Otestovala jsem 14 másel (duben 2026): Rozdíly v chuti jsou výrazné, máslo z Lidlu opakovaně zklamalo

Podle etiket vypadají másla ze supermarketů téměř stejně. V rámci vlastního testu 14 vzorků jsem ale zjistila, že rozdíly v chuti i struktuře jsou překvapivě výrazné. Nejlépe obstálo máslo Boni z Penny, těsně následované značkou Srdce domova z Billy, zatímco Pilos Selské z Lidlu skončilo opakovaně na posledním místě – a to i ve srovnání s dalšími testy. Slabší hodnocení získala také másla Tatra a jeden z produktů polské výroby (dodavatel Milkpol).

Shrnutí testu

Testovala jsem celkem 14 másel z běžných supermarketů. Na první pohled se liší minimálně, v praxi ale byly rozdíly v chuti překvapivě výrazné.

• Nejlépe dopadlo: Boni (Penny)
• Dobrá alternativa: Srdce domova (Billa)
• Zajímavý produkt: Laktos s mořskou solí
• Největší zklamání: Pilos Selské (Lidl)

Hlavní zjištění:

• Rozdíly ve složení (dle etiket) jsou minimální, ale chuť se liší výrazně
• Nejlépe hodnocená másla měla plnější smetanový profil
• Slabší výrobky byly často nevýrazné nebo olejnaté
• U části produktů neodpovídala hmotnost deklaraci

Klíčový závěr: Máslo nelze hodnotit podle etikety – rozhoduje chuť a kvalita zpracování.

Přehled testovaných másel a jejich výsledků testu

Rozdíly mezi jednotlivými másly dobře ukazuje i přehledná tabulka níže. Kromě základních parametrů v ní najdete také výsledky slepé ochutnávky převedené na číselnou škálu a jejich průměr. Ten jasně ukazuje, která másla byla mezi testery konzistentně dobře hodnocená a která naopak propadla. Přehled hlavních údajů všech 14 testovaných másel a naše hodnocení najdete v tabulce:

Fotky v tabulce: Lucie Sobotová, Arecenze

Jak jsem testovala

Test měl tři části:

1. Slepá ochutnávka

• 5 nezávislých testerů
• hodnocení bez znalosti značky
• posuzovala se chuť, vůně, struktura a celkový dojem

Degustace probíhala za stejných podmínek – másla byla předem temperována na pokojovou teplotu a podávána na neutrálním pečivu. Testeři mezi vzorky zapíjeli vodou, aby se minimalizovalo ovlivnění chuti. Skupinu tvořilo 5 běžných spotřebitelů s různými preferencemi, aby výsledek nebyl ovlivněn jedním chuťovým profilem.

2. Vážení

• kontrola skutečné hmotnosti
• porovnání s deklarovanými hodnotami

3. Základní srovnání

• cena
• výrobce
• obsah tuku

Na rozdíl od jiných testů zde není možné opřít se o přesná měření výkonu. Výsledky stojí především na senzorickém hodnocení, objektivitu zajišťuje slepá degustace ve vícečlenné skupině.

Vážení: menší odchylky, ale opakují se

Součástí testu bylo i kontrolní vážení. Po odečtení průměrné hmotnosti obalu (cca 4 g) se ukázalo, že část výrobků nedosahuje deklarovaných 250 g. Rozdíly se pohybovaly přibližně od -2 do -6,5 g. Největší odchylky jsem naměřila u značek Milko, Laktos, Classic (Kaufland) a Bohemilk. Naměřené odchylky nejsou zásadní, přesto jde o zajímavé zjištění, protože se opakují napříč značkami.

Chuť: rozhodující faktor

Rozdíly v chuti nepůsobily na první pohled extrémně, přesto se hodnocení testerů často shodovalo.

Nejlépe hodnocená másla:

• plnější smetanová chuť
• čistý profil bez pachuti
• příjemná chuť i samotná na pečivu
• hladká a kompaktní struktura

Nejlepší celkový dojem zanechala másla Boni, Srdce domova a Madeta. Testery zaujalo také máslo Laktos s mořskou solí, což je sice odlišný produkt, ale většina testerů se shodla, že právě toto máslo by si klidně koupili.

Slabší výrobky:

• nevýrazná chuť
• olejnatý dojem
• méně soudržná struktura
• u některých nepříjemná dochuť

Nejslabší hodnocení získalo máslo Pilos Selské, které zklamalo i v loňském testu. Slabší dojem zanechaly také produkty Lacrum, máslo polské výroby (bez jasně identifikovatelné značky, dodavatel Milkpol) a Tatra.

Proč jsou rozdíly v chuti tak velké, když složení vypadá stejně?

Máslo má na etiketě velmi jednoduché složení – smetana a případně sůl. Rozdíly ale vznikají během výroby: použitým mlékem, způsobem zrání smetany, zpracováním i skladováním. Právě tyto faktory mají zásadní vliv na výslednou chuť, i když etiketa vypadá téměř totožně.

Struktura: úzce souvisí s chutí

V testu se ukázalo, že chuť a struktura spolu úzce souvisí. Másla s lepším hodnocením měla zároveň často hladší a kompaktnější konzistenci. Naopak slabší výrobky se častěji mírně drolily nebo působily olejnatě. Po cca 20 minutách při pokojové teplotě se ale všechna másla roztírala dobře.

Cena vs. kvalita

Cena másel se pohybovala přibližně mezi 40 a 65 Kč za balení. Vyšší cena často souvisela s lepší chutí, ale ne vždy. Nejlepší máslo testu (Boni) patří zároveň mezi levnější produkty. Dobré máslo tak lze najít i v nižší cenové kategorii.

Srovnání s loňským testem

Ve srovnání s loňskem se potvrzuje podobný trend – nejlepší másla (bio, farmářská nebo řemeslná) si drží náskok, zatímco běžné supermarketové produkty se pohybují spíše v průměru. Loňští vítězové (1. místo Milko Bio a 2. místo Tatra Farmářské) měli výraznější chuť a zanechali celkově lepší dojem než většina produktů v tomto testu a nastavili tak laťku hodně vysoko.

Zajímavé je i srovnání konkrétních značek mezi jednotlivými testy. Zatímco máslo Madeta patřilo v loňském testu spíše k slabším a působilo na část testerů až olejovitě, letos se naopak zařadilo mezi nejlépe hodnocené produkty. Ukazuje se tak, že kvalita másla se může mezi jednotlivými šaržemi nebo výrobními obdobími výrazně lišit.

Naopak máslo Pilos Selské (Lidl) dopadlo v našich redakčních testech špatně opakovaně. V aktuálním testu skončilo s nejhorším průměrným hodnocením a bylo negativně přijímáno všemi testery. Podobně negativní hodnocení Pilos Selského se přitom objevuje i v dalších testech  – například v testu DNES kvůli „cizím podtónům, které nepůsobí příjemně“.

Zajímavé přitom je, že z laboratorního hlediska bývá máslo v pořádku. Problém tak podle dostupných výsledků neleží v laboratorních parametrech, ale spíše v senzorickém dojmu, který opakovaně zklamává. Výsledky naší slepé degustace zároveň ukazují, že nešlo o názor jednotlivce, ale o shodu většiny testerů. Dále je fér dodat, že běžné Pilos máslo 82 % se nám nepodařilo v době testu sehnat, ale v loňském srovnání se pohybovalo spíše v horní polovině žebříčku jako zajímavá volba v poměru ceny a výkonu. 

Jak vybírat máslo

• neřídit se jen cenou
• sledovat výrobce
• všímat si chuti při opakovaném nákupu
• nebát se vyzkoušet více variant

Dobré pravidlo je jednoduché: Pokud máslo chutná dobře samotné na pečivu, je to správná volba.

Závěr

Másla se na první pohled liší jen minimálně, v praxi ale rozhoduje chuť – a ta se mezi výrobky liší víc, než by se mohlo zdát. Etiketa při výběru příliš nepomůže, důležitější je reálná zkušenost. Stejný trend se přitom opakuje i v mých předchozích testech: rozdíly mezi másly nejsou na první pohled vidět, ale v chuti jsou často zásadní. Právě proto dává smysl nespoléhat jen na značku nebo složení – u másla víc než jinde rozhoduje konkrétní zkušenost, kterou z etikety jednoduše nepoznáte.

Galerie etiket

Zdroje:

• Autorský test Lucie Sobotové pro portál Arecenze
• Etikety produktů (3/2026)