Menu

Recenze teleskopu Sky-Watcher Dobson 10″ Classic: Hvězdářský obr pro pokročilé i začátečníky, ale ne pro děti

Výborné Celkové hodnocení

TOP teleskop v kategorii Teleskop nad 10 000,-

Klady

  • Výborné optické vlastnosti
  • Velká světelnost
  • Jednoduchá montáž a ovládání
  • 2" okulárový výtah
  • Vysoké maximální zvětšení

Zápory

  • Větší rozměry a znatelně větší hmotnost
  • V našich podmínkách málokdy použitelný plný potenciál
  • Hodil by se dvou rychlostní okulárový výtah
  • Vyšší cena
19 700 Kč Orientační cena

Výborné Celkové hodnocení

TOP teleskop v kategorii Teleskop nad 10 000,-

Klady

  • Výborné optické vlastnosti
  • Velká světelnost
  • Jednoduchá montáž a ovládání
  • 2" okulárový výtah
  • Vysoké maximální zvětšení

Zápory

  • Větší rozměry a znatelně větší hmotnost
  • V našich podmínkách málokdy použitelný plný potenciál
  • Hodil by se dvou rychlostní okulárový výtah
  • Vyšší cena
19 700 Kč Orientační cena

Od července 2023 jsem držitelem teleskopu Sky-Watcher DOBSON 10” CLASSIC 250/1200 mm, jedná se již o 3. teleskop. Ovšem první teleskop „vyšší třídy“ a zároveň první teleskop na Dobsonově montáži. S teleskopem jsem absolvoval více jak 150 pozorovacích hodin a rád bych, na základě mých zkušeností ukázal, co od něj můžete čekat a co vám dokáže přinést.

Shrnutí recenze:

  • Obecné informace – Teleskop Sky-watcher DOBSON 10” CLASSIC 250/1200 mm je primárně určen na vizuální pozorování a je ideální pro pozorování objektů hlubokého vesmíru.
  • Konstrukce a provedení – Jedná se opravdu o velký a těžký teleskop, který je třeba kvůli případnému transportu rozložit na dvě části a zároveň počítat s tím, že se pronese. Na druhou stranu, provedení montáže typu Dobson zajistí teleskopu velmi dobrou stabilitu a snadnost jeho ovládání.
  • Ovládání teleskopu – Jelikož se jedná o teleskop na Dobsonově montáži, tak jeho ovládání zvládne v podstatě i dítě, což znamená, že i nezkušený astronom si s ním snadno poradí.
  • Příslušenství – Teleskop se dodává se dvěma okuláry (s ohniskovou vzdáleností 25 mm a 10 mm), které poskytují 48násobné, respektive 120násobné zvětšení. A dále je jeho součástí optický hledáček 9 x 50 mm a praktická odkládací přihrádka na okuláry.
  • Doporučené dodatečné příslušenství – Základní příslušenství dodané s teleskopem bohužel není úplně ideální a je vhodné jej rozšířit.
  • Závěr – Pro ty, kteří mají skutečně o astronomii zájem se jedná o vynikající teleskop, který je schopen jim vydržet po celý život, jelikož jeho potenciál je více než dostatečný. Nevhodný je pro děti a celkově pro všechny komu bude dělat problém jeho transport.

Obecné informace

Teleskop Sky-Watcher DOBSON 10” CLASSIC 250/1200 mm je už na první pohled doslova „dělo“. Jeho rozměry jsou více než úctyhodné a několikrát se mi stalo, že si kolemjdoucí mysleli, že stěhuji bojler, když jsem jej nakládal do auta. Jeho vizuál slibuje, že zážitek z pozorování bude úžasný. A tento příslib naplňuje do puntíku. Jeho světelnost (f/4,7), která jej v hantýrce astronomů řadí do tzv. „rychlých teleskopů“ umožňuje sledovat v podstatě vše co obloha amatérským astronomům dovoluje. A to ve velkém detailu. Planety v něm doslova září (úplňkový Měsíc téměř vypaluje oko, jak je jasný). Ale tento teleskop hraje prim, především v pozorování objektů hlubokého vesmíru, jako jsou mlhoviny (například Velká mlhovina v Orionu), kulové hvězdokupy (M13 v souhvězdí Herkula), otevřené hvězdokupy (Plejády) nebo galaxie (například M31 v Andromedě). Detailnost a jasnost těchto objektů v teleskopu je opravdu dech beroucí.

Dodává se ve dvou balících. Jeden je samotný teleskop – tubus. A druhý pak nesestavená Dobsonova montáž (něco jako noční stolek z IKEA). Součástí dodávky je i potřebné nářadí na sestavení montáže. A toto sestavení je pak skutečně snadné – pokud zvládnete noční stolek z IKEA, tak Dobsonovu montáž, k tomuto teleskopu, zvládnete levou zadní.

Tubus se následně usazuje do sestavené Dobsonovi montáže, kde jej zajistíte dvojicí šroubů s madlem, které je pak možné použít i pro transport. Ale pozor, v jednom člověku je jeho transport, ve složeném stavu, v podstatě nemožný a je třeba jej přemisťovat na dvě části – montáž a pak tubus.

Pokud budete potřebovat cestovat za tmou, tak samotný tubus zabere celý prostor zadních sedadel auta a montáž je třeba umístit do kufru vozu. Ale pokud nemáte kombík, nebo minimálně hatchback, tak ji do kufru nedáte.

Vzhledem k rozměru teleskopu by mohlo kde, koho napadnout myšlenka na jeho skladnost. Ale ta je paradoxně úplně v pohodě. Pokud na místě, kde jej chcete skladovat máte dostatečný prostor směrem vzhůru (lehce přes metr), tak teleskop usazený v montáži zabere prostor všeho všudy půl metru, což je cca průměr jeho podstavy.

Zvětšení

Teleskop umožňuje maximální, tzv. efektivní zvětšení 500násobné. Ale počítejte s tím, že to využijete jen několikrát do roka (kvůli podmínkám, které většinově panují v ČR). Navíc velké zvětšení je vhodné jen pro objekty sluneční soustavy (Měsíc, Slunce – s použitím solární folie, případně planety). Pro objekty hlubokého vesmíru (hvězdokupy, mlhoviny, galaxie) je vhodnější zvětšení menší.

Já osobně jsem nejčastěji pozoroval s 200násobným zvětšením (u objektů sluneční soustavy), respektive 80násobným u objektů hlubokého vesmíru.

Tím je v podstatě nepřímo řečeno, že plný potenciál teleskopu využijete málokdy a podobný zážitek vám přinese i menší teleskop, který je logicky i levnější. Ovšem možnost využít vyšší potenciál, ač ne příliš často, je minimálně příjemná. Ne, není příjemná, ten pohled je úžasný!

Výbava dodaná s teleskopem

S teleskopem obdržíte i dva 1,25“ okuláry typu Super Plössl (ohnisková vzdálenost 25 mm a 10 mm), které v teleskopu poskytnou 48násobné, respektive 120násobné zvětšení. Jedná se o okuláry spíše průměrné kvality, což je ovšem běžné i u dražších teleskopů. Dále, krom nářadí k sestavení teleskopu, či k jeho tzv. kolimaci, pak i optický hledáček 9 x 50 mm, který je ovšem použitelný jen k zaměření okem viditelných objektů (Měsíc, planety, jasnější hvězdy) a praktickou odkládací přihrádku na okuláry, která je přišroubována k montáži.

Jelikož tzv. okulárový výtah, nezbytný k zaostření, je 2“ Crayford, tak jsou součástí redukce jak pro 2“ okulár (není součástí), tak i pro dodané, standardní 1,25“ okuláry. Provedení výtahu je jedno rychlostní, ač teleskop tohoto rozměru by si zasloužil dvourychlostní okulárový výtah. Ale to je jen drobná „vada“.

Parametr Hodnota
Průměr teleskopu (mm) 254
Ohnisková vzdálenost (mm) 1 200
Maximální efektivní zvětšení 500násobné
Světelnost f/4,7
Zvětšení s okulárem 25 mm 48násobné
Zvětšení s okulárem 10 mm 120násobné
Hmotnost tubusu (g) 13 000
Hmotnost montáže (g) 18 000

 

Konstrukce a provedení

Samotný teleskop je dodáván s primárním, parabolickým zrcadlem (což je „srdce“ tohoto typu teleskopu) typu Pyrex s nízkou tepelnou roztažností (to zajišťuje dlouhou životnost a stabilní optický výkon), které má označený střed pro přesnou kolimaci. Zrcadla Pyrex jsou velmi kvalitní a jsou doménou v podstatě všech zrcadlových teleskopů od Sky-watcher. Už jen kvůli tomuto zrcadlu jsou teleskopy Sky-watcher velmi dobrou volbou.

Teleskop je umístěn v Dobsonově azimutální montáži, což je ta nejideálnější montáž pro začátečníky a zároveň nejlepší volba montáže pro teleskopy s velkým průměrem, pokud je primárním záměrem pozorování (v případě astro-fotografie jsou tou nejhorší volbou).

Dobsonova montáž totiž poskytuje teleskopu vynikající stabilitu, což je zásadní zejména při větším zvětšení. Díky tomu je možné snadno pozorovat i drobné detaily na Měsíci nebo planetách, a to i při slabém větru. Stabilita také minimalizuje vibrace, což je klíčové pro detailní pozorování – jak se vám teleskop chvěje, při každém dotyku, tak vás to jen otráví (a hlavně nic neuvidíte).

Důležité je také zmínit, že kvůli typu teleskopu (zrcadlový) jsou objekty v něm převrácené. To není vada, ale efekt použití zrcadel, proto se rozhodně nehodí pro pozemní pozorování. Lze to případně vyřešit zakoupením tzv. zenitového hranolu, ale obecně je to zbytečné – zrcadlové teleskopy jsou určeny k pozorování objektů na obloze, kde nahoře/dole, vpravo/vlevo, není podstatné.

Toto provedení zajistí směšně snadné ovládání – s teleskopem pouze točíte na otočné plošině a zvedáte jej nahoru a dolů. Zvládne to i dítě.

Klady a zápory provedení

Ovšem je fér říct, že Sky-watcher používá na Dobsonových montážích třecí, teflonová ložiska, takže jemné zacílení je lehce obtížnější. Ale zvyknout se na to dá a není to žádný zásadní problém. Naopak výhodou je stabilita. A je to znát např. při porovnání s teleskopy, které používají valivá ložiska, kde téměř každý dotyk teleskop vychýlí. Osobně to nepovažuji za vadu, je to o zvyku – pokud byste měli dříve teleskop v provedení s valivými ložisky, bude vám to vadit. Ale stejně tak naopak, když budete přecházet z třecích na valivá 😊.

Výhodou provedení od Sky-watcher jsou šrouby s madly, které drží teleskop v montáži, které se dají povolit a dotáhnout, aby „zamkly“ teleskop v dané poloze, což udrží teleskop v pozici, ač je osazen dalším příslušenstvím, které může rozhodit jeho vyvážení.

Já mám teleskop osazen, vedle jeho optického hledáčku, i kolimátorem s laserem, slunečním hledáčkem a elektrickým ostřením, což vše zvyšuje hmotnost jeho přední části, a přesto jej dotažení těchto šroubů drží v požadované poloze.

Samotná příprava k pozorování zabere doslova minutu. Po tom, co umístíte Dobsonovu montáž na místo odkud chcete pozorovat, do ní stačí pouze vložit tubus a ten následně zajistit šrouby s madly. A je hotovo, můžete začít pozorovat.

Teleskop potřebuje před pozorováním čas

Jediné, s čím je třeba počítat, ale to se týká všech zrcadlových teleskopů s větším průměrem, je nutnost tzv. temperace. Tedy vyrovnání teploty uvnitř tubusu s okolní teplotou. Čas, který je k tomu potřeba závisí na rozdílu teplot v místě kde byl teleskop před pozorováním a místem pozorování. Takže pokud jej budete mít např. ve vyhřátém bytě a vynesete ho na dvůr v lednu, tak počítejte s tím, že to může zabrat klidně hodinu. Řešením je umístit teleskop na pozorovací místo s předstihem, je-li to možné.

Použití nedostatečně temperovaného teleskopu zapříčiní pouze to, že při větších zvětšeních nepůjde dokonale zaostřit (objekty budou jakoby rozmazané). Takže pozorovat můžete klidně hned, aniž by k temperaci došlo, ale budete hold muset nějakou dobu pozorovat s menším zvětšením.

Přesný čas dostatečné temperace nejde říct (asi by to šlo spočítat, ale chápete…), takže je třeba počítat s metodou pokus-omyl. Poznáte to, totiž snadno. Pokud objekty v okuláru s velkým zvětšením „plavou“ a nejdou zaostřit, tak ještě musíte počkat.

 

Ovládání teleskopu

Pozorování s teleskopem je opravdu velmi snadné, což je doména všech teleskopů na Dobsonově montáži.

Způsob ovládání je postaven na tom, že se snažíte zaměřit teleskop na požadovaný bod na obloze. Jednak otáčením montáže na kruhové podstavě doprava a doleva a následně už jen naklápěním teleskopu nahoru a dolů. To je celé.

Pouze je třeba počítat s funkcí třecích ložisek kdy „jemné“ zacílení = pohyb jen o malý kousek vyžaduje kapku cviku. Ale nejde o nic, co se nedostane rychle „do ruky“.

Pro samotné, přesné zaměření je třeba využít optický hledáček na teleskopu, který v sobě má záměrný kříž. Ten je ovšem třeba nejdříve tzv. „zosit“, aby objekt ve středu záměrného kříže odpovídal jeho poloze ve středu samotného teleskopu.

Toto zosení je třeba provádět za dne, zacílením na nějaký co nejvzdálenější bod (daleký komín, špička vysílače apod.). Jakmile tento bod vidíte ve středu teleskopu, tak je následně potřeba uvolňováním/dotahováním dvojice aretačních šroubů na hledáčku dostat do středu záměrného kříže to stejné, co vidíte ve středu teleskopu. Jedná se o poměrně jednoduchou záležitost a bavíme se zde o minutách, jestli vůbec.

Každopádně, jelikož nic na povrchu Země nebude tak vzdálené, jako objekty ve vesmíru, tak je vhodné toto zosení ještě zpřesnit. Ideálně skrze Polárku (jelikož se jedná o jediný objekt na obloze, na severní polokouli, který nebude utíkat ze zorného pole vlivem rotace Země).

Takže doporučuji následně v noci zaměřit teleskop skrze optický hledáček na Polárku a následně zkontrolovat v teleskopu, jestli se nachází v jeho středu. Pokud ne, tak ji tam pohybem teleskopu dostaneme a následně upravíme aretaci na hledáčku.

Pokud toto jednou uděláte, tak bude zosení sedět i do budoucna, ale může se pochopitelně vlivem přenášení teleskopu pohnout, takže je možné, že bude třeba jej čas od času zopakovat. Ale to bude potřeba už vždy jen nepatrně.

Optický hledáček není ideální

V tomto bodě je třeba říci, že umístění hledáčku na teleskopu není úplně nejšťastnější, pokud jste totiž na straně teleskopu, kde je okulárový výtah, tak se k hledáčku budete muset naklonit přes teleskop, a to není zrovna dvakrát pohodlné (to je ovšem běžný nešvar snad všech zrcadlových teleskopů).

Zároveň je důležité zmínit, že optický hledáček (jakýkoliv, nejen tento) je vhodný pro nalezení objektů, které jsou vidět pouhým okem (Měsíc, planety, jasnější hvězdy). Cokoliv jiného, pro člověka, který neví kde přesně hledat, přes hledáček prostě nenajdete. Problém je velmi omezené zorné pole, které optický hledáček, už z principu, poskytuje. A jelikož do něj musíte koukat jen jedním okem a nebudete se tedy moct orientovat dle souhvězdí na obloze, tak vám takové hledání okem neviditelných objektů bude způsobovat problém. Proto doporučuji tento optický hledáček co nejdříve nahradit průhledovým hledáčkem typu „red dot“ (viz dále).

Nutnost občasné kolimace zrcadel

Jelikož se jedná o zrcadlový teleskop, tak je třeba počítat s tím, že čas od času bude nutné zkolimovat samotná zrcadla (to platí u všech teleskopů tohoto typu).

Rovnou vás uklidním, není to nic, co byste museli dělat hned (úplně nový teleskop by měl být z výroby zkolimovaný dobře), případně často (2x, 3x za rok je asi taková normální frekvence).

Zároveň to není nic zásadně složitého. Sice existuje několik způsobů, které se liší precizností, ale pro klasické pozorování úplně stačí ten nejjednodušší způsob.

U tohoto způsobu budete potřebovat tzv. laserový kolimátor, který sice není součástí teleskopu, ale dá se pořídit v každém astro-shopu za pár stovek.

Nasazuje se na úplně stejné místo jako okulár a je potřeba ho po nasazení dobře utáhnout, musí pevně sedět a když s ním zkusíte pohnout, tak se hnout nesmí. To je důležité.

Kolimace sekundárního zrcadla

První se kolimuje sekundární zrcadlo. Když kolimátor zapnete, tak vyšle laserový paprsek, který dopadne na primární zrcadlo, u kterého si můžete všimnout, že má uprostřed takový kroužek – to je střed zrcadla. Pokud paprsek dopadá přesně do středu nebo aspoň na zmíněný kroužek, tak je to v pohodě. Pokud dopadá mimo tento kroužek, tak je potřeba kolimace.

Ke kolimaci sekundárního zrcadla budete potřeboval křížový šroubovák a pak ten nejmenší imbusový klíč, co byl dodaný zároveň s teleskopem.

Jako první lehce uvolníte středový křížový šroub – pozor, z výroby je to dotažené jako blázen, takže doporučuji si to při uvolňování přidržet rukou. Jakmile uvolníte (opravdu stačí trošku), tak potom si vezmete imbusový klíč a budete postupně povolovat/utahovat všechny tři imbusy kolem středového šroubu, dokud nedostanete paprsek do středového kroužku. A pak nezapomeňte utáhnout (lehce) pojistný, středový šroub.

Při povolování/dotahování kolimačních šroubů se bude na primárním zrcadle pohybovat i laserový paprsek. Takže budete jednotlivé šrouby postupně povolovat a dotahovat tak dlouho, dokud nebude paprsek dopadat do středového kroužku na primárním zrcadle.

Kolimace primárního zrcadla

Jak máte hotovo sekundární zrcadlo, tak je na řadě to primární.

Přesunete se na dno teleskopu, kde jsou 3 páry šroubů. Ty s drážkou pro šroubovák jsou pojistné a ty velké vedle jsou kolimační.

Povolíte pojistné šrouby a pak budete ty kolimační povolovat/utahovat, dokud vám laserový paprsek nezmizí uprostřed terčíku na kolimačním laseru. Pak jen dotáhnete pojistné šrouby a máte hotovo.

Hodí se pak ještě zase zkontrolovat i kolimaci sekundárního zrcadla. Někdy je potřeba ještě znovu zkolimovat i to a pak zase kontrola primárního. Někdy je to prostě na vícekrát.

Může to znít složitě. Ale není to složité vůbec, jen ten text je dlouhý.

Pozor na použití okulárových redukcí!

A důležitý bod, který je v rámci ovládání tohoto teleskopu třeba zmínit, kde navíc velké množství lidí, kteří si jej pořídí jako svůj první, dělá chybu, je použití redukcí pro okuláry.

Všechny teleskopy, které umožňují použít i 2″ okuláry se dodávají se dvěma redukcemi – na 2″ okulár a na standardní 1,25″ okulár. A člověka, co má teleskop úplně nový a začne ho skládat, logicky napadne poskládat dohromady vše, co bylo v krabici.

Tedy na okulárový výtah nasadí 2″ redukci a do ní pak 1,25″ redukci a do toho pak okulár (protože proč by to v krabici bylo, kdyby se to nemělo vše smontovat).

Jenže to je špatně 🙂

Každá z těchto redukcí se musí použít samostatně! Prostě teleskop – JEDENA redukce – příslušný okulár. Jinak nezaostříte!

Aby to bylo úplně zřejmé, tak níže je ukázka, jak je to správně.

Spousta nováčků s tímto teleskopem, když udělají tuto chybu, tak se pak diví, proč jim nejde teleskop vůbec zaostřit. Hledají chybu v kolimaci zrcadel, či dokonce přemýšlí o reklamaci. Ale chyba je jen v nepochopení funkce redukcí.

Příslušenství

Okuláry

S teleskopem Sky-Watcher DOBSON 10” CLASSIC 250/1200 mm, obdržíte dva okuláry s ohniskovou vzdáleností 25 mm a 10 mm ve standardním rozměru 1,25“.

Tyto okuláry se vkládají do okulárového výtahu (opatřeného 1,25“ redukcí) a poskytují pak zvětšení 48násobné (25 mm okulár), respektive 120násobné zvětšení (10 mm okulár).

Jedná se o okuláry typu Super Plössl, které jsou ovšem spíše průměrné. Objekty jsou ostré především v jejich středu a mají hodně malé zorné pole.

Pro několik prvních pozorování jsou úplně dostatečné, ale pokud toho budete chtít vidět více (třeba i s jiným zvětšením), ale především v lepší kvalitě, tak je vhodné je nahradit, či alespoň doplnit o další okuláry (kvalitnější pochopitelně – viz dále).

Kryt tubusu

V rámci příslušenství, mimo již dříve zmíněný optický hledáček a odkládací přihrádku na okuláry (a pochopitelně i nářadí nutné k sestavení Dobsonovi montáže a následné kolimace zrcadel) je součástí teleskopu i kryt tubusu.

Tento kryt má pochopitelně primární funkci, kterou je uzavření tubusu v době nepoužívání teleskopu, aby na zrcadla nepadal prach. Ale u tohoto teleskopu má ještě jednu, „skrytou“ funkci.

Na tomto krytu jsou totiž patrné dva kruhové výstupky. Jeden je pevně spojen s krytem, ale ten druhý se dá sundat.

Smyslem této oddělávací krytky je možnost sledovat velmi jasné objekty, aniž by to člověka oslňovalo. Primárně třeba Měsíc v úplňku. Jelikož když budete koukat s nasazeným krytem, s odstraněnou krytkou, tak do teleskopu bude dopadat méně světla a jasnost objektu bude tedy menší.

Zmenšení průměru není řešení

Ovšem zároveň to znamená, že si tím násobně snížíte průměr teleskopu, což je jedna z jeho největších devíz a v podstatě jej tak degradujete, co do kvality pozorovaného objektu, na teleskop nižší třídy.

Já osobně to nedoporučuji. I pozorování Měsíce v úplňku, skrze plný průměr není nic, na co by si oko po chvíli nezvyklo, ale hlavně efektivnější je to vyřešit pořízením měsíčního filtru, který se nasazuje na okulár a ten jas Měsíce sníží, aniž byste si snížili výkon samotného teleskopu (nebo pozorujte ve slunečních brýlích – bez legrace, mnozí to tak dělají 😉).

Další možností, ke které někteří tuto odnímatelnou krytku používají, je pozorování Slunce, kdy pak na vzniklou díru nasadí tzv. solární folii a skrze tu pozorují Slunce.

Ovšem dosáhnete tím toho stejného, co je výše popsáno v případě Měsíce – snížíte výkon teleskopu. Takže ani toto já osobně nedoporučuji a jsem zastáncem solárního filtru, který se nasazuje na ústí tubusu místo na krytku a umožňuje tak pozorovat s plným potenciálem teleskopu.

Doporučené dodatečné příslušenství

Jak už jsme tady naznačoval několikrát, tak příslušenství, které obdržíte s teleskopem, není úplně ideální, či dostatečné. V mnoha ohledech snižuje jeho plný potenciál a je tedy vhodné jej doplnit.

Dodatečné vybavení je nezbytné, pokud to s astronomií myslíte vážně, to je prostě fakt. A neexistuje teleskop, který byste pořídili a jeho součástí by bylo veškeré vybavení, které je vhodné. Takže už při pořízení je třeba počítat s tím, že další výbavu budete muset dokoupit. Klidně postupně – nejdříve musíte zjistit, jak moc se tomuto koníčku chcete věnovat, jak moc vás bude bavit a až podle toho pak můžete rozhodnout, kolik dalších peněz chcete za výbavu utratit.

Proto je níže uvedená doplňková výbava v pořadí, dle důležitosti.

1. červená svítilna

Jako úplně první dodatečné vybavení, ale to se týká astronomie obecně, je pořízení červené svítilny. Ta je skutečně zásadní. Bílé světlo oslňuje a může trvat i 30 minut, než si oči přivyknou na tmu a můžete pak pozorovat i méně jasné objekty hlubokého vesmíru. Takže pokud si budete potřebovat při pozorování posvítit (a to potřebovat budete), tak je nezbytné svítit si červeným světlem, které neoslňuje. K tomuto účelu poslouží jakákoliv svítilna (ideální je ovšem čelovka), která umí svítit červeně.

2. kvalitní okuláry

Hned v závěsu jsou pak kvalitní okuláry. Jak už bylo uvedeno, tak ty dodané v sadě s teleskopem jsou nedostatečné na potenciál, který teleskop má. Potřebujete kvalitnější „sklo“ a také větší zorné pole. Osobně u tohoto teleskopu doporučuji pořídit si alespoň dva kvalitní okuláry. Já bych konkrétně u něj doporučoval okulár s ohniskovou vzdáleností 6 mm pro pozorování planet, či detailů na Měsíci a pak 15 mm okulár pro pozorování objektů hlubokého vesmíru.

Cenově se pohybují kvalitní okuláry od několika stovek za jeden až po tisíce/okulár. Já osobně pořídil na začátku okuláry v cenové relaci asi 800,-/okulár a ty mi vydržely (= dělaly z pozorování radost) skoro rok, než jsem přešel na prémiovější.

3. 2“ okulár

Výše uvedené okuláry se vyrábějí ve standardním rozměru 1,25“, ale jelikož teleskop umožňuje i použití 2“ okulárů, tak by bylo minimálně škoda nepořídit si i okulár v tomto rozměru.

2“ okuláry jsou určeny k pozorování rozlehlých, vesmírných objektů, jako jsou např. mlhoviny. Zároveň se hodí i jako pomocný okulár při hledání drobných objektů v hlubokém vesmíru – skrze takový okulár si je snáze najdete a pak můžete klidně vyměnit za okulár s větším přiblížením.

Jelikož zvětšení u tohoto typu okuláru není zásadní, tak je možné vybírat z 2“ okulárů s ohniskovou vzdáleností kolem 30 mm (= zvětšení 40násobné). Já jako první 2“ okulár pořídil ten s ohniskovou vzdáleností 32 mm a jelikož se mi nejvíce osvědčil (následně jsem totiž přikoupil i 2“ okulár s ohniskovou vzdáleností 26 mm a pak i 40 mm), tak nyní používám 30 mm, 2“ okulár s opravdu velkým zorným polem a ostrostí až k okrajům.

Cenově se pohybují od částky lehce nad 1 000,- za jeden, až zase po několik tisíc za kus. Já šel opět cestou okulárů za cca 1 000,-/okulár a až po více jak roce si pořídil jeden prémiový (u těch 2″ si navíc s jedním, kvalitním vystačíte).

4. průhledový hledáček

Jelikož jsme nyní u pozorování objektů hlubokého vesmíru, pro které je tento teleskop v podstatě určen primárně, a jelikož jsem již dříve psal, že optický hledáček dodaný s teleskopem je pro tyto účely nevhodný, tak další doplňkovou výbavou by měl být alespoň průhledový hledáček typu „red dot“, který lze pořídit v každém astro obchodě. Jedná se o obdobu tzv. kolimátoru na zbraních, které mají otevřenou konstrukci a na čelní sklíčko promítají červenou tečku (odtud jejich název). Jejich výhoda je v tom, že při hledání objektů můžete mít otevřené obě oči a vaše zorné pole je tedy v podstatě neomezené a lépe díky tomu můžete hledat okem neviditelné objekty, jelikož se můžete snáze orientovat dle souhvězdí.

Ještě o trošku lepším řešením, které používám s teleskopem já, je kolimátor v kombu se zeleným laserem, díky němuž se nemusíte sklánět k hledáčku, přes teleskop, ale můžete mířit teleskopem, když stojíte vedle něj.

Zosení je v tomto případě na stejném principu jako v případě optického hledáčku či hledáčku typu „red dot“.

5. digitální, magnetická vodováha

A hned v návaznosti za výměnou optického hledáčku doporučuji pořídit i digitální, magnetickou vodováhu. Ta se magneticky přichytí na tubus teleskopu a zobrazuje úhel jeho naklopení. Výhoda je v tom, že díky mobilním aplikacím můžete zjistit jak vysoko nad obzorem jen hledaný objekt (skvělá je např. aplikace Stellarium, která je dostatečná už ve verzi zdarma). Jelikož je tento údaj udávaný ve stupních, tak právě díky digitální vodováze víte, jak teleskop naklopit.

Díky tomu, ve spojení s laserovým zaměřovačem, nebo alespoň s hledáčkem typu „red dot“ je pak vyhledávání objektů otázkou minut (s trochou cviku) a předčíte tak i rychlost vyhledávání automatických teleskopů, které objekt hledají roboticky.

6. solární filtr

Ještě jedním, „základním“, vhodným doplňkem, který doporučuji, je tzv. solární filtr, abyste mohli pozorovat i Slunce (budete-li chtít). Pozor, bez něj to ani nezkoušejte, jinak dojdete o zrak!

Lze pořídit solární filtr, který je již z výroby připraven přesně pro tento teleskop, který je vsazený v objímce, která se se vkládá do ústí teleskopu, podobně jako jeho kryt. Nebo je možné si pořídit pouze dostatečně velkou solární folii a k ní si pak vyrobit objímku „home made“ (můj případ).

Nevýhoda již hotových solárních filtrů je v tom, že samotná folie má z pravidla menší průměr než teleskop, kvůli nutné objímce = snižujete potenciál teleskopu. Proto jsme si já pořídil jen folii a objímku pak vyrobil z kartonu, abych mohl plný potenciál využít.

7. transportní plošina

Jak už bylo několikrát uvedeno, tak tento teleskop je skutečně velký a těžký a jeho transport, v jednom člověku, ve smontovaném stavu, je víceméně nemožný (minimálně obtížný), i kdyby to bylo jen o pár metrů. Proto se mě osobě velmi osvědčila transportní plošina na kolečkách. Kdykoliv jsem potřeboval teleskop přemístit, protože mi sledovaný objekt „zapadl“ např. za střechu domu, tak jsem jej na plošině prostě jen o kus převezl.

Nejedná se o žádné speciální astronomické vybavení a já plošinu koupil v klasickém hobby marketu a rozhodně stojí za úvahu, protože není nic víc frustrující než to, že potřebujete teleskop o kus přesunout, ale víte, že ho budete muset rozebrat, po částech přesunout a zase složit.

Ovšem důležité je pořídit plošinu na kolečkách (větší jsou lepší), které půjdou zabrzdit! Na to nezapomeňte (na to brždění :-)). A pochopitelně s dostatečnou nosností (ale to nebude problém, moje má nosnost 300 kg a stále jen několik stovek).

8. EQ platforma

No a na závěr, v rámci doplňkové výbavy, pak takový trošku vyšší level. Něco, co není nezbytně nutné, ale pokud to pořídíte, tak bez toho nedáte ránu 😊.

Velký problém u pozemního pozorování je rotace Země, díky které sledované objekty prostě utíkají ze zorného pole. Ta rychlost jejich úprku je taková, že když člověk sleduje ještě s někým, tak po tom, co najdete objekt na obloze a řeknete parťákovi, „pojď se podívat“, tak než se u teleskopu vyměníte, tak může být objekt pryč. U Dobsonů tento problém nejde vyřešit tak snadno jako u teleskopů na paralaktické montáži, ale řešení to má. Je jím tzv. EQ platforma. Tedy podstava, která pomocí motorku vyrovnává rotaci Země.

Tuhle platformu lze koupit (cenově vychází asi na 10 000,-) nebo s trochou šikovnosti a za ani ne třetinovou cenu vyrobit (můj případ).

Pozorovaný objekt pak vydrží v zorném poli, i kdyby se při jeho pozorování mělo u teleskopu vystřídat několik lidí.

Navíc, pokud koketujete s myšlenkou astro-fotografie (pro kterou jsou teleskopy na Dobsonově montáži tou nejhorší volbou, to je prostě fakt), tak tato platforma vám pomůže dělat násobně lepší fotky.

V rámci doplňkové výbavy jsem vybral jen to, co osobně s teleskopem používám nejčastěji, či co pokládám za největší pomůcku, protože doplňková výbava k astronomii by klidně zabrala celý samostatný článek a je ještě spousta věcí, které by stály za řeč (Barlowova čočka, okulárové filtry, solární hledáček, adapter pro připojení mobilního telefonu, astronomická kamera…), takže to berte spíš jako námět do začátku.

Závěr

Sky-Watcher DOBSON 10” CLASSIC 250/1200 mm je jedním z nejlepších teleskopů, které si může začínající amatérský astronom pořídit.

Jeho plný potenciál zajistí to, že nebudete potřebovat pořizovat „lepší“ teleskop, protože tento vám nabídne vynikající zážitek z pozorování, ať už budete chtít na obloze pozorovat cokoliv.

Jeho velká světelnost vám umožní pozorovat planety sluneční soustavy s krásnými detaily. Měsíc bude dech beroucí a pokud si pořídíte solární filtr, tak vás uchvátí i pohled na sluneční skvrny.

Ale to nejúžasnější, co vám tento teleskop poskytne, bude pohled na objekty hlubokého vesmíru (pro které je v podstatě primárně určen) a věřte, že pohled na hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, bude úžasným zážitkem.

Každopádně, rozhodně není určen pro všechny.

Pro koho není vhodný

Rozhodně bych jej nedoporučoval pořídit pro děti. Jednak kvůli hmotnosti, pro ně, bude jeho transport nemožný. Ale i kvůli samotné velikosti mohou mít především menší děti problém, jelikož se do něj kouká v jeho horní části, takže to bez nějaké stoličky nebude možné (a u toho je minimálně vhodné, aby byl i někdo dospělý).

Stejně tak jej nedoporučuji kvůli hmotnosti lidem, kteří jej prostě neunesou a zároveň bude třeba jej kvůli pozorovacím podmínkám přesunovat – pokud je váš plán pozorovat třeba z balkónu ve městě, tak tenhle teleskop budou zbytečně vyhozené peníze, jelikož tam nevyužijete jeho plný potenciál.

A pak bych jej určitě nedoporučil někomu, kdo si úplně není jistý, jak moc se tomuto koníčku chce věnovat. Pokud to jen chcete zkusit, nebo víte, že budete mít možnost přes teleskop kouknout jen párkrát do roka, ale chcete mít zároveň výkonný teleskop, tak vám udělá stejnou službu teleskop o třídu nižší Sky-Watcher DOBSON 8” CLASSIC 200/1200 mm, ale ušetříte při jeho koupi víc jak 6 000,-

Pro koho je ideální

Za mě je tento teleskop vhodný skutečně pro astronomické nadšence, kteří to s astronomií myslí vážně a kteří jeho plný potenciál skutečně využijí.

Pro ty je opravdu skvělou volbou a bude dělat radost. Ale je třeba počítat s nutností doplňkové výbavy (úplným minimem jsou kvalitní okuláry), jelikož bez ní jeho plného potenciálu prostě nedosáhnete.

19 700 Kč Orientační cena
Autor: Robert Stejkora | Datum: | Produkt: Sky-Watcher DOBSON 10” CLASSIC 250-1200 mm | Hodnocení: Výborné

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Podělte se o svůj názor, dotaz a poraďte ostatním v moderované diskuzi. Naši redaktoři se také zapojují, ale odpovídají dle aktuální vytíženosti a časových možností. Pokud potřebujete naši odpověď, využijte spíše email.

Dobrý den,koupil jsem nedavno z druhé ruky dobsona 10″ a začal shánět informace.A náhodou jsem narazil na vás odkaz fb.Přesně takové informace jako začátečník jsem hledal,dobře napsáno. Zároveň hledám někoho kdo by mě trochu uvedl do praxe a mohl bych porovnat dva stejné přístroje,mám pocit že ten můj dává poněkud neostrý obraz. Pokud by jste mi mohl věnovat drobet svého času, byl bych velmi rád.,jen nevím jak daleko jste a jak je to reálné. Já bydlím na „České Sibiři „kousek od Miličína v 650m.n.m. děkuji za odpověď. Zdeněk

Zdeněk Měrka

Dobrý den, Zdeňku. Jestli máte 10″ Dobsona, tak máme úplně shodné teleskopy, takže věřím, že Vám dokáži pomoci. Já sám jsem z jihu Moravy, kousek od Brna, ale v dnešní době vzdálenost nehraje roli 🙂 Neostrý obraz může způsobit špatná kolimace zrcadel, špatné použití redukcí pro 1,25″ a 2″ okulár, ale klidně i samotný okulár a pak, v neposlední řadě, i pozorovací podmínky. Klidně můžeme probrat více do detailu. Ať už zde nebo skrze naši veřejnou FB stránku Astronomové – otec a syn.

Robert Stejkora, redaktor

Zapojte se do diskuze

Odeslat

Zveřejňujeme každý slušný a přínosný komentář.


Recenze Sky-Watcher DOBSON 10” CLASSIC 250-1200 mm

Sky-Watcher DOBSON 10” CLASSIC 250-1200 mm

19 700 Kč Orientační cena