Správná volba teleskopu není úplně snadná. Zvlášť pro laiky. Aby měl pořízený teleskop skutečně nějakou přidanou hodnotu, tak je zásadní srovnat nemálo parametrů. Ale lze zjednodušit na 3 naprosto zásadní body, kterých když se budete držet, tak neuděláte chybu.

Svatá trojice teleskopu

Kompletní teleskop je v podstatě souprava, která se skládá ze tří zásadních částí. Zde pojmenovaných jako „svatá trojice teleskopu“, protože pokud jen jedna z těchto tří částí bude špatná, tak celá taková soustava půjde do kytek a pozorování bude vše, jen ne radost, a od tohoto úžasného koníčku vás to spíše odradí.

Pojďme se tedy podívat co to ta „svatá trojice“ je.

Teleskop

Teleskop

Dalekohledy, které se používají k pozorování vesmíru, mají zažitý název „teleskopy“. Je to především kvůli jasnému rozlišení od „klasických“ dalekohledů, které používají např. myslivci (tzv. binokuláry).

Když se řekne „teleskop“, tak si každý představí dlouhou trubici, do které se dívá zezadu (jako do zmíněného binokuláru). Ale to je jen jeden z typů teleskopů. Existují totiž dva druhy těch nejrozšířenějších teleskopů – refraktory a reflektory.

Refraktor vs. reflektor

Fungování tzv. refraktorů neboli čočkových teleskopů (do těch se právě dívá zezadu) je založené na lomu světla přes soustavu čoček (odtud refraktor – refrakce = lom).

Reflektory neboli zrcadlové (či Newtonovy) teleskopy (do kterých se dívá v jejich přední části) fungují na odrazu světla pomocí zrcadel (odtud reflektor – reflexe = odraz).

Existuje ještě doplňující typ, který je kombinací dvou základních – tzv. katadioptrické neboli čočkově-zrcadlové teleskopy, které využívají jak soustavu čoček, tak i zrcadla. A zároveň se do nich dívá zezadu.

Výhody a nevýhody reflektorů

Zrcadlové teleskopy mají nevýhodu v tom, že obraz v nich je převrácený (právě kvůli použití zrcadel), takže se hodí skutečně jen na astronomické pozorování, kde nahoře-dole, není důležité. Kdežto čočkové a katadioptrické teleskopy je možné použít i pro pozemní pozorování.

Na druhou stranu, obrovská výhoda zrcadlových teleskopů je v jejich ceně. Provedení je totiž velmi jednoduché, stačí vám jen tubus, do kterého uchytíte dvě zrcadla. Kdežto kvalitní čočkový teleskop (o katadioptrickém nemluvě) vyžaduje precizně vybroušenou soustavu čoček a čím jsou tyto čočky větší (v průměru), tím jsou dražší.

Proč zvolit reflektor

Tím nejdůležitějším u teleskopů je totiž jejich průměr. Ne zvětšení, ale průměr. A vyrobit jedno velké zrcadlo je výrazně levější než precizně vybrousit soustavu velkých čoček. Smyslem astronomického pozorování je totiž nachytat co největší množství světla. A k tomu právě potřebujete co největší průměr teleskopu.

Zvětšení není tím nejdůležitějším faktorem, jelikož to lze vytvořit, s použitím dalšího vybavení, v podstatě jakkoliv vysoké. Limitujícím faktorem je tzv. maximální efektivní zvětšení teleskopu, které se rovná dvojnásobku průměru teleskopu v mm. Pokud toto maximální zvětšení překročíte, neuvidíte žádné další detaily, jen zvětšený objekt, který bude spíše neostrý. Jedná se o podobný princip, jako když zvětšujete fotku v počítači, dříve nebo později (dle jejího rozlišení) se dostanete do bodu, kdy už je obrázek „rozpixelovaný“ bez dalších detailů.

Takže čím více toho chcete vidět, tím větší průměr teleskopu potřebujete.

A přesně z těchto důvodů jsou u amatérských astronomů nejrozšířenější právě zrcadlové teleskopy. Není náhodou, že profesionální, obrovské teleskopy na hvězdárnách jsou právě zrcadlové (stejně tak i Hubbleův či Webbův teleskop).

Čočkový teleskop (refraktor)

Zrcadlový teleskop (reflektor)

Čočko-zrcadlový (katadioptrický)

Montáž

Hned po samotném teleskopu, či lépe řečeno vedle samotného teleskopu, je další důležitou částí tzv. montáž – to na čem teleskop stojí.

Podobně, jako si při slovu „teleskop“ každý představí ten čočkový, tak každý má také hvězdářský teleskop spojený s jeho umístěním na trojnožce. Jenže ono to není tak jednoduché a volba správné montáže je stejně důležitá jako volba samotného teleskopu.

Jaké montáže existují?

Nejrozšířenější jsou dva typy montáže – azimutální, zkratka AZ, a ekvatoriální (či paralaktická, případně rovníková), zkratka EQ.

AZ montáž umožňuje jednoduchý pohyb ve dvou osách (doprava, doleva a nahoru, dolů). Oproti tomu EQ montáž umožňuje při jejím správném ustavení i pohyb, který kopíruje zdánlivý pohyb těles po obloze (zdánlivý proto, že se ve skutečnosti nepohybují tato tělesa, ale rotuje Země), tedy teleskop na této montáži umožňuje jeho pohyb i po oblouku, což výrazně usnadní sledování pozorovaného objektu.

Montáž je skutečně zásadní součást teleskopu, jelikož zajišťuje teleskopu stabilitu. Nestabilní/vratká montáž způsobí, že se bude teleskop při každém dotyku chvět a zaostření či pozorování objektů na obloze bude velmi obtížné, či úplně nemožné. Proto je třeba jí věnovat velkou pozornost.

Výhody a nevýhody jednotlivých montáží

AZ montáže se používají především u levnějších teleskopů. Jejich ovládání je velmi snadné a intuitivní, ale často jsou vysoce nestabilní.

Vedle toho EQ montáže, pokud jsou zvoleny správně s ohledem na hmotnost teleskopu, bývají stabilní, ale jejich ovládání je znatelně obtížnější, právě kvůli jejich ne úplně standardnímu pohybu kopírujícímu rotaci Země. Navíc je k efektivnímu použití této montáže třeba ji správně tzv. ustavit. Rozhodně není ideální volbou pro začátečníky.

Dobsonova montáž

Ovšem je třeba zmínit ještě jeden typ montáže, u vizuálních astronomů pravděpodobně ten nejrozšířenější. Sice jde v podstatě AZ montáž, ale na pohled ne úplně standardní – není to ta známá trojnožka. Jedná se o tzv. Dobsonovu montáž – kruhovou podstavu z desek, která díky ložisku umožňuje její otáčení doprava a doleva, a na ni jsou usazeny v pravém úhlu další desky, do kterých se vsadí teleskop tak, že je možné s ním hýbat nahoru a dolů.

Spojuje tedy jednoduchost klasické AZ montáže, ale zároveň je díky použití desek bytelná a stabilní i pro opravdu rozměrné teleskopy. Díky tomu, jak je montáž koncipovaná, je také enormně levná – kdekdo šikovnější si ji zvládně vyrobit i sám (což u trojnožky rozhodně neplatí).

Z toho důvodu je naprosto ideální volbou pro začátečníky v astronomii a navíc sníží (výrazně) i cenu teleskopu. Ovšem nenechejte se mýlit, Dobsonova montáž není ničím podřadným, určeným jen pro začátečníky. Nepohrdnou jí a často ji využívají i velmi zkušení astronomové (stačí si zajet na nějaké setkání astronomů a uvidíte kolik z nich má své teleskopy usazeny právě na Dobsonově montáži).

Montáž pro astro-fotografii

Na tomto místě je ovšem třeba zmínit jednu důležitou věc. Pokud se člověk chce zabývat astro-fotografií, tak je v podstatě nezbytná kvalitní EQ montáž. AZ montáž, tu Dobsonovu nevyjímaje, není pro astro-fotografii vůbec vhodná.

Ovšem pozor, myšlena je skutečně astro-fotografie na vysoké úrovni, tedy focení skrze dlouhé expozice a následné skládání snímků v postprodukci. K příležitostnému pořízení fotky skrze telefon či nějakou základní planetární kameru AZ montáž stačí. V případě té Dobsonovy je navíc možné ji postavit na tzv. EQ platformu, která je schopna do jisté míry suplovat hlavní výhodu EQ montáže – sledování rotace Země.

O EQ montáži by tedy měli uvažovat skutečně především ti, kteří se chtějí astro-fotografií zabývat, protože tato montáž násobně zvýší celkovou cenu pořízeného kompletu (teleskop + montáž) a skutečně kvalitní a dostatečně robustní EQ montáž určená pro větší teleskopy i několikanásobně převyšuje cenu samotného teleskopu.

Azimutální montáž

Ekvatoriální montáž

Dobsonova montáž

Okuláry

Do „svaté trojice“ nám ještě jeden bod chybí. Je jím doplňková výbava, především kvalitní okuláry. Společně s pořízeným teleskopem je dodáváno vždy další příslušenství v podobě okulárů. Tedy toho, skrze co se díváte.

Bohužel je smutným faktem, že okuláry, které se společně s pořízeným teleskopem dodávají jsou nevalné kvality. Zpravidla se to týká i těch dražších teleskopů. Je proto potřeba počítat s tím, že vedle teleskopu bude nutná i další investice do kvalitních okulárů.

Proč nekvalitní okulár sníží zážitek z pozorování?

Ty levnější mají totiž nedostatky např. v zorném poli (jako moc velkou část oblohy skrze ně uvidíte), ale také (možná především) v tom, že pozorované objekty budou ostré jen v jejich středu a směrem k okrajům pak ostrost klesá. V případě hvězd se tato optická nedokonalost projevuje takovými „ocásky“ které z nich vycházejí.

Okulár si totiž můžete představit jako malý čočkový teleskop. Jak bylo uvedeno v úvodu této sekce, ty nejkvalitnější čočkové teleskopy obsahují soustavu několika perfektně vybroušených čoček, což zvyšuje cenu. A právě nekvalitní okuláry mohou zapříčinit optické vady, stejně jako levné čočkové teleskopy, ač budou použity i v tom nejkvalitnějším teleskopu.

Jak jednoduše poznat nekvalitní okulár?

Jednoduchým rozeznávacím znakem nekvalitního a kvalitního okuláru je jeho hmotnost. Nekvalitní okulár bude dost často plastový s jen malým množstvím čoček, kdežto ten kvalitní bude naopak vyroben spíše z kovu a bude obsahovat větší, či velké množství skleněných (to je důležité) čoček, což bude znát na jeho hmotnosti.

Kvalitní okulár

Shrnutí „svaté trojice“ teleskopu

Pokud tedy shrneme vše výše uvedené, tak při pořizování teleskopu je třeba vybrat takový, který bude mít co největší průměr, bude na stabilní montáži a vedle toho je vhodné počítat s pořízením kvalitních okulárů.

Zároveň je důležité si na začátku říct, k čemu budete teleskop primárně používat. Pokud se jedná z většiny o pozorování, pak je nejlepší volbou Dobsonova montáž. Pokud se chcete zabývat astro-fotografií, pak bude nezbytná kvalitní, stabilní EQ montáž.

Dobrou volbou je si konkrétní teleskop či vybavení vyzkoušet a k tomu je několik možných cest.

Buďto navštivte vám nejbližší hvězdárnu (viz ZDE >>>), kde by krom profesionálních teleskopů měly být k dispozici i teleskopy, které si může pořídit amatérský astronom. Ale hlavně se tam setkáte s lidmi, kteří tomuto oboru rozumí a budou schopni vám dobře poradit.

Druhou variantou je navštívit nějaký místní astro-klub (informovat se můžete např. ZDE >>>), kde se můžete setkat přímo s amatérskými astronomy, kteří vlastní rozličné teleskopy a mají s nimi zkušenost.

Třetí variantou je využít jediné půjčovny teleskopů v ČR, která se zaměřuje právě na pronájem teleskopů, aby si je člověk mohl vyzkoušet ještě před koupí (viz ZDE >>>).

Důležité parametry

Ve srovnání nejlepších teleskopů je uvedeno několik parametrů. Já bych je zkrátil a vybral 3 nejdůležitější, které se týkají právě teleskopu samotného (bez montáže a vybavení k němu), aby orientace byla zase o něco snazší.

Průměr teleskopu (mm)

Nejdůležitějším parametrem není paradoxně zvětšení (ač jej nemálo obchodů na první místo staví), ale průměr teleskopu. Ten určuje, kolik světla dokáže teleskop „nachytat“ a čím je průměr větší, tím lépe. Udává tím také limit daného teleskopu, protože maximální, tzv. efektivní zvětšení, se rovná dvojnásobku průměru teleskopu v mm (teleskop s průměrem 100 mm má tedy maximální efektivní zvětšení rovno 200násobku).

Nejmenším obecně doporučovaným průměrem je 70-80 mm – pokud vám bude stačit sledování Měsíce. Pokud toho chcete vidět víc, tak se s tímto průměrem opravdu nespokojíte. Potřebujete průměr alespoň 100 mm a čím více se od něj vzdálíte, tím lépe.

Za mě je spodní hranicí 130 mm (ideálně 150 mm).

Ohnisková vzdálenost (mm)

Druhým důležitým parametrem je tzv. ohnisková vzdálenost teleskopu. Když to hodně zjednodušíme, tak se jedná o to, jak je teleskop dlouhý. Není až tak důležitá jako průměr, ale faktem je, že čím větší je ohnisková vzdálenost, tím snáze dosáhnete většího zvětšení (až do maxima, které je vysvětleno výše).

Konkrétní zvětšení totiž záleží i na použitém okuláru, který má taktéž svou ohniskovou vzdálenost. Abyste věděli, jakého zvětšení dosáhnete s použitím konkrétního okuláru, tak je třeba vydělit ohniskovou vzdálenost teleskopu ohniskovou vzdáleností okuláru (např. teleskop s ohniskovou vzdáleností 750 mm s použitím okuláru s ohniskovou vzdáleností 6 mm poskytne 125násobné zvětšení – 750 : 6). Takže u „delšího“ teleskopu vám stačí okulár s vyšším číslem u ohniskové vzdálenosti.

Zvětšení, ke kterému vám pomůže ohnisková vzdálenost teleskopu, není úplně zásadní, protože je třeba zahrnout „do rovnice“ i fakt, že pozorujeme ze Země, tedy pod atmosférou, která dokáže pozorování znesnadnit. To znamená, že po většinu roku (v našich končinách) nebude možné využít větší zvětšení než 200násobné (proto minimum průměru alespoň 100 mm).

Ale jelikož zde hrají významnou roli pozorovací podmínky (tzv. „seeing“), které se mění, tak maximální efektivní zvětšení budete moct využít zpravidla jen několikrát za rok, proto je vhodné se od těchto 100 mm co nejvíce vzdálit.

Světelnost

Třetím důležitým parametrem je tzv. světelnost – poměr mezi průměrem a ohniskovou vzdáleností teleskopu. Vypočítáme ji jako podíl ohniskové vzdálenosti a průměru (obojí v mm). Např. teleskop s ohniskovou vzdálenosti 750 mm a průměrem 150 mm bude mít světelnost 5 (750:150). U seriózních teleskopů je vždy rovnou uvedena (ve formátu f/x, kde „x“ je právě podíl ohniskové vzdálenosti a průměru).

Čím je toto číslo menší, tím je světelnost vyšší = menší číslo je lepší (nejčastější rozmezí světelnosti u teleskopu je f/4 až f/15). Čím menší číslo f/x je u teleskopu uvedeno, tím více vzdálené objekty lze pozorovat.

Další výbava

Při koupi teleskopu s ním obdržíte zpravidla i základní výbavu. Ta nejčastěji obsahuje 2 okuláry (většinou je to okulár s ohniskovou vzdáleností 10 mm a 25 mm), tzv. hledáček a někdy i tzv. Barlowovu čočku.

Tuto základní výbavu nemá smysl při výběru teleskopu zohledňovat, jelikož bývá ve valné většině případů naprosto obyčejná (týká se to často i dražších teleskopů), a je tedy spíše třeba počítat s následnou investicí do kvalitní výbavy.

To, co je vhodné k teleskopu pořídit, je seřazeno dle důležitosti zde:

1. Svítilna s červeným světlem – při pozorování v noci bude často potřeba si posvítit, ale obyčejnou svítilnou se oslníte a může trvat až půl hodiny, než si oči zase přivyknou na tmu a budete moct pozorovat i méně jasné objekty na obloze. Proto je velmi důležité si k teleskopu pořídit svítilnu s červeným světlem.
2. Kvalitní okuláry – základní, s teleskopem dodávané okuláry bývají nevalné kvality, takže je třeba počítat i s následnou investicí do okulárů kvalitnějších.
3. Red dot hledáček – s teleskopem bývá nejčastěji dodáván ještě tzv. optický hledáček, v podstatě jde o malý teleskop se záměrným křížem, který se používá na zamíření hlavního teleskopu na hledaný objekt. Optický hledáček má ovšem malé zorné pole a umožňuje najít jen objekty, které jsou vidět okem (např. Měsíc, hvězdy či jasné planety). K pozorování objektů hlubokého vesmíru je často nutná orientace dle souhvězdí a potřebujete co největší zorné pole. Proto je vhodnou náhradou tzv. „red dot hledáček“, v podstatě kolimátor, který se používá i na zbraních, s červenou tečkou uprostřed (odtud název) a s „otevřenou konstrukcí“, takže vám nezmenšuje zorné pole.
4. Barlowova čočka – je v podstatě další okulár, který se nasazuje mezi teleskop a samotný okulár. Její funkce je znásobení ohniskové vzdálenosti teleskopu (proto je u této čočky vždy uveden násobek, nejčastěji 2x a 3x, ale existují i čočky 1,5x a 5x). V jednoduchosti to znamená, že použití této čočky daným násobkem zvětší zvětšení, které poskytuje konkrétní okulár v konkrétním teleskopu (viz výše „ohnisková vzdálenost“).
5. Solární filtr – jedná se o speciální folii, která se nasazuje přímo na ústí teleskopu a umožňuje pozorování Slunce. Je naprosto zásadní, pokud Slunce pozorovat chcete, protože bez ní byste si doslova vypálili oko!
6. Okulárové filtry – speciální „sklíčka“, která se našroubují přímo na okulár, ještě před jeho vložením do teleskopu, a propouštějí světlo jen v určitých vlnových délkách, což může pomoci s pozorováním např. méně jasných mlhovin. Ale pomohou třeba i s možností pozorovat více detailů na planetách či Měsíc v úplňku, kdy snižují jeho jas, a pozorování je tak komfortnější.
7. Adaptér na telefon – pokud si chcete udělat nějaký snímek objektu pozorovaného skrze teleskop mobilním telefonem, tak se neobejdete bez adaptéru, který na teleskop připevníte, protože focení „z ruky“ vám nedá ani trošku prezentovatelný výsledek.
8. Astronomická kamera – lepší variantou je pořizovat snímky skrze speciální kamery (tzv. CCD a CMOS kamery), které se nasazují na teleskop místo okuláru a jsou určené právě pro focení skrze něj. Zde je ovšem třeba zmínit, že vlivem rotace Země je jejich použití vhodné především u motorizovaných teleskopů.
9. Motorizovaný pohon/samonaváděcí systém – montáž teleskopu je možné pořídit, či následně rozšířit i o její motorizovanou verzi, jejímž účelem je vyrovnání rotace Země, aby pozorované objekty „neutíkaly“ ze zorného pole (nezbytné pro astro-fotografii). Ještě vyšší verzí je přímo naváděcí systém (zpravidla označován jako GO TO), který sám vyhledává objekty a zaměří na ně teleskop. Toto rozšíření je ovšem velmi drahou záležitostí, řádově v desetitisících.
10. Přepravní brašna pro teleskop a výbavu – za účelem cestování s teleskopem za temnou oblohou se hodí nějaký přepravní systém či brašna, ve které se dá teleskop navíc i bezpečně skladovat. Bohužel u větších teleskopů je problém dostatečně velkou brašnu sehnat. Pokud postupem času budete rozšiřovat výbavu k teleskopu, např. o další a další okuláry, rozhodně se hodí pořídit si i brašnu na transport výbavy.

Doporučení kusu výbavy na závěr – pořiďte si pásku přes oko – při mnohahodinovém pozorování ji rozhodně oceníte.

Značky kvalitních teleskopů

Existuje relativně velká spousta výrobců teleskopů. Ti nejznámější a zároveň ti, kteří nabízejí i velmi kvalitní teleskopy, jsou tito (seřazeno abecedně):

• Bresser – německý výrobce mikroskopů, dalekohledů a teleskopů. Nabízí teleskopy především v cenové relaci do 20 000 Kč. Převažují refraktory (čočkové teleskopy) s průměrem do 150 mm.
• Celestron – americký výrobce optických zařízení. Kvalitní značka zejména ve střední a vyšší cenové kategorii. Nabízí i velmi výkonné modely, především reflektory (zrcadlové teleskopy). Výrobce je znám i teleskopy s nimiž se dodává volně nestažitelná aplikace pro zaměření teleskopu na hledaný objekt.
• Levenhuk – americký výrobce optických zařízení. Nabízí teleskopy vhodné pro začátečníky i pokročilé uživatele, známé svou kvalitou a dostupností.
• Omegon – německá značka optických přístrojů, jež se zaměřuje na teleskopy a příslušenství pro amatérské astronomy. Její produkty jsou kvalitní, přesto nijak drahé.
• Sky-Watcher – tchajwanský výrobce teleskopů. Poskytuje široký výběr teleskopů zasahujících všechny cenové relace. Nechybí ani katadioptrické modely a velmi výkonné dalekohledy s průměrem i přes 300 mm.

Bresser REFLEKTOR 130-650 EQ3

Celestron NexStar 8SE 203-2032mm

Levenhuk Ra 300N Dobson

Omegon 150-750 EQ

Sky-Watcher DOBSON 10” CLASSIC 250-1200 mm