Otestovala jsem zahřívání vrtaček na slunci: Termokamera ukázala rozdíl skoro 12 °C u 6 modelů. Parkside, Makita i Bosch v testu

Nechat aku vrtačku hodinu na přímém letním slunci není úplně ideální. Přesto jsem to udělala záměrně. Chtěla jsem zjistit, jak se budou zahřívat vrtačky různých barev, materiálů a konstrukcí. Rozdíl mezi nejchladnějším a nejteplejším krytem v oblasti motoru dosáhl téměř 12 °C. Termokamera navíc ukázala, že nejteplejším místem nemusí být vždy zadní část vrtačky.

Šest vrtaček, stejné podmínky

Experiment probíhal během tropického dne s teplotou přes 30 °C. Na dřevěnou terasu jsem vedle sebe položila šest aku vrtaček různých značek a barevných provedení. Všechny byly bez akumulátorů, nebyly v provozu a přibližně hodinu ležely na přímém poledním slunci.

Poté jsem každou vrtačku třikrát změřila termokamerou. Sledovala jsem nejen povrchovou teplotu krytu v oblasti motoru, ale také rozložení tepla po těle nářadí a místa, která se zahřívala nejvíce. Cílem bylo porovnat, jak se za stejných podmínek zahřejí vrtačky různých barev, materiálů a konstrukcí. Za teplotu v oblasti motoru jsem považovala nejvyšší naměřenou hodnotu na barevném plastovém krytu zadní části vrtačky. Pogumované plochy jsem do tohoto srovnání nezahrnovala.

Lesklé kovové části, například háčky na opasek, jsem kvůli odrazům a možnému zkreslení nehodnotila. Matné hliníkové kryty převodovek jsem sledovala především kvůli rozložení teploty na jednotlivých vrtačkách. Při porovnávání různých materiálů je však potřeba počítat s tím, že jejich povrchové vlastnosti mohou měření termokamerou ovlivnit.

Výsledky měření

Vrtačka	Povrchová teplota krytu v oblasti motoru	Nejteplejší naměřené místo
Makita, bílo-černá	56,9 °C	plastové přepínače převodovky, 66,8 °C
Makita, tyrkysová	56,7 °C	pogumovaná rukojeť, 62,6 °C
Bosch Professional	60,8 °C	střed těla, 62,7 °C
Parkside, zelený	62,6 °C	plastové sklíčidlo, 66,9 °C
FERM, černý	63,7 °C	plastová převodovka a plastové sklíčidlo, 65,0 °C
Parkside Performance, černý	68,5 °C	plastová převodovka, 69,6 °C

V nejchladnější skupině skončily obě vrtačky Makita, následované modrým Boschem Professional. Na opačném konci byl černý Parkside Performance. Povrch jeho krytu v oblasti motoru byl o 11,8 °C teplejší než u nejchladnější tyrkysové Makity. Samotná maximální hodnota ale neříká všechno. Zajímavé bylo také to, jak se teplo rozložilo po jednotlivých částech vrtaček.

Bílá Makita ukázala rozdíl mezi světlými a tmavými částmi

Nejvýraznější kontrast byl patrný u bílo-černé Makity. Bílé části těla zůstaly relativně chladné, zatímco černé kruhové přepínače převodovky dosáhly 66,8 °C.

Na jediném stroji tak bylo dobře vidět, že se různé povrchy mohou za stejných podmínek zahřívat velmi rozdílně. Nejde přitom nutně pouze o barvu. Jednotlivé části se mohou lišit také materiálem, povrchovou úpravou nebo konstrukcí. Kryt v oblasti motoru přesto patřil u bílé Makity mezi nejchladnější z celého testu.

Tyrkysová Makita měla nejchladnější kryt v oblasti motoru

Také druhá Makita patřila mezi nejchladnější modely. Na tyrkysovém plastu v okolí motoru jsem naměřila 56,7 °C, což byla nejnižší hodnota v tomto srovnání. Nejvíce se zahřála černá pogumovaná část rukojeti pod spínačem. Matný kovový kryt převodovky a kovové sklíčidlo se na termosnímcích naopak jevily výrazně chladnější než okolní tmavé plasty a pogumované plochy.

Bosch Professional se zahříval poměrně rovnoměrně

Bosch Professional dosáhl na krytu v oblasti motoru 60,8 °C. Nejvyšší hodnotu 62,7 °C jsem naměřila ve střední části těla. Na rozdíl od některých ostatních vrtaček se na něm nevytvořilo jedno výrazně horké místo. Zvýšená teplota byla po těle stroje rozložena poměrně rovnoměrně.

Zelený Parkside byl zahřátý téměř celý

U zeleného Parkside nebylo teplo soustředěné pouze do jednoho místa. Zvýšenou teplotu měla prakticky celá horní část vrtačky. Kryt v oblasti motoru dosáhl 62,6 °C. Nejvyšší hodnotu jsem naměřila na plastovém sklíčidle, které mělo 66,9 °C.

FERM překvapil nižší teplotou než černý Parkside

Přestože je FERM téměř celý tmavý, povrch krytu v oblasti motoru dosáhl 63,7 °C. To bylo téměř o pět stupňů méně než u černého Parkside Performance. Nejvíce se zahřála přední část stroje v oblasti převodovky a sklíčidla, kde jsem naměřila 65,0 °C.

Právě srovnání těchto dvou tmavých modelů ukazuje, že výslednou teplotu nelze odvozovat pouze od barvy. Rozdíl mohou ovlivňovat také použité materiály, jejich povrch, tvar jednotlivých částí a celková konstrukce vrtačky.

Parkside Performance byl nejteplejší

Nejvyšších teplot dosáhl zcela nepřekvapivě černý Parkside Performance. Na plastovém krytu v oblasti motoru jsem naměřila 68,5 °C a v oblasti převodovky až 69,6 °C. Výrazně zahřátá byla prakticky celá horní část vrtačky. Chladnější zůstala především rukojeť. Ve srovnání s tyrkysovou Makitou činil rozdíl na krytu v oblasti motoru 11,8 °C.

Barva má vliv, ale nevysvětluje všechno

Výsledky odpovídají obecnému předpokladu, že se tmavé povrchy na přímém slunci obvykle zahřívají více než světlé. Tento experiment ale neumožňuje přesně oddělit vliv samotné barvy od vlivu materiálu, povrchové úpravy a konstrukce jednotlivých modelů. Dobře je to vidět například na vrtačce FERM. Přestože je téměř celá černá, zůstala v oblasti motoru přibližně o pět stupňů chladnější než rovněž černý Parkside Performance.

Termokamera také ukázala, že nejvyšších teplot často nedosahovaly hlavní barevné kryty, ale menší černé přepínače, pogumované části nebo plastová sklíčidla.

Matné hliníkové kryty převodovek obou vrtaček Makita se na termosnímcích naopak jevily jako jedny z nejchladnějších částí. U tyrkysové Makity zůstalo výrazně chladnější také kovové sklíčidlo. Tyto výsledky je ale potřeba chápat jako pozorování rozložení teploty na konkrétních strojích, nikoliv jako obecný důkaz, že se kov vždy zahřívá méně než plast.

Související produkty:

Co z toho plyne v praxi

Experiment nesledoval, zda může hodinový pobyt na přímém slunci ovlivnit funkci nebo životnost vrtačky. Ukázal ale, že povrchová teplota některých částí se může přiblížit 70 °C. Pokud tedy vrtačka nemusí ležet na rozpálené terase, střeše nebo korbě automobilu, je lepší ji odložit do stínu. Silně zahřáté nářadí se navíc drží méně pohodlně a některé jeho části mohou být na dotek nepříjemně horké.

Akumulátory je vhodné před vysokými teplotami a sluncem chránit zvlášť. V tomto experimentu ale nasazené nebyly a jejich teplotu jsem neměřila. Test ukázal, že barva povrchu může mít na zahřívání vrtačky znatelný vliv. Stejně důležitý je materiál, povrchová úprava a konstrukce konkrétní části. Proto se mohou dvě podobně tmavé vrtačky za stejných podmínek lišit o několik stupňů, zatímco světlé části a některé matné kovové povrchy se na termosnímcích jevily výrazně chladnější.

Zdroje:

• Autorské testování redaktorky Arecenze
• Vlastní měření termokamerou