Gulec

Jiné reakce prostředí mě upřímně naštvaly

Představte si, že takhle pobíháte hodinu po mapě a plníte složitý úkol, který zahrnuje záchranu některé z postav. Pomůžete danému člověku, slíbí vám nehynoucí náklonnost, odmění vás penězi a spoustou vlídných slov a řekne vám, že jste kdykoliv vítáni. Prakticky se stanete členem rodiny. To platí ale jen do chvíle, než si omylem lehnete do postele, která dané postavě náleží. To je na NPC už příliš, nekompromisně vás začne urážet a buďto vyžaduje pokutu, nebo rovnou běží pro stráže.

Když to přeženete, Jindru pověsí, Screenshot: Jakub Gulec

Trochu zamrzí také to, jak snadné je postavy okrádat. Pokud se jen trochu zaměříte na schopnosti spojené se zlodějinou, hodně rychle zjistíte, že peníze nejsou v této hře žádný problém. Pokud si tedy chcete titul opravdu užít, doporučuji moc toto zjednodušení nevyužívat. Například při nákupu v obchodě se totiž peníze dají z váčku či truhly prodejce ukrást poměrně jednoduše.

Bojový systém je podstatně lepší

První díl představil boj založený na 6 směrech útoku. Šerm byl ale kvůli tomu opravdu hodně nepřehledný a velice těžký na ovládání myší. Druhý díl zredukoval počet směrů útoku na 4 a místo toho vsadil na větší propracovanost a nové zbraně. Díky tomu je hratelnost podstatně lepší, a místo naštvání tak máte z prohraného boje spíše pocit větší výzvy.

Souboje jsou autentické a historicky přesné, Screenshoty: Jakub Gulec

Hodně zajímavé je pojetí střelby, které bývá u RPG her tradičně nejjednodušším způsobem, jak skolit nepřátele. No v KCD 2 je to podle mě naopak. Naučit se mířit lukem, kuší či píšťalou vám potrvá poměrně dlouho a k dokonalosti to nejspíše nedovedete nikdy. Kuše se navíc nabíjí realisticky dlouho a ne každý luk natáhnete.

Sudlici je potřeba naládovat, až pak lze střílet, Screenshoty: Jakub Gulec

Hra je plná skrytých vtípků napříč českou kulturou, historií i herním průmyslem

Nerad bych, abyste byli ochuzeni o některé opravdu zábavné žertíky, demonstrativně tedy uvedu jen několik konkrétních, na které jsem sám narazil v Kutné Hoře. Shodou okolností jsem při volném pobíhání totiž potkal kocoura v botách. Asi bych si jej ani nevšiml, kdyby mě do těch míst nezahnaly stráže při souboji.

Kocour v botách, Screenshoty: Jakub Gulec

Stejně tak mě překvapila skrytá místnost, která je plná koster sedících kolem rýsovacích prken. Na těch lze vidět plány budov města, ale také mapy z prvního dílu hry. Místnost tedy nejspíše odkazuje na dlouhou a urputnou práci týmu vývojářů.

Tajná místnost vývojářů, Screenshot: Jakub Gulec

Výkon není problém

Osobně mám poměrně výkonnou PC sestavu, takže že nebudu mít potíže se snímkovou frekvencí mi bylo předem vcelku jasné. Pokud ale porovnám to, jak dobře běží KCD 2 oproti například novému Indiana Jonesovi, optimalizace není vůbec špatná. Hru rozjedete zcela plynule i na nižších třídách grafických karet.

Kutná Hora, Screenshoty: Jakub Gulec

Závěrečné hodnocení

Když to vezmu kolem a kolem, asi jsem nikdy nehrál lepší hru. Jasně, titul má i své nedostatky. Narazit se dá na zajímavé chyby, nedostatky v grafickém zpracování (například špatně umístěné textury) a díry v herní mechanice. Na druhou stranu to jsou dneska dosti běžné obtíže, zejména hned v týdnu po oficiálním vydání.

Tou největší předností Kingdom Come: Deliverance 2 je opravdu silný příběh, který jsem si naplno užil. Doprovází jej extrémně interaktivní prostředí, perfektně zpracované prostředí a dobře vystihnutý středověk. Nemohu říct, že bych KCD 2 doporučovat. Já totiž tuto hru považuji za povinnost pro každého milovníka žánru RPG. Nic lepšího v tomto odvětví aktuálně na trhu zkrátka není.

Zdroj: Autorská tvorba redaktora portálu Arecenze