Jak vybrat hvězdářský dalekohled?

Hvězdářské dalekohledy, kterým se říká rovněž teleskopy, slouží k pozorování vesmíru. Tyto optické přístroje mohou být velmi rozmanité, přičemž některé jsou vhodné pro začátečníky, další pro pokročilé amatérské astronomy. Při výběru se lze tedy zaměřit na různé parametry:

• Vybírejte podle zkušeností. Ačkoli i začátečníci či děti chtějí pozorovat vesmír špičkovými produkty, ty mohou být poněkud drahé. Levnější zařízení, která bývají pro začátky optimálním řešením, se jednodušeji ovládají, což je podstatné.

• Zvolte vhodný typ dalekohledu. V současné době máte k dispozici v podstatě tři základní varianty teleskopů. Jedná se o refraktory (čočkové dalekohledy), reflektory (zrcadlové dalekohledy) a katadioptrické neboli čočkové-zrcadlové dalekohledy.

• Rozhodněte se pro správnou montáž. Pro začínající pozorovatele jsou vhodnější teleskopy s azimutální montáží (varianta podobná fotografickému stativu). Zkušenější astronomové však ocení spíše paralaktickou neboli rovníkovou montáž.

• Zohledněte průměr, zvětšení, světelnost a ohniskovou vzdálenost. Ačkoli mnoho lidí hledí v prvé řadě na zvětšení, podstatný je průměr objektivu. Roli pak hraje i světelnost či ohnisková vzdálenost, jež označuje vzdálenost čočky či zakřiveného zrcadla od jejich ohniska.

• Nepodceňujte ani výbavu a speciální vlastnosti. Při výběru vhodného hvězdářského dalekohledu můžete zohlednit i přítomnost stativu, zvětšující Barlow čočky, filtry, brašny, CCD karty, plnění dusíkem, voděodolnost či pogumování.

Typy hvězdářských dalekohledů

V současné době máte k dispozici mnoho typů hvězdářských dalekohledů. Lze je ovšem rozdělit do dvou základních skupin. Existuje nicméně ještě třetí varianta, která je vlastně kombinací obou řešení.

Čočkové dalekohledy (refraktory)

Čočkové dalekohledy neboli refraktory mají objektiv s čočkou či soustavou čoček. Obvykle disponují azimutální montáží (viz níže) a jsou vhodnější pro začátečníky. Hodí se přitom zejména pro pozorování jasných objektů. Samy ovšem existují ve dvou různých variantách.

• Refraktor s achromatickým objektivem – skládá se ze dvou různých čoček, jež korigují rozklad modré a červené složky spektra. Běžně jsou používány u levnějších teleskopů, přesto umožňují kvalitní optické pozorování i dělání fotografií.
• Refraktor s apochromatickým objektivem – speciální apochromatické čočky korigují rozklad všech barevných složek spektra. Používají se u přístrojů, u nichž je potřeba vysoká přesnost a ostrost obrazu. Jde tedy o velmi kvalitní dalekohledy.

Zrcadlové dalekohledy (reflektory)

Zrcadlové dalekohledy neboli reflektory mají jako objektivy speciálně tvarovaná zrcadla. Díky tomu, že světlo neprochází sklem, nemají barevnou vadu. Slouží zejména k pozorování vzdálených objektů (galaxií, mlhovin), stejně jako komet. Zrcadlové dalekohledy s paralaktickou montáží (viz níže), která je u tohoto typu obvyklá, mohou být velmi vhodné nejen k pozorování, ale také k fotografování.

Čočko-zrcadlové (katadioptrické) dalekohledy

Čočko-zrcadlové (katadioptrické) dalekohledy disponují objektivem složeným ze soustavy zrcadel a speciálně tvarované čočky, jež koriguje odchylky hlavního zrcadla. Jedná se tedy o pozorovací zařízení, která stojí na pomezí dvou výše zmíněných variant, když jde o kombinovaný systém zrcadlo/čočka. Obraz má výtečné vlastnosti, přičemž tyto dalekohledy je možné využít i k pozemskému pozorování.

Čočkový dalekohled (refraktor)

Zrcadlový dalekohled (reflektor)

Čočko-zrcadlový (katadioptrický) dalekohled

Montáže hvězdářských dalekohledů

K hvězdářskému dalekohledu budete potřebovat také další vybavení, a to především montáž. Aktuálně existují dva základní typy montáží, o nichž jsme se zmínili už výše.

• Azimutální montáž – tato varianta je dosti podobná fotografickému stativu. Dalekohled má dvě osy, kolem nichž se otáčí ve výšce a v horizontálním směru okolo horizontu (azimutu). Obvykle je azimutální montáž doporučována laikům a vhodná je k pozorování pozemských objektů, ale také planet, Měsíce a Slunce.
• Paralaktická (rovníková) montáž –  orientace je ve směru pozemských os. Když pozorujete např. Měsíc, ten vám postupně ujíždí ze zorného pole. U paralaktické montáže se vám podaří objekt mnohem lépe udržet na očích. Je ji ovšem potřeba nastavit, což už může vyžadovat nějaké zkušenosti. Hodí se na větší dalekohledy a fotografování. Někdy se lze setkat i s názvy ekvatoriální či německá montáž.

Upozorňujeme: jak je patrné, při výběru dalekohledu byste měli zohlednit své zkušenosti. Některé teleskopy jsou vhodné pro začátečníky, další využijí především zkušení uživatelé. Do první varianty přitom spadají i teleskopy pro děti. S těmi by se mělo snadno pracovat a obvykle jsou doporučovány modely s azimutální montáží. Ta umožňuje u čočkových dalekohledů také denní pozorování krajiny, což může být pro začátečníky a děti užitečné.

Průměr, zvětšení, světelnost a ohnisková vzdálenost

Při výběru dalekohledu byste se měli soustředit na některé důležité parametry. Mezi ty podstatné patří především průměr a velikost objektivu, stejně jako ohnisková vzdálenost. Ačkoli se mohou tyto parametry zdát na první pohled složité na pochopení, nakonec se v nich zorientujete. Pokusíme se vám je ostatně co nejsrozumitelněji vysvětlit.

Průměr objektivu

Průměr objektivu (čočky či zrcadla) rozhoduje o tom, jak vzdálené/slabé objekty budete moci pozorovat. Dražší teleskopy obvykle disponují větším průměrem než levnější zařízení. V každém případě platí jednoduché pravidlo – čím větší je průměr, tím vzdálenější/slabší objekty lze pozorovat.

Hvězdářské dalekohledy s menším průměrem jsou vhodné k pozorování objektů a planet v naší sluneční soustavě, zařízení s větším průměrem (zrcadlové či katadioptrické) lze využít i k pozorování vzdálenějších vesmírných těles, galaxií a souhvězdí. Ty navíc nacházejí uplatnění i za zhoršených světelných podmínek.

Upozorňujeme: krátery na Měsíci či prstence Saturnu uvidíte už teleskopem s objektivem o průměru 60 mm, což je zcela standardní parametr u mnoha produktů. Dražší teleskopy mají nicméně průměr i 200 mm a více.

Zvětšení objektivu

Zvětšení objektivu udává možnost přiblížení. Některé hvězdářské dalekohledy mohou mít zvětšení pevné, další variabilní, takže vlastně mají funkci „zoom“. Každopádně daná číslice v parametrech (např. 10×) udává, kolikrát se objekt přiblíží. Musíme ovšem doplnit, že při pozorování není zvětšení tím nejpodstatnějším. Mnohem důležitější je výše zmíněný průměr.

• Menší zvětšení – dalekohledy mají širší a stabilnější obraz, na druhou stranu na větší vzdálenosti nebudete moci pozorovat detaily objektů.
• Větší zvětšení – ačkoli takové pozorování umožňuje vidět detaily na větší vzdálenosti, může způsobit i zúžení zorného pole, zhoršení ostrosti a únavu očí.

Upozorňujeme: pro astronomická pozorování je velmi rozšířené zvětšení 60× až 200×.

Světelnost

Při výběru dalekohledů se můžete setkat i s tzv. světelností. Opět platí přímá úměra – čím větší světelnost, tím vzdálenější objekty lze pozorovat. Tento parametr se vypočítá jako poměr ohniskové vzdálenosti teleskopu a jeho průměru. Zaběhlé označení je f/x.

Světelnost dalekohledů se dnes pohybuje v rozmezí f/4 až f/15. Platí ovšem, že čím světelnější teleskop, tím nižší hodnota, ne naopak. Amatérská zařízení se dnes často vyrábějí ve světelnostech f/7 až f/10, teleskopy pro fotografy mají obvykle světelnost f/3.5 až f/7.

Ohnisková vzdálenost

Ohnisková vzdálenost označuje vzdálenost čočky nebo zakřiveného zrcadla od jejich ohniska. S její pomocí je možné vypočítat zvětšení dalekohledu, a to jednoduše jako podíl ohniskové vzdálenosti a použitého okuláru. Společně s dalekohledem si totiž často pořídíte i několik okulárů (část dalekohledu, do níž se dívá), které rovněž umožňují variabilní zvětšení. Maximální zvětšení nicméně může být pouze dvojnásobek průměru.

Tip: pro úplné pochopení těchto parametrů si ještě v tabulce uveďme příklad. Všimněte si, že maximální zvětšení činí dvojnásobek průměru objektivu (2×80 = 160) a světelnost se vypočítá jako poměr ohniskové vzdálenosti teleskopu a jeho průměru (400/80 = f/5). K výpočtu reálného zvětšení u jednotlivých okulárů pak stačí vydělit ohniskovou vzdálenost objektivu ohniskovou vzdáleností daného okuláru (400/16 = 25, 400/40 = 10).

Další výbava a speciální vlastnosti

Při výběru hvězdářského dalekohledu můžete zohlednit i skutečnost, jaké si s ním pořídíte vybavení. Některá z těchto vylepšení si je navíc možné pořídit i samostatně.

• Stativ – speciální stojan, který se používá k zajištění stabilní polohy zařízení. Podstatný je především při velkém zvětšení, neboť při něm musí uživatel vynaložit větší úsilí při pozorování.
• Barlow čočka – vybavení, které se někdy dodává s hvězdářským dalekohledem. Jeho funkcí je prodloužení ohniskové vzdálenosti, takže umožňuje další zvětšení či přiblížení. Vkládá se přitom mezi objektiv a okulár.
• Optický hledáček – jedná se o malý dalekohled, který se připevňuje na hlavní zařízení. Usnadňuje hledání objektů, jež chcete pozorovat v zorném poli dalekohledu.
• Filtry – pořídit si můžete také měsíční filtr, jenž zajišťuje lepší pozorování Měsíce. Ještě důležitější je ovšem sluneční filtr, který se nasazuje na clonu. Dalekohledem byste totiž Slunce nikdy neměli pozorovat přímo! Není to dobré pro zrak.
• Krytky – k hvězdářskému dalekohledu si můžete pořídit také krytky. Ty chrání jeho optiku proti prachu, což je důležité, pokud jej zrovna nebudete používat.
• Zenitové zrcátko – vybavení, které se používá ke zvýšení pohodlí při pozorování (nejen) hvězdné oblohy refraktory.
• Přepravní brašna – některé dalekohledy jsou prodávány s přepravní brašnou. Pokud ne, pořiďte si ji. Měli byste totiž teleskop vždy ukládat do brašny, a tu navíc skladovat v suchém a bezprašném prostředí.
• CCD kamera – pokud chcete pozorované objekty fotografovat, stačí si pořídit CCD kameru. Jedná se o zařízení, jež slouží ke snímání obrazové informace. Sice existují i nástavce na mobily, snímky z nich ale pochopitelně nebudou tak kvalitní.
• Okulárový výtah – mechanické zařízení, s jehož pomocí je možné posouvat okulár, díky čemuž lze zaostřovat obraz v ohnisku objektivu.
• Adaptér – společně s dalekohledy se prodávají, nebo si lze dokoupit různé adaptéry, které mohou sloužit např. k připevnění mobilního telefonu.
• Samonaváděcí systém – některé (dražší) teleskopy jsou vybaveny speciální databází s uloženými souřadnicemi mnoha zajímavých vesmírných objektů. Stačí tedy nastavit konkrétní těleso a samonaváděcí systém jej najde za vás.

Kromě výbavy disponují některé hvězdářské dalekohledy také speciálními vlastnostmi, které můžete, ale samozřejmě také nemusíte při výběru zohlednit.

• Plnění dusíkem – díky tomuto prvku je hvězdářský dalekohled odolný proti zamlžování vnitřních částí, což je praktické především při přecházení velkých teplotních rozdílů. Mimo jiné to pomáhá proti mlžení objektivu.
• Voděodolnost – tato vlastnost sice není u dalekohledů zase tak nezbytná, nicméně určitá zařízení jsou proti vodě celkem dost odolná. Umožňují tedy pozorování i za zhoršených podmínek.
• Pogumování – některé nabízené hvězdářské dalekohledy mají silně pogumované tělo, což může být další praktická vlastnost. Pokud totiž uživatelům nechtěně spadnou, náraz je částečně utlumen, což chrání celé zařízení proti poškození.
• Antireflexní vrstva – snižuje množství světla, které se odráží od povrchu skla, díky čemuž se tak zvyšuje množství světla, jež jím prochází. Tím se zlepšuje i skutečná světelnost a obraz bývá jasnější a kontrastnější.

Oblíbené značky

Hvězdářské dalekohledy si je možné pořídit od různých výrobců. Produkty některých z nich jsou ovšem (nejen) u českých pozorovatelů vesmíru populárnější. O jaké značky se jedná?

• Bresser – německý výrobce mikroskopů, dalekohledů a teleskopů. Pořídit si přitom lze jak levnější zařízení, tak dražší hvězdářské dalekohledy s průměrem objektivu přes 200 mm.
• Celestron – tradiční americká značka optických zařízení. Některé její teleskopy jsou vhodné pro méně náročné uživatele, další ocení i zkušení pozorovatelé vesmíru.
• Skywatcher – značka zaměřující se na teleskopy a astronomická zařízení. Některé její produkty stojí kolem 5 000 Kč, další jsou výrazně dražší a určené pro náročnější uživatele.
• Levenhuk – americký výrobce optických přístrojů, jehož hvězdářské dalekohledy vesměs nepatří k nejdražším, a přesto jsou mnohé z nich velmi kvalitní.
• Omegon – německá značka optických přístrojů, jež se zaměřuje na teleskopy a příslušenství pro amatérské astronomy. Její produkty jsou kvalitní, přesto nijak drahé.

Bresser

Bresser je německá značka, která se už od roku 1957 zaměřuje na zařízení pro pozorování mikro- i makrosvěta. V její nabídce tedy naleznete mikroskopy, dalekohledy i teleskopy. Navíc se stále soustředí na inovace. Hvězdářské dalekohledy Bresser nepatří k nejdražším, takže mnohé z nich seženete do 10 000 Kč. K dispozici ovšem máte i dražší modely, jež mají průměr objektivu přes 200 mm, tudíž umožňují i pozorování vzdálenějších objektů.

Celestron

Další značka, jež se řadí k lídrům v oboru optických zařízení, tedy mikroskopů, dalekohledů a teleskopů. V roce 1955 založil inženýr Tom Johnson v Kalifornii firmu Valor Electronics, jež je mateřskou společností značky Celestron. Valor Electronics vyráběla komponenty pro průmysl a armádu, ale Johnson brzy vyrobil i teleskop. Aktuálně jsou dané hvězdářské dalekohledy velmi variabilní, takže si vyberou méně nároční i náročnější pozorovatele vesmíru.

Skywatcher

Značka Skywatcher byla založena společností Synta Technology Corporation z Tchaj-wanu v roce 1999. Zaměřuje se přitom výhradně na teleskopy a astronomická zařízení. Oproti předešlým dvěma značkám sice naleznete výrazně méně produktů od této společnosti, přesto jsou rozmanité. Většina z nich stojí kolem 5 000 Kč, ale k dispozici máte i teleskop za více než 20 000 Kč, který má průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 1 000 mm.

Levenhuk

Levenhuk je další americký výrobce rozmanitých optických přístrojů, tedy nejen mikroskopů a teleskopů, ale také binokulárních, monokulárních a pozorovacích dalekohledů. Existuje přitom od roku 2002. Na českém trhu naleznete desítky hvězdářských dalekohledů s touto značkou, z nichž některé jsou velmi levné, další stojí přes 25 000 Kč. Žádný z prodávaných produktů sice nenabízí průměr objektivu nad 130 mm, přesto jsou některé velmi populární.

Omegon

Značka Omegon vznikla v Německu v roce 1999. Ačkoli se zpočátku jednalo o malou firmu, aktuálně jde o výrobce optických přístrojů známého po celé Evropě. Jednou z klíčových oblastí jeho činnosti jsou právě teleskopy a příslušenství pro amatérské astronomy. Dané produkty, jež jsou oblíbené i v ČR, nebývají nejlevnější, ale rozhodně ani nejdražší. Daly by se přitom označit za velmi dobré v poměru kvalita/cena, což je vyhledávaná kombinace.

Teleskop Bresser National Geographic 60700 AZ

Teleskop Skywatcher 80400 AZ3

Teleskop Levenhuk Skyline Travel 70

Teleskop Celestron Powerseeker 114EQ

Teleskop Omegon N 150750 EQ3

Cena

Stejně jako u ostatních produktů jsme provedli důkladnou analýzu trhu, díky níž jsme rozčlenili hvězdářské dalekohledy do čtyř cenových kategorií. Hned na tomto místě musíme dodat, že nejlevnější produkty stojí už kolem 1 000 Kč. Některé dalekohledy tedy mohou být finančně dostupné, většina je ovšem výrazně dražší.

Do 5 000 Kč

Ačkoli nejlacinější dalekohledy seženete už pod tisícikorunu, doporučovali vám bychom utratit trochu více peněz. Jinak by mohlo být pozorování značným zklamáním. Na druhou stranu už kolem 3 000 Kč si je možné zakoupit kvalitní produkty, s nimiž budete spokojeni. Do 5 000 Kč v každém případě seženete produkty vhodné pro začátečníky a pro děti, které mají nejčastěji průměr objektivu od 50 do 80 mm.

5 000 až 10 000 Kč

Hvězdářské dalekohledy za 5 000 až 10 000 Kč jsou obvykle považovány za zlatou střední cestu. Pořídíte si zde tedy produkty, které ocení i náročnější pozorovatelé, ačkoli pro fajnšmekry asi budou stále poněkud nedokonalé. V této cenově kategorii už nicméně naleznete produkty s průměrem objektivu přes 100 mm.

10 000 až 25 000 Kč

Pro opravdové milovníky astronomie asi nebude představovat problém ani vyšší cena hvězdářského dalekohledu. Utratit za toto náčiní hodně přes 10 000 Kč bychom ovšem nedoporučovali lidem bez zkušeností. Ačkoli takové teleskopy mají větší průměr, bývají také náročné na ovládání a vyžadují už nějaké zkušenosti. Začátečníci by tedy mohli být poněkud rozčarováni.

Nad 25 000 Kč

V této cenově kategorii už si asi vyberou pouze skuteční astronomičtí nadšenci. Běžný průměr objektivu u těchto zařízení může být přes 200 mm, ale seženete i produkty s výrazně vyšším průměrem (třeba kolem 400 mm). Ačkoli jsou tyto teleskopy vesměs opravdu špičkové, měli byste vědět, že 25 000 Kč je stále ještě nízká částka. K dispozici totiž máte i produkty, jež stojí kolem půl milionu korun!