Češi nečekaně mají plné koše hub. Mapa ČHMÚ odhaluje, že rostou v Krkonoších i Jizerkách. Co Morava?

Vydatný déšť v polovině července probudil podhoubí a na řadě míst v Česku začaly růst hřiby, lišky i růžovky. Zprávy o plných koších se sice šíří rychle, ale týkají se jen několika vybraných lokalit. Žádné plošné houbařské žně se zatím nekonají. Zjistili jsme, ve kterých regionech máte největší šanci na úspěch a kde naopak z lesa odejdete s prázdnou.

Model ČHMÚ ukazuje ideální podmínky hlavně v horách

Pokud se řadíte mezi nadšené houbaře, určitě jste už zaznamenali oficiální mapu pravděpodobnosti růstu hub. Pravidelně ji aktualizuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s Českou mykologickou společností.

Při výpočtech přitom bere v úvahu nasycení půdy srážkami za posledních 30 dní a průměrné teploty za předchozí týden.

Mapa vám ale sama o sobě nezajistí, že houby doopravdy najdete. V jejich růstu hraje roli i typ lesa, nadmořská výška a místní mikroklima.

Kde už houbaři plní košíky a kde narazíte na prázdný les

Hlášení z terénu ukazují velký kontrast mezi jednotlivými regiony. Zatímco na Jablonecku nebo Křivoklátsku nosí lidé z lesa košíky plné lišek, růžovek a praváků, o pár kilometrů dál je situace zcela odlišná. Z Cínovce nebo Telnice v Ústeckém kraji hlásí houbaři téměř nulové úlovky. Při porovnání jednotlivých oblastí tak v Česku vychází nejlépe sever a západ republiky.

Oblast	Aktuální situace	Převládající druhy
Jizerské hory a Krkonoše	Hojný růst ve vlhčích polohách	Hřiby smrkové, lišky, kováře, masáci
Křivoklátsko a Toužimsko	Lokálně velmi úspěšné nálezy	Hřiby, růžovky, klouzky
Krušné hory (Sněžník vs. Cínovec)	Značné rozdíly podle konkrétního místa	Kozáky, dubáky, hřiby smrkové
Polabí a jižní Morava	Minimální až nulový růst	Ojediněle lišky v zamokřených místech

Nejmenší šanci na úlovek mají v současné době houbaři na jižní Moravě. V okresech kolem Brna, Rajhradu nebo Znojma vládne sucho a půda postrádá potřebnou vlhkost.

Houby nerostou hned po dešti

Spousta lidí vyrazí do lesa hned druhý den po silné bouřce a odchází s prázdným košíkem. Podhoubí totiž potřebuje po suchu čas, aby se vzpamatovalo a začalo tvořit samotné plodnice. První větší úroda obvykle přichází až zhruba deset dní po vydatných srážkách, a to jen za předpokladu, že po dešti nepřijdou tropická horka.

Hana Ševčíková, mykoložka z Moravského zemského muzea, pro TN.cz k délce čekání uvedla:

„Na hříbky je potřeba si takový týden počkat.“

Mobilní aplikace mohou selhat. Pozor dejte i na igelitky

Při letním sběru spousta lidí spoléhá na mobilní rozpoznávače v telefonu, což se může ošklivě vymstít. Aplikace snadno přehlédne důležité detaily, zvlášť u mladých nebo poškozených kousků.

Stejný hazard představují i igelitové tašky, ve kterých se úlovek v letním horku zapaří během několika minut. Podle mykoložky Hany Ševčíkové je potřeba chovat se k houbám podobně jako k masu, protože obsahují bílkoviny, které se v zapařeném prostředí rychle kazí a mohou způsobit otravu. Houby proto ukládejte výhradně do proutěného košíku a hned po příchodu z lesa je zpracujte.

Zdroje:

Autorský text

Komentáře diskutujících v online diskusích

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/652705-houbari-nestaci-zasnout-lesy-nahle-zaplavily-hriby-nosi-si-domu-plne-kosiky

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/652571-houby-konecne-porostou-mykolozka-sevcikova-ale-varuje-pred-skrytym-nebezpecim

https://www.chmi.cz/namerena-data/pravdepodobnost-rustu-hub

https://www.chmi.cz/namerena-data/pravdepodobnost-rustu-hub/vice-informaci-o-houbach

https://cnn.iprima.cz/mapa-kde-rostou-houby-517228

https://www.nahouby.cz/kde-rostou

https://houby.naturatlas.cz/kde-rostou-houby

https://www.myko.cz/houby/rust-hub/