Příprava rajčat na 1. letní teploty: Nad 32 °C přijdete o úrodu. Pomůže stín přes poledne a zálivka ráno ke kořenům

Rajče má rádo teplo, jenže když rtuť poprvé v sezoně vyletí přes třicet stupňů, mívají zahrádkáři první vrásky. Rostliny přestávají nasazovat plody, květy padají na zem a na dozrávajících rajčatech naskakují skvrny. Většinu téhle škody přitom odvrátíte několika levnými kroky. Vyplatí se je udělat dřív, než dorazí první opravdové vedro.

Co se s rajčaty děje, když přijdou tropy

Rajče sice patří mezi teplomilné rostliny, ale své pohodlí má jasně ohraničené. Jakmile denní teploty vystoupají nad 30 °C, zpomalí se rostlině fotosyntéza a vázne kvetení i nasazování plodů. Nad zhruba 32 °C ve dne a 24 °C v noci se pyl stává neplodným a rostlina květy radši shodí.

Svou daň si bere i ostré slunce. Na osluněné straně plodů a na listech umí vypálit bledá tvrdá místa, takzvanou sluneční spálu. Přes porušenou slupku se do takového plodu pak snadno dostanou plísně. Třetí potíží je suchá hniloba, tmavá propadlá skvrna na spodní špičce plodu. Stojí za ní nedostatek vápníku, který se ovšem do rajčete dostává hlavně s vodou. O většině problémů ve vedru tak rozhoduje zálivka, takže oblíbené skořápky od vajec bez pravidelného zalévání u rajčat moc nezmůžou.

Zálivka je základ celé přípravy

Pokud máte na ochranu rajčat zvládnout jen jednu věc, ať je to rozumný režim zalévání. Rajčatům nejvíc škodí kolísání vláhy. Když půda úplně vyschne a pak na ni nažene velký příval vody, plody rychle nabydou na objemu, slupka to nestihne a popraská. Stejné výkyvy stojí i za suchou hnilobou, cílem je proto udržet vlhkost stabilní.

Odebírejte náš 🚨 Spotřebitelský radar

Exkluzivní obsah, slevy, soutěže, testy a výhodné nabídky. Vybráno naší redakcí, každý den na váš e-mail. Pro první odběratele zdarma, využijte toho!

Odebírat

Posíláme jen to, co stojí za to. Řídíme se zásadami ochrany soukromí.

Díky, že čtete arecenze.cz

Jsme tým nadšenců, kteří tvoří obsah o všem, co má přímý dopad na peněženku nebo praktický život běžného Čecha — co koupit, jak ušetřit, čemu se vyhnout a kolik zaplatíte.

Klikněte a odebírejte naše články z boxíku na domovské stránce Seznam.cz

V praxi to znamená zalévat radši méně často, ale o to vydatněji, aby voda promáčela kořenovou zónu do hloubky. Lijte ji vždy ke kořenům a vyhněte se listům, jinak hrozí spálení a plísně. Nejlépe zalévejte ráno, voda se do půdy vpije dřív, než přijde polední žár a odpaří ji, a listy do večera oschnou. V největších vedrech neuškodí přidat menší dávku i k večeru. Pozor také na ledovou vodu z hadice nebo studny, ta rajčata ve vedru šokuje, nechte ji raději odstát.

Mulč máte možná zadarmo na vlastní zahradě

Druhý krok přípravy je ještě levnější, protože materiál na něj často leží přímo u vás na záhonu. Kolem rostlin nahrňte asi pěticentimetrovou vrstvu, klidně z posekané zaschlé trávy, drcené kůry nebo slámy z podestýlky.

Funguje vlastně jako prodloužení zálivky. Voda, kterou ráno nalijete ke kořenům, se pod vrstvou trávy nebo slámy nestihne do poledne odpařit a kořeny pod ní tolik netrpí žárem. Vrstva mulče navíc zavírá cestu na světlo plevelu, který by o vláhu soupeřil.

Stín na nejsilnější polední slunce

Když rajčata rostou na rozpáleném jižním záhonu, kam praží slunce celý den, oceníte stínění. Drahé pomůcky nepotřebujete. Stačí přes rostliny natáhnout světlou agrotextilii nebo zastiňovací tkaninu mezi dvě tyče. Taková tkanina vydrží řadu sezon, propustí jen část světla a pořídíte ji řádově za nižší stovky korun.

Stínit je důležité hlavně kolem poledne, kdy slunce praží nejvíc. Ráno a odpoledne nechte rostliny svítit naplno, světlo totiž potřebují pro zrání.

Skleník se umí proměnit ve výheň

Ve skleníku a fóliovníku je situace ještě vyhrocenější. V parném dni tam teplota snadno přeskočí 40 °C, ideální je přitom udržet uvnitř zhruba do 30 °C.

Foto: Andrus Lukas / Unsplash

Ve skleníku teplota v parném dni snadno přeskočí 40 °C, proto se rajčata neobejdou bez větrání a zastínění.

Pomůže kombinace dvou věcí. První je důsledné větrání, nejlépe otvory proti sobě, aby vznikl průvan; u větších skleníků se vyplatí střešní okna nebo automatické otvírače reagující na teplotu. Druhá je zastínění zvenčí, sítí na jižní a západní straně nebo vápenným nátěrem, který se na podzim smyje. A za tropických poledních hodin se ve skleníku zálivce vyhněte. Jestli skleník teprve pořizujete, projděte si náš přehled zahradních skleníků.

Na co si dát pozor a které odrůdy zvolit

Když rostlina ve vedru chřadne, svádí to dodat jí hnojivo. Ve stresu z horka jí ale dusík spíš ublíží, protože ji žene do růstu listů, na který nemá sílu. S přihnojováním proto počkejte, až se ochladí.

Velkou část výsledku rozhodnete už při výsadbě. Když víte, že vaše zahrada v létě praží, dejte přednost drobnoplodým cherry typům, které si s horkem poradí klidněji a praskají i hnijí méně než velkoplodé masité odrůdy. A nesázejte všechno na jednu odrůdu, pár keřů od dvou nebo tří různých je levná pojistka pro případ, že zrovna ta jedna horko nezvládne.

Zdroje: Autorský text, https://www.nkz.cz/praxe/choroby-skudci/vady-rajcat-praskani-hniloba, https://www.denik.cz/zahrada/rajcata-horko-pece.html, https://www.blackfrass.cz/magazin/jak-efektivne-zastinit-sklenik-nebo-foliovnik-v-horkych-dnech/, https://www.zcsmaragd.cz/zahradnicka-abeceda—pruvodce-sazenim–kombinacemi-a-peci-o-rostliny/vetrani-a-stineni-skleniku—jak-zabranit-prehrivani/, https://www.nasezahrada.com/i-rajcata-trpi-horkem-tipy-jak-je-ochranit/, Oficiální materiály distributorů, https://www.ireceptar.cz/zahrada/pestovani-rajcat-v-horku/